Benjamin Angel z DG ECFIN: Připravujeme rychloseznamku pro investory

Evropská komise plánuje na jaře spustit webový projekt, který má autorům investičních záměrů pomoci najít vhodné investory a podpořit tak hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. Seznamka pro investory je jednou z méně známých součástí Junckerova balíčku, o nichž EurActiv u příležitosti otevření české pobočky Evropské investiční banky hovořil z Benjaminem Angelem z DG ECFIN.

Benjamin Angel
Benjamin Angel, ředitel na DG ECFIN, Evropská komise; zdroj: Evropská komise.

Benjamin Angel působí na Generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti (DG ECFIN) jako ředitel direktorátu „Finance, vztahy se skupinou EIB, EBRD a mezinárodními finančními institucemi“. V minulosti odpovídal za návrhy záchranných mechanismů Evropské unie a eurozóny, které vznikly v reakci na dluhovou krizi (ESM, EFSM), podílel se na návrzích legislativy k bankovní unii a legislativě k tzv. Junckerovu balíčku.

Nejviditelnější součástí Junckerova balíčku (oficiálně Investičního plánu pro Evropu), je Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Pod Vašim vedením vznikala pravidla nejen k tomuto fondu, ale také k dalším částem balíčku. Vzhledem k tomu, že o EFSI jsme si nedávno povídali s jeho výkonným ředitelem, bych se Vás rád zeptal na ostatní nástroje, které mají pomáhat těm, co mají investiční nápady a plány, ale mají problém je realizovat. Můžeme si na úvod zrekapitulovat, co Junckerův balíček obsahuje?
Investiční plán tvoří tři pilíře. První z nich je EFSI, což je v podstatě záruka poskytnutá Skupině Evropské investiční banky (EIB), díky které na sebe banka může vzít větší riziko a investovat do více projektů a jinak než dosud a díky níž Evropský investiční fond (EIF) může rozšířit své aktivity směrem k malým a středně velkým podnikům (MSP).

Ve druhém pilíři jde o zjednodušení toku investic do reálné ekonomiky a to dvěma způsoby. Zaprvé, připravujeme Evropský portál investičních projektů (EIPP, European Investment Project Portal), což má být jakási obrovská webová rychloseznamka pro investory a autory investičních projektů.

Další součástí druhého pilíře je Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH, European Investment Advisory Hub), které bude poskytovat technickou pomoc všem, kteří mají problém s rozběhnutím svého projektu. Vhodné nástroje už často existují, ale lidé je nepoužívají, protože nevědí jak.

Třetí pilíř, ve kterém se jedná se o zlepšení regulatorního prostředí, je zřejmě nejdůležitější. Pokud se podíváte na žebříčky kvality podnikatelského a investičního prostředí, které každoročně sestavuje Světová banka, zjistíte, že se situace liší stát od státu. Máme tu země, které patří mezi nejlepší, i země, které jsou mezi nejhoršími. EU si v průměru nevede nijak dobře a tomu musíme věnovat větší pozornost.

Pojďme se podívat na jednotlivé části trochu podrobněji. Začněme s tou webovou rychloseznamkou pro investory. Jak by měla vypadat?
EIPP bude mít podobu webové stránky, na níž lidé shánějící investory vloží ve standardizovaném formátu popis svého projektu a investoři hledající investiční příležitosti je na ní okamžitě najdou. Projekty bude možné vyhledávat přes rozklikávací mapu nebo přes sektorovou databázi investičních příležitostí z celé Evropy.

Jaké podmínky musí projekty splňovat, aby se na webu EIPP mohly objevit? Z materiálů Komise to vypadá, že může jít o projekty ve velmi rozmanitých sektorech – od digitální ekonomiky, energetiky nebo dopravy k investicím do lidského kapitálu…
Oblasti jsou široké a pravidla poměrně jednoduchá: projekt musí být alespoň v hodnotě 10 milionů eur, musí být spuštěn nejpozději do tří let a v neposlední řadě musí být v souladu s evropskou a národní legislativou.

Pro zemi naší velikosti je 10 milionů eur (tj. zhruba 270 mil Kč) poměrně dost peněz. Pokud se podíváme na projekty podpořené z minulého operačního programu pro podnikání a inovace (OPPI v letech 2007-2013), kde průměrná částka na jeden projekt byla hluboko pod 10 miliony korun, zdá se, že 10 milionů EUR není zrovna částka, se kterou bychom byli zvyklí běžně operovat…
Je pravda, že pro některé malé země to je hodně peněz, ovšem na druhou stranu nesmíte zapomínat ani na to, že hráči jako je EIB se obvykle projekty pod 25 milionů EUR ani nezabývají.

Abych byl ale úplně upřímný, jedním z důvodů, proč jsme si tu hranici stanovili, byla neochota členských států se na provozu EIPP přímo podílet. Komise to tedy musí dělat sama. Budeme muset posuzovat tisíce projektů a museli jsme si tedy stanovit nějakou hranici, abychom to vůbec byli schopni zvládnout. Až budeme mít s provozováním EIPP více zkušeností a získáme větší jistotu, můžeme hranici trochu snížit. Někde ale začít musíme.

Další kritérium, které zmiňujete, je soulad s legislativou. Jak chcete řešit situace, kdy projekt bude v souladu s národní legislativou, ale v rozporu s evropskou, protože vláda státu, ve kterém se má projekt realizovat, nepřevedla evropskou legislativu plně do svého právního řádu?
Jakmile Komise projekt dostane, rozešle jej na místa, kde příslušné legislativní texty vznikaly a kde je tedy dobře znají. Tam se na projekt podívají a zkontrolují, jestli je v souladu s evropskou legislativou. Pokud ne, projekt se na portálu neobjeví a my na problém jeho autora upozorníme.

Pokud jde o soulad s národní legislativou, ten pochopitelně Komise posuzovat nemůže. Nikdo v Bruselu nemůže znát veškeré zákony všech členských států a je tedy potřeba, aby se do toho zapojily i státy. Některé se na kontrole projektů podílet chtějí, jiné ne. Ale ať tak nebo tak, předkladatel projektu svým podpisem bude muset stvrdit, že projekt je podle jejich nejlepšího vědomí v souladu s evropskou i národní legislativou. Odpovědnost bude tedy na straně autora investičního projektu, my poskytujeme jen nástroj.

Kdo se bude moci stát investorem projektů umístěných na EIPP? Bude mít portál nějaká omezení nebo se investorem může stát prakticky kdokoli?
Může to být jakýkoli typ subjektu. Pokud jako autor investičního projektu dokončíte své kolečko po možných zdrojích financování a stále Vám nějaké prostředky budou scházet, můžete přijít na portál, kde svůj projekt popíšete, vysvětlíte, kolik už máte a kolik Vám ještě chybí a investoři, kteří se rozhlížejí po příležitostech, Vás můžou přímo kontaktovat.

EIPP není určen k podávání žádostí o granty nebo prostředky z EU fondů, na to máme specifické procedury. Je ale poměrně jisté, že stránku budou navštěvovat i někteří veřejní investoři. Jsme například v pravidelném kontaktu s Číňany. Číňané investiční příležitosti v Evropě skutečně sledují a o EIPP se velice zajímají. Portál bude určitě navštěvovat také EIB, která sama o sobě bude muset kvůli EFSI pravidelně zjišťovat, jestli tam nejsou nějaké zajímavé projekty, o kterých ještě neví. Dá se tedy očekávat, že to bude mix soukromých a veřejných investorů.

Zmínil jste Čínu. Projevují zájem o EIPP ještě nějací další globální investoři?
Popravdě řečeno, ve světě se o něj zajímají. Nedávno jsme ho museli dokonce odprezentovat na G20, protože se tam začalo diskutovat o tom, že by měl vzniknout nějaký globální informační portál o investicích. Můžeme jít tedy příkladem. Pokud to v EU bude dobře fungovat, jsem si jistý, že podobné portály vzniknou i v jiných částech světa.

Pokud se nemýlím, autoři investičních projektů budou moci získat jakýkoliv typ podpory, který jim budou investoři ochotni poskytnout (půjčky, private equity, apod.)?
Záleží na tom, co autor investičního projektu hledá. Do struktury projektu nikomu mluvit nebudeme.

Cítíte na straně předkladatelů investičních projektů nějaké obavy? Tipnul bych si, že se jim možná nemusí úplně zamlouvat představa, že své záměry vystaví na veřejném portálu zraku svých konkurentů…
Návštěvník portálu neuvidí všechny detaily projektu, jen jeho obecný popis. Pokud bude chtít investor zjistit víc, může se kliknutím na projekt spojit s jeho předkladatelem. Každopádně od autorů investičních projektů neočekáváme, že budou na portálu zveřejňovat jakékoli důvěrné informace.

Investor tedy neuvidí, jaké finanční představy autor projektu má?
Předkladatelé by u svého projektu rozhodně měli uvést nějakou cílovou částku, ze které by bylo vidět, jakou investici do začátku potřebují.

Jak probíhají přípravy? Na konferenci jste zmiňoval, že byste web rádi spustili během dubna…
Zatím jsme ještě ve fázi, kdy potřebujeme shromáždit dostatečné množství projektů. Nechceme web spouštět, dokud na něm nebude alespoň 300 nebo 400 projektů. O tom, zda portál budou investoři v budoucnu využívat, rozhodne do značné míry první dojem a pokud bychom spustili web s 20 nebo 50 ne zrovna atraktivními projekty, už se na něj nikdy nepodívají.

Pokud jde o projekty, které už máte shromážděné, je tam nějaká sektorová koncentrace? Nějaký sektor, kde by bylo nadprůměrné množství projektů oproti jiným?
Energetika. Jinak ale žádná sektorová omezení nemáme, snad až na zbrojní průmysl. Na druhou stranu nečekáme, že by se někdo pokoušel získat peníze na novou raketu pomocí projektového portálu.

Podívejme se nyní na druhý podpůrný nástroj, na zmiňované Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH). Pokud jsem to správně pochopil, předkladatelé projektů by se na něj měli mít možnost obrátit bez ohledu na to, z jakého programu by chtěli podporu pro své projekty čerpat. Jak by to mělo vypadat?
Zaprvé, EIAH má být kontaktním místem k veškeré technické pomoci v Evropě. V současné době existuje řada programů technické pomoci, které fungují jako součást různých (evropských) programů.  Z pohledu člověka, který přichází zvenčí, je pak velmi těžké poznat, na které dveře zaklepat. Teď bude mít tedy jedny dveře.

A zadruhé, chceme nabídnout podporu dokonce i tam, kde se žádné EU fondy používat nebudou. Autoři investičních záměrů by se bez ohledu na to, odkud pochází, měli mít možnost o svém projektu poradit.

Řekněme, že mám připravený projekt a nyní už také vím, že mám přijít na stránku EIAH. Co dál?
Pošlete nám mail a my Vám na něj rychle odpovíme. Naše týmy se s Vámi spojí, aby od Vás zjistily bližší informace o projektu a aby pochopily, jaké máte potřeby. Pokud hledáte finanční podporu, vysvětlí Vám, jaký typ podpory můžete s nejvyšší pravděpodobností získat a na koho byste se měl obrátit. U většiny projektů lidé vlastně ani finanční podporu nepotřebují, často chtějí jen nějakou technickou pomoc – potřebují se například ujistit, že jejich projekty plní všechny požadavky evropské environmentální legislativy nebo chtějí konzultaci v jiné komplexní otázce.

Poslední část Junckerova plánu se týká regulatorního prostředí. Způsobů, jak zlepšit investiční prostředí je mnoho. Jaké jsou ty Vaše?
Komise vyvíjí systematické úsilí pomocí řady legislativních iniciativ, jako je například návrh na vytvoření nové třídy aktiv infrastruktury v rámci směrnice Solventnost II, která se týká pojišťoven. Nová třída aktiv by jim snížila kapitálové náklady u infrastrukturních projektů a usnadnila jim do těchto projektů investovat. Diskutujeme také o snížení rizika infrastrukturních investic pro bankovní sektor a chceme také zjednodušit přístup malých a středně velkých podniků k finančním trhům.

Pokud si porovnáte Evropskou unii a Spojené státy, je celkem zarážející, že zatímco ve Spojených státech se banky podílejí na financování ekonomiky z jedné třetiny, v EU jsou to dvě třetiny. V dobách, kdy se bankám daří, to nepředstavuje žádný problém, ale jakmile se kondice bank začne zhoršovat, zmrazí to celou ekonomiku.

Naším cílem je proto diverzifikovat zdroje financování a v tomto směru je zcela zásadní, aby k finančním trhům měly přístup i malé a středně velké podniky. Komise proto například navrhla změny ve směrnici o prospektu [prospekt obsahuje přehled údajů o firmě, která chce uvést cenné papíry na trh; v ČR jsou náležitosti prospektu upraveny vyhláškou a podléhají schválení ČNB; pozn. red.], která má malým podnikům zásadním způsobem zjednodušit přípravu prospektu. Snažíme se také oživit sekuritizaci, jejíž pověst v Evropě značně utrpěla během sekuritizační krize ve Spojených státech a to i přesto, že na nás v Evropě žádný dopad neměla.

Naše snahy jdou ale daleko nad rámec iniciativ spojených s Unií kapitálových trhů. Jak jistě víte, Komise pracuje také na Energetické unii a Jednotném digitálním trhu. Investiční překážky chceme řešit tedy ve všech relevantních sektorech.

Zmiňoval jste nutnost diverzifikovat zdroje financování a zlepšit využívání finančních trhů k financování podniků. Tento způsob financování čelí ale možná mnohem větší výzvě než jakou je absence vhodné legislativy a tou je myšlení Evropanů. Vezměte si jen, jak dlouho už se v EU bavíme o nutnosti posílit financování prostřednictvím rizikového kapitálu…
V rámci EFSI se chystáme spustit novou iniciativu na podporu rizikového kapitálu. Během letošního roku vznikne platforma v objemu 1 miliardy eur zaměřená na investice do equity [investice do základního kapitálu výměnou za vlastnický podíl v dané společnosti] v prvních fázích existence podniku. Plánujeme také spuštění fondu fondů, který bude disponovat 500 miliony eur a bude se specializovat na rizikový kapitál.

Souhlasím ale, že je třeba trochu změnit způsob, jakým lidé k tomuto typu financování přistupují. Ve většině evropských zemí je potíž v tom, že pokud zahájíte podnikání a Vaše firma neuspěje, nesete si s sebou stigma ještě řadu let.

Změnit lidské myšlení je těžké, ale s nástroji, které máme, musíme dělat vše, co je v našich silách. Ze zkušenosti například víme, že pokud chceme rozběhnout start-upovou firmu, v počátečních fázích je dobré zaměřit se na výměnu zkušeností. Inkubátory, které vznikly v řadě zemí, mohou proto představovat velice dobrý nástroj. V každém případě ale platí, že to nezačne fungovat ze dne na den a že zřejmě bude trvat ještě řadu let, než se dočkáme evropského ekvivalentu Sillicon Valley. Měli bychom se o to ale alespoň pokusit.

REKLAMA

REKLAMA