Wilhelm Molterer: Propojení EFSI a strukturálních fondů může zvýšit efektivitu čerpání

„Z dlouhodobého hlediska vidím zejména pro země využívající kohezní politiku velkou příležitost ke zvýšení efektivity strukturálních fondů,“ říká výkonný ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer o propojování financí z tohoto nového fondu a již existujících evropských nástrojů. EurActiv s ním mluvil také o dalších aspektech Investičního plánu pro Evropu, jehož základ EFSI tvoří.

Molterer
Wilhelm Molterer; zdroj: Evropská komise

Podle řady názorů, které v Česku zaznívají, je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) vhodný zejména pro země na jihu EU, které se potýkají s vysokými veřejnými dluhy a mají problém s půjčováním peněz. To není případ České republiky. Otázka tedy zní, jestli je vhodné využívat EFSI i zde.
Podle pravidel upravujících fungování EFSI je fond určen pro všechny členské země. Soustředí se na tři hlavní sektory: na podporu malého a středního podnikání, výstavbu infrastruktury ve velmi širokém slova smyslu a na inovace. Nejsou stanoveny žádné sektorové kvóty a ani obálky pro jednotlivé země. Prozatím se nám podařilo mobilizovat více než 60 miliard eur napříč dvaadvaceti členskými státy. To je velice dobrý pokrok.

„EFSI se neřídí zásadou, že by pro všechny existovalo univerzální řešení.“

Je důležité podotknout, že cílíme na projekty s jasnou adicionalitou (bez podpory EFSI by projekty nemohly být realizovány nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu – pozn. red.), což také znamená s vyšším rizikem. Poptávku po takové podpoře najdeme ve všech 28 členských zemích, i když počty vhodných projektů se v jednotlivých státech liší. Také typy projektů mohou být různé. Ale EFSI se neřídí zásadou, že by pro všechny existovalo univerzální řešení.

Obecně se předpokládá, že EFSI lze využít zejména pro velké infrastrukturní projekty v sektorech energetiky, dopravy nebo digitálních technologií. Říkáte ale, že z něj mohou mít prospěch i malé a střední podniky. Takže je v něm místo i pro malé projekty?
Rizikový kapitál ve výši 21 miliard eur, který je základem EFSI, se dělí na dvě hlavní větve. Pětimiliardový příspěvek Evropské investiční banky (EIB) je určen speciálně pro financování malých a středních podniků prostřednictvím Evropského investičního fondu (akciová společnost, ve které EIB drží 59 % a Evropská komise 30 % akcií – pozn. red.). Druhou větev tvoří šestnáctimiliardová záruka poskytovaná Evropskou komisí, určená na podporu investic do infrastruktury a inovací prostřednictvím EIB. Znamená to, že EFSI pokrývá ty sektory, které jsou důležité pro udržení konkurenceschopnosti EU. Malé a střední podniky mají k podpoře přístup většinou přes prostředníky, tedy přes komerční banky. Skrze EIF je takto podpora úspěšně poskytována v řadě členských zemí.

EFSI a strukturální fondy

Jak je to s potenciální synergií nebo konflikty mezi EFSI a dosavadními nástroji, jako jsou především strukturální fondy? Nepřekrývají se? Jak zajistit, že se budou spíše doplňovat?
Cílem EFSI je v první řadě přilákat soukromý kapitál a mobilizovat ho k investicím. Pokud se ale správně využije EFSI i strukturální fondy, přináší to obrovské možnosti, jak zvýšit efektivitu investic v EU. K tomuto tématu probíhá diskuze, také uvnitř Evropské komise, ale principálně je to určitě možné. Potřebujeme ovšem, aby byly připraveny i úřady v jednotlivých státech, protože čerpání financí ze strukturálních fondů mají na starost ony. Pokud budou ochotné spolupracovat a spojit výhody EFSI se strukturálními fondy, vidíme v tom velký potenciál. Rozhodovat se ovšem musí individuálně o každém případu.

Jak ale zajistit, že projekty podpořené z EFSI neohrozí jiné nástroje, jako jsou právě strukturální fondy? Už jste zmiňoval, že podporu z EFSI rozdělují prostředníci, například komerční banky. Možná je tedy pro firmu jednodušší požádat u banky, než vypisovat projekt v rámci operačního programu, protože to vyžaduje spoustu administrativní práce.
Dotýkáte se jednoho z bodů, které budou muset být prověřeny, protože úprava pravidel pro EFSI je odlišná od pravidel pro strukturální fondy. V tuto chvíli to představuje určitý druh překážky. Už jsem ale říkal, že s Komisí pracujeme na řešení. A pokud budou chtít národní úřady využít zmíněného potenciálu, bude to fungovat. Samozřejmě, že základní myšlenka spočívá ve vzájemném doplňování, ne soupeření nebo kanibalizaci.

Skutečná výzva spočívá v tom, jak využívat peníze ze strukturálních fondů co nejefektivněji a jak je kombinovat s finančními nástroji. Někdy je to také výzva pro řídící orgány, protože projekty, které by měly být financované z EFSI, musí mít potenciál přinášet zisk, musí být technicky proveditelné, ekonomicky stabilní a splňovat všechna potřebná kritéria. Z dlouhodobého hlediska však vidím zejména pro země využívající kohezní politiku velkou příležitost ke zvýšení efektivity strukturálních fondů.

Může se stát, že by finance z EFSI získal nástroj, který už v podobné formě existuje v rámci kohezní politiky?
Především musí takový projekt splňovat kritéria EIB. Jakýkoliv projekt podpořený z EFSI je totiž projekt připravovaný Evropskou investiční bankou. To – znovu – znamená, že projekt musí být vyhovující, technicky proveditelný a musí splňovat podmínku adicionality, která je klíčová. Je možné získat na určitý projekt podporu z EIB i dodatečného finančního zdroje. Zcela určitě se k této otázce ovšem musí přistupovat na základě konkrétních individuálních případů.

To tedy znamená, že pokud hodnotíte takový typ projektů, zkoumáte, jestli se tyto dva zdroje nepřekrývají.
Chceme zajistit co nejlepší využití obou typů zdrojů, o kterých jsme hovořili, ale vzájemné překrývání není kritérium, na základě kterého bychom projekt vyloučili. Pokud je kombinace různých zdrojů ekonomicky smysluplná a jsou splněny všechny požadavky příslušné regulace, vzájemný přesah není vyloučen, ale může být naopak vítaný – pokud zvyšuje efektivitu veřejné podpory. Jak jsem již několikrát zmínil, vždy se musí jednat o konkrétní projekt, který splňuje kritéria EIB.

Kde se investuje

Jaká filozofie se skrývá za takzvanými investičními platformami, které mohou v rámci Investičního plánu pro Evropu vznikat?
Filozofie investičních platforem spočívá ve sdružování menších projektů. Například v oblasti energetické účinnost se většinou setkáváme s malými nebo velmi malými projekty. Pro využití záruky má velikost projektu také svůj význam. Proto jsme přišli s myšlenkou investičních platforem, které by spojily více malých projektů do větších jednotek. Mohou být tematicky orientované, ale mohou se zakládat také na regionální úrovni. Regionální platforma může být například vytvořena za účelem získání podpory na takový projekt, jako je nakládání s odpadními vodami.

Máte už nějaké takové projekty?
Máme už projekty, které jsou v jednání. Nejprve je ale třeba vytvořit pro tyto investiční platformy pravidla. Myslím, že se jedná o velmi zajímavý nástroj, a tak doufám, že se to stane co nejdříve.

„V tuto chvíli směřuje podpora především do malého a středního podnikání, dopravy a energetiky.“

Během přípravné fáze přes spuštěním EFSI vypracovávaly členské země seznamy projektů, které by potenciálně mohly z EFSI získat financování. Pak se ukázalo, že tyto seznamy nebudou povinné. Když se podíváte na projekty, které už byly podpořeny – jsou to hlavně ty ze seznamů, nebo vznikají projekty nové?
Seznam, který byl sestaven na podzim 2014, vznikl jako indikátor investičních potřeb v EU. Díky němu jsme získali představu o tom, že v Unii by byla poptávka po přibližně 360 miliardách eur, které by byly využitelné pro investice v rámci EFSI. V současné době získávají podporu jak projekty ze seznamu, tak i projekty, které vznikly mezitím – pravidla pro fungování EFSI byla dokončena v létě 2015, a teprve pak začal EFSI fungovat. Znamená to, že seznam byl nástrojem, ale ne podmínkou pro získání podpory z EFSI.

Jak funguje výběr projektů? Měly by plnit jisté ústřední cíle – měly by být inovativní, podporovat růst a zaměstnanost a tak dále. Jak je posuzujete?
Pravidla říkají, že projekt musí splňovat kritéria EIB. Už jsem zmiňoval životaschopnost, ekonomickou a technickou proveditelnost. Musí splňovat kritéria udržitelnosti a sociální aspekty. Pak tu máme zásadu adicionality. Projekt musí být v souladu s politikami EU, řešit selhání trhu a stimulovat soukromý kapitál. Obvykle nesou tyto projekty vyšší riziko než běžné projekty EIB. Na základě těchto kritérií se investiční výbor EFSI rozhoduje.

Jak posuzuje přidanou hodnotu projektů? Když si vezmeme třeba projekty v energetice, dá se říct, že preferujete například projekty podporující přechod k nízkouhlíkové ekonomice?
Jak jsem říkal, evropské politiky hrají při výběru projektů svou roli. Evropa má jasnou politiku v oblasti ochrany klimatu, a tak se přirozeně musí jednat o projekty podporující rozvoj obnovitelných zdrojů, energetickou efektivitu nebo účinnější sítě pro přenos energie, například prostřednictvím chytrých měřičů. To jsou relevantní měřítka vycházející z evropské politiky.

Je stanoven nějaký poměr mezi těmito projekty a těmi, které cílí například spíše na posílení energetické bezpečnosti?
Energetická bezpečnost je určitě jednou z relevantních oblastí, pokud hovoříme o přeshraničních projektech. EFSI má především poskytovat podporu 28 individuálním členským zemím, ale otevírá také možnosti pro přeshraniční projekty. A potenciál pro takové projekty vidím především na straně infrastruktury, tedy i v energetice.

Otázka spíše směřovala na to, jestli existují určité limity na to, kolik prostředků může být využito na energetickou bezpečnost, energetickou účinnost a podobně.
Ne, jak jsem zmiňoval na začátku, v EFSI nejsou určeny kvóty podle zemí. V pravidlech je naznačeno, s jakými projekty by se v EFSI mělo pracovat, ale nejsou stanoveny ani kvóty podle sektorů.

Můžete uvést příklady typických projektů, které se o podporu z EFSI hlásí?
V tuto chvíli směřuje podpora především do malého a středního podnikání, dopravy a energetiky. Tyto sektory dominovaly prvním šesti měsícům fungování EFSI. Teď se však ukazuje, že roste i zájem o podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což je velmi důležité.

REKLAMA
REKLAMA