Babiš: Máme nepřátele. NATO by mělo být útočnou organizací

Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
babiš
Andrej Babiš © www.anobudelip.cz

V rámci zemí Visegrádské čtyřky se v poslední době uchytila myšlenka „efektivní solidarity“ při řešení migrační krize. Chce tento koncept Česká republika prosazovat i v rámci celé Unie?
Pokud se V4 na něčem shodne, měla by tento shodný postoj prezentovat v Evropě jednotně. Naše pozice se však často různí. A mění se mnohdy i se změnou politické moci. Podobně tomu bylo i v případě změny polské vlády. Pravdou ale je, že Visegrád není žádnou unijní platformou. Visegrádská skupina je užitečná, ale zejména pro problémy, které jsou mimo autoritu EU. Jedná se například o přeshraniční spolupráci, kulturu, vzdělání, dopravu apod. Upřímně, za současného stavu není možné vytvořit jednotnou platformu. Ono dává smysl shodnout se s Poláky, stejně jako s Nizozemci či Němci, a to v závislosti na našich národních zájmech.

Takže jde jen o dosahování společných cílů zemí V4?
Nedávno jsem se setkal s polským ministrem pro rozvoj Mateuszem Morawieckim. Je to bankéř a zdá se mi rozumný. Vysvětlil jsem mu projekt „reverse charge“ a také mou snahu bojovat proti daňovým podvodům. Nyní velmi úzce spolupracujeme a v boji proti daňovým únikům jsme velmi úspěšní. Doufám proto, že naši pozici přijme za svou a podpoří tento projekt. S takovým jednáním mám velmi dobré zkušenosti, protože jsem organizoval setkání s našimi sousedy v Praze. A tato spolupráce byla dobrá.

Nevím, jak je to v případě předsedů vlád, na čem se shodují a co chtějí dělat. Vím, že problémem jsou zejména kvóty pro migranty. Část Visegrádu však mezitím změnila vládu, což mohlo změnit i celou situaci.

Můžeme přijímat uprchlíky z humanitárních důvodů. Ale podívejte, na Ukrajině je také válka.

Takže Visegrádskou skupinu nepovažujete v rámci EU za silnou?
Mohla by být silná jen v případě, že bychom se shodli na všem. A to se pravděpodobně nestane. A jaké je v Unii mínění o Jarosławu Kaczyńském? Je nízké. Stejně tomu je i v případě Viktora Orbána. Otázka proto zní, zdali skutečně chceme spolupracovat s někým, kdo nemá žádnou silnou pozici. Neznamená to, že nejsme zavázaní v rámci V4 spolupracovat s Poláky, Maďary a Slováky. Je zde však spousta vizí a spousta pohledů.

Pokud skutečně chcete, aby se něco vyjednalo a provedlo, nemůžete se za každou cenu držet pohledu zemí V4. Musíte pracovat s těmi, kteří s vámi v daném případě souhlasí. Proto se aliance mění. Varšava je pro nás samozřejmě i nadále důležitým partnerem a doufáme, že spolupráce v rámci V4 bude i v nadcházejících letech pokračovat, avšak ne v podobě nějaké mocenské základny v rámci EU. Nemůžeme vybudovat sílu jen se čtyřmi unijními státy.

Je pravdou, že je to trochu proti konceptu solidarity a důvěry. Německo je dobrým příkladem silného hráče, se kterým je dobré spolupracovat. Jsou tu však různé problémy, které potřebují různé přístupy.

Kvóty nefungují

To vypadá jako poměrně flexibilní přístup k politice obecně, nejen v kontextu migračních kvót.
Během posledního setkání ministrů financí zemí mimo eurozónu jsme diskutovali se švédskou ministryní financí Magdalenou Anderssonovou. Ta řekla, že bychom „měli snížit čerpání fondů, jelikož nepřijímáme uprchlíky“. A v tomto případě máme naprosto stejnou pozici, jako má Varšava, a to bez jakékoli koordinace. Odpověděl jsem jí, že „ano, přijímáme peníze, ale na druhou stranu švédské společnosti investují jak v mé zemi, tak v Polsku. A každoročně získávají dividendy v hodnotě 10 miliard eur z České republiky a 25 miliard eur z Polska. Co dalšího ještě chcete? Vaše společnosti zde vydělávají, jelikož šetří na platech našich občanů. V Německu byste jim platili třikrát více,“ dodal jsem.

