Ondřej Beránek: Dotace na vysokorychlostní internet jsou určeny jen pro 5 % Čechů

Jedním z plánů Evropské komise je umožnit všem domácnostem v EU přístup k vysokorychlostnímu internetu. Z toho důvodu bude v České republice od příštího týdne možné podávat žádosti o dotace. Zatím se ale zdá, že díky nim budou mít k rychlému internetu přístup jen někteří, říká v rozhovoru Ondřej Beránek ze společnosti eNovation.
enovation
Ondřej Beránek

Ondřej Beránek působí jako seniorní projektový manažer ve společnosti eNovation, která se zaměřuje na poradenskou činnost v oblasti veřejné podpory a evropských strukturálních fondů. Do roku 2008 pracoval v agentuře CzechInvest, kde měl na starosti administraci investičních pobídek. V rámci Operačního programu podnikání a inovace se podílel mimo jiné na tvorbě programu ICT a strategické služby.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) před nedávnem vypsalo dotace pro vysokorychlostní internet v České republice. Letošní rok je však rokem posledním, kdy je možné finance z Bruselu pro tento účel čerpat. Co vypsání tohoto programu tak zdrželo? Vláda o něm totiž mluvila již v roce 2013.
Programové období 2014 – 2020 má celkově zpoždění. Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), jehož součástí je právě program pro vysokorychlostní internet, měl zpoždění kolem jednoho roku.

Program vysokorychlostní internet (VRI) je navíc velice specifický, MPO muselo při jeho vyhlášení spolupracovat ještě s dalšími subjekty. Šlo zejména o Český telekomunikační úřad, ale i o odbornou veřejnost. Program VRI totiž výrazně zasahuje do soukromých investic, které je třeba chránit. I proto byla příprava programu tak zdlouhavá.

Stejně tak bylo třeba vytvořit Národní plán rozvoje, jehož účelem bylo zmapovat na území republiky tzv. bílá místa, tedy lokality, které dosud nemají k vysokorychlostnímu internetu přístup a měli by mít na finance z tohoto programu nárok. Národní plán se podařilo schválit až 5. října loňského roku.

K Národnímu plánu a k bílým místům se ještě vrátíme. Zajímalo by mě ale, proč je tento program pro Brusel tak důležitý?
Program VRI umožňuje přechod směrem k informační společnosti, na kterou jsou navázány nové formy hospodářské činnosti v Evropě. EU se domnívá, že pokud bude vysokorychlostní internet do značné míry rozšířen, zvýší se ekonomická konkurenceschopnost celé EU.

S tím souvisí i částky vyčleněné pro tento účel, které jsou poměrně vysoké. Jen v rámci ČR je na program VRI vyčleněno 14 miliard korun, což představuje celých deset procent částky, která je určena pro celý program OPPIK.

Vysokorychlostní internet jen pro „vyvolené“

Vraťme se nyní k těm bílým místům, tedy oblastem, které mají na tyto dotace nárok. O jak velké území se jedná?
Národní plán rozvoje nám ukázal, že dotační program VRI je určen pro 81 tzv. intervenčních oblastí, které nemají přístup k vysokorychlostnímu internetu. V těchto bílých místech však žije pouze 450 tisíc obyvatel, což je necelých 5 % obyvatel republiky.

Nabízí se tedy otázka, zdali těch zbývajících 95 % lidí, kteří podle pravidel nemají na dotační program nárok, skutečně má přístup k vysokorychlostnímu internetu. Často tomu totiž tak není.

Jedním z hlavních zásad operačních programů je, že nesmí omezovat a nesmí bránit soukromým investicím. A zde nastává problém, jelikož v ČR je mnoho oblastí, které přístup k vysokorychlostnímu internetu stále nemají, avšak nejrůznější soukromí poskytovatelé internetu a operátoři zde již přislíbili, že do konce roku 2018 pokrytí vysokorychlostním internetem poskytnou. Proto tyto oblasti, kde někdo tyto investice a budování sítí přislíbil, nemají na program VRI nárok.

Beránek: Nabízí se otázka, zdali těch zbývajících 95 % lidí má skutečně k vysokorychlostnímu internetu přístup.

Takové přísliby investic však nejsou závazné. Znamená to tedy, že program VRI se může minout účinkem a mnoho míst v České republice bude i nadále bez přístupu k vysokorychlostnímu internetu?
To je dost zajímavé téma. V tomto ohledu totiž možná došlo i k nějakému nedorozumění. Mnoho poskytovatelů uvedlo, že v nějakých obcích a oblastech, které by jinak měly na dotaci nárok, vybudují tyto vysokorychlostní sítě. Tímto závazkem a přislíbením investice se však jednak sami ochudili o možnost ucházet se o dotaci. A stejně tak ta oblast se o dotaci ucházet nemůže, jelikož by to bránilo soukromým investicím.

Jak jste řekl, přísliby investorů nejsou závazné. Za tři roky tedy ani tato území nemusí být dostatečně pokryta. Ideální by možná bylo, kdyby se mapu bílých míst podařilo přehodnotit. Nyní je zde totiž velký otazník, jestli se ta velká částka dokáže v tak malé části našeho území vůbec vyčerpat.

Nicméně je třeba rovněž dodat, že v souladu s pokyny Evropské komise (Pokyny k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí – pozn. red.) je možné požadovat po těch firmách, které deklarují plánované soukromé investice do NGA sítí, doložení reálnosti jejich záměrů v podobě obchodního plánu, dokumentace či doložení financí a harmonogramu.

Kdo za vypracování Národního plánu nese odpovědnost?
Odpovědnost je v tomto případě sdílená, nejde to hodit jen na jednu instituci. Agenda je to složitá a program je velice specifický. V současné době jsou plány již nahlášeny, k mapě stále probíhá připomínkování.

