Ivan Voleš: Akt o jednotném trhu by měl pomáhat hlavně malým a středním podnikům

Z opatření, která Evropská komise navrhuje ve svém Aktu o jednotném trhu, by se podle poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Ivana Voleše měla realizovat především ta, která usnadní život malým a středně velkým podnikům. Voleš, který zájmy podnikatelů hájí také v Evropském hospodářském a sociálním výboru, to uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Ivan Voleš
Ivan Voleš, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.
  • Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier v říjnu 2010 zveřejnil návrh 50 opatření na dokončení jednotného vnitřního trhu, tzv. Akt o jednotném trhu. Jak návrh vnímá Hospodářská komora? Co od iniciativy očekáváte?

To, že vnitřní trh EU nefunguje tak, jak bychom si přáli, vnímá HK ČR již dlouhou dobu. Jeden z příkladů bylo uplatňování výjimky z práva na volný pohyb pracovníků vůči nově přistoupivším zemím ze strany některých členských států EU po roce 2004.

Na existenci překážek na vnitřním trhu a návrhy na jejich odstranění jsme se zaměřili i v době našeho předsednictví EU, kdy jsme plně podpořili jeho motto – Evropa bez bariér. Pod tímto heslem také proběhl v Praze kongres naší střechové evropské organizace Eurochambres.

Uvítali jsme proto, že se Evropská komise po obnovení svého mandátu v  roce 2009 začala seriozně zabývat opatřeními jak nově nastartovat jednotný trh. 50 návrhů předložených do veřejné konzultace představuje směs opatření, která jsou již v legislativním procesu a někdy dokonce v pokročilém stádiu, jiná která jsou ještě ve stádiu úvah a některá zcela nová.

Komise chce vybrat 12 zcela nových opatření a ta do konce roku 2012 přijmout a uvést do života. Nemělo by to ale znamenat, že zbylé návrhy zůstanou jen na papíře.

  • Která opatření z té záplavy 50 návrhů by se podle Vás měla realizovat? Jaká by byla z pohledu malých a středně velkých podniků, které Komora zastupuje, nejpřínosnější?

Podle našeho názoru by se měla přednostně realizovat ta opatření, která bezprostředně přispějí k obnovení nebo urychlení růstu a tím i ke zvýšení zaměstnanosti. Vyšší zaměstnanost bude znamenat též zvýšení příjmů a následně poptávky, která povzbudí vyšší výrobu a tím i zaměstnanost.

Jde především o další uvolnění evropského trhu služeb, odstranění překážek elektronického obchodu, přechod na digitální ekonomiku a propojení informačních systémů státní správy členských států. A protože hlavní rezervoár zaměstnanosti je v malých a středních podnicích, měla by být opatření zaměřena zejména na to, aby se těmto firmám lépe žilo, aby se nemusely potýkat s nesmyslnými byrokratickými překážkami, aby byly zohledněny jejich specifické potřeby a možnosti pokud jde o různé výkaznictví, účetnictví, ekologické předpisy platící stejně pro velké i drobné výrobce apod.

Je třeba uvolnit inovační potenciál malých firem, zajistit ochranu jejich duševního vlastnictví, spustit konečně patent EU. Je rovněž třeba rozšířit možnosti získání finančních prostředků na jejich provoz a rozvoj.

Evropské instituce ale na jedné straně deklarují svoji podporu financování MSP a na straně druhé jsou připravována nová bankovní pravidla Basilej III, která ve svém důsledku ještě zdraží nebo zcela znemožní MSP získat úvěry od bank.

  • V čem je podle Vás Basilej III pro malé podniky tak nebezpečná?

Jde o nadměrné požadavky na kapitalizaci bank i v souvislosti s produkty určenými k financování mezinárodního obchodu (tj. nejen s běžnými úvěry), kde je rizikovost prokazatelně nižší a kde by nižší angažovanost bank znamenala citelné a hlavně zcela zbytečné snížení finanční podpory mezinárodního obchodu (zejm. akreditivy, ale i exportní úvěry pojištěné příslušnými pojišťovnami), což by se dotklo zejména MSP, které chtějí pronikat na zahraniční trhy.

  • Jakými z navrhovaných opatření by se naopak EU zabývat neměla?

Chápeme, že jednotný trh by měl přinést prospěch všem jeho uživatelům, tedy i zaměstnancům, spotřebitelům a občanům obecně. Proto Komise zahrnula do svého seznamu i opatření v oblasti sociální, ochrany spotřebitelů a občanů obecně. Nejsme proti těmto návrhům, ale je třeba zcela otevřeně říci, že vysoké sociální jistoty a různá práva je možné poskytovat pouze pokud na to budou prostředky a ty ve společnosti vyprodukuje pouze podnikatelský sektor.

Pokud tedy budou podmínky pro podnikání v EU výrazně horší než v hlavních konkurenčních zemích a bude pokračovat oslabování konkurenceschopnosti evropských firem v globálním měřítku v důsledku prosazování nereálných a tvrdších podmínek například v ochraně životního prostředí pouze v evropském prostoru, tak to může vést ke zhoršení postavení evropských firem s následujícími sociálními dopady.

Nelze také ignorovat demografický vývoj a rostoucí zadlužení veřejných rozpočtů, které může vést k destabilizaci evropské ekonomiky. S velkou opatrností proto přistupujeme k některým návrhům, které by mohly mít negativní dopady na hospodářskou soutěž jakými jsou revize směrnice o vysílání pracovníků přes hranice, sociální klauzule ve veřejných zakázkách, zavádění povinných hlášení o sociálních aktivitách firem, zavedení systému kolektivních žalob apod.

  • Co Vám na těchto návrzích vadí?

Pokud