Michael Kranhold: Ochranné transformátory jsou teď pro polskou i českou soustavu nejlepší řešení

Ochranné transformátory nejsou pro řízení sítě optimální, protože efektivnější je posílit přenosovou soustavu. Nežijeme ovšem v budoucnosti a v současné chvíli to bylo nejlepší řešení, říká k přetokům elektřiny z Německa Michael Kranhold ze společnosti 50Hertz, která je jedním z provozovatelů německé sítě.
ochranné transformátory
© Energy Security Summer School

Michael Kranhold působí jako ředitel řízení vztahů se zákazníky ve společnosti 50Hertz. EurActiv s ním mluvil během letošního ročníku mezinárodní letní školy zaměřené na energetickou bezpečnost, kterou v Telči každoročně pořádá Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Společnost 50Hertz je jedním ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu, který se stará o síť v severovýchodní části země. V čem se vaše situace liší od ostatních německých provozovatelů?
Naše kontrolní oblast se vyznačuje vysokým a rostoucím podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE). V roce 2015 pokrývaly OZE přibližně 49 % spotřeby v naší oblasti. Zároveň se tam nachází i velké množství konvenčních zdrojů energie. Jsme tak jedním z největších exportních regionů v EU. Jako provozovatel přenosové soustavy musí naše společnost zajistit, že se veškerá tato elektřina dostane bezpečně k zákazníkům.

Integrace OZE do sítě se považuje za jednu z hlavních výzev, kterou musí provozovatelé soustav aktuálně řešit. Přepokládám, že s tím tvrzením budete souhlasit.
Samozřejmě, je to největší výzva, které čelíme už od roku 2002, kdy začala výroba energie z OZE růst díky přijetí zákona o obnovitelné energii (Erneuerbare-Energien-Gesetz, EEG). Zpočátku jsme měli pocit, že tak výrazný nárůst nemůžeme zvládnout, protože bylo skutečně velmi nákladné OZE integrovat. Mezi lety 2004 a 2005 jsme si však uvědomili, že většina německé veřejnosti takový vývoj podporuje. Provozovatel přenosové soustavy pracuje ve službách veřejnosti, a proto se řídíme pravidly, která nastavuje vláda zvolená lidmi.

V praxi to znamená, že musíme zajistit dostatečně robustní síť, která bude schopna přenášet elektřinu ze severu na jih. V severním Německu se vyrábí značné množství energie z větru, zatímco v jižních spolkových zemích se chystá trvalé odstavení všech jaderných elektráren. Tak významná výstavba, jako je přenosová síť, si ovšem žádá svůj čas. Musíme také pracovat s veřejností, abychom k této výstavbě získali její souhlas.

V porovnání s nadzemním vedením vyžaduje podzemní kabel 3x až 8x vyšší kapitálové náklady v případě stejnosměrného proudu a 4x až 10x v případě střídavého proudu.

Takže veřejné mínění je největší překážka k rozvoji sítě?
Řekl bych, že to je hlavní výzva, jaké čelíme. Jsou tu pak samozřejmě i další výzvy jako potřeba vhodné legislativy nebo potřeba finančních zdrojů. Pokud jde o peníze, je ale zatím situace dobrá. Naši akcionáři (belgický provozovatel přenosové soustavy Elia System Operator a IFM Investors se sídlem v Rakousku – pozn. red.) nám poskytují dostatek prostoru, abychom mohli své zisky znovu investovat. Máme také dobrý přístup na finanční trhy.

Výstavba sítě v Německu nepokračuje tak rychle, jak se plánovalo. Jaké jsou vaše plány na příští léta?
Minulý rok jsme částečně dokončili jihozápadní propojení, které nám umožňuje zmírňovat přetoky, se kterými se musí potýkat naši čeští a polští kolegové. Máme také dlouhý seznam projektů, se kterými postupujeme. „Ne tak rychle“ znamená, že nejsme schopni přenášet všechnu zelenou elektřinu, která se vyrábí. Redispečink je velmi nákladný a nakonec za něj musí zaplatit zákazník. Samozřejmě pracujeme na urychlení a existují plány na vybudování prvního přímého spojení mezi severem a jihem. Původně se počítalo se čtyřmi linkami, z nichž mohou být nakonec postaveny tři, s využitím nové efektivní technologie, která umožňuje přenášet elektřinu s minimálními ztrátami. Diskuze se vede také o tom, že se namísto nadzemních linek vybuduje podzemní kabelové vedení.

