Radka Trylčová: Energetické využití odpadu nás posouvá blíž k vyspělým zemím

Dosud se veškerý směsný komunální odpad v Plzeňském kraji ukládal do země s veškerými problémy s tím spojenými. I po splnění vysokých recyklačních požadavků by mělo zbývat dostatečné množství nerecyklovatelného odpadu, který je určitě vhodnější využít pro teplo a elektřinu, říká radní Radka Trylčová.
Chotíkov Plzeň
© www.radkatrylcova.cz

Radka Trylčová (ODS) je členkou Rady Plzeňského kraje, kde zodpovídá za oblast životního prostředí a zemědělství. Byla také jedním z řečníků na debatním setkání k problematice oběhového hospodářství, které EurActiv společné s Asociací pro mezinárodní otázky pořádal na konci ledna v Plzni

Plzeňský kraj má od loňského roku nový plán odpadového hospodářství. Na jakých zásadách tento plán staví a jaké jsou jeho cíle?
Do roku 2020 bychom měli zvýšit recyklaci plastů, kovu, skla a papíru z domácností nejméně na 50 % hmotnosti. Komunální odpad bychom měli po vytřídění využitelných složek, nebezpečných látek a biologicky rozložitelných odpadů zejména energeticky využívat. Je také potřeba snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který míří na skládky. V roce 2020 by měl podíl této složky činit maximálně 35 % hmotnosti z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

Evropská unie projednává nový balíček pro oběhové hospodářství. Podle návrhu Evropské komise by se měla do roku 2030 například zvýšit recyklace na 65 % množství komunálního odpadu. Co bude při pohledu na dosavadní vývoj největší výzvou pro Plzeňský kraj, až budou nové evropské cíle přijaty?
Pokud se tak stane, zcela určitě bude největší výzvou – nejen pro Plzeňský kraj – zajistit dostatečné množství zpracovatelských kapacit na takto vyseparované druhy odpadů, aby se mohly dále využít. Samozřejmě by bylo optimální využívat odpady přímo v místě vzniku, ale v současné době nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity ani v ČR a ani v Evropě, převážná část vyseparovaného odpadu je odvážena ke zpracování do asijských zemí. Pokud dojde ke zvýšení separace na 65 % a v evropských zemích nevzniknou nová zpracovatelská zařízení, bude závislost na mimoevropských zařízeních ještě vyšší.

Podle některých názorů by bylo z hlediska ČR vhodnější stanovit spíše cíl na maximální množství směsného komunálního odpadu na obyvatele, než začínat od cíle na recyklaci. Jaký je Váš názor?
Je třeba zohlednit, že některé členské země EU již v současné době produkují menší množství komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele než ostatní. Pro tyto země, mezi které patří i ČR, by pak stejný procentuální limit pro směsný komunální odpad znamenal přísnější podmínky. Nárůst produkce komunálního odpadu tvoří zejména obaly, které se dají lépe separovat a zpracovat než zbytkový odpad. Cíl zaměřený na určitý podíl směsného komunálního odpadu by tedy měl být pro členské státy EU nepřímo úměrný k celkovému množství komunálního odpadu.

Minulý rok bylo v Plzeňském kraji uvedeno do provozu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Jak důležitou roli hraje energetické využití v odpadovém plánu kraje?
Zahájení provozu ZEVO v Chotíkově vnímám jako krok směrem k vyspělým státům EU. Dosud se veškerý směsný komunální odpad jen ukládal do země s veškerými problémy s tím spojenými. Podle propočtů by i po splnění vysokých recyklačních požadavků mělo zbývat dostatečné množství nerecyklovatelného odpadu, který je určitě vhodnější využít pro teplo a elektřinu.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2015 vyprodukováno celkem 290 tisíc tun komunálního odpadu. Z toho bylo 157 tisíc tun směsných komunálních odpadů a 29 tisíc tun objemných odpadů. Směsné komunální odpady a část objemných odpadů byly uloženy na skládky, a to i na skládky mimo Plzeňský kraj. Po spuštění plného provozu ZEVO Chotíkov bude 95 tisíc tun směsného komunálního a objemného odpadu využito k výrobě elektřiny a tepla. O toto množství poklesne podíl odpadů ukládaných na skládky.

Oběhové hospodářství nabízí řadu příležitosti pro využití nových technologií a inovace. Jsou v Plzeňském kraji firmy, které by tyto příležitosti uměly využít?
Pokud budou vytvořeny podmínky pro konkurenceschopné podnikatelské prostředí v této oblasti, pak zcela jistě vzniknou i podnikatelské aktivity, které se pokusí vznikající příležitosti uchopit. Podniky potřebují hlavně stabilní podnikatelské prostředí včetně čitelné a předvídatelné legislativy na delší časové období, což je jednoznačně úloha státu. Je to příležitost hlavně pro stávající odpadové společnosti, které mají vybudovanou infrastrukturu pro nakládání s odpady a odborné zkušenosti.

Jak se díváte na otázku domácího a komunitního kompostování a jak je v Plzeňském kraji podporujete?
Zpracování a následné využití biologického odpadu přímo u zdroje je podle mého názoru nejvhodnější, takže kompostování má naši podporu. Odráží se to jednak v plánu odpadového hospodářství a zároveň ve finančních podporách z operačního programu Životní prostředí. Obce mají velký zájem o kompostéry, které zapůjčují občanům pro využití k domácímu kompostování. Další podporovanou oblastí je nákup techniky na svoz a zpracování biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Důležité je ohlídat, aby byl sbírán jen kvalitní materiál bez nežádoucích příměsí. Vyprodukovaný kompost je využíván zejména k údržbě ploch veřejné zeleně a v zemědělství.

REKLAMA
REKLAMA