Jana Radová: Dopravci čelí diskriminaci pod nálepkou sociálního dumpingu

Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
dopravci
@ Archiv Jany Radové

Jana Radová je vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v Bruselu, kde hájí zájmy českých podnikatelů a zaměstnavatelů. Zároveň je stálou zástupkyní SP ČR u BusinessEurope, sdružení podnikatelských a zaměstnavatelských svazů v Evropě, které je považováno za nejsilnější podnikatelskou lobby vůči evropským institucím. 

Západní státy přijímají zákony, které komplikují činnost českých dopravců. Řidiči například mohou dostat pokutu za to, že nedostávají minimální mzdu platnou v zemi, kterou projíždějí. Může Evropská unie podobným praktikám zabránit?
Evropská komise již zahájila vůči Francii a Německu řízení pro nesplnění povinnosti, tzv. infringement, v rámci kterého posuzuje slučitelnost zaváděných opatření s unijním právem. Vůči Itálii a Rakousku přistoupila k tzv. řízení EU Pilot, které infringementu předchází. Komise nyní hodnotí odpovědi, které od členských států získala. Nelze však předpokládat, že by v řízení pokročila dále. Jedním z důvodů jsou volby v několika členských zemích EU včetně Francie a Německa. Druhým důvodem je připravovaná legislativa, takzvaný silniční balíček, který lze očekávat na přelomu května a června. Komise v něm hodlá vyřešit problematickou otázku aplikace směrnice o vysílání pracovníků na oblast dopravy, otázkou zůstává jak.

Právní nejistota přispěla k prohloubení fragmentace vnitřního trhu EU.

Podle našich informací Komise zvažuje různé varianty podle toho, kolik dní zaměstnanec v zahraničí stráví.  Již od počátku bylo jasné, že úplné vyjmutí silniční dopravy z působnosti směrnice nebude možné mj. kvůli principu „stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě“, který prosazuje část Komise v čele s jejím předsedou. Obávám se, že vyčkávání, právní nejistota a neexistence jednoznačného stanoviska přispěla k obávané řetězové reakci v tvorbě zákonů o minimální mzdě v členských státech a prohloubení fragmentace vnitřního trhu EU.

Snaží se Česká republika tento problém v Bruselu řešit?
dopravci mzdaČeská republika je v této otázce aktivní, což oceňujeme. Předseda vlády ČR se ve věci obrátil na předsedu Komise na říjnovém summitu EU. Ministr dopravy ČR mimo jiné reagoval na ukládání pokut českým dopravcům ve Francii. Státního tajemníka pro dopravu Francie požádal o dočasné pozastavení kontrolních činností a neuplatňování příslušné části francouzského zákona Loi Macron do doby, než bude ukončen infringement. Při jednání s komisařkou pro dopravu uvedl, že národní opatření v oblasti minimálních mezd nejsou správným řešením problému, kterému čelíme na trhu silniční dopravy v EU.

Už v červnu 2016 se ČR také zapojila do iniciativy 11 států střední a východní Evropy, které dopisem vyzvaly Komisi k akci proti národním protekcionistickým opatřením a k přijetí regulatorního rámce, který by zajistil fungování sektoru silniční dopravy v souladu se základními svobodami vnitřního trhu. Spolu s osmi dalšími zeměmi ČR nedávno požádala o zařazení tématu na program únorového zasedání Rady pro konkurenceschopnost a opětovně vyzvala Komisi k posouzení souladu příslušných právních předpisů s právem EU, zásadami nediskriminace a volného pohybu služeb.

ČR jedná s Komisí také na bilaterální bázi například prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při EU. Dále jsme uvítali aktivitu řady českých europoslanců, kteří Komisi opakovaně žádali o objasnění, zaujetí stanoviska a aktivní jednání.

Ochranářská opatření v podobě zákonů o minimální mzdě ohrožují volný pohyb v Evropě, říká europoslankyně Dlabajová. Více >>>>

Jak se k tomu staví čeští zaměstnavatelé?
Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě vystupuje proti zavádění těchto vysoce diskriminačních a protekcionistických opatření aplikovaných pod nálepkou sociálního dumpingu, které vedou k narušování základních principů vnitřního trhu EU.

Byznys potřebuje především právní jistotu a předvídatelnost. Nacházíme se však v situaci obecného nedostatku informací a značné nejistoty. Zahraniční poskytovatelé dopravních služeb a dopravci čelí pod hrozbou sankcí nepřiměřeným finančním nákladům a nesmyslné administrativní zátěži, spojené v některých případech s překladem dokumentů či povinným ustanovením kontaktní osoby na daném území. Navíc hrozí, že se budou přidávat další země a fragmentace vnitřního trhu se bude dále prohlubovat. Systémy v členských státech se pochopitelně značně liší a silniční doprava je specifická svoji vysokou mobilitou.

Svaz spolupracuje se zúčastněnými stranami jak v Praze, tak i přímo v Bruselu, kde aktivně prosazuje zájmy svých členů. Hodlá je i nadále informovat o požadavcích vyplývajících z příslušných zákonů o minimální mzdě a vývoji připravovaného silničního balíčků a projednávání návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků.

Byznys potřebuje právní jistotu a předvídatelnost. Nacházíme se však v situaci nedostatku informací a značné nejistoty.

Jak si myslíte, že bude vymáhání minimálních mezd a s tím souvisejících povinností proveditelné v praxi?
Bohužel se obávám, že to bude komplikovaný a značně finančně a administrativně náročný proces spojený s nejistotou ohledně souladu s kladenými požadavky. Souvisí to s tím, že výše vyžadovaných mezd, pravidla i požadované doklady se v jednotlivých státech liší. Řada klíčových informací je navíc stále dostupná pouze v jazyce daného státu a informovanost je obecně nedostačující. Příslušnou medializaci si téma většinou získá až na základě uložených pokut, se kterými se čeští řidiči prozatím setkali ve Francii a Německu.

Další problém tkví v tom, že návrh revize směrnice o vysílání pracovníků nahrazuje pojem „minimální mzda“ termínem „odměňování“, který řada členských států ani nemá definovaný ve svých legislativních rámcích. Řidiči by přitom měli dostávat nejen minimální mzdu, ale také příslušné příspěvky a příplatky standardní pro danou zemi. Řada požadavků přitom vyplývá přímo z národních kolektivních smluv.

Jaký bude podle Vás další vývoj?
Netroufám si předpovědět, co by mohlo být na řadě. Tato opatření jsou však potenciálně nebezpečná také z toho pohledu, že rozdělují Evropskou unii právě v době, kdy členské státy musí tahat za jeden provaz, stavět na dosažených úspěších EU a společně bojovat proti vzrůstajícímu populismu a nedůvěře v EU.

Je pochopitelné, že existují citlivé otázky, na které neexistuje jednoznačná shoda všech členských států, a budou se před nás stavět nové výzvy. Nicméně prioritou pro nás zůstává silná a jednotná Evropská unie a věříme, že i diskuze nad citlivými otázkami připomene základní hodnoty a přínosy EU.

Sama Komise představila 5 scénářů potenciálního budoucího uspořádání EU a evropské instituce budou po celý letošní rok diskutovat, jakým směrem se vydat. Rok 2017 bude tudíž pro EU důležitým rokem a evropský byznys je v tomto jednotný a společně Evropskou unii podporuje.

Šéf Komise Juncker chce jednotnější Evropu, hlavní slovo ale mají členské státy. Více >>>>

REKLAMA
REKLAMA