Martin Synkule: Fondy jsou přínosné, za jejich negativní obraz mohou média

České organizace a instituce se téměř vůbec nezapojují do mezinárodních projektů. Volební období je totiž často kratší než trvání projektu a výsledky se dostaví až po volbách. Dotace přitom bývají velice štědré, říká ředitel Evropské rozvojové agentury Martin Synkule. Podle něj se lidé na evropské fondy dívají skrze prsty hlavně kvůli českým médiím.
ERA
Martin Synkule @ Flickr.com, EurActiv.cz

Martin Synkule je ředitelem a jednatelem Evropské rozvojové agentury (ERA).

Evropská rozvojová agentura v České republice působí od roku 2008. Co je vaším cílem a v čem především spočívá vaše práce?
Vznikli jsme jako jedna z řady společností, které se specializují na strukturální fondy, konkrétně na české operační programy, a to zejména neinvestičního charakteru. Naším počátečním cílem bylo zprostředkovat českým zájemcům co nejvíce projektů z tehdejšího programového období.

Postupně jsme ale do problematiky evropských fondů pronikali více a uvědomili jsme si, že je zde i mezinárodní prostředí. Proto jsme se postupně více a více zaměřovali na zahraniční spolupráci, která v té době nebyla v České republice vůbec běžná.

Začali jsme se sami hlásit do mezinárodních projektů, které byly financovány z evropských fondů. Důvod byl prostý – získání cenných zahraničních zkušeností. Po nějaké době jsme si vybudovali velmi dobré povědomí nejen o evropských fondech, ale také o fondech norských či o programu Švýcarsko-české spolupráce.

V současné době nám jde hlavně o to, předávat získané know-how českým zájemcům o unijní i jiné fondy. Svým klientům radíme, jak se zapojit do mezinárodních projektů nebo jak vytvořit kvalitní návrh projektu. Stejně tak jim ale radíme s projektovým managementem, s audity nebo s komunikací s Evropskou komisí.

Negativní povědomí o evropských fondech je podle mě dáno především zprávami v médiích, které se zaměřují jen na negativa spojená s evropskými projekty

Když se v České republice vysloví sousloví evropské fondy, lidé začnou být podezřívaví. Proč je v ČR o unijních fondech tak špatné povědomí?
Negativní nádech to skutečně má, což je pro mě stále dost překvapující. V minulém programovém období bylo podle Ministerstva pro místní rozvoj v EU dotacích vyúčtováno přes 700 miliard Kč. Takové povědomí je podle mě dáno především zprávami v médiích, které se zaměřují cíleně na negativa spojená s evropskými projekty. Za svou praxi jsem zažil celou řadu projektů, které byly zajímavé a mnoha lidem pomohly. Takové příběhy však nejsou mediálně zajímavé a atraktivní.

Češi nemají zájem o mezinárodní spolupráci

O jaké projekty a jaké služby je největší zájem?
To záleží na typu klienta, respektive na typu neziskové organizace či veřejné instituce. Primárně je zájem o vyhledávání vhodných zahraničních projektů či prověřování kvality těchto projektů. Většina organizací a institucí totiž nemá kapacitu systematicky vyhledávat všemožné projekty, o které by mohly mít zájem. Jejich cílem samozřejmě je, aby v projektu uspěly, aby byl schválen. To ale dopředu bohužel nikdo neví.

Existuje v rámci fondů oblast, o kterou čeští žadatelé jeví malý zájem?
Ze statistik vyplývá, že jde zejména o nové programy meziregionální a nadregionální spolupráce. To jsou oblasti, ve kterých se čeští zájemci příliš neangažují.

Takže jde o projekty přesahující rámec České republiky. Proč si myslíte, že je zde o mezinárodní projekty tak malý zájem?
Praxe poukazuje na několik hlavních důvodů, proč se Češi tak málo zapojují do mezinárodních projektů. Za prvé, vstup do takovýchto projektů je často dosti komplikovaný. A ve veřejných institucích je opravdu málo lidí, kteří by se problematice fondů či komunitárních programů věnovali.

Za druhé, často dlouho trvá, než například městská část schválí zapojení do projektu. To je pro toho, kdo daný projekt řídí, dosti složité, jelikož na vyjádření nemůže čekat několik týdnů.

Třetím problém mnohdy je, že některé z těchto programů musíte předfinancovat, není zde žádná zálohová platba. Finance tak dostanete zpět až po roce či dvou. Dotace je vám přiznána předem, nicméně musíte si na ni počkat.

Výsledky jsou vidět pozdě, volby jsou však dříve

A v neposlední řadě se jedná o celkovou časovou náročnost. Zapojení se do projektu a jeho realizace je běh na dlouho trať a jen samotné schválení projektu může trvat až 9 měsíců. Další tři měsíce můžou uběhnout, než se samotný projekt začne realizovat. Nezřídka tedy uběhne více než rok od podání přihlášky po skutečnou realizaci. A jak jsem zmínil výše, někdy je projekty nutno předfinancovat, přičemž peníze se žadateli vrátí třeba až za rok od samotného rozběhnutí projektu.

Celý proces tedy počítáme v řádu let, což je třeba v případě městských částí a obcí docela problém zejména z důvodu trvání volebního období. Výsledky jsou vidět pozdě, volby jsou však dříve.

Projekty s mezinárodním přesahem jsou však velice štědré. Průměrná dotace na projekt trvající dva až tři roky se pohybuje mezi 100 až 200 tisíci eur, což je pro neinvestiční dotaci poměrně velká suma. A uvědomme si, že neinvestiční peníze pro veřejné instituce a neziskovky jsou v České republice spíše menšího rozsahu.

Podívejme se na chvíli na problematiku komunitárních programů. Jak se liší od strukturálních fondů?
Rozdíl je jak v řízení, tak i v samotné přípravě projektu. Pokud chcete připravit projekt v rámci českých strukturálních fondů, připravujete jej v českém jazyce a komunikujete s českým ministerstvem, který má daný fond na starosti. A až na výjimky do něj nepřibíráte zahraniční partnery.

Pokud však připravujete projekt v rámci komunitárního programu, podmínkou je přizvání zahraničních partnerů a vytvoření tzv. projektového konsorcia. Jeho velikost se liší program od programu. Bývá pravidlem, že partnerů je od pěti do desíti, v případě programu Evropa pro občany jich může být i víc. Žádost se připravuje v angličtině a zpravidla se komunikuje přímo s Evropskou komisí, nebo s ní podřízenou agenturou.

Programy mohou propojit občany napříč Evropou

Co je to program Evropa pro občany?
Jedná se o typ komunitárního programu, který je populární zejména mezi městskými částmi a menšími městy. Cílem je propojovat jejich občany napříč Evropou. Do programu se mohou hlásit i neziskové organizace, které tak mohou spolupracovat s organizacemi v jiných státech.

Účelem je například posílení společné historické paměti, kultura, sdílení kulturních hodnot a tradic. Může ale jít i o projekty týkající se péče o životní prostředí, vztah k mladým lidem nebo péče o seniory. Do takového programu se zapojí 10 až 15 měst v rámci Evropy a ty pak pořádají setkání, kam zvou ostatní občany s jiných měst. Projekty slouží k tomu, aby se města lépe poznala, navázala spolupráci, která by i nadále pokračovala.

shutterstock_452755471

© Shutterstock/fredex

Soudě podle toho, že je v České republice nízký zájem o mezinárodní projekty, je to stejné i u komunitárních programů?
Nerad bych to paušalizoval. Pokud se budeme bavit o programu Erasmus+, tak se asi shodneme, že zájem o něj je v České republice velký. A to zejména díky rozsáhlému povědomí mezi studenty a školami.

Ale nejde jen o financování mobilit vysokoškolských studentů. Součástí programu Erasmus+ je i financování mobilit pro základní a střední školy. Ty prostřednictvím tohoto programu mohou do zahraničí posílat své žáky a navazovat různé formy mezinárodní spolupráce.

Na druhou stranu povědomí o komunitárních programech jako takových by mohlo být určitě vyšší. Pokud jde o veřejné instituce, ty často nemají motivaci se do těchto projektů hlásit, protože je primárně zajímají investiční pobídky, které jsou politicky atraktivní.

V čem vidíte hlavní přínos komunitárních programů?
Jde především o získání nových kontaktů a zajímavých zkušeností. Zapojení se do programu je investicí do budoucna. Takový typ mezinárodní spolupráce se totiž velmi často udrží.

Další velkou výhodou je, že témata komunitárních programů jsou velice flexibilní, na rozdíl od strukturálních fondů. Uvedu jeden příklad. V minulosti jsme se zúčastnili projektu, který byl zaměřen na zvyšování povědomí o městské cyklistice, ke zvyšování motivace lidí jezdit ve městě na kole. Někteří partneři si v rámci tohoto projektu postavili ve městě přístřešky pro kola, další si ve svých městech zřídili tzv. bikesharing. Jedno italské město pilotně postavilo počítadlo, díky kterému monitorovali frekvenci cyklistů a díky tomu následně upravili městkou dopravu.

Důležitá je modernizace vzdělávání

Podívejme se na některé konkrétní projekty, na kterých se ERA podílí. Mohl byste čtenářům představit například projekt App Your School?
Tento projekt začal teprve v prosinci 2016 a bude trvat ještě tři roky. Dá se na něm ale přiblížit, jak mohou být projekty strukturovány. Je tam několik partnerů ze středních škol, my tam konkrétně zastupujeme dvě střední české školy. Podstatou projektu jsou dva týdenní intenzivní tréninky pedagogů, kteří při nich budou využívat inovativní metody učení. Jde o to vyškolit pedagogy v tom, aby byli více kreativní a aby byli schopni ve výuce lépe využít ICT technologie.

Veřejné instituce často nemají motivaci se do neinvestičních projektů hlásit, protože je primárně zajímají investiční pobídky. Ty jsou politicky atraktivní

Dále mě zaujal například projekt PRINTSTEM. Můžete přiblížit i jej?
Tento projekt skončil v srpnu loňského roku, byl to jeden z prvních projektů, který byl schválen v novém programu Erasmus+, v roce 2014. Poměrně unikátní na něm je například typ partnerství, jelikož sdružuje především střední školy z Itálie, Turecka, Řecka nebo Anglie a zároveň je do něj zapojená výzkumná organizace ze Španělska, která spolupracuje s průmyslovými partnery.

Tématem, na které byl projekt zaměřen, byla problematika 3D tisku na středních školách. Během trvání projektu jeho účastníci společně vytvořili studijní podklady pro učitele na středních školách, které jim radí, jak efektivně zakomponovat 3D tisk do výuky. Každá škola si z poskytnutého grantu také pořídila jednu 3D tiskárnu.

Častým cílem podobných projektů je vytvořit postupy a metody, které učitelům v Evropě pomůžou ve výuce více využívat různé ICT technologie. Pracuje se tedy hlavně s pedagogy, kteří tyto zkušenosti integrují do samotné výuky.

Jaký projekt, na kterém jste se podíleli, nebo který jste zprostředkovali, měl podle vás největší úspěch?
Velmi dobrou odezvu máme od našeho dlouhodobého klienta, střední průmyslové školy Otrokovice, kterou jsme zapojili do projektů Teacher 2020 a Interaktivní catering a turismus. Na to jsme velmi pyšní, jelikož škola díky nám během jednoho roku vstoupila do dvou projektů v rámci mezinárodního programu Erasmus+ a dokázala neuvěřitelným způsobem rozšířit své mezinárodní působení. Navázali kontakty s podobnými středními školami v zahraničí a rozšířili nabídku pro své žáky. Dokáží nyní i vysílat na zahraniční cesty své pedagogy.

REKLAMA
REKLAMA