O kolik to bude dražší?
V porovnání s nadzemním vedením vyžaduje podzemní kabel stejné kapacity asi třikrát až osmkrát vyšší kapitálové náklady v případě stejnosměrného proudu a čtyřikrát až desetkrát vyšší v případě střídavého proudu. Otázkou je, jak celý proces urychlit, jak naplánovat přesné trasy a jak do tohoto procesu zapojit obyvatele žijící v daných oblastech.

Potřebný kapitál ale máte, jak říkáte.
Ano, s tímto kapitálem počítáme ve svých plánech, a pokud si veřejnost přeje, abychom postupovali tímto způsobem, bude to mít. Považujeme se za poskytovatele služeb pro veřejnost a nakonec to bude právě veřejnost, která to zaplatí. Znamená to tedy, že záleží na rozhodnutí veřejnosti.

Ochranné transformátory nejsou optimální, ale realita je taková

Už jste narazil na přeshraniční přetoky, které jsou v Polsku a Česku považovány za velký problém. Polský provozovatel přenosové soustavy už na hranici s Německem uvedl do provozu první ochranné transformátory s řízeným posuvem fáze (Phase Shifting Transformers, PST). Co to pro vás jako německého provozovatele znamená?
Zjednodušeně řečeno si myslím, že v současné situaci to bylo správné rozhodnutí a uvidíme, kam se vývoj posune dál. V této chvíli může Polsko díky těmto PST transformátorům přes německý profil bezpečně importovat část elektřiny. Z jejich pohledu to bylo dobré rozhodnutí a my samozřejmě podporujeme dobrou spolupráci se sousedy. Posílení přenosové sítě by ovšem podle mého názoru bylo udržitelnější.

Takže by podle Vás bylo lepší s výstavbou transformátorů počkat?
Nežijeme v budoucnosti, ale v přítomnosti. V této chvíli nevidím pro polský ani český profil lepší řešení. Ochranné PST transformátory samozřejmě nejsou pro řízení sítě optimální, protože je efektivnější posílit síť. Pracuji v elektrárenském sektoru už dlouho a pamatuji si, že plány na přestavbu propojení do Polska z 220 kV na 400 kV existují už od 80. let. Teď to pravděpodobně budeme realizovat během dvou let.

50Hertz

Přednáška Michaela Kranholda na © Energy Security Summer School

V této chvíli investovala polská strana do PST transformátorů 50 milionů eur. My budeme na naší straně muset také investovat, protože během dvou let chceme mít naše vlastní transformátory na další lince do Polska. Český ČEPS také staví své transformátory a my budeme muset též investovat do těchto zařízení na lince do České republiky. Takže během pěti nebo deseti let bude potřeba investovat velké množství peněz. Doufám, že v tomto časovém rozmezí už budeme mít dostatečně silnou síť, abychom dokázali přenášet dostatek energie.  V Polsku možná také budou muset přikročit k výstavbě sítě, protože i v jejich elektrárenském systému budou potřeba investice. Všechno se to musí stát postupně, krok za krokem.

Co říkáte myšlenkám, že by německá strana mohla spolufinancovat rozvoj sítě v Polsku a České republice, když tuto potřebu vyvolávají do určité míry právě přetoky z Německa?
To by nebyl dobrý nápad. Každá země odpovídá za výstavbu své vlastní sítě a je potřeba hledat řešení na místech, kde se setkávají. V Evropě spolupracujeme na tom, aby evropský trh s elektřinou fungoval – s tím musejí počítat všechny členské země. Máme dohody jak s PSE v Polsku, tak s ČEPS v Česku a nejsou to jen naši partneři, kdo investuje do svých PST transformátorů. Společnost 50Hertz dělá to samé. Původně jsme navrhovali, že je vybudujeme pouze na naší straně. Je to však také otázka důvěry a nakonec bylo rozhodnuto, že obě strany budou mít vlastní PST transformátory a budeme kruhové přetoky řídit společně. To je také dobré řešení. A když budou PST transformátory na celém profilu, není potřeba spolufinancovat rozvoj sítě. Je to už například na rozhodnutí polské strany, jestli chce budovat nová vedení, nebo ne. Myslím si ale, že s rozvojem zelené energie, který v budoucnu přijde, budou také potřebovat více linek.

Obnovitelné zdroje jedou dál, trend je nezvratitelný

Řízení výroby z obnovitelných zdrojů není jen o spolupráci s ostatními provozovateli přenosových sítí, ale také s provozovateli distribučních sítí. Co děláte v tomhle směru?
S vyšším podílem obnovitelné energie rozhodně musíte více spolupracovat s provozovateli distribučních soustav. Obnovitelné zdroje jsou totiž připojeny spíše k těmto „menším“ sítím. Musíme budovat významnou kapacitu v transformátorech, aby bylo možné tuto elektřinu přenášet z distribučních soustav do soustavy přenosové. Také proto jsme zintenzivnili spolupráci s našimi osmi distributory. Pracujeme i na pilotních projektech zaměřených na systémové služby budoucnosti. Mám tím na mysli vyrovnávací energii, regulaci jalových výkonů, otázku posilování sítí po velkých haváriích nebo blackoutech a nebo provozní spolupráci a výměnu dat. To je celoevropský proces, který řešíme nejen v Německu, ale také v rámci Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a Mezinárodní konference velkých elektrických sítí vysokého napětí (Cigre).

EPH nakoupil elektrárny Vattenfallu a předpokládá, že hnědé uhlí bude v mixu ještě nějakou dobu přítomné. Ne navždy.

Nakonec by mě zajímal Váš odhad – jak bude vypadat energetický mix pro výrobu elektřiny v Německu, hlavně pokud jde o uhlí? Budou muset uhelné elektrárny zůstat v síti ještě dlouho? Uměli byste bez nich jako provozovatel přenosové sítě žít?
Chápu, že ta otázka je zajímavá také proto, že česká společnost EPH nakoupila uhelné elektrárny Vattenfallu v Německu a předpokládá, že hnědé uhlí bude v energetickém mixu ještě nějakou dobu přítomné. Myslím, že ne navždy. Ale pro provozovatele přenosové sítě to není otázka zdrojů, pokud máme k dispozici jiné elektrárny s předvídatelnou produkcí. Samozřejmě, hnědé uhlí je zároveň velmi levné a zároveň je to spolehlivý zdroj energie. Potřebujeme takové zdroje pro chvíle, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká, protože nedokážeme elektřinu skladovat na dlouhou dobu. Proto také musíme být velmi opatrní s odstavováním všech konvenčních zdrojů. Už teď je třeba řešit otázku, jak nahradit jaderné elektrárny a zda spoléhat jen na elektrárny plynové. Této otázce se věnuje řada studií.

Ve 50Hertz jste nedávno také vydali studii – výhled na vývoj Energiewende do roku 2035. Na co jste přišli?
Rozpracovali jsme různé scénáře – od situace, kdy by Energiewende nebyla dokončena, po různé stupně rozvoje OZE. Pro mě a mé kolegy to bude hodně důležitá a zajímavá práce, aby se nám podařilo udržet celý systém v chodu, ať už nastane jakýkoliv scénář. Jeden trend je ale jasně viditelný – výroba energie z OZE bude pokračovat dál. Může být skutečně významná, nebo nemusí být tak velká, ale ten trend se nezmění. V budoucnu bude také více akumulátorů v domácnostech, protože si více lidí bude moci dovolit nainstalovat své vlastní solární panely na střechách a skladovat svou energii doma. Proto je také potřebná diskuze o solidaritě mezi spotřebiteli elektřiny. Někteří z nich budou síť využívat jen v určitých momentech, což také znamená, že za to nebudou chtít příliš platit. Ale to by nebylo dobré řešení, protože by nakonec za síťové služby platilo jen velmi málo zákazníků. Na závěr je třeba dodat, že naše studie ukázala ještě jeden trend – plánované a realizované projekty 50Hertz pro rozvoj sítě budou potřebné a využitelné v rámci jakéhokoliv scénáře.

REKLAMA
REKLAMA