Daniel Beneš: Uhelné elektrárny budou hrát v Německu ještě dlouho podstatnou roli

„Aktiva Vatenfallu, o která máme zájem, jsou moderní uhelné elektrárny s životností až 40 let,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, který věří, že uhelná energetika bude v Německu ještě dlouhou dobu potřebná. Společnost má v Německu zájem také o investice do obnovitelných zdrojů.

Daniel Beneš
zdroj: ČEZ

Před týdnem skončil v Paříži klimatický summit, na kterém vznikla nová globální dohoda o ochraně klimatu. Před konferencí jste byl poměrně aktivní v jednání s různými subjekty. Kromě Iniciativy Magritte, sdružující velké evropské energetiky, byl ČEZ mezi firmami a organizacemi, které podpořily takzvané návrhy pro byznys představující problematiku klimatických změn z pohledu podnikové sféry. Co jste při těchto diskuzích vnímali jako stěžejní?
Samotné konferenci předcházel rok velmi intenzivní práce, kdy se spolu setkávali politici se zástupci byznysu i nevládních organizací. Já jsem se při těchto diskuzích snažil vysvětlovat, že průmysl i energetika fungují v dlouhodobějších investičních cyklech. Vnímám, že hlavním problémem pro dekarbonizaci světové ekonomiky není neochota firem snižovat emise skleníkových plynů, ale mnohdy špatná volba nebo neexistence vhodných technologií a nástrojů a také právě dlouhodobá nestabilita regulatorního prostředí. K narovnání energetického trhu a lepší předvídatelnosti pro investory by měla přispět i tato dohoda.

„Předpokládáme, že kolem roku 2050 už nebudeme vyrábět elektřinu z uhlí.“

Jaké konkrétní nástroje podle Vás dají trhu impuls pro investice do nízkouhlíkových technologií?
Zcela zásadní je podle mého názoru nastavení ceny uhlíku, které pak stimuluje nejen podnikatelské subjekty, ale i veřejný sektor a domácnosti ke snižování emisí. Jde o způsob, který zachová technologickou neutralitu a je založen na tržní bázi. Direktivní rozhodování naopak vede k prodražování plnění cíle a k negativním efektům na celou ekonomiku. V tomto směru je pozitivní, že výsledná dohoda tržní mechanismy založené na stanovení ceny uhlíku uznává a podporuje.

Takže podle Vás lze dohodu z Paříže považovat za úspěch?
Důležité je, aby Evropa nezůstala ve svých ambiciózních cílech v oblasti ochrany klimatu osamocena. Dohodu nakonec podepsalo 196 světových zemí a nyní bude záviset na jednotlivých státech, aby stanovily konkrétní kroky a nástroje, které ke zpomalení globálního oteplování povedou. Ale už z příprav na summit vzešla řada závazků. Desítky států včetně mocností, jako jsou Čína a USA, se zavázalo k dobrovolným cílům v ochraně klimatu. Konkrétní závazky deklarovali i zástupci energetických firem a průmyslu, kteří budou koneckonců ti, kdo ponesou velkou část nákladů boje proti změnám klimatu.

Nízkouhlíkový ČEZ

Jaké závazky přijal ČEZ?
Skupina ČEZ si předsevzala zlepšit energetickou účinnost a snížit v Česku měrné emise CO2 na vyrobenou MWh elektřiny o 46 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. Dlouhodobou strategií ČEZ pak je dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050.

K tomuto ambicióznímu cíli, který jde i nad rámec závazků EU a většiny států světa, jsme se přihlásili spolu s dalšími významnými energetikami v Evropě. ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes 5 miliard eur, a je tedy zřejmé, že v této oblasti podnikáme již delší dobu významné kroky. Šetrný přístup ke klimatu tak pro nás není ničím novým.

Co konkrétně znamená „uhlíkově neutrální“ výroba elektřiny?
Předpokládáme, že kolem roku 2050 už nebudeme vyrábět elektřinu z uhlí. Tou dobou skončí životnost naší dnes nejmodernější a neúčinnější uhelné elektrárny v Ledvicích. Náš výrobní mix bude založený zejména na obnovitelných zdrojích a výrobě z jádra, které jsou nízkoemisní.

