Šefčovič: Nord Stream není v souladu s cíli energetické unie

Problematiku Nord Streamu dále studujeme. Pojí se s ní různé otázky, říká v rozhovoru místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který hovořil s bruselskou redakcí EurActivu. Proč chce Komise kontrolovat smlouvy o dodávkách plynu do členských zemí? A jaká je budoucnost ukrajinského tranzitu?
Šefčovič
zdroj: Evropská komise

Co je nového ohledně Nord Streamu? Při posledním rozhovoru jste říkal, že je potřeba vyjasnit složité právní otázky. Máte ale v plánu odpovědět na dopis sedmi unijních ministrů energetiky, kteří proti projektu protestují?
Na dopis odpovím, i když jeho primárním cílem bylo dostat Nord Stream 2 na agendu Evropské rady, která o něm měla debatovat – což se stalo. Problematiku Nord Streamu ale samozřejmě dále studujeme. Je s ní spojeno několik otázek: bezpečnost dodávek, dopady rozšíření plynovodu na celkový obchod s plynem v Evropě, odříznutí ukrajinské cesty, na základě kterého by většina ruských dodávek přicházela dvěma trasami (plynovody Nord Stream a Jamal – pozn. red.). Povzbudilo mě ale vyjádření německého vicekancléře Sigmara Gabriela, který uvedl, že i pro Německo je velmi důležité zachování tranzitní cesty přes Ukrajinu.  

„Rozšíření Nord Streamu musíme posoudit do větších detailů.“

Pak se samozřejmě objevují obavy týkající se trhu. Těmi se musíme podrobně zabývat, protože v budoucnu bude při vytváření ceny zemního plynu v Evropě růst význam plynových hubů (obchodní uzly – pozn. red.). Musíme tedy prostudovat, jak si vedou. Věnujeme se také právní otázce celé věci. Je jasné, že pro Evropskou komisi je velmi důležité, aby byly plně respektovány všechny evropské předpisy. K detailnímu zhodnocení však budeme potřebovat více informací, protože prozatím máme k dispozici jen informace z médií a ze strany německého regulátora. Potřebujeme více údajů, abychom mohli posoudit soulad s evropským právem ve všech aspektech.

Tyto informace by vám měl poskytnout německý regulátor?
Naše vzájemná komunikace pokračuje. Prozatím známe pouze obecné charakteristiky projektu, které byly představeny médiím, a je velmi těžké dělat jednoznačná rozhodnutí, pokud stále nemáme všechny potřebné informace. Co víme je to, že projekt není v souladu s obecnými cíli energetické unie, která usiluje o zajištění diverzifikace přepravních cest a zdrojů plynu. Musíme projekt posoudit do větších detailů.

Zmiňoval jste plynové huby. Strategie Gazpromu zahrnuje také investice do těchto obchodních uzlů. Získávají stále více vlastnických podílů a doufají, že se jim podaří ovlivnit cenotvorbu. Věnuje tomu Komise pozornost?
Myslím si, že tomu samozřejmě pozornost věnovat musíme. Co chceme, to je skutečně likvidní trh s plynem, a proto podporujeme rozvoj nových plynových hubů a dobré výsledky těch stávajících. Část naší strategie pro využití zkapalněného zemního plynu (LNG, strategii představí Komise příští týden – pozn. red.) se věnuje také lepšímu managementu plynových zásobníků, který je jedním z cílů energetické unie. A pokud se podíváme na současný trend, myslím si, že v budoucnu bude cena plynu stále více určována právě prostřednictvím ceny na hubech v rámci regionálních trhů. S nástupem LNG bude probíhat postupná transformace a plyn se stane skutečně globální komoditou.

Komise chce kontrolovat komerční smlouvy na nákup plynu ve členských zemích. Můžete vysvětlit proč?
Pokud se mohu trochu vrátit v čase do doby, kdy jsme v únoru 2015 přijali strategii pro energetickou unii a v březnu se k ní v závěrech Evropské rady vyjádřily členské země, tak už tehdy bylo jasné, že na větší transparentnost tlačí nejen Komise, ale i evropští lídři. A to nejen u mezivládních dohod, ale také u komerčních kontraktů.

Když jsme se na těchto otázkách začali pracovat, jasně jsme chápali, že se musíme vypořádat se dvěma aspekty: právě s mezivládními dohodami a s komerčními kontrakty. U těch jsme chtěli jít cestou automatické notifikace všech kriticky důležitých smluv. Pak jsme se samozřejmě museli rozhodnout, co to přesně znamená. Rozhodli jsme se pro přístup Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž, které zkoumá možné případy vytváření dominantní pozice na trhu, pokud jeden hráč pokrývá více než 40 % určitého trhu. Kdyby to bylo 50 %, bylo by to jednodušší. To by byla jasně dominantní pozice, ale takové případy jsou vzácné.

A tak jsme se rozhodli pro kritérium 40 %. To znamená, že pokud máte dlouhodobý kontrakt na dobu delší než jeden rok, která zajišťuje 40 % plynu pro místní trh, je to smlouva, kterou by bylo vhodné prozkoumat a která by měla být automaticky notifikována u Komise. Komise posoudí, jaký scénář by nastal, pokud by taková smlouva nebyla plněna. Proto potřebujeme znát všechny detaily kontraktu, abychom mohli vytvářet plány pro případ nouze, aby daná země nebo daný region kvůli přerušení dodávek nezkolabovaly.  

Můžete to upřesnit? Pokud hovoříte o trhu, máte na mysli trh dané země, nebo regionální trh?
Pokud hovoříme o kritériu 40 %, jde o trh dané země. Ale ptáte se správně, protože při vyhodnocování evropských stress testů jsme si uvědomili, že by bylo velmi obtížné zahrnout do pohotovostních plánů všechna potřebná bezpečnostní opatření, pokud bychom se snažili situaci vyřešit jen v rámci národních hranic. Protože jsou trhy jednotlivých zemí zejména ve střední a východní Evropě příliš malé, chceme je spojovat do regionů, a proto chceme motivovat členské státy, aby pohotovostní plány vytvářely na regionální úrovni. Pokud by tedy došlo k přerušení dodávek plynu například na Slovensko, chránění zákazníci jako domácnosti, nemocnice, malé a střední podniky nebo složky záchranného systému by měli mít zajištěny dodávky z ostatních zemí regionu.

Jak je to s příštím zimním balíčkem pro Ukrajinu pro dodávky plynu na příští zimu? Budou ho potřebovat?
Stále ještě musíme vyhodnotit současný zimní balíček. Prozatím se zdá, že funguje, také díky finanční podpoře, kterou nabídla Evropská komise, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Světová banka. Myslím si tedy, že tato zima by měla být zajištěna, pokud nepřijdou nějaké nepředvídatelné události. Současné zásoby v podzemních zásobnících představují asi 10 miliard kubických metrů.

„Navzdory složité situaci hraje ukrajinský tranzit velmi důležitou roli a tranzit plynu do EU probíhá bez jakýkoliv závažnějších problémů.“

Společné se Světovou bankou a EIB jsme vytvořili nový přístup k tomuto finančnímu nástroji pro další zimu, založený na revolvingovém základě. Bude dobré se na všechny eventuality připravit co nejdříve, ale samozřejmě je tu ještě vývoj na Ukrajině. Schválili některá opatření jako zvýšení tranzitních poplatků nebo zavedení antimonopolních pokut, takže celá situaci je spletitá.  Čeká se také na výsledky stockholmské arbitráže (arbitráž ve sporu mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem o cenu dodávek plynu na Ukrajinu a splácení ukrajinského dluhu za plyn – pozn. red.). Doufejme, že budou známy už letos a že vyjasní řadu nevyřešených otázek. To bude důležité pro vytvoření nového rámce, který bude pro spolupráci Ruska a Ukrajiny v otázkách plynu potřeba.

Jsme připraveni reagovat na jakoukoliv nouzovou situaci. Během minulé zimy jsme situaci monitorovali v kyjevském dispečerském centru. Během této zimy nebylo nic takového potřeba. Doufejme, že to tak zůstane. Spolupráce v otázce dodávek zemního plynu však samozřejmě závisí také na celkovém politickém klimatu na Ukrajině a vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou. Takže je velmi obtížné předvídat, jak se situace bude vyvíjet v příštích týdnech a měsících.  

Zdá se ale, že složité vztahy Ruska a Ukrajiny neovlivnily tranzit do Evropy.
Zkušenost posledních dvou let ukázala, že tranzit nebyl ohrožen, a to je pozitivní. Dodávky probíhaly hladce navzdory složité politické situaci. Jedním z mých důležitých argumentů je právě to, že navzdory této složité situaci hraje ukrajinský tranzit velmi důležitou roli a že tranzit plynu do EU probíhá bez jakýkoliv závažnějších problémů. Pokud by se objevily obavy jakékoliv zúčastněné strany, jsme připraveni velmi rychle vyslat naše pozorovatele.

Když jsem se setkal s ukrajinským prezidentem u příležitosti summitu EU, objevil se návrh, aby začala jednání o nové tranzitní dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. EU byla přizvána jako zprostředkovatel dohody stejně jako v trojstranných jednáních o dodávkách plynu. Na tuto nabídku jsme reagovali pozitivně. Nejprve ale musíme zjistit, zda bude možné k něčemu takovému přistoupit před tím, než budou známy výsledky stockholmské arbitráže.

Rád bych také uvedl, že letos Ukrajina spotřebovala o 25 % méně plynu než loni, protože lidé začali konečně šetřit energií. Kdyby Ukrajina dosáhla v energetické účinnosti úrovně unijního průměru, dokázala by ušetřit tolik energie, kolik za jeden rok spotřebuje Španělsko. Ukrajina má v oblasti energetických úspor obrovský potenciál. Pravděpodobně by se mohla stát čistým vývozcem energie a plynu.

Georgi Gotev, EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA