Miroslav Poche: Česko se musí naučit předcházet vzniku odpadů

Přechod k oběhovému hospodářství nemusí být pro Česko velký problém. Například v recyklaci jsme na tom dobře. Větší výzvou ale budou opatření na předcházení vzniku odpadů, což je podle odpadové hierarchie to nejdůležitější, říká europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D).
oběhové hospodářství EU
© Archiv MP

Evropský parlament zítra čeká hlasování o balíčku pro oběhové hospodářství. Legislativa už prošla hlasováním ve výboru pro životní prostředí (ENVI) i výboru pro průmysl (ITRE), kde jste měl na starost stanovisko ke směrnici o odpadech. Dá se čekat, že bude balíček pro oběhové hospodářství na březnovém plénu schválen?
Pevně věřím, že balíček pro oběhové hospodářství tento týden bude na plénu odsouhlasen. Podařilo se výrazně zlepšit původní návrh Komise a zpravodajka Simona Bonaféová (S&D) odvedla hodně práce na tom, aby získala podporu pro všechny klíčové kompromisy. Některá dílčí témata jsou stále otevřená, ale na podstatných otázkách existuje poměrně široká shoda, takže lze předpokládat, že upravený návrh v Parlamentu projde.

Jak se podle Vás povedlo původní návrh Komise zlepšit?
Změn je celá řada. Pro mě je například velmi pozitivní snaha o výraznější omezení skládkování. Podle mého názoru je potřeba ukládání odpadu na skládky zcela zakázat, nicméně snížení jeho objemu z 10 procent na 5 procent do roku 2030 považuji i tak za velký úspěch a za nutný krok, pokud to se zaváděním oběhového hospodářství myslíme opravdu vážně.

Podobně vítám i vyšší cíle pro omezení jednotlivých druhů odpadů a také zvýšení povinnosti recyklovat komunální odpad na úroveň 70 procent v roce 2030 (Evropská komise navrhuje 65 procent – pozn. red.). Obdobně je přínosem ambicióznější přístup k plýtvání s jídlem a povinné třídění biologického odpadu.

Už v polovině tohoto století hrozí, že v mořích bude víc odpadků než ryb.

V neposlední řadě Evropský parlament také věnoval oproti Komisi větší pozornost odpadu, který končí v mořích a oceánech. Už v polovině tohoto století hrozí, že v mořích bude víc odpadků než ryb. Proto je potřeba najít velmi rychle účinná opatření, která zabrání znečišťování vod komunálním a jiným odpadem.

Jsou nějaké otázky, které mezi europoslanci budí kontroverze?
Samozřejmě to je především výše cílů, které budou novou legislativou ukotveny. Část pravicových poslanců odmítá jejich navyšování oproti původnímu návrhu Komise. Na druhou stranu si myslím, že v Evropském parlamentu je potřebná většina pro to, aby byly přijaty skutečně ambiciózní, ale zároveň realistické a dosažitelné cíle.

Kontroverzi vyvolávají také některé návrhy na upřesnění definic některých termínů. Nicméně ne v takové míře, jako je tomu v případě výše závazků, které mají být novou legislativou přijaty.

Spory také byly ohledně povinnosti výrobců zajistit následné zpracování vysloužilých produktů prostřednictvím povinného sběru odpadu – tzv. EPR schématu – tak, aby nekončili na skládkách. V této otázce si ale myslím, že se našel kompromis, který je přijatelný pro naprostou většinu poslanců.

Přečtěte si doporučení z naší debaty k oběhovému hospodářství >>>>

Už jste na to narazil – jedním z problémů, které se v souvislosti s oběhovým hospodářstvím už od začátku objevovaly, byl nesoulad mezi definicemi klíčových termínů mezi jednotlivými členskými státy. Každá země například chápe jinak „recyklaci“. Podařilo se to tedy v balíčku sjednotit?
Právě o potřebě sjednotit a upřesnit jednotlivé definice se vedla velmi živá diskuse na výborech i na jednání stínových zpravodajů. Někteří se bránili zavádění nových definic a chtěli je mít značně obecné, aby byl ponechán členským zemím větší prostor k tomu, jak je budou interpretovat. Podle mého názoru ale nelze určovat pravidla pro cokoliv, co není přesně definováno. Myslím si, že se nakonec podařilo v balíčku nalézt vyvážené vymezení jednotlivých pojmů, což usnadní také následnou implementaci nové legislativy a zavádění konkrétních opatření do praxe.

