Ivan Štefanec: Slováci jsou s eurem spokojeni, Češi je mohou následovat

Česká republika se společné evropské měně stále brání, zatímco její východní sousedé euro spokojeně používají. Ivan Štefanec vidí v přijetí eura jasná pozitiva a doporučuje Čechům, aby následovali slovenský příklad.
přijetí eura
@ Archiv Ivana Štefance

Slovenský europoslanec Ivan Štefanec (KHD, EPP) má zkušenosti s byznysem i národní politikou. V roce 2006 se stal zmocněncem pro zavedení eura na Slovensku a redakci EurActivu vysvětlil, jak vypadá přijetí společné evropské měny v praxi.

Česká republika stále nestanovila termín přijetí eura, ačkoli podle ekonomů je na společnou měnu připravena. Slovensko bylo v otázce vstupu do eurozóny mnohem odvážnější a euro přijalo již v roce 2009. Jaká je zkušenost Slovenska se zavedením evropské měny?
Slovenská vláda se už v roce 2003 rozhodla, že do roku 2009 zavede euro. V té době většina Slováků evropskou měnu nechtěla, podobně jako nyní v Češi. Obávali se změn, což je naprosto přirozené. Podpora eura ale začala ještě před jeho přijetím stoupat a dnes mohu říct, že jsme si na něj velmi rychle zvykli. Důkazem jsou výsledky průzkumů veřejného mínění, které říkají, že dvě třetiny lidí si evropskou měnu chválí a jsou spokojeni s jejím používáním.

Co vedlo k takovému obratu?
Podařilo se nám splnit tři důležité věci. V první řadě bylo zapotřebí silné politické vedení. Někdo zkrátka musel převzít zodpovědnost a říct, že vstup do eurozóny je pro zemi správný. Další nezbytnou podmínkou byl konsensus, a to nejen politický, ale také společenský. Do diskuse o zavedení eura byla vtažena akademická obec, církve, občanská společnost a veřejní činitelé. Posledním bodem byla informační kampaň o tom, co nás čeká, a že pro občany je přechod k euru vlastně jenom změna přepočtu. Nakonec se na přínosu eura shodla nejen veřejnost, ale také slovenský parlament. Při závěrečném hlasování o jeho zavedení byli všichni pro, pouze jeden poslanec se hlasování zdržel.

Důležité je, aby se Češi oprostili od obav a začali se více zajímat o pravdivé informace.

Myslíte si, že slovenský postup by měla aplikovat i Česká republika?
Postup, který jsme zvolili, je podle mě univerzální a určitě by jej mohla následovat i Česká republika. I my jsme se učili od jiných zemí, které již euro zavedly, zejména od Finska. Dnes se dá přijetí eura na Slovensku hodnotit jako úspěšný příběh a rádi své zkušenosti poskytneme České republice. Důležité je, aby se Češi oprostili od obav a začali se více zajímat o pravdivé informace.

Čeho se v souvislosti s přijetím eura nejvíce obávali Slováci?
Obavy souvisely především se zvýšením cen. Po Evropě kolovaly informace, že s eurem bude všechno dražší. Nic takového se ale nepotvrdilo. Lidé situaci spíše vnímali tak, že se snížila nominální hodnota, měnili proto více peněz a měli pocit, že i více platí. Období, kdy se u nás dalo platit oběma měnami, ale nakonec trvalo pouhé dva týdny, tedy nejkratší dobu z celé eurozóny.

Pak ale přišla finanční krize spojená se zadlužením několika zemí. Jak jste se s tím vyrovnali?
Společně se zadlužením Irska, Řecka a dalších zemí přišla obava, že budeme za tyto země platit jejich dluhy prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu. Přispívání do mechanismu samozřejmě nebylo populární a v té době kvůli tomu dokonce padla slovenská vláda. Veřejnost se vyděsila, jestli byl vstup do eurozóny skutečně správným rozhodnutím a podpora eura razantně klesla. I v období krize je však nutné nepropadat panice a opírat se o skutečnost, tedy že stabilizační mechanismus je tu pro ochranu naší měny a každý si za své dluhy odpovídá sám. Ekonomika i veřejné mínění se tak po čase zotavily.

Být v klubu eurozóny má i svůj politický význam.

Myslíte si, že díky členství v eurozóně Slovensko posílilo svou vyjednávací pozici v rámci EU?
Ano. Je to patrné například v radě ministrů financí. Nejprve se sejde eurozóna a až den poté ostatní ministři, přičemž se většinou jen potvrdí to, co se dohodlo v rámci eurozóny. Být v klubu tak má i svůj politický význam.

Evropská komise nedávno představila svou vizi o prohloubení hospodářské a měnové unie. Podporujete tento návrh?
Další integrace eurozóny je určitě krokem vpřed. Má smysl pokračovat v práci na bankovní i kapitálové unii, aby se snížilo riziko pro banky a zdroje pro pracovní sektor byly dostupnější. V případě fiskální unie je však zapotřebí opatrnosti. Další integrace by musela podléhat pravidlům, aby nikdo neplatil dluhy ostatních. Návrh společných dluhopisů a garance vkladů se mi proto příliš nezamlouvá. Musíme mít jasně stanovená pravidla a mechanismus, který zaručí jejich dodržování.

REKLAMA
REKLAMA