Existují názory, že jaderná energetika vlastně příliš neprospívá klimatu, protože vyžaduje vysoké a ne vždy efektivní investice, které by namísto toho mohly směřovat do technologií, jako jsou obnovitelné zdroje, nebo do úspor energie. Co si o tom myslíte?
Jde samozřejmě o velmi drahou technologii, nesmíme ale zapomínat, že u dnes budovaných reaktorů třetí generace se počítá s provozem nejméně po dobu 60 let. To je třikrát více, než je například předpokládaná životnost větrné elektrárny. Podle nás mohou jaderné a obnovitelné zdroje dobře fungovat vedle sebe a navzájem se doplňovat. Jádro je stabilní, bezemisní zdroj, který není závislý na rozmarech počasí. Vedle toho je ale stejně důležitou součástí naší strategie, jako je spolehlivý a bezpečný provoz našich klasických zdrojů, také rozvoj zdrojů obnovitelných a inovativní řešení v rámci decentrální energetiky.

V Německu nás nezajímá jen uhlí

Jak se ČEZ dívá na požadavek opustit uhelnou energetiku? Podle mnoha názorů se klimatickou změnu nepodaří zmírnit, pokud bude lidstvo dále investovat do uhlí.
V přístupu k dekarbonizaci se přikláníme k evolučnímu, a nikoliv revolučnímu vývoji. Investice v energetickém sektoru jsou dlouhodobého charakteru a nelze tedy očekávat, že dojde k přeměně ze dne na den. ČEZ provedl jeden z nejrozsáhlejších modernizačních programů uhelných elektráren vůbec, a bylo by nerozvážné ohrozit stabilitu dodávek tím, že by tyto zdroje s výrazně nižšími emisemi neprovozoval. Moderní uhelné elektrárny vnímám jako most k budoucí bezemisní energetice.

„Zvažujeme ještě všechna rizika, která by se mohla promítnout do ceny.“

V Německu se ČEZ zajímá o hnědouhelná aktiva švédské společnosti Vattenfall. O pondělku 21. prosince se hovoří jako o termínu pro podání nezávazných nabídek. Jste si jisti, že má uhlí u našich západních sousedů budoucnost?  
V Německu je situace ještě umocněná jejich odklonem od jádra, takže uhelné elektrárny jsou pak těmi zdroji, které dokáží zajistit dodávky elektřiny obyvatelům v době, kdy například nesvítí a nefouká, a obnovitelné zdroje tak nejsou schopny vyrobit dostatek energie. Alespoň prozatím, než se najde jiná technologie, například taková, která dokáže skladovat větší množství energie na období, kdy je jí potřeba. Ale to je zatím hudba budoucnosti. Takže podle mě budou i v Německu hrát uhelné elektrárny v energetice ještě dlouhou dobu podstatnou roli. Aktiva, o kterých se tam bavíme, jsou nejen moderní uhelné elektrárny s životností až 40 let, ale i vodní zdroje.

Chystáte se tedy podat nabídku?
Na to, zda nezávaznou nabídku podáme, máme ještě čas do příštího týdne, v současné době stále ještě zvažujeme všechna možná rizika, která by se eventuálně mohla promítnout do ceny. Není to ale jediná akvizice, o kterou se v Německu zajímáme.

Co dalšího vás zajímá?
Chceme být spolehlivým partnerem pro Energiewende, proto se díváme i na příležitosti v obnovitelných zdrojích a inovativních technologiích pro nízkoemisní výrobu energie. Nedávno jsme například vstoupili do mnichovské společnosti Sonnenbatterie, světové jedničky ve výrobě bateriových systémů skladování energie, a také do firmy Sunfire, která zase rozvíjí a uvádí do průmyslové výroby nejpokrokovější energetické technologie přispívající ke snižování emisí CO2 a rozvoji decentralizovaných zdrojů.

Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA