Komisařka Vestagerová: Do ochrany hospodářské soutěže politiku nemícháme

„Můžete být státní společnost nebo soukromá firma, ale pokud chcete působit na evropském trhu, musíte se řídit evropskými pravidly. Nejde o politiku,“ říká evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, která vede formální šetření vůči několika nadnárodním firmám. Jak si stojí případ Googlu nebo Gazpromu?

Vestagerová
zdroj: Evropská komise

Jak postupujete v řešení aféry Luxleaks (která odstartovala odhalením, že Lucembursko umožňuje nadnárodním firmám vyhýbat se daňovým povinnostem – pozn. red.)? V současné době prověřujete více než 300 daňových rozhodnutí, která padla mezi různými členskými zeměmi EU a nadnárodními společnostmi. Můžeme v prvním čtvrtletí roku 2016 očekávat nějaké nové případy, které dojdou do fáze vyšetřování?
To popravdě ještě nevím. Vím pouze, že mezi zmíněnými třemi sty případy jsme zatím našli takové, kde bylo vše podle pravidel. Ještě jsme ale neprošli všechny. Je jasné, že pokud najdeme něco, co nám bude dělat starosti, otevřeme další případy.

„Korporátní daně by neměly platit jen některé společnosti.“

Takže se zatím neobjevil nějaký případ, který by vzbudil vaši pozornost?
Na mém stole zatím žádný takový nebyl. Možná, že má Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž případy rozdělené na dvě hromádky. Žádné takové případy se ke mně ale zatím nedostaly.

Kdybychom se podívali na případy, které už otevřené jsou, jedním z nejdůležitějších je daňová dohoda mezi americkou společností Apple a Irskem. Podle informací irské vlády by mělo rozhodnutí padnout až po volbách, které mají proběhnout do dubna letošního roku.
Nikdy jsme pro tento případ neměli stanoven časový harmonogram. Pokud není nastaven harmonogram, nemůže se ani nic odkládat.

Může to být hotovo do konce dubna?
O načasování se zajímá hodně lidí. Myslím ale, že se zatím můžeme pouze dohadovat o tom, kdy případ dospěje do finální fáze. Někdy se zdá, že práce bude velmi jednoduchá a že všechno běží podle plánu – jenže pak se něco stane. Od společností dostáváme množství nových materiálů, které musíme posuzovat, nebo se zaměříme na více otázek, a to úplně změní tempo jakým postupujeme.  

V Irsku musí být během začátku letošního roku svolány volby. My na to ovšem nemůžeme vázat své rozhodnutí. K tomu dojde, až bude dokončena potřebná práce. Musím si být v tomto případě velmi jistá, protože je pravděpodobné, že přijde odvolání a věc skončí u soudu. Velmi by mě překvapilo, kdyby soud věnoval pozornost politickému načasování. Naopak by něco takového kritizovali.

Whistleblower, který skandál Luxleaks odhalil, by mohl jít za svůj čin do vězení. Co si o tom myslíte?
Je pro mě obtížné k tomu něco říkat, protože tu situaci nemohu nijak ovlivnit. Každý členský stát má pravidla nastavena jinak. Skandál Luxleaks by ovšem nebyl odhalen, kdyby nebylo tohoto člověka a týmu investigativních novinářů. Díky nim se povedlo debatu o zdanění korporací v Evropě zintenzivnit. Myslím si, že bychom jim měli všichni poděkovat.

Řešení případů v oblasti státní podpory trvá dlouho. Co se dá dělat, aby k různým podivným praktikám nedocházelo v budoucnu? Myslíte si, že pomůže, když budou podniky vykazovat daně individuálně pro každou zemi?
Ano, osobně toto řešení podporuji. Provedli jsme veřejnou konzultaci, která ukázala rozporuplné názory. Takový způsob reportování má totiž také své zápory, pokud by mělo být příliš složité nebo pokud bychom ho vyžadovali i po malých firmách. Je potřeba najít způsob, jak na to. Myslím si však, že pro daňové úřady, novináře i občany je velmi obtížné porozumět korporátním transakcím, pokud nejsou transparentní.

