Elena Markova: Neprodáváme zelené sny, ale udržitelný byznys

Návrh, podle kterého by energetické společnosti musely u koncových zákazníků ročně ušetřit 1,5 % energie, se řadě zemí včetně Česka příliš nelíbí. Zdá se, že pokud v evropské směrnici o energetické účinnosti vůbec zůstane, státy ho alespoň pořádně osekají. Elena Markova z dánské energetické společnosti EnergiMidt ale tvrdí, že systém může pro energetické firmy znamenat velkou obchodní příležitost. V Dánsku distributoři pomáhají zákazníkům šetřit už od 90. let.

Elena Markova
Elena Markova, business development manager, EnergiMidt.

Elena Markova působí na pozici business development manager v dánské společnosti EnergiMidt, která poskytuje služby v oblasti dodávky energií, vody a telekomunikací. EnergiMidt je pátým největším poskytovatelem veřejných služeb v Dánsku a její sídlo leží v Silkeborgu, v regionu Střední Jutsko (Midtjylland). Elena Markova vystoupila 10. května na pražské konferenci Green Buildings 2012.

  • Dánsko je jednou ze zemí, u nichž Evropská komise hledala inspiraci pro svůj návrh, podle kterého by energetické společnosti musely každoročně u koncových zákazníků ušetřit 1,5 % energie (se zavedením tohoto opatření počítá návrh směrnice o energetické účinnosti, o níž by měla EU rozhodovat ještě během června). Můžete nám vysvětlit, jak systém v Dánsku funguje?

Jak už jste zmínil, model, který Evropská komise zařadila do svého návrhu, vychází z dánského systému povinné podpory energetické účinnosti (energy efficiency obligation). Dánsko jej zavedlo už v polovině 90. let – nejprve jako dobrovolný a od roku 2006 jako povinný.

Energetické společnosti tuto povinnost plní prostřednictvím poradenských služeb, kdy spotřebitelům radíme, jaká opatření musí provést, aby za energii ušetřili. Poskytování těchto služeb přitom vnímáme jako velkou obchodní příležitost. Věříme, že pokud zákazníkům pomůžeme snížit náklady, neodejdou k jinému dodavateli, ale zůstanou u nás.

Je třeba si také uvědomit, že dodavatelé veřejných služeb sice svým klientům (firmám i domácnostem) radí, do jakých zařízení mají investovat nebo jaká opatření mají provést, ale zároveň jsou nezávislí na dodavatelích energeticky úsporných řešení. Zákazníci k nám díky tomu mají důvěru a posiluje to jejich loajalitu.

  • Jak to funguje v praxi? Jaká řešení firmám nabízíte?

Nejdřív začneme s měřením. Potřebujeme si udělat jasný obrázek o tom, jakou má zákazník spotřebu a kolik platí. Jakmile v tom máme jasno, přijdou na řadu naši inženýři, kteří navrhnou potenciálně nejefektivnější řešení, což jsou taková řešení, která přinesou největší úspory a mají nejkratší dobu návratnosti.

Tyto návrhy a projekty pak představíme zákazníkovi. Pokud zákazník s projektem souhlasí a schválí ho, podepíšeme s ním smlouvu. Zákazník tím zároveň ze systému povinné podpory energetické účinnosti dostane pobídku v podobě snížené ceny za kilowatthodinu.

  • Poradenské služby poskytujete klientům zadarmo nebo si za ně platí?

V našem systému podpory energetické účinnosti musí energetické společnosti u koncových zákazníků ročně ušetřit 1,5 % prodané energie a musí o tom povinně vytvářet veřejné povědomí. Služby sice klientům poskytujeme zdarma, ale jejich cena je de facto cena zahrnutá už v cenách, které za energie platí.

  • Jak tedy mezi sebou dodavatelé soutěží, když své služby poskytujete „zadarmo“?

Soutěžíme o to, kdo nabídne nižší náklady na úsporu energie. Systém je velmi transparentní. O službách, které jsme poskytli, informujeme Dánský energetický úřad, který informace zveřejňuje a každý hned vidí, jaké služby dánští dodavatelé energií poskytli, a může porovnávat náklady.

Soutěže se navíc neúčastní pouze dodavatelé energií. Můžeme do ní zvenčí přizvat firmy, které tyto služby zajišťují. Firmy pak dají informace o službách, které poskytly, nám a my je předáme energetickému úřadu.

  • Není takové reportování moc složité?

Komplikované to je, ale bez standardů, bez měření a bez ověřování nelze dosažené úspory sledovat a vyhodnocovat. Pokud máme o dosažených úsporách informovat, nemůžeme odevzdat jen pár papírů.

Na energetickém úřadu pak je, aby vše zkontroloval a porovnal. Dánsko k tomu ale přistupovalo velmi pragmaticky a výsledkem je systém, který je velmi jednoduchý, takže zvládnout se to dá.

  • Zástupci českých tepláren namítají, že by systém povinné podpory energetické účinnosti vedl k nárůstu administrativy a byrokracie. Jakou s ním máte zkušenost vy?

Dánský systém je velmi jednoduchý, a proto si ho také Komise vzala za vzor. V podstatě pouze vyberete peníze a ty pak rozdělíte. A to je také jeden z důvodů, proč by za úspory měli být zodpovědní dodavatelé energií. Systém je jednoduchý právě proto, že v něm nejsou tisíce a tisíce různých hráčů.

Peníze u nás putují od zákazníků do fondů, z fondů k dodavatelům energií a od dodavatelů zpět k zákazníkům. Odběratel je tedy na začátku i na konci celého řetězce – zaplatí, ušetří za kilowatthodinu a díky investicím si sníží náklady.

  • Jak je to s plněním 1,5% cíle? Jde to zvládnout?

Musíte to zvládnout, jinak vám hrozí pokuta.

  • To je jasné. Vy ale radíte klientům, kteří na rozdíl od vás žádné zvyšování energetické účinnosti ze zákona provádět nemusí. Co když je i přes veškeré vidiny budoucích úspor tyto investice nelákají? Co když se bojí, že se jim investice včas nevrátí nebo na ně jednoduše nemají?

Ono je to ale ve skutečnosti naopak. Velcí odběratelé přicházejí za námi. My je vůbec přesvědčovat nemusíme. Navíc dostanou sníženou cenu za kilowatthodinu, kterou jsme jim při podpisu smlouvy slíbili. Z podnikatelského pohledu to logiku má.

  • Dobře, to mluvíme ale o vašich zkušenostech z Dánska. Vy ale poskytujete poradenství i ve střední a východní Evropě, konkrétně v Rumunsku, Bulharsku ale i na Slovensku. Jak to vypadá tam? Je tam ochota investovat do zvyšování energetické účinnosti?

Nejjednodušší je to u průmyslu. Firmy to zajímá, protože v celé Evropě je průmysl pod tlakem. Dá se předpokládat, že v zemích střední Evropy mzdy porostou a jediný způsob, jak si udržet konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, bude snížit náklady na energii. Každý, kdo podniká, si tohle uvědomuje.

V jiných sektorech, jako je veřejný sektor, doprava nebo domácnosti, je to složitější. V Dánsku máme zvláštní zákon o veřejných zakázkách, podle kterého musí veřejný sektor při nákupech zohledňovat energetickou účinnost. Záleží tedy na energetické účinnosti a ne na ceně. To v jiných zemích neexistuje.

  • Dánsko je ostatně v podpoře energetické účinnosti dál, než ostatní státy…

V Dánsku se strany napříč politickým spektrem shodly na tom, že země do roku 2050 přestane využívat fosilní zdroje energií. Celá společnost věří, že obnovitelné zdroje energií a energetická účinnost představují nejlepší způsob, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. A každý ve společnosti k tomu přispívá včetně energetických společností, které jsou na konci celého řetězce.

  • Řada zemí včetně České republiky měla během vyjednávání směrnice o energetické účinnosti proti povinným úsporám u koncových odběratelů silné námitky a usilovala o zmírnění. Jak to z pozice země, která energetické úspory silně podporuje, vnímáte?

Politici musí energetickou účinnost provázat s bohatstvím a životní úrovní celé společnosti. Ta vazba je přitom přímá. Dánské statistiky dokazují, že hospodářský růst lze snížením energetické náročnosti ztrojnásobit. Snížení energetické náročnosti růst ve skutečnosti vytváří. Na to ale musíte uvažovat v dlouhodobém horizontu. Někdy se zkrátka musíte podívat z ptačí perspektivy.

Z pohledu Evropy jde myslím o dobré řešení a pro dodavatele energií to platí dvojnásob. Opravdu nechápu, proč to vaši dodavatelé tak ostře odmítají. Pokud budou mít zájem, mohou nás kdykoli kontaktovat a my jim ukážeme, jak to v praxi funguje. Pak možná i české firmy budou směrnici o energetické účinnosti vnímat jako velkou podnikatelskou příležitost.

  • Firmy si třeba mohou říci: Proč bychom pomáhali koncovým zákazníkům šetřit, když jim bez úspor prodáme víc?

To jsme ale zase u odpovědnosti politiků. V Dánsku nejde v soutěži pouze o to, kolik prodáte. Jste posuzováni i podle toho, jak dokážete šetřit. Politici by tuto situaci měli změnit, protože jinak se firmy budou řídit jenom ziskem. Rolí politika je přeci sledovat přínosy pro celou společnost.

  • Můžete také narazit na argument, že povinné šetření energií u koncových zákazníků povede k jejímu zdražení. Podle toho, co říkáte, k tomu došlo i v Dánsku – ti, kdo chtějí investovat do zvýšení energetické účinnosti, dostanou nižší cenu za kilowatthodinu, energetické firmy radí s energetickými úsporami. To všechno se přeci muselo promítnout do ceny energií.

Pořád platí, že nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujete. Za zvýšení ceny navíc nemohou energetické společnosti. Dodatečné zdanění dánských odběratelů je založeno na konsenzu mezi všemi parlamentními politickými stranami. Dánská energetická politika je založena na dlouhodobých dohodách, což je základní podmínka pro to, abyste mohli provádět dlouhodobé kalkulace bez ohledu na to, kdo vyhraje v dalších volbách. A energetické společnosti jen plní závazky vyplývající z legislativy.

  • Český průmysl si stěžuje, že různých závazků a povinností v důsledku evropské legislativy je už tolik, že to ohrožuje jeho konkurenceschopnost (rostou náklady kvůli požadavkům na snižování emisí CO2, přísnějším limitům pro znečišťování ovzduší, podpoře obnovitelných zdrojů, apod.). Také politici považují další závazky za potenciální ohrožení konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Jak byste na to reagovala?

Český průmysl každopádně přestane být konkurenceschopný v případě, že nepřijme žádná opatření na posílení energetické účinnosti. Proč? Podívejte se na všechny predikce vývoje cen energií. Vidíte někoho, kdo by předpovídal jejich pokles? Globální ceny energií půjdou jenom jedním směrem: nahoru.

Vy jako firma nemůžete ovlivnit cenu ropy nebo zemního plynu. Můžete ale ovlivnit svou energetickou náročnost a vyšší účinnost je něco, co vám pomůže přežít. Průmyslové podniky v zemích, jako je Bulharsko, Rumunsko, Polsko nebo Slovensko, kde nabízíme své poradenské služby, to pochopily a podporují to. Chápou, o čem mluvíme. Také proto říkáme, že jde spíš o zefektivnění podniku a ne o energetickou účinnost. Neprodáváme zelené sny, ale udržitelný byznys.

REKLAMA

REKLAMA