Pavel Čurda: S digitalizací dokumentů a inovacemi má Česko před řadou evropských zemí náskok

„Zatímco si tu povídáme o chytrých brýlích, řada zemí v Evropě považuje za směr rozvoje propojení s podnikovými systémy nebo vytěžování dokumentů, které v ČR chápeme jako běžný standard,“ říká v rozhovoru generální ředitel Konica Minolta v ČR Pavel Čurda.
digitalizace dokumentů
© Konica Minolta ČR

Pavel Čurda byl jmenován generálním ředitelem Konica Minolta v České republice v červnu 2016. Ve firmě působí od roku 2003. Mezi lety 2013 až 2016 působil jako generální ředitel KM ve Slovinsku a Chorvatsku.

Ve společnosti Konica Minolta pracujete třináct let. Během té doby se výrazně proměnily technologie, které dnes lidé v práci i soukromém životě využívají. Jak se to dotklo oboru, ve kterém firma působí?
Zásadní změna nastala s nástupem tabletů a chytrých telefonů. Možnost zobrazení textu i dalšího obsahu na těchto zařízeních výrazně vstoupila do řady oblastí lidského života, a tím pádem i do našeho odvětví. Naše strategie na to samozřejmě zareagovala. Podobně jako se v roce 2008 Konica Minolta rozhodla celosvětově ukončit výrobu a prodej fotoaparátů, v roce 2012 jsme skončili s výrobou malých tiskáren pro domácnosti. V tomto segmentu zákazníků byla potřeba tisku již v té době poměrně malá a dnes se ještě dramaticky snížila. Proto se dnes specializujeme na korporátní sféru, kde tato potřeba stále existuje a kde také nachází ocenění přidaná hodnota, kterou jsme schopni nabídnout.

Jak se dají chytré technologie využít přímo v tom, co děláte?
V první řadě se nám podařilo celkově zefektivnit proces komunikace se zákazníky a zpracovávání zakázek.  Většina našich multifunkčních zařízení je dnes schopna sama identifikovat nastalou závadu nebo v předstihu automaticky hlásit docházející toner, abychom mohli zákazníkovi včas dodat nový. Na to je navázána i optimalizace servisního zabezpečení. Zákazník nebo samotný stroj nám nahlásí poruchu, kterou zaznamená náš systém a naši technici pak mají díky chytrým telefonům k těmto informacím snadný přístup. V praxi to znamená, že pokud je náš technik zrovna někde v terénu, snadno získá informace o jiných zakázkách v okolí a je schopen je efektivněji obsloužit. Česká Konica Minolta byla v Evropě mezi prvními průkopníky, kteří takoví systém začali v době přibližně před 10 lety využívat.

Už dnes víme o dvou zákaznících, kteří mohou naše chytré brýle využít.

Teď jdeme ještě dál. V březnu 2015 jsme v Brně otevřeli jedno z pěti světových inovačních center Konica Minolta (Business Innovation Centre – BIC). Jedna z oblastí, na kterou se toto centrum zaměřuje, je takzvaná prediktivní údržba. Na základě simulací jsou odborníci schopni předvídat, s jakou mírou pravděpodobnosti se může určité zařízení pokazit a v čem může závada spočívat. V současné chvíli jsou kolegové z BIC ve fázi zpracování zadání a česká Konica Minolta byla v rámci Evropy vybrána pro pilotní projekt. V něm budeme zkoumat, do jaké míry předpovědi korelují s údaji ze skutečného provozu. Díky této inovaci bychom se mohli posunout zase o něco blíže zákazníkovi. Víte, jak to s přístroji chodí. Dokud fungují správně, jsou ve firmě na okraji pozornosti. Jakmile ale dojde k nějaké poruše, problém eskaluje o to výrazněji.

Na co se obecně brněnské inovační centrum zaměřuje?
BIC funguje jako inovační inkubátor, který působí nezávisle na našem standardním byznysu a spadá přímo pod japonské vedení. Pracují pod značkou Konica Minolta, ale dívají se plošně po celém trhu a hledají nové zajímavé inovační příležitosti. Mezi produkty, které centrum vyvinulo, jsou i chytré brýle – tedy technologie, která s našimi současnými obchodními aktivitami na první pohled nesouvisí. Už dnes ale víme o dvou konkrétních zákaznících, kteří mohou pro tento produkt najít využití. Jedním z nich je společnost John Deere, která vyrábí zemědělské stroje a ve spolupráci s Milánskou univerzitou připravuje studii k využití chytrých brýlí pro snížení pracnosti a zvýšení kvality při sestavování svých výrobků. Jedná se o projekt financovaný Evropskou unií a Konica Minolta na něm participuje v rámci konsorcia firem.

