Jiří Jirásek: Česko potřebuje infrastrukturu pro využívání finančních nástrojů

Českomoravská záruční a rozvojová banka se má v příštích letech proměnit na národní rozvojovou banku. Základní myšlenkou je vytvořit instituci, která umí pracovat s finančními nástroji a pomoci ministerstvům s jejich využitím pro nejrůznější účely, říká v rozhovoru šéf ČMZRB Jiří Jirásek.
transformace ČMZRB
© ČMZRB

EurActiv dnes přináší druhou část rozhovoru s generálním ředitelem Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiřím Jiráskem. První část, která se věnuje rozdílu mezi dotacemi a finančními nástroji, si můžete přečíst zde.

V první části rozhovoru jste vysvětloval, proč budou muset země EU včetně ČR v budoucnu více využívat finanční nástroje. Co to znamená pro ČMZRB, která by se měla stát národní rozvojovou bankou?
Vláda si uvědomuje, že v budoucnu dotační prostředky do podnikatelské sféry z EU proudit zkrátka nebudou. Proto má zájem na vytvoření infrastruktury, která by umožnila efektivně spravovat finanční nástroje jako nástroj hospodářské politiky státu. Proto kabinet v říjnu loňského roku schválil materiál „Aktivizace ČMZRB jako národní rozvojové banky“, na základě kterého má proběhnout naše transformace na národní rozvojovou banku.

ČMZRB má s finančními nástroji zkušenost již dvacet pět let a nyní má vláda zájem na tom, aby se trochu více nastartovala, rozšířila své aktivity a nabízela finanční řešení také pro ostatní ministerstva. Zatím totiž spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu a v minulosti také s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem zemědělství, ale v současné době žádná jiná kooperace aktivně neběží. Vláda by přitom měla mít k dispozici instituci, která je schopna připravit a spravovat finanční produkty umožňující realizovat hospodářskou politiku ČR.

Podle jakého harmonogramu má transformace probíhat?
Do 30. června má být připraven transformační projekt. V něm bude definována podoba banky a na základě toho bude připraven věcný záměr zákona, aby se vytvořil legislativní rámec. Vznikl projektový tým, v němž jsou kromě ČMZRB zastoupena ministerstva průmyslu, financí, místního rozvoje a zemědělství a také úřad vlády, protože do přípravy projektu je zapojen i místopředseda vlády Bělobrádek.

Malé a střední firmy přispívají k zaměstnanosti, hospodářskému růstu, jsou obrovským zdrojem inovací a pomáhají udržet lidi v menších městech a obcích.

Odkud si Česko bude brát příklad? Může to být třeba Německo, kde národní rozvojová banka funguje úspěšně?
Německo je určitě jednou ze zemí, kde si můžeme brát inspiraci. Škála aktivit německé rozvojové banky KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) je ovšem velmi široká – pohybuje se od studentských půjček až po zahraniční rozvojovou pomoc – takže to pro ČR může být ambiciózní příklad, ale ne všechno bude fungovat okamžitě. V každé zemi navíc panují specifické podmínky. V rámci přípravy transformačního projektu jsme se zabývali analýzou situace napříč Evropou. Nelze říci, že by existoval jeden úspěšný model, který by bylo možné použít pro jakoukoliv banku. Rozdíly pramení i z toho, že národní rozvojové banky v jednotlivých státech vznikaly v různých obdobích.

Fungují národní rozvojové banky i v dalších zemích regionu?
Národní rozvojové banky najdeme prakticky ve všech zemí Evropy včetně té střední a východní. V Polsku funguje BGK (Bank Gospodarstwa Krajowego), svou banku má i Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, baltské země – zkrátka všichni. Rozsah a zaměření jejich aktivit se různí, v některých zemích funguje spíše centralizovaný systém, jinde existují různé agentury. Situace je tedy v různých zemích odlišná.

Pomůžeme firmám i obcím

Vláda v říjnu jednala také o tom, zda by mělo proběhnout navýšení kapitálu ČMZRB. Zatím to vypadá, že ministři takový scénář nepodporují. Je to pro banku velký problém?
Toto rozhodnutí závisí na hospodářské politice státu. Je čistě na politicích, jestli se kapitál rozhodnou navýšit, nebo ne. Z pohledu banky lze říci, že s vyšším kapitálem lze aktivity nastartovat výrazněji, ale pokud ke kapitálovému navýšení nedojde, není to důvod, proč by projekt transformace nemohl pokračovat.

V souvislosti s čerpáním evropských fondů se v Česku naráží na problémy způsobené silným rezortismem. Dá se přechod k finančním nástrojům, které bude poskytovat národní rozvojová banka, chápat i tak, že v budoucnu už nebude tolik záležet na tom, jaké konkrétní oblasti se projekt týká, ale zejména zda je životaschopný?
Činnost národních rozvojových bank musí vždy především odrážet hospodářskou politiku státu. Stát se například rozhodne, že je pro něj důležitá podpora venkova, který se vylidňuje. Proto má zájem podpořit podnikání v malých obcích. Když proběhne taková hospodářská úvaha, vstoupí do hry národní rozvojová banka a nabídne konkrétní finanční produkt, který je pak zároveň schopna spravovat. Banka tedy nestanovuje cíle hospodářské politiky státu, ale podílí se na její realizaci.

Ve většině zemí se velká část takové podpory zaměřuje právě na malé a střední podniky. Jejich přístup k financování je totiž obtížnější než u velkých firem, a to i v dobách velké likvidity na trhu. Jen pro zajímavost: poměrně nedávno například ve Spojeném království vznikla British Business Bank, protože i na rozvinutém finančním a kapitálovém trhu ve Velké Británii se ukázalo, že malé firmy mají s financováním problém. Stát jim proto chce pomoci, protože přispívají k zaměstnanosti, hospodářskému růstu, jsou obrovským zdrojem inovací a pomáhají udržet lidi v menších městech a obcích.

ČMZRB národní rozvojová banka

© ČMZRB

Jaké jsou perspektivní oblasti, kam mohou peníze směřovat?
Jsou to zejména inovace a podpora vzniku firem, jak už jsem částečně naznačil. Dále lze jmenovat infrastrukturní projekty, ať už jde o podporu dopravní dostupnosti nebo třeba projekty v oblasti úspory energií. Mohou to být také projekty v sociální oblasti.

Zatím jsme mluvili o podpoře malých a středních podniků. Znamená to, že aktivita banky se bude zaměřovat jen na ně?
Zmiňoval jsem například podporu energetických úspor, které může provádět podnikatelská sféra, ale může se jednat také o projekty měst a obcí. Podobně je to s podporou sociálního podnikání. Proto například vedeme jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Historicky jsme působili i v situacích, kdy došlo k nějaké přírodní katastrofě. Pak je potřeba podpořit firmy i města v dané oblasti a my jsme hledali způsoby, jak jim pomoci návratnou formou. Jak už jsem také říkal, německá KfW je například aktivní i v oblasti studentských úvěrů. Možnosti jsou tedy pestré a závisí na rozhodnutí státu. Základní myšlenkou je vytvořit banku, která umí pracovat s finančními nástroji a je možné ji v případě potřeby využít nejrůznějším způsobem.

REKLAMA
REKLAMA