Morin-Chartierová: Francie potřebuje pracovníky ze zahraničí

Vysílání pracovníků přináší do Francie dovednosti, které tam již chybí, říká v rozhovoru francouzská europoslankyně Morin-Chartierová. Reaguje tak na doložku Molière diskriminující zahraniční pracovníky bez znalosti francouzštiny.
doložka Molière
@ European Union, 2017

Dělníci pracující na veřejných stavbách ve Francii musí povinně mluvit francouzsky. Nařizuje to takzvaná doložka Molière, kterou zavedlo několik francouzských regionů a měst. Důvodem má být bezpečnost na pracovišti, doložka je však mířená proti levnějším“ dělníkům vyslaným ze zahraničí. Myslí si to francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartierové (EPP), jedna ze zpravodajů Evropského parlamentu k revidované směrnici o vysílání pracovníků.

Pracovníci vyslaní ze zahraničí jsou „levnější“, a proto mohou brát Francouzům pracovní místa. Je tomu skutečně tak?
Není, protože Francie potřebuje dovednosti, které již místní pracovníci nemají. Ve Francii například nemáme dlaždiče, a proto je stavební firmy najímají z Maďarska. Vysílání pracovníků by zároveň nemělo být levnější, protože mají získávat minimální mzdu země, do které přišli pracovat. Francouzské společnosti ale odečítají od minimální mzdy náklady na ubytování, dopravu a stravování, a výsledná mzda je tak pro vyslané pracovníky nižší než pro Francouze. A to je špatně.

Důvodem pro zavedení povinné znalosti francouzštiny na stavbách je bezpečnost. Jak to podle Vás souvisí s vysíláním pracovníků?
Bezpečnost je pouhou výmluvou pro zavedení klauzule Molière. Mohla bych Vám dát řadu příkladů naprosto bezpečných stavenišť, kde sice uslyšíte odlišné jazyky, přesto si dělníci perfektně rozumí. Iniciátoři doložky tím chtěli zakrýt svou xenofobii a snahu přinutit vysílané pracovníky k návratu do jejich země původu. Výsledkem však je, že se zbavujeme jejich znalostí a zkušeností, které sami potřebujeme.

Následkem doložky Molière mohou být odvetná opatření ze strany ostatních členských zemí.

Bude se doložka Molière vztahovat i na jiné profese, například na dopravu či ubytovací služby?
Je to možné. Rozhodně by to ale neměl být způsob, jak regulovat volný pohyb pracovníků. Následkem totiž mohou být i odvetná opatření, tedy zavádění podobných pravidel i v ostatních členských státech.

Pokud k takové odvetě dojde, může to zamezit francouzským pracovníkům ve volném pohybu a práci v zahraničí?
Bezpochyby ano. Mohu uvést příklad z Vlámska, kde se snažili prosadit výhradně vlámštinu  a kam se vysílá mnoho francouzských pracovníků. Pokud by se zde skutečně zavedla bezpečností podmínka znalosti vlámského jazyka, mohlo by to výrazně snížit počet Francouzů, kteří jsou do regionu vysláni. To samé lze očekávat i v případě, že podobnou klauzuli zavede Polsko nebo Maďarsko. Osobně neznám mnoho francouzských pracovníků, kteří hovoří maďarsky.

Rozhovor s Elisabeth Morin-Chartierovou je dostupný ve francouzském originále s anglickými titulky. Z originálu přeložila Pavla Hosnedlová.

REKLAMA
REKLAMA