Szabolcs Takács: Maďarsko je úspěšný členský stát a kritiky už máme dost

Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.
Maďarsko kritika EU
© European Union, 2016

Szabolcs Takács je státním tajemníkem pro evropské záležitosti v kanceláři maďarského ministerského předsedy. EurActiv s ním hovořil u příležitosti dubnové konference Central European Expert Forum, která se konala v Zakopaném v rámci polského předsednictví Visegrádské skupiny.

V EU probíhá debata o budoucnosti integračního projektu. V Maďarsku byla zase zahájena národní konzultace „Zastavme Brusel“. Je to jen náhoda, nebo se tímto způsobem snaží maďarská vláda zapojit své občany do celoevropské diskuse?
V současné době je potřeba reagovat na různé vnější i vnitřní výzvy, s nimiž se evropská integrace potýká. Jedním z požadavků maďarské vlády je vyjasnění institucionálních pravomocí. Když chceme „zastavit Brusel“, tak to neznamená, že jsme proti evropské integraci. Maďarsko chce být silným a konkurenceschopným členem EU. My jen chceme zabránit tendencím Evropské komise, která překračuje své pravomoci. Musí být jasné, která instituce je politickým lídrem EU a kdo má za úkol politická rozhodnutí implementovat.

Některá z témat, k nimž se mají maďarští občané v rámci národní konzultace vyjádřit, ale nemají příliš společného s EU. Vláda například tvrdí, že nevládní organizace s podporou ze zahraničí se snaží zasahovat do maďarských vnitřních záležitostí. Jak ale zdůraznila i Evropská komise, regulace NGOs je otázkou národního, a ne evropského práva.
Samozřejmě, je to otázka národního práva a většina NGOs hraje ve zdravé a demokratické společnosti důležitou roli. V aktivitách těchto organizací ale musí být jasno. Musíme rozlišit mezi těmi, které fungují legálně a otevřeně usilují o realizaci svých vizí a cílů, a naopak těmi, které pracují někde ve skrytu a jejichž cíle jsou nejasné.

Můžete uvést nějaký příklad takové netransparentní organizace?
Italští prokurátoři vedou vyšetřování vůči několika nevládním organizacím, které podle nich spolupracují s nelegálními sítěmi pašeráků přivádějících do Evropy přes moře migranty. To jsou aktivity, které bychom chtěli zastavit, a je to také důvod, proč jsme tuto otázku zahrnuli do národní konzultace. Protože v tomto kontextu jde i o naši evropskou budoucnost.

Povinná relokace uprchlíků je návrh z úplně jiné galaxie, a přesto si za tím Evropská komise stojí.

Jiná otázka v rámci konzultace se zaměřuje na tvorbu pracovních míst. Vláda tvrdí, že Brusel neprávem zasahuje do její politiky v této oblasti. Co konkrétně máte na mysli?
Když na Evropu dopadla finanční a hospodářská krize, všechny národní vlády se snažily najít nové nástroje, které by jim pomohly vypořádat se se špatnou ekonomickou situací. Když jsme v roce 2010 převzali vládu, vymezili jsme si cíl vytvořit 1 milion nových pracovních míst během deseti let. Během krize ale nemůžete přicházet jen s tradičními prostředky. Navrhli jsme proto systém veřejně prospěšných prací. Navzdory tomu, že se jedná o národní pravomoc, Komise na tuto politiku tvrdě zaútočila.

Nyní jsme danou otázku zapojili do národní konzultace, abychom viděli, jak Maďaři tuto politiku oceňují. Daří se nám každopádně dobře. Oproti většině členských států je nezaměstnanost v Maďarsku nízká. Mluvíme-li o silných členských státech v silné Unii, máme na mysli státy s výkonným hospodářstvím, nízkou nezaměstnaností, snižující zahraniční dluh a udržující rozpočtový deficit pod tříprocentní hranicí. Myslíme se, že zejména v ekonomických otázkách je právě Maďarsko takovou úspěšnou zemí.

Což může být i výsledkem členství v EU.
To nepopíráme. Není to jen náš úspěch. Je to díky celému mechanismu členství v jednotném evropském trhu a výhodám strukturálních fondů či přímým platbám v rámci společné zemědělské politiky. Na druhé straně se ale Maďarsko s evropskými financemi vypořádává odpovědně a transparentně. Nevytváříme ekonomické problémy, ale naopak přispíváme k všeobecné hospodářské konkurenceschopnosti Unie. Proto není naše vize o budoucnosti EU federalistická – charakterizovaná rostoucími pravomocemi bruselských institucí – ale věříme v silnou spolupráci silných členských států.