Rychlost 100 Mb/s v každé domácnosti

Vypsání programu doprovázely i spory mezi MPO a ministerstvem vnitra. Jak se tato problematika vůbec dotýká agendy vnitra?
Byla zde totiž idea, že jednotlivé sítě nebudou stavět privátní firmy, ale firma patřící pod stát, což je slovenský model. Evropská komise, která programy schvaluje, nedává detailní technické podklady, jak budovat tyto sítě. Dává obecná doporučení a směrnice, které nejdou do technických detailů. Šlo tedy o praktické zrealizování projektu, kdo bude optické sítě stavět. Proto zde bylo zapojení vnitra, nicméně nakonec se rozhodlo, že u nás to bude zajišťovat privátní sektor.

Ještě je v této souvislosti dobré zmínit, že již u nás existuje nová legislativa usnadňující budování těchto optických sítí. Zákon by měl vstoupit v účinnost už od poloviny tohoto roku. Tím pádem by se výzvy na dotace pro VRI již mohly řídit tímto novým zákonem, což by projekty výrazně zefektivnilo a zlevnilo.

Věnujme se nyní podrobněji programu VRI. Jaký je přesně jeho cíl?
Oficiálním cílem je zpřístupnit všem domácnostem v bílých místech, tedy v definovaných regionech ČR, internetovou rychlost minimálně 30 Mb/s do konce roku 2020. Od roku 2021 se pak má jednat o rychlost 100 Mb/s. Primárně jde o soukromé budovy a byty na celém území EU. Má jít o závaznou rychlost, kterou by měli mít všichni k dispozici.

Je ale otázka, jak široké vrstvy lidí se to skutečně dotkne. Jak už jsem řekl, zatím se jedná o 450 tisíc Čechů, kteří bydlí v relevantních intervenčních oblastech.  Ale mnoho dalších přístup k vysokorychlostnímu internetu stále nemají. Poskytovatelé to sice přislíbili, ale jisté to není.

Jaké podmínky musí žadatelé splnit?
Základem je nabízet skutečně tu danou rychlost. Mnoho poskytovatelů nyní říká, že jsou schopni nabízet tu a tu rychlost, a to jak downloadu, tak uploadu. Často ji ale nabízí pomocí wifi, u které je však problém v tzv. agregaci. Když se na bezdrátovou síť připojí větší množství lidí, rychlost se snižuje. Garance 30 Mb/s, potažmo 100 Mb/s však znamená, že se to snižovat nesmí.

Proto tento program nepodporuje žadatele, kteří chtějí internet poskytovat pomocí wifi. Ta totiž často není schopná tomuto požadavku vyhovět. Preferovány jsou tedy optické kabely.

Mezi další podmínky se řadí to, že daná společnost nebo poskytovatel musí mít nějakou historii. Mnoho podmínek je také ryze technického charakteru. Projekty se následně hodnotí na škále od 1 do 100. Nejvíce hodnocené je navržení technického řešení realizace projektu a procentuální pokrytí v dané oblasti.

Největším problémem je wifi

Kdo o dotaci může žádat?
O dotaci může žádat podnik bez ohledu na velikost. Žádat může i fyzická osoba podnikající a poskytující internetové sítě. Český trh je specifický velkým množstvím lokálních poskytovatelů. Jak jsem ale řekl, ti často poskytují internet jen pomocí wifi. Projekty však musí respektovat především technologii FTTX (širokopásmová síťová architektura využívající optické vlákno – pozn. red.), jinak nezíská dostatečný počet bodů během hodnocení.

Beránek: Program nepodporuje žadatele, kteří chtějí internet poskytovat pomocí wifi. Ta totiž často není schopná vyhovět požadavku rychlosti.

Jakou část nákladů může dotace pokrýt?
Dotace může pokrýt až 75 % způsobilých nákladů. V penězích to znamená částku od 1 do 200 milionů korun. Může se tedy jednat jak o malé, tak i o velké projekty. To bude záviset na daném místě.

Jak dlouho trvá celý proces od podání žádosti až po ukončení projektu?
Příjem žádostí bude probíhat od 26. dubna do 26. září 2017. Po tomto období budou mít žadatelé 3 roky na realizaci projektu.

Beránek: Pro úspěšné čerpání dotací je třeba spolupráce státu, koncových příjemců i poradenských firem

V průběhu následujícího půl roku budou tedy muset konkrétně vymyslet, jak projekt zrealizovat. Musí vědět, kde přesně budou stavět jakou sít a jakým způsobem. V jedné oblasti můžu žádat o jednu dotaci, ale zároveň můžu žádat i v dalších oblastech. Musím taky vědět, jaký počet obytných jednotek tam spadá, musím rozplánovat veškeré náklady s tím spojené včetně ekonomičnosti projektu.

Nyní tedy začne fáze podávání žádostí. MPO je potom bude několik měsíců vyhodnocovat. Úspěšní žadatelé budou následně realizovat svůj projekt maximálně po dobu tří let. Pokud vše proběhne v pořádku a podle pravidel, finanční dotace se následně proplácí zpětně v podobě procentuální části z celé investiční akce.

Pro koncové příjemce je celý proces bohužel neskutečně složitý a pravidla se často navíc mění. Proto zde jdou poradenské firmy, které to všechno řídí a dohlížejí na celý proces. Pro úspěšné čerpání dotací je tedy třeba, aby spolu spolupracovali stát, koncoví příjemci i poradenské firmy. Pro dobré napsání projektů a řízení samotné realizace jsou poradenské firmy důležité.

 

REKLAMA
REKLAMA