Belgický expert: Nečekali jsme, kolik energetických výzev nám pomůže vyřešit sektor budov

„Postavili jsme spotřebitele i stavební firmy před výzvu, aby se zaměřili na budovy, které dávají na budoucí problémy odpověď. Hlavní překážkou byly neznalost a strach,“ říká v rozhovoru ředitel pro energie regionální bruselské vlády Grégoire Clerfayt. Ten v Česku nedávno představil strategii pro rozvoj pasivních domů, díky níž v belgickém hlavním městě výrazně snížili energetickou náročnost budov.

Clerfayt
zdroj: Centrum pasivního domu

Mohl byste stručně popsat, jak se v bruselském regionu v posledních letech proměnil přístup k pasivním domům?
Ještě před deseti lety byly pasivní domy neznámým pojmem. A od prvního ledna příštího roku se budou všechny obytné domy, kancelářské budovy a školní zařízení povinně stavět v pasivním standardu.

Stačí pasivní domy stavět a umožnit lidem, aby se přesvědčili, jak jejich provoz funguje.

Je to úžasný příběh, který začal tím, že jsme hlavní tahouny v celém sektoru motivovali k tomu, aby ukázali, jak stavba pasivních domů a bydlení v nich vypadá ve skutečnosti. V dnešní době na trhu stále ještě čelíme určitému odporu, který je ovšem slabý. Už 800.000 metrů čtverečních je zastavěno v pasivním standardu – popřípadě se tyto domy ještě staví nebo je o jejich stavbě rozhodnuto. Musíme dále podporovat všechny zapojené hráče, aby se s novými způsoby stavby úspěšně vyrovnávali.

Jak vlastně celá myšlenka přechodu k pasivním domům vznikla?
Před deseti lety jsme si uvědomovali, že budoucnost bude složitější, než byl svět tenkrát: že přichází klimatická změna, rostou ceny energií, musíme se vyrovnávat s energetickou chudobou a tlakem na hospodářství. Ale neuvědomovali jsme si, kolik toho můžeme dokázat v sektoru stavebnictví. Postavili jsme však spotřebitele i stavební firmy před výzvu, aby se zaměřili na budovy, které dávají na budoucí problémy odpověď. Hlavní překážkou pro nás byla neznalost a strach z něčeho nového. Nějaká podpora tedy byla velmi potřebná.

Které faktory přispěly k tomu, že se celý projekt vydařil?
Podnikli jsme několik kroků, které k úspěchu přispěly. Od roku 2007 jsme každoročně vyhlašovali pobídky pro výstavbu ukázkových budov, které dostávaly technickou i finanční podporu. Na účely těchto projektů plynulo od roku 2007 přibližně 40 milionů eur. V dnešní době máme 263 takových výběrových budov. Celkem je to 650.000 metrů čtverečních budov, a z toho je 300.000 metrů čtverečních v pasivních budovách. Pořádali jsme také vzdělávací semináře zaměřené na úsporné stavebnictví, které lze spočítat asi na 15.000 hodin za rok. Mimo jiné jsme také vytvořili alianci se stavebním sektorem, která pomáhá definovat kroky potřebné k podpoře úsporného stavebnictví.

Máte přesná čísla, která by ukazovala, kolik energie se díky přechodu k pasivním domům daří ušetřit?
Celkově se dá říci, že v Bruselu se od roku 2004 podařilo ušetřit asi 25 % energie, což znamená každoročně úsporu přibližně 700 milionů eur.

Jaká je finanční návratnost projektů, které se bruselská vláda rozhodla podpořit?
Od roku 2007 se vláda rozhodla podpořit tahouny v sektoru granty ve výši 100 eur/metr čtvereční. Tato podpora probíhala prostřednictvím zmíněných pobídek pro výstavbu vzorových staveb. Dnes je obtížné vyhodnotit, jaká je návratnost. Náklady na stavbu energeticky vysoce efektivních budov se totiž stále vyvíjí. Někdy jsou vícenáklady velmi vysoké – až dvacet procent – a někdy se neobjevují vůbec. Většinou se ale pohybují okolo pěti až deseti procent a doba návratnosti se pohybuje okolo dvaceti let.

Co je potřeba udělat pro to, aby výstavba pasivních domů nebyla výrazně dražší než výstavba klasických budov?
Zaprvé je potřeba respektovat takzvaný princip KISS – v angličtině „Keep it simple, stupid“, tedy něco ve smyslu „Nekomplikuj to, hlupáku“. Zadruhé je třeba přemýšlet o svých vlastních technologiích. Je třeba se zamyslet, jak se ve vašem regionu staví „klasické“ domy a jak je možné tento způsob adaptovat na výstavbu pasivních budov. Není nutně potřeba dovážet drahé výrobky. Je třeba být kreativní.

V Česku se objevují stejné otázky, stejné potíže a stejné bariéry jako dříve u nás.

Jakou roli hrají v pasivních domech obnovitelné zdroje energie?
Pro pasivní budovy jsou obnovitelné zdroje až druhořadou otázkou. Hlavní otázkou je tepelná izolace a spotřeba tepla. Obnovitelné zdroje nejsou vždy vhodné, zejména v zabydlených městských oblastech. Určitě pomáhají, ale nejsou nutně potřeba k tomu, abychom dosáhli pasivního standardu.

Zastánci pasivních domů v České republice si někdy stěžují, že se okolo těchto budov objevuje řada nejasností nebo mýtů, jako například že „domy nedýchají“. Máte s tím z Bruselu podobné zkušenosti?
Tyto mýty jsou všude stejné. U nás to bylo před deseti lety podobné. Není ale proti nim třeba nějak zvlášť bojovat. Stačí totiž pasivní domy stavět a umožnit lidem, aby se přesvědčili o tom, jak jejich provoz funguje. Nejlepšími zprostředkovateli informací jsou lidé, kteří už v takovým budovách žijí. Je ale potřeba, aby byly k dispozici příklady budov nejrůznějších druhů.

Jaký dojem na Vás zanechala návštěva Česka? Bylo by možné podobný koncept jako v Bruselu rozvíjet i tady?
Po návštěvě brněnské konference o pasivních domech jsem měl podobný dojem, jaký jsem měl z atmosféry u nás před deseti lety. Objevují se stejné otázky, stejné potíže, stejné bariéry, které je potřeba překonat. Pokud bych měl něco poradit, řekl bych, že je zkrátka třeba se do toho pustit. Bude to složité a bude se objevovat řada kritických názorů, ale s velkou dávkou odvahy a určitou dávkou času se to může podařit. Belgie nebo Brusel nejsou lepší nebo chytřejší než Česká republika. Měli jsme pouze to štěstí, že jsme své příležitosti mohli využít už před deseti lety. 

Autor: Adéla Denková  

Grégoire Clerfayt vystoupil jako jeden z řečníků na konferenci Pasivní domy 2014, kterou v Brně pořádalo Centrum pasivního domu.

REKLAMA
REKLAMA