Miroslav Poche EU

© Archiv MP

Podle některých názorů by bylo z hlediska ČR vhodnější stanovit spíše cíl na maximální množství směsného komunálního odpadu na obyvatele, než začínat od cíle na recyklaci. Pokud totiž platí jednotný recyklační cíl, je ČR znevýhodněna kvůli nízké produkci odpadů, které by bylo možno recyklovat.  Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Někteří tento způsob stanovení a výpočtu cílů považují za lepší. I proto se právě k tomu vedla velmi intenzivní debata. Pravdou je, že pokud například v Dánsku dosáhnou stanoveného cíle, tak ve výsledku recyklací neprojde výrazně větší množství odpadu, než tomu bude v případě Rumunska nebo Bulharska. Nicméně je potřeba si uvědomit, že celkové množství odpadu se postupem času také mění. V důsledku je cíl pro recyklaci odvozen z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Proto považuji navrhovanou metodu za přijatelný kompromis.

Pokud například v Dánsku dosáhnou stanoveného cíle, ve výsledku recyklací neprojde výrazně větší množství odpadu, než tomu bude v případě Rumunska nebo Bulharska.

Jak vnímáte roli energetického využití odpadu, ke kterému nedávno vydala sdělení i Evropská komise?
O novém sdělení Komise vím, nicméně jsem se ještě detailně s jeho obsahem neseznámil. Celé téma bude v nejbližší době projednávat výbor ITRE. V rámci diskusí o oběhovém hospodářství byla obecná shoda, že odpadová hierarchie, jak byla začleněna do balíčku, je správný přístup a měla by být respektována. Energetické využití odpadu je tak přípustnou variantou, ale nemělo by být upřednostněno před recyklací nebo opětovným využitím odpadu. A tuto pozici stále podporuji.

Je Česká republika na přechod k oběhovému hospodářství připravena? Co pro ni bude největší výzva?
Podle mého názoru je systém nakládání odpadu u nás velmi rozvinutý a je na poměrně vysoké úrovni. Proto si nemyslím, že bude přechod k oběhovému hospodářství takový problém, jak se některé zájmové skupiny snaží naznačit. Například v oblasti recyklace máme poměrně dobře vybudovaný systém jeho sběru, na kterém lze stavět.

Větší výzvou bude zavádění opatření na předcházení vzniku odpadů, což by podle odpadové hierarchie měla být jednoznačně nejvíce preferovaná politika. Bude to obnášet lepší přístup k informacím, odpovědnější chování spotřebitelů. Bude také potřeba vést diskusi s obchodními řetězci a výrobci, jestli neexistuje prostor, jak snížit množství používaných materiálů a obalů, které jsou používány z mnoha různých důvodů. Nicméně jsem přesvědčen, že přechod k oběhovému hospodářství bude pro zemi, jako je Česká republika, která sama většinu surovin dováží, velkým přínosem.

Jaké výzvy klade oběhové hospodářství před Plzeňský kraj? Rozhovor >>>>

Lze při schvalování balíčku k oběhovému hospodářství čekat nějaké komplikace ze strany členských států v Radě EU?
Myslím si, že velká diskuse ještě bude vedena právě k výši stanovených cílů. V této oblasti je znát například dělení na ose západ-východ, kdy směrem na východ klesá celkové množství vyprodukovaného odpadu na osobu.  V případě recyklace jsou pak velké rozdíly mezi severem a jihem EU. To vše může hrát samozřejmě roli.

REKLAMA
REKLAMA