David Müller: Kanada se díky CETA může stát branou pro české firmy do celé severní Ameriky

Kanada nabízí příležitosti, ale k jejich získání je třeba vynaložit čas a peníze, říká český ekonomický diplomat David Müller.
CETA Kanada obchod
© archiv DM

Podnikání v Kanadě může být levnější než ve Spojených státech, a přitom otevírat přístup na stejné trhy, říká David Müller, který vede obchodně ekonomický úsek na konzulátu v Torontu. Dohoda CETA o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou, která nedávno předběžně vstoupila v platnost, v tomto ohledu nabízí daleko příznivější podmínky.

David Müller předpokládá, že české firmy by nyní mohly mít zájem také o kanadské veřejné zakázky, a to i na provinční či městské úrovni – ať už by šlo o oblast dopravní infrastruktury, energetiky, ICT služeb nebo medicínského vybavení.

V čem vidíte největší přínos dohody CETA z českého pohledu?

CETA znamená okamžité odstranění 98 % cel, otevření sektoru služeb, otevření přístupu k veřejným zakázkám v bezprecedentním rozsahu na provinční i městské úrovni a také lepší podmínky pro pracovní mobilitu. Osobně hlavní přínos vidím ve třech rovinách. Tou první rovinou jsou „tvrdá čísla”, která se týkají zmiňovaných oblastí – včetně výrazného snížení celních položek a lepšího přístupu k veřejným zakázkám. Teď se ukáže, jak toho budou české společnosti schopny využít.

Zadruhé vidím velký přínos v posílení zájmu českých společností o Kanadu. Ta může být vstupní branou do USA, které logicky přitahují větší pozornost. CETA je příležitostí k tomu, aby se české společnosti více zajímaly o celý region severní Ameriky.

Zatřetí chápu dohodu CETA jako šanci pro to, aby se české společnosti blíže seznámily s mezinárodním obchodem, jeho příležitostmi a úskalími.

Kanada není investiční destinace pro každého – dává smysl těm investorům, kteří chtějí uspět v Kanadě a USA.

Pokud ale jde o přístup k veřejným zakázkám, tady asi velký český zájem zatím nepozorujete?

Myslím, že tady by právě zájem být mohl. Zatím je samozřejmě obtížné hodnotit, jak velký. Kanadský trh veřejných zakázek byl dosud poměrně uzavřený, na municipální a provinční úrovni dokonce zcela uzavřený. Takže není pochyb o tom, že se teď otevírají další příležitosti. Dopravní podnik města Toronto například vyhlásil, že má zájem o informace, které společnosti by byly schopné nabídnout až 100 tramvají – kvůli zpožďujícím se dodávkám společnosti Bombardier. Nejde ještě o tendr jako takový, ale o průzkum trhu. České společnosti mohou mít kromě infrastruktury zájem i v dalších odvětvích – energetice, ICT službách, medicínském vybavení… České zastupitelské úřady v Kanadě v této věci samozřejmě nabízejí základní poradenství.

Čeští investoři v minulosti mluvili o řadě bariér, které jim zatím bránily v investicích na kanadském trhu. Mimo jiné zaznívaly argumenty, že Kanada je příliš daleko, je tam vyšší cenová úroveň a že je lepší se zaměřit spíše na Spojené státy. Jak to vidíte vy?

Limitujícím faktorem je pochopitelně především vzdálenost a s tím spojené vyšší náklady. Kanada také není investiční destinace pro každého – dává smysl těm investorům, kteří chtějí uspět v Kanadě a Spojených státech. Je třeba brát v potaz, že podnikání v Kanadě může být levnější než ve Spojených státech, a přitom otevírat přístup na stejné trhy. CETA v tomto směru nabídne českým společnostem lepší podmínky pro pracovní mobilitu – například v rámci vnitropodnikových transferů, vysílání manažerů či specialistů z Česka do Kanady. Právě na toto téma už jsme registrovali různé dotazy.

Je dobré, když si český investor po úvodním vyhodnocení potenciálu svého produktu na kanadském trhu najde tamního partnera. Takto postupoval například známý český výrobce vinylových desek GZ Media, který společně se svým kanadským partnerem vytvořil joint-venture Precision Record Pressing. V každém případě doporučujeme, aby měl potenciální český investor, a to stejné platí i pro exportéry, jasno v tom, s jakým produktem chce na tamní trh vstupovat, jaký je zájem o takový produkt, jaké jsou náklady vstupu. A samozřejmě musí být na takové vstupní náklady připravený.

Nebývalý rozsah dohody

Čím se liší CETA od ostatních dohod Evropské unie s jinými zeměmi? Mluví se o tom, že je zatím nejkomplexnější…

CETA je skutečně označována za nejprogresivnější a nejkomplexnější dohodu, kterou Evropská unie dosud uzavřela. Jde především o rozsah pokrytých oblastí, což jsou prakticky všechny otázky vzájemného obchodu, ale i o hloubku závazků – například ve zmiňované oblasti veřejných zakázek.

Může být CETA stále inspirací pro podobné ujednání EU se Spojenými státy? Nebo s dalšími zeměmi?

Pokud jde o Spojené státy, to nemohu v této chvíli hodnotit. Nota bene v situaci, kdy je další vývoj ohledně Transatlantického obchodního a investičního partnerství s USA – známém pod zkratkou TTIP – více než nejasný. Je možné předpokládat, že EU bude ve svých dalších dohodách vždy vycházet z nejlepšího dosaženého standardu. Ten je v dohodě s Kanadou vysoký, takže je pravděpodobné, že CETA může být považována za něco jako „vstupní pozici” EU pro další jednání o dohodách o volném obchodu. To na druhé straně může být z hlediska Evropské unie i nevýhodou – vzhledem k tomu, že by v tomto ohledu vlastně měla otevřené karty vůči vyjednávacím partnerům.

Kanada promyšleně vytváří politiku a obraz země, která je otevřená, a to jak mezinárodnímu obchodu, tak mezinárodním talentům.

Co znamená CETA pro Kanadu v době, kdy je v USA zpochybňována dokonce i severoamerická dohoda o volném obchodu NAFTA?

CETA je v Kanadě vnímána velmi pozitivně. Pozitivně se o ní vyjadřuje premiér, další členové vlády a také na provinční úrovni je chápána jako významná příležitost. Vezměte si, že co se týče exportu, třeba provincie Ontario je podobně závislá na USA jako Česko na Evropské unii. A celá Kanada na tom není jinak. CETA je vnímána zaprvé jako možnost, jak získat přístup na obrovský evropský trh, zadruhé jako možnost diverzifikovat ekonomické vztahy a zatřetí jako možnost, jak zvýšit počet kanadských společností, které jsou zapojeny do mezinárodního obchodu. Například v Torontu je počet společností, které exportují do zahraničí, násobně nižší než v Německu či Nizozemí. Je tedy logické, že kanadská vláda je v podpoře CETA a zvyšování povědomí o této dohodě velmi aktivní.

Jak Kanadu zasahují současné protekcionistické trendy, které se projevují v některých jiných částech světa?

Kanada je podobně jako Česko zemí, která je velmi otevřená obchodu – s výjimkou některých citlivých sektorů, především zemědělství. Kanadský trh je sice ve srovnání s tím českým relativně velký, ale ve světovém měřítku, a hlavně ve srovnání s USA, je poměrně malý. Kanada je proto závislá na obchodu a kanadská vláda dlouhodobě podporuje export a volný obchod. Některé protekcionistické trendy, které jsou deklarovány v jiných částech světa, se tak v Kanadě navenek výrazně neprojevují. Navíc Kanada promyšleně vytváří politiku a obraz země, která je otevřená, a to jak mezinárodnímu obchodu, tak mezinárodním talentům.

Více informací o dohodě CETA a příležitostech na kanadském trhu najdete v prvním čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie, který vyjde i v PDF verzi na webu ministerstva zahraničních věcí.

REKLAMA
REKLAMA