Podobné to je v případě migrace. I zde máme stejný názor, jako má Varšava. Polsko zaměstnává milion Ukrajinců, my jich zaměstnáme 200 tisíc. Po našich společnostech chceme, aby si vybíraly zahraniční pracovníky, kdy my chceme, a ne, kdy nám to řekne Jean-Claude Juncker. Můžeme přijímat uprchlíky z humanitárních důvodů. Ale podívejte, na Ukrajině je také válka.

Poslední data ukazují, že jste v rámci přerozdělovacího mechanismu prozatím přijali jen 12 uprchlíků.
Ale ve skutečnosti byla Česká republika v tomto ohledu mezi prvními pěti.

Na obyvatele, ano. Realizace tohoto relokačního mechanismu není něco, čím by se EU mohla chlubit. Polsko například nepřijalo jediného uprchlíka. Nepotřebujeme v Unii více solidarity? EU je silná jen v případě, když je jednotná.
Utratili jsme celkem 20 milionů eur, poslali 150 policistů, udržujeme přes 20 hot spotů. Jsme vždy mezi prvními, kteří posílají pomoc. Avšak pomoc Německu je jedna věc a rozhodnutí ohledně kvót je věc druhá. To je to, co rozděluje EU. Může zde existovat solidarita, ale pouze v případě, že máme kontrolu. Protože v jeden den se dohodneme na nějakém počtu uprchlíků, druhý den jich na hranicích bude čekat dalších 15 nebo 20 tisíc.

Pomoc Německu? Jedná se přece o pomoc lidem utíkajícím před válkou. A dále se jedná o pomoc Itálii a Řecku, kde jsou tito lidé mnohdy v nelidských podmínkách. Proč říkáte, že to rozděluje Unii, když to jsou především země V4, které s relokacemi nesouhlasí?
Protože nemůžete souhlasit s počtem, se kterým to prostě nepůjde. Můžeme si zde hrát na solidaritu, ale podívejte se, jak to nyní vypadá v Německu nebo ve Švédsku. Co se tam děje s migranty? Je to vážný problém. Máme zde tisíce neregistrovaných lidí, kteří vyhrožují našim občanům. Pokud to budeme mít pod kontrolou, je to něco jiného. Ale nelze souhlasit s kvótami v době, kdy politika vracení migrantů nefunguje.

Musíme vytvořit lepší prostředí pro investice a obchod, s méně regulacemi a nižšími daněmi.

Nedávno i Guy Verhofstadt (šéf  liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu, kam patří i hnutí ANO – pozn. red.) prohlásil, že začínat s kvótami byla chyba, ačkoli i on byl v minulosti zastáncem tohoto systému. Kdybych já byl předsedou Evropské komise, tak první věc, kterou bych před navržením systému kvót udělal, by bylo diskutovat o nich individuálně s jednotlivými předsedy vlád. Konzultoval bych také dohody o vracení migrantů a ochranu hranic. Až poté bych přišel s nějakou koncepcí řešení problému.

Jsem bohatý Slovák a bývalý komunista

Vy často říkáte, že nepotřebujete být v politice. Proč tam tedy jste?
S přibývajícím věkem se má motivace mění. Na počátku jsem pracoval pro peníze. Na úplném počátku – to mi bylo devět let – jsem sbíral tenisové míčky. Pracoval jsem i po dobu svých univerzitních studií, protože jsem si chtěl koupit auto, byt a založit rodinu. Poté jsem odjel do zahraničí, jelikož jsem chtěl utéct před režimem. Během Sametové revoluce jsem žil v Maroku, a když se Československo v roce 1993 rozdělilo, tak jsem se vrátil a založil společnost.

Pracoval jsem hodně. Mám peníze, což je také důvod, proč už pro mě nic neznamenají. Nejsem však zodpovědný jen za sebe, ale také za budoucnost mých zaměstnanců. Díky tomu jsem také zjistil, jak funguje stát. Nechtěl jsem být v čele, hledal jsem někoho, kdo by stranu reprezentoval, ale nikoho jsem nenašel. Stali jsme se jedním z nejúspěšnějších protikorupčních hnutí v Evropě. Na tomto případu můžete vidět, jak byli lidé znechuceni tradičními politickými stranami. Já jsem Slovák, jsem bohatý a jsem také bývalým členem komunistické strany. Nikdo ale nevyhrál tři po sobě jdoucí volby způsobem, jakým jsem to dokázal já.