Sdílím názor řady Evropanů, že korporátní daně by neměly platit jen některé společnosti, ale všechny společnosti. V posledních deseti letech přistoupila řada vlád ke spoustě rozpočtových opatření, jako je zvýšení DPH nebo snižování platů státních zaměstnanců. To může mít přirozeně své opodstatnění, ale pak bychom samozřejmě také očekávali, že firmy budou také přispívat, pokud mají v dané zemi profit.
  

Zaměřeno na Google, zaměřeno na Gazprom

Řešíte i případy, které se týkají online platforem, jako je Google, jejichž síla roste a svého dominantního postavení mohou zneužívat. Byla by namístě silnější regulace, aby se jejich vliv omezil?  
Těším se na výsledky veřejné konzultace, kterou jsme spustili v září, abychom k tématu zjistili další detaily. Online platformy mají sice společné pojmenování, ale neznamená to, že by měly všechny stejné vlastnosti. Důležité je, abychom měli taková pravidla hospodářské soutěže, která jim neumožní zneužívat své pozice. Každopádně, i kdybychom přišli s novou legislativou, bude to trvat ještě dlouho, než bude přijata a implementována.   

Google na podzim odeslal Evropské komisi spíše negativní reakci na námitky, které jste mu zaslali v souvislosti s jeho případem a ve kterých ukazujete, proč se podle vás může dopouštět protiprávního jednání. Znamená to, že řešení nepůjde cestou dohody?  
Nic se nedá jednoduše vyloučit. Zatím jsme s Googlem ve fázi formální procedury a jeho odpověď na naše prohlášení o námitkách (jehož zaslání je jedním z formálních kroků při řešení antimonopolních případů – pozn. red.) analyzujeme. Znamená to hodně práce, protože je to obsáhlá odpověď.

A rozhodnutí…
Nakonec přijde.

„Online platformy by neměly mít prostor pro zneužívání dominantní pozice.“

Komise vyšetřuje kvůli zneužívání dominantního postavení také společnost Gazprom. Ta v poslední době opět ukázala svaly, když přerušila dodávky zemního plynu pro bulharskou soukromou distribuční společnost Overgas. Vnímáte to jako další ukázku zneužití dominantní pozice na trhu? Zajímá vás ten případ?
Je těžké se nezajímat, když lidé nemohou vytápět své domovy. Takže nás tento případ zajímá. Je ale třeba říci, že případ Gazpromu má jinou dynamiku než případ Googlu. U Gazpromu běží šetření ve dvou liniích. Na jedné straně máme formální proceduru. Gazprom odpověděl na naše prohlášení o námitkách a před Vánoci proběhlo slyšení. Zároveň s nimi debatujeme o jejich závazcích na technické úrovni, ale také na mé úrovni. Zatím nejsme u konce, ale postupujeme dopředu, stejně jako je tomu s formální procedurou.  

Když se na politické úrovni podařilo dosáhnout určitého pokroku, myslíte si, že se s Gazpromem nakonec dohodnete?
Nevnímala bych to jako politická jednání. Je velmi důležité zdůraznit, že je to případ z oblasti hospodářské soutěže, nehledě na to, o jakou společnost se jedná. Můžete být státní společnost nebo soukromá společnost, ale pokud chcete působit na evropském trhu, musíte se řídit evropskými pravidly. Nejde o politiku. Komise cítí povinnost pokračovat v tomto případě bez ohledu na to, jaká společnost to je. Kdybychom do toho chtěli přidávat politiku, do budoucna bychom si ztěžovali situaci. Každý by se pak chtěl totiž zaměřovat na politické souvislosti. Naší povinností je ale obhájit svůj případ.

Jorge Valero, EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA