Expert na telekomunikaci: Spotřebitel chce otevřený internet

Větší transparentnost v případě omezování přístupu k obsahu nepomůže, spotřebitelé se nezajímají o omezení, ale chtějí otevřený a dostupný internet. V rozhovoru pro bruselskou redakci EurActivu to uvedl konzultant v oblasti telekomunikací, bývalý předseda asociace nových evropských telekomunikačních hráčů (ECTA) a současný předseda Evropská asociace poskytovatelů Internetu (EuroISPA) Innocenzo Genna.
Innocenzo Genna
Innocenzo Genna.

Tzv. síťová neutralita představuje jedno z největších témat probíhající debaty o jednotném evropském trhu elektronických telekomunikací. Můžete ve stručnosti nastínit, o co jde?
Síťová neutralita v podstatě znamená, že poskytovatelé internetového připojení, například telekomunikační operátoři, nemají nijak pod kontrolou služby či aplikace, které využívají jejich zákazníci. Oni totiž mohou jejich svobodu narušovat tím, že třeba blokují, omezují nebo jinak ovlivňují přístup k různým službám. Děje se to například cenovým zvýhodňováním některých služeb či jiným upřednostňováním jedné služby před druhou.

Znamená to tedy že, se má s veškerým internetovým provozem zacházet rovnocenně?
Celá debata je zavádějící. K internetovému provozu se v současnosti přistupuje rozdílně, a to třeba kvůli technickým důvodům, ale hlavně aby se předešlo přetížení sítě. K porušení síťové neutrality ale nedochází, pokud cílem tohoto zasahování není kontrola toho, kam se chtějí uživatelé připojovat. Řízení provozu internetu by nemělo být tabu, pod podmínkou však, že nebudou diskriminovány žádné specializované služby (poskytovatelé mohou nabízet prémiové služby, třeba video na vyžádání nebo cloudové aplikace; pozn. red.).

Byla by neutralita sítě zachována, pokud by poskytovatelé připojení přistupovali k řízení provozu internetu transparentně?
Transparentnost to nevyřeší, protože spotřebitel netouží po tom být informován o omezeních. Spotřebitel jednoduše chce otevřený internet.

Má spotřebitel možnost změnit poskytovatele internetového připojení?
V Evropě existují stovky poskytovatelů, ale spotřebitel může využít kvůli vnitrostátním bariérám jen některé z nich. Navíc platí, že když si spotřebitel nějakého poskytovatele zvolí, není už pak příliš ochoten přecházet k jinému, a to kvůli technickým, smluvním nebo i časovým důvodům. Je to typická situace, která se označuje jako lock-in. A na tomto segmentu trhu to platí více než jinde.

Neutralita je ohrožena i na trhu online vyhledávačů, ale o situaci lock-in se tu hovořit nedá.

V čem tedy spočívá problém tohoto trhu?
Trh internetových vyhledávačů je ovládán jedním hráčem, americkou společností Google, který má kapacitu ovládnout webový provoz stejně jako dominantní poskytovatel internetového připojení v případě provozu internetu. Pokud začne Google upřednostňovat nějaký obsah na úkor jiného, bude to představovat hrozbu „neutrálního přisupu“ v online vyhledávání.

Dá se tedy mezi síťovou neutralitou a neutralitou v případě vyhledávání narýsovat nějaká paralela?
Byl bych s tím opatrný. Podle mého názoru internetové vyhledávání nemůže být nikdy zcela neutrální. Vyhledávací nástroje a kritéria nejsou totiž nikdy zcela objektivní, protože mají svým způsobem kopírovat profil uživatelů. Pokud se to podaří, vyhledávače budou slavit úspěch a spotřebitelé to ocení.

V čem tedy spočívá riziko Googlu jakožto dominantního hráče?
Hlavním problémem spojeným s vyhledávacími aktivitami je transparentnost. Spotřebitelé mohou přijmout fakt, že některé odkazy, které jim vyhledal vyhledávací program, jsou zobrazeny podle nějaké preference – nahoře jsou ty s reklamou. V případě, že je ale reklama prováděna netransparentním způsobem, výsledky vyhledávání jsou zavádějící.

Spotřebitelé mohou přece v takovém případě vyhledávač změnit…
Ano, to je pravda. Ale rozdíl mezi sektorem internetu a vyhledávání je právě onen zmiňovaný faktor lock-in. Zatímco spotřebitel je de facto vázán na svého poskytovatele internetového prostředí a nejrůznější překážky mu brání v tom, aby jej změnil, v případě vyhledávacích programů tento faktor nefunguje. Pokud je k dispozici alternativní vyhledávač, stačí jen kliknout. To pro Google představuje největší hrozbu a slabinu.

Proč je tedy postavení Googlu tak silné, když ho uživatelé mohou v případě nespokojenosti snadno změnit?
Google je dominantní hráč na trhu, protože zákazníci oceňují, že nabízí nejlepší služby. Není to proto, že by od něj nemohli odejít. Google si úspěch zasloužil důležitými investicemi do softwaru a hardwaru, zejména do obrovských datových center. Pokračující vyhledávací aktivity po celé ty roky jeho pozici upevnily a vytvořily jakousi „informační bariéru“ pro potenciální konkurenty. To pak představuje problém pro poskytovatele internetu, protože to oni jsou de facto uzamčeni v této platformě s dominantním hráčem.

Udrží si podle Vás Google svou dominantní pozici?
Může se to změnit, pokud výsledky vyhledávání, které zobrazuje Google, budou všechny zaplacené, takže budete muset projít několik stránek, abyste našli nepropagované výsledky. V dlouhodobém ohledu tohle zničí pověst Googlu. Ten samý efekt nastane, pokud Google sníží transparentnost u rozlišování placených odkazů od neutrálního obsahu. Dalším problémem je i ochrana soukromí a profilig – pokud si uživatelé začnou myslet, že dohoda o výměně osobních dat za online služby zadarmo již není výhodná.

REKLAMA
REKLAMA