Hlas z jiné galaxie

Které země by měly být v rámci takové spolupráce silných členských států maďarskými partnery?
To záleží na daném tématu. Obecně však platí, že díky geografické poloze, společné minulosti a socioekonomickým podmínkám je jasné, že středoevropské země spolupracují podobně, jako to dělají skandinávské země či státy Beneluxu. Visegrádská skupina by neměla být vnímána negativně, protože dělá jen to, co jiná uskupení členských států. V4 je naším přirozeným partnerem jednoduše proto, že máme stejné názory na řadu aspektů. Samozřejmě tu jsou i odlišnosti – Slovensko je členem eurozóny, zatímco zbylé tři země zatím ne. V posledních letech jsme však schopni formulovat společné pozice a v řadě oblastí jsou naše zájmy podobné, či dokonce shodné.

Říkáte, že by V4 neměla být vnímána negativně. Ale visegrádské země samy utvářejí svůj negativní obraz, hlavně kvůli postoji vůči relokačnímu mechanismu, tedy takzvaným kvótám pro přerozdělování uprchlíků.
Proč ale považujeme návrh Komise za pozitivní a reakci V4 za negativní? Můžeme to říct naopak. V4 představila velmi racionální návrh, jak se vypořádat s migrací, a návrh Evropské komise prostě nefunguje. Podívejme se na čísla. Ze 160 tisíc lidí, kteří mají být relokováni do září 2017, bylo zatím relokováno přibližně 10 %. Je to kvůli Maďarsku? Ne, není. Je to proto, že ten mechanismus není realizovatelný. Jedná se o návrh, který přišel z úplně jiné galaxie, a přesto si za tím Evropská komise stojí.

Nechceme, aby nás někdo poplácával po zádech, ale EU by měla uznat, co už pro ni Maďarsko udělalo.

Čím dál tím víc členských zemí si uvědomuje, že pokud nedokážeme mít migraci pod kontrolou, tak jsme ztraceni. Minulý týden přišly Německo a Itálie s návrhem vyslat unijní misi pro kontrolu hranic mezi Nigerem a Libyí. Jedná se o rozumný návrh a my ho podporujeme. Komise však přišla pouze s nereálným plánem, který nemůže ničemu pomoci.

EU už k posílení ochrany vnějších hranic a zvládání migrace podnikla řadu kroků. Ale co by se mělo stát s lidmi, kteří už zkrátka v Itálii nebo Řecku jsou? Relokační mechanismus měl vyřešit právě situaci uprchlíků a migrantů, kteří už přišli a jen tak jednoduše nezmizí.
Řeknu Vám, co bychom s tím měli dělat. Jestli jsou v Evropě nelegálně, tak je musíme poslat zpátky. Většina z nich nejsou uprchlíci a každý to ví. Dokonce i místopředseda Komise řekl na setkání na Maltě, že Syřané nejsou ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi, které přicházejí přes Středozemní moře. Zřejmě to nejsou uprchlíci, ale hlavně ekonomičtí migranti. Rozumíme tomu, že situace v jejich zemích není jednoduchá. Ale místo toho, abychom problémy přinášeli do Evropy, musíme pomoci těm regionům, které to nejvíce potřebují. I to je obsaženo v maďarském návrhu na řešení migrace.

Poplácání po zádech

Co už tedy Maďarsko v tomto směru dělá?
Maďarsko se nyní více podílí na mezinárodní rozvojové a humanitární pomoci a podporuje řešení krizí v různých zemích. Připojili jsme se k pomoci visegrádských zemí a vyčlenili 700 tisíc eur pro nouzový svěřenecký fond pro Afriku. Maďarsko nabídlo 3 miliony eur do svěřeneckého fondu pro Sýrii, 377 000 eur do Světového potravinového programu také na pomoc Sýrii a 5 milionů eur v rámci dárcovské konference pro Sýrii, která se konala v Londýně. V rámci dohody mezi EU a Tureckem Maďarsko přispěje do roku 2019 více než 14,5 milionů eur jako příspěvek k Nástroji finanční pomoci uprchlíkům v Turecku. Navíc se zabýváme zhoršující se humanitární situací na Somálském poloostrově, v Nigérii, Jemenu a Sýrii. Maďarsko chce zvýšit svůj příspěvek do Světového potravinového programu o 1 milion eur v rámci pomoci Jižnímu Súdánu, Somálsku, Nigérii a Jemenu.

Maďarsko tvrdí, že navržením povinných relokačních kvót překročila Evropská komise své pravomoci. Přesto byl mechanismus nakonec schválen většinou členských států. Vzhledem k tomu, že Maďarsko se teď relokačního systému neúčastní, tak vlastně porušuje předpisy.
Na Evropské radě se lídři členských států dohodli na nepovinném relokačním systému. Evropská komise tuto politickou dohodu porušila. Vidíme za tím politické důvody a tvrdíme, že Komise porušuje Lisabonskou smlouvu. Takovou evropskou spolupráci my prostě nechceme.