Někteří vás označují za českého Donalda Trumpa, vy jste se ale objevil už před ním. Proč si myslíte, že máte tak velkou podporu mezi lidmi?
Se všemi mluvím. Za mnou chodí i lidé bez domova. Umím s nimi mluvit normálně, ne o penězích. A jsem úspěšný i v boji proti korupci.

Například jak?
Na Slovensku jsem se inspiroval kontrolním hlášením. Uvědomil jsem si, že někteří kradou peníze pomocí falešných faktur. V listopadu 2016, po dvou a půl letech bojů, jsme spustili EET. Od té doby jsou u nás restaurace a hotely připojeny prostřednictvím internetu k daňové správě. Díky tomuto systému budou mít zaměstnanci restaurací a hotelů pojištění. A pomůže to našemu rozpočtu.

V4 vlada.cz

V rámci V4 a celé střední a východní Evropy vidím ještě další problém. Lidé zde vydělávají v průměru jen jednu třetinu toho, co lidé na západě. Odráží to také naší menší produktivitu. Jedná se o součást tzv. pasti středního příjmu. Jak zastavit upevňování této naší pozice pouhých dílčích výrobců?
Problém vězí v historii privatizace. Po revoluci jsme neměli místní kapitál. Stejně tak jsme nedisponovali produkcí s vyšší přidanou hodnotou a technologiemi. To se však pomalu mění. Nyní máme svůj vlastní kapitál, naše vlastní inovativní centra.

Máte pravdu, že jsme v této pozici uvízli už příliš dlouho, ale zlepšuje se to. Podívejte se například na naši vládu, která prosadila výrazné zvýšení mezd. Ale pravdou je, že ze všeho nejdříve musíme zvýšit naši produktivitu. Potřebujeme investovat, vytvářet nová pracovní místa, vytvářet konkurenceschopnější ekonomiku, inovovat. To se však někdy děje v době, kdy lidé nejsou placeni stejně. A zahraniční firmy, o kterých jsem již mluvil, nejenže do své vlasti přinášejí miliardy eur, ale stejně tak platí neférové daně v minimální výši kolem jednoho nebo dvou procent. To je však situace výhodná jak pro investora, tak pro hostitelskou zemi.

Celková situace v zemích střední a východní Evropy se ale mění. Už nejsme jen výrobnou. Umíme vybudovat velký a pevný průmysl – chemický, automobilový, inovativní, strojní. Musíme jen vytvořit lepší prostředí pro investice a obchod, kde se mohou rozvíjet dovednosti, s méně regulacemi, nižšími daněmi a s větším pohodlím pro investory.

Asterixova vesnice

Když vyjmenováváte všechny tyto neoliberální kroky, bez kterých Západ podle Vás nedoženeme, musím se zeptat: domníváte se, že Evropská unie znamená pro země V4 spíše pomoc, nebo překážku?
Neměla by zde být žádná omezení, žádné regulace. Potřebujeme vytvořit Asterixovu vesnici. Tu z komiksu o Asterixovi a Obelixovi. Místo, uvnitř kterého vše funguje bez problémů, kde existuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Není zde žádná diskriminace ani bariéry a ochrana hranic je skutečně silná, je konzistentní vůči všem cizincům, má jasná pravidla pro všechny své vnější vztahy, které jsou podporovány odvahou a podporou svých občanů. Taková vesnice nemůže jen tak umožnit každému hledat lepší život. Taková vesnice je otevřená jen těm, kteří jsou připraveni spolupracovat a podílet se na společném bohatství. A podle toho si své obyvatele vybírá.

Vytvářet hot spoty uvnitř Unie je nesmysl. V souvislosti s tím musíme přetvořit NATO z defenzivní na ofenzivní alianci. Máme nepřátele. A nejedná se jen o Rusko.

Otevřený trh se zavřenými hranicemi? Evropská autarkie?
Abychom mohli bojovat s migrací, musíme bojovat s příčinami migrace, a ne s jejími důsledky.

Během posledních dvou let se však do Evropy dostaly již 1,4 miliony migrantů. S nimi si také musíme nějak poradit.
Musíme zavolat Trumpovi a Putinovi a říct: „Zítra, v tomto hotelu, pojďme vyjednávat o syrském problému“.

Ale znovu, 1,4 milionu migrantů již přišlo a je třeba jim pomoci. Stejně jako zemím, do kterých se hrnou.
Opravdu můžeme jednat jen mimo EU. Vytvářet hot spoty uvnitř Unie je nesmysl. A v souvislosti s tím musíme přetvořit NATO z defenzivní na ofenzivní alianci. Máme nepřátele. A nejedná se jen o Rusko. Jedná se o ISIS, terorismus atd. V srpnu 2015 jsem se ptal, k čemu máme NATO. Proč má ministerstvo obrany kupovat bojový letoun, který posléze létá v Irsku? Měly by mířit do Středomoří a útočit na prázdné lodě, které jsou připraveny pro ty nešťastné lidi, ještě před tím než za cestu zaplatí. Co nyní NATO dělá proti převaděčům? Nic.

To není pravda. Frontex byl posílen jak personálem, tak financemi a rozšířením práv. Spolupracuje s NATO a pohraničními strážemi.
Co jsem řekl v srpnu 2015, zopakovala Angela Merkelová o osm měsíců později. A stejně tak i později mnozí opakují, co si o NATO myslím.

Tak tedy znovu. Musíme pomoci i lidem, kteří již v Evropě jsou. Někteří uvízli v řeckých táborech, někteří v italských.
Ano, musíme jim pomoci. Ale pomáháme ukrajinským rodinám. Ty rovněž utíkají před konfliktem.

Ukrajinci přicházející k našim hranicím jsou povětšinou ekonomičtí migranti, ne uprchlíci. Pomáháme jim tím, že jim dáváme práci, zatímco oni pomáhají naší ekonomice, která stárne a stárne.
Stejně tak pomáháme těm státům, které jsou postihnuty migrací. Posíláme vojáky, policisty, peníze, a co je třeba. Toto je ale neschopnost Evropy jednat.

Evropa není něco cizího. Evropa jsme my, takže vinit ji znamená vinit také Českou republiku.
Evropa nejsme my. Evropa jsou politici, kteří jsou voleni lidmi. A ti jsou neschopní. A Evropa nemá společnou zahraniční politiku. To je důvod, proč je neefektivní.

Unie nemá společnou zahraniční politiku, protože členské státy se nechtějí vzdát své suverenity.
Státy se ale musejí soustředit na jisté priority. Jednou z nich je migrace. Tu nezastavíte, dokud nedosáhnete míru v Sýrii. A to dokážete jen s pomocí Vladimíra Putina a Donalda Trumpa. Poté musíte vytvořit Marshallův plán a investovat tak, aby mohl každý růst.

To zní tak jednoduše …
Sýrii opustilo 20 milionů lidí. My ale nemůžeme v Evropě přijmout 20 milionů Syřanů. Musíme vytvořit mír. V Sýrii jsem byl v roce 1979 – byla to nádherná země. V České republice nyní máme 2 500 integrovaných Syřanů, v Mladé Boleslavi jsme měli dokonce syrského starostu. Studují v naší zemi, berou si naše ženy, jsou integrovaní. Ne jako v bruselské čtvrti Molenbeek. Tam integrovaní nejsou. Nemáme 3 miliony Turků, nemáme 9 milionů lidí z Maghrebu. To je naprosto odlišný druh migrace, u které je třeba zaujmout naprosto jinou politiku.

Rozhovor pořídila polská redakce EurActivu, v anglické verzi vyšel na stránkách EurActiv.com

  • Lajos99

    NATO vzniklo jako obranné seskupení působící odstrašujícím potencialem ve smyslu “Si vis pacem para belum”.Kdo by chtěl prosazovat útočné myšlenky at nejprve prostuduje historii obou světových válek.

  • Květka Honsová

    Pokud budete chtít přijmout emigranty potom ti co zápasí s chudobou a naše bezdomovci musejí být na ulici ,tak potom tu budeme mít bídu jim se budou dávat předností a naše lidi mladý s rodinami děti vážně nemocný na to peníze nejsou na léky peníze nejsou vše si musíme zaplatit vydělává se na nemocných lidí. Kde to jsme. Tak si myslím udělat si pořádek ve své zemi aby byli byty pro mladý. Kteří na to mají nárok kteří pracují. A pak dělat rozhodnutí jiné

REKLAMA
REKLAMA