V domácí debatě často zaznívá, že Česko je montovnou Evropy a že bylo by dobré lákat spíše obory s vyšší přidanou hodnotou a zaměřit se právě na inovace. Ne vždy se to ale daří. Proč volba v případě vybudování vašeho inovačního centra padla na Česko?
Česká Konica Minolta se vždy snažila udávat trend v inovacích – a to i v rámci skupiny – a vždy jsme se snažili přemýšlet o byznysu v širší perspektivě. Evropské a japonské vedení firmy to ocenilo právě tím, že když se rozhodovalo o umístění inovačního centra, volba padla na Brno. Pro kontext je také důležité, že v České republice má Konica Minolta v porovnání s jinými státy velmi vysoký podíl na trhu. Vedle toho platí, že zatímco my si tu teď povídáme o chytrých brýlích, řada zemí v Evropě považuje za směr rozvoje propojení s podnikovými systémy nebo vytěžování dokumentů, které my v Česku chápeme jako běžný standard.

Podobně jsme získali důvěru k tomu, abychom v rámci střední a východní Evropy rozvíjeli IT služby. Bývalý generální ředitel české Konica Minolty Tomáš Bednář je tak dnes jako ředitel divize ITS pro střední a východní Evropu zodpovědný za vytváření strategie pro celý region. V Česku pro nás dnes IT služby představují více než 20 procent obratu. V řadě zemí Evropy je to přitom na úrovni 5 nebo 7 procent. Takže prostor k růstu je poměrně zajímavý.

Čurda

© Konica Minolta ČR

Co vlastně znamená „vytěžování dokumentů“, které jste zmínil?
V dnešní době se už nezabýváme jen tisknutím nebo běžným skenováním dokumentů. Naše zařízení nabízejí možnost využívat naskenovaná data a snáze pracovat s dokumentem v elektronické podobě. Dříve například musel někdo vzít fakturu a přepsat z ní údaje do počítače. Dnes je systém schopen data automaticky rozpoznat a dále s nimi pracovat. Pomáháme tedy klientovi s digitalizací dokumentu, vytěžováním dat i s workflow například při schvalování objednávek. Naše snaha o posílení těchto IT služeb vedla loni v červnu k akvizici společnosti Webcom, která je jedním z největších středoevropských dodavatelů systémů ERP (Enterprise Resource Planning – plánování podnikových zdrojů) a CRM (Customer Relationship Management – řízení vztahů se zákazníky).

Původně jsem se chtěla zeptat, jestli je podle Vás Česko připraveno na digitalizaci. Z toho, co říkáte, to minimálně v případě firem platí.
V segmentu velkých firem to platí bezpochyby. Můžeme to říci také o většině středních podniků. Malé firmy musí často zvažovat investici, která je s IT vybavením a servisem spojena. Málokterá malá firma je schopná mít IT pracovníka na plný úvazek. Naše studie situace na trhu také ukázaly, že hardwarová struktura je v případě těchto typů klientů roztříštěná a o různé části systému se starají různé firmy. Typicky to mohou být třeba právní kanceláře, malé výrobní podniky nebo školy. To je část trhu, které bychom se chtěli v roce 2017 věnovat.

Když mluvíte o plánech do budoucna – dá se něco nového vymýšlet v samotném tisku?
Jako zajímavou vývojovou větev vnímám průmyslový tisk, do kterého chceme v Česku v příštích letech výrazně investovat. S naší technologií jsme schopni potisknout nejrůznější výrobky od zárubní dveří přes lyže až po plechovky. Jedním z příkladů může být i pryžové těsnění používané v automobilovém průmyslu. Výrobce ho musí potisknout variabilním kódem, ale konvenční tisková technologie nedokáže zajistit, že kvůli tepelné roztažnosti materiálu nedojde ke snížení kvality tisku. S naší technologií inkjetové hlavy mohou dosáhnout takové kvality, jakou potřebují. Jsme tak schopni nejen zajistit větší variabilitu při dokončování výrobků, ale také zefektivnit například systém zásobování.

Praktické využití 3D tiskáren je kamenem úrazu pro jejich masivnější využití. Nahrazení konvenčních technologií musí mít jasnou přidanou hodnotu.

A co 3D tisk?
3D tisk dnes standardně v portfoliu nemáme, ale je to jedna z oblastí, kterou se zabývá brněnské BIC. Spolupracují s několika start-upy nejen v Česku, ale například také v Rakousku a testují nové technologie. Připravují také případovou studií využití 3D tisku v praxi. To je podle mého názoru velmi důležité, protože praktické využití 3D tiskáren je kamenem úrazu pro jejich masivnější využití. Nahrazení konvenčních technologií totiž musí mít jasnou přidanou hodnotu, aby bylo možné produkt komercionalizovat.

Smysl může mít například využití 3D tisku při modelaci prototypů, které se vyrábějí v průmyslu. Přestože 3D výtisk s sebou nese zvýšené náklady, v rámci zrychlení inovačních postupů to pro zákazníka může mít přidanou hodnotu. Dalším příkladem může být 3D zobrazení domu, který pro klienta navrhuje architekt. Na úrovni jednotlivých pater mu může ukázat, kde bude koupelna, ložnice, dětský pokoj a tak dále. To může být pro řadu lidí užitečné, protože ne každý má dostatečnou prostorovou představivost, a v celkových nákladech na stavbu domu se cena 3D výtisku ztratí.

REKLAMA
REKLAMA