Jak se na migrační krizi dívají ostatní země Visegrádu? Více >>>>

Na druhou stranu – jak již bylo řečeno – rozhodnutí o relokačním mechanismus bylo podpořeno většinou členských států. Takže to bylo schváleno.
Podle nás je rozhodnutí ministrů spravedlnosti a vnitra z 22. září 2015 neplatné a nedemokratické. Proto jsme spolu se slovenskou vládou podali žalobu k Soudnímu dvoru EU. Uvidíme, jak Soud rozhodne. Prozatím odmítáme uznat, že by naše kroky byly protiprávní.

Nechme stranou právní otázky. Znamená to všechno, že Maďarsko jednoduše odmítá přijmout jakékoliv uprchlíky?
Maďarsko dělá pro bezpečnost EU mnohem víc než ostatní členské státy. Plníme Schengenský kodex a bráníme vnější hranice. Nikdo nám v tom nepomáhá, a naopak jsme neustále kritizováni. Nechceme, aby nás někdo poplácával po zádech za to, co už Maďarsko pro Evropu udělalo. O novém azylovém systému ale můžeme mluvit až poté, co budou takto fakta uznána a proběhne skutečně otevřená debata členských zemí s různými názory na migraci. Do té doby ne.

Ať to vyřeší soud

Na Maďarsko se v poslední době snáší kritika Bruselu nejen kvůli migraci, ale třeba kvůli snaze o uzavření nebo omezení práce Středoevropské univerzity (CEU) v Budapešti. Jak si tuto kritiku vykládáte?
Tuto kritiku, včetně nedávného usnesení Evropského parlamentu, považujeme za politicky motivovanou a vnímáme ji jako odplatu za náš postoj vůči migrační krizi.

Děje se to všechno skutečně jen kvůli migraci? V případě CEU jde nejspíš o něco zcela jiného.
V případě CEU jde o to, že jsme upravili náš zákon o vysokých školách, abychom udělali jasno na maďarském vzdělávacím trhu. CEU může i nadále fungovat a vydávat maďarské diplomy a tituly. Ale instituce, které mají ve Spojených státech jen poštovní schránku, nemohou vydávat americké diplomy. Za takových podmínek by CEU nemohla fungovat v řadě dalších zemí. Evropská komise se domnívá, že naše kroky porušují evropské právo. Má právo zahájit řízení o porušení těchto pravidel, což také udělala. My teď musíme v daném termínu odpovědět na její otázky. Uvidíme, zda budeme schopni přesvědčit Komisi o tom, že k porušení nedochází, nebo zda naopak Komise přesvědčí nás. Pokud se nebudeme schopni navzájem domluvit, předložíme věc Soudnímu dvoru.

Kritiku slýcháme zejména od evropských federalistů, kteří se odmítají vzdát svých idejí a snů o vybudování federální Evropy.

Když se ovšem podíváte na řízení vůči členským zemím, Maďarsko je stále v té lepší polovině, ať už jde o počet těchto tzv. infringementů nebo jejich závažnost. Plníme evropské právo lépe než řada jiných zemí. Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost. Tuto kritiku slýcháme zejména od evropských federalistů, kteří se odmítají vzdát svých idejí a snů o vybudování federální Evropy. To je však z našeho pohledu nereálné.

Analytik: Orbán Brusel provokuje, připravuje se na volby. Rozhovor >>>>

Někteří odborníci tvrdí, že Orbánova vláda Brusel záměrně provokuje, aby vyvolala kritiku. Pak může maďarským voličům říkat, že „EU znovu zasahuje do maďarských záležitostí“. To se může hodit třeba před parlamentními volbami, které se budou konat na jaře příštího roku. Co na takové hodnocení říkáte?
Za prvé si nemyslím, že bychom provokovali Evropskou komisi k tomu, aby překračovala své pravomoci. Chceme, aby politické směřování EU určovala Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí. Ti musí k rozhodnutí dospět prostřednictvím konsensu, a ten by měl pak každý respektovat. Komise nemá právo ho překračovat. Přesto se o to snaží, a to i v některých sektorových politikách. Pokud členský stát poruší pravidla vnitřního trhu, pak je Komise oprávněna zahájit řízení pro porušení povinností. V řadě otázek však vidíme uplatňování dvojích standardů, což je neakceptovatelné. Pokud se nebudeme navzájem respektovat, evropská integrace nebude fungovat. Národní zájmy, ať už malých nebo velkých států, musí být respektovány.

Říkáte, že zájmy malých států musí být respektovány. Také jste ale řekl, že EU by se měla zakládat na spolupráci silných států. Neobáváte se, že v takovém integračním projektu budou zájmy malých zemí upozaděny?
Já se toho neobávám. Věřím, že i velké členské státy potřebují ty malé. I když je země malá, není možné ji zcela ignorovat. Pokud chce být Evropa globálně konkurenceschopná, musí na to pamatovat. A my jsme se nikdy nebránili korektní a férové debatě. Chápeme, že v některých případech naše pozice nemusí zvítězit. Jsme schopni to akceptovat, pokud to bude férové rozhodnutí.

Z anglického originálu přeložila Pavla Hosnedlová.

REKLAMA
REKLAMA