Komisař Füle o Ukrajině: EU není tím, kdo zklamal

Při ukrajinské krizi nemohla Evropská unie udělat moc věcí lépe, myslí si komisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle. Kritici se podle něj mýlí, když tvrdí, že Evropská unie vyvolala v Ukrajincích falešné vyhlídky na členství. Optimisticky vidí dohodu o ceně plynu mezi Kyjevem a Moskvou, kde prý existuje větší prostor pro kompromis, než se na první pohled zdá.

Štefan Füle
Štefan Füle; zdroj: Evropská komise.

Jaké jsou vaše osobní pocity z toho, že situace na Ukrajině dospěla tak daleko?
Je to hrozné. Když vidím, že lidé umírají jen proto, že to politici na Ukrajině a v Rusku nezvládli, je mi z toho strašně smutno.  

Co se ze strany Evropské unii dalo udělat lépe?
Zase tak moc toho není. Není to EU, kdo zklamal. Začalo to jednostrannými kroky ze strany Ruska, kterými chtěli omezit vlastní a suverénní rozhodnutí Ukrajiny, jaký vztah chce mít s Ruskem a s Evropskou unií. Majdan v Kyjevě vznikl na podporu EU. Byl to tehdejší ukrajinský prezident, který nezvládl komunikaci se svými vlastními lidmi. Byli to Ukrajinci samotní, když proti demonstrantům v Kyjevě zasáhli naprosto nepřiměřenou silou, čímž došlo k radikalizaci na obou stranách.  

„Když vidím, že lidé umírají jen proto, že to politici na Ukrajině a v Rusku nezvládli, je mi z toho strašně smutno.“

Do toho všeho přichází kremelská propaganda, která to začíná vysvětlovat fašistickým pučem, což je nota, která nachází v Rusku a všude tam, kde žije početná ruskojazyčná komunita dost prostoru a pochopení. Dochází k připojení Krymu po referendu, kdy je občanům na billboardech nabízena mapa Krymu jednou s trikolorou Ruska a podruhé s fašistickým znakem. V této souvislosti jen dodám: EU nikdy nebude souhlasit s anexí Krymu Ruskou federací a bude vždy podporovat územní celistvost Ukrajiny. 

Někteří kritici poukazují na to, že Evropská unie vyvolala u Ukrajinců očekávání, která nemohla naplnit a hovoří o členství. Ale je to přesně naopak, ti lidé se neuvěřitelně mýlí! V posledních letech Ukrajina, včetně prezidenta Viktora Janukovyče, trvala na tom, abychom při jednáních do textu dali, že Ukrajina má evropskou perspektivu, že se může stát členskou zemí. Nic takového se však nestalo. Členské státy se na tom neshodly.  

Je ještě prostor pro dialog s Ruskem, co se týče vysvětlování důsledků asociační dohody?
Prostor tu je. Dialog probíhá a vždy jsme na něj byli připraveni. V lednu 2013 byla celá Evropská komise na pravidelném zasedání s ruskou vládou v Moskvě, kde jsme položili na stůl otázku Východního partnerství, asociační dohody, Celní unie a otázku budoucího vztahu mezi EU a vznikající Euroasijskou unií. Rusku jsme o těchto věcech nabídli jednání, ale premiér Medveděv vůbec nijak nezareagoval. Ani na opakované připomínky, že jsme k dialogu připraveni, Rusko nikdy neodpovědělo. 

Teprve pár dní před summitem loni v listopadu přijeli Rusové do Bruselu jednat o vztahu mezi asociační dohodou a celní unií. Následně na konci ledna, kdy se konal zatím poslední summit mezi Unií a Ruskem, předseda Komise Barroso a předseda Evropské rady Van Rompuy nabídli prezidentu Putinovi vytvoření pracovní skupiny, která by se zabývala ruskými obavami z toho, že asociační dohoda může mít negativní dopady na Rusko. 

To jsme odmítali, měli jsme spoustu argumentů, ale byli jsme připraveni se o ruských obavách bavit. Jednání proběhla dvě a jsme připraveni v nich pokračovat. Jednání jsou užitečná – místo politických argumentů to nutí naše partnery dávat na stůl argumenty konkrétní, které se dají rozebrat. 

S odborníky se dokážete shodnout na tom, že bílá je bílá a černá je černá. I oni sami ale přiznávají politickou linii, která jim vždy nedovoluje říci, že bílá je opravdu bílá.  

Ekonomická součást EU 

Co mohou Ukrajinci, Gruzínci a Moldavané očekávat po podpisu asociačních dohod, k nimž dojde na dnes začínajícím summitu Evropské rady? Jaké budou praktické dopady těchto dohod na obyvatelstvo?
Asociační dohoda je dohodou o reformách, je to návrh, jak se prostřednictvím převzetí značné části unijního know-how naši partneři mohou přiblížit k EU a v ekonomické oblasti se stát její součástí.  

V první řadě podpis, že EU dokáže naplnit přísliby, které těmto zemím v souvislosti s asociační dohodou dávala. Politická podpora je neoddiskutovatelná.  

„EU nikdy nebude souhlasit s anexí Krymu Ruskou federací“

Před ratifikací bude probíhat tzv. prozatímní plnění smlouvy. V jeho průběhu bude naplněno zhruba 90 % obsahu smlouvy, který spadá do komunitární pravomoci Evropské komise a Evropského parlamentu. Paralelně s tím bude probíhat ratifikace dokumentu ve členských státech EU. 

Ukrajina již může nějakou dobu využívat tzv. autonomní obchodní opatření, kdy ukrajinští exportéři vyvážející své zboží do EU nemusí do 1. listopadu platit cla. Jakmile budou podepsány asociační dohody, cla nebudou muset platit všechny tyto tři země, a bude to tak fungovat i naopak. 

Dohoda je asymetrická, zatímco na naší straně otevírá trh až na několik malých výjimek, tak na straně našich tří partnerů to nebude platit v oblastech, které potřebují delší čas na přizpůsobení se podmínkám na evropském trhu. Pokud jde o Ukrajinu je to v ojedinělých případech až 15leté ochranné období. 

Propast jen na první pohled 

Ruská společnost Gazprom zastavila minulý týden dodávky plynu na Ukrajinu. Jak bude EU dále postupovat?
Kolega komisař Günther Oettinger chystá v těchto dnech bilaterální jednání s ukrajinským a ruským partnerem a v první polovině příštího měsíce hodlá přizvat obě strany k třístranným jednáním. Jednat budou o otázkách, kde na první pohled panuje velká propast mezi názory Kyjeva a Moskvy, jak tu situaci řešit. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že tu určitý časový prostor je, než přijde zimní sezóna. Na druhou stranu víme, že s prázdnými zásobníky bez ruského plynu se může zhoršit situace pro země EU, a proto nehodláme čekat ani na Moskvu a ani Kyjev a chceme tyto země opět iniciativně oslovit. 

Kde je podle Vás prostor pro dohodu mezi Kyjevem a Moskvou?
Ukrajina požaduje novou dohodu o dodávkách plynu, která by odpovídala komerčním cenám plynu obvyklým na evropském trhu. Dohoda z roku 2009 obsahuje několik nestandardních prvků. Především se jedná o podmínku „take or pay“, což znamená, že Ukrajina se zavázala k odběru určitého objemu plynu, který musí zaplatit i tehdy, pokud jej celý neodebere. Navíc v cenách, které se pohybují vysoko nad běžnými komerčními cenami v EU. Rusko to pak řešilo politickou „slevou“.  

O všem ostatním se dá jednat. Ohledně ceny nejsou obě strany příliš názorově vzdálené. Co se týká plnění závazků, tak Ukrajina po celou dobu deklarovala, že je připravena na své straně všem plně dostát. Chce požadovanou částku splatit po částech, ale nejdříve musí dojít k dohodě o ceně. Rusko vyžaduje zachování současné dohody, chce spíše vyšší cenu za plyn a nejdříve splatit dluh. Poté je ochotno se bavit dál. 

Evropská komise je připravena udělat všechno pro to, aby v rámci bilaterálních ale zvláště trilaterálních jednáních sblížila pozice Moskvy a Kyjeva a aby nebyla ohrožena energetická bezpečnost Ukrajiny ani členských zemi EU a aby stoupla důvěryhodnost plynového tranzitního systému Ukrajiny.  

Autor: Jan Pavec, Lucie Bednárová

REKLAMA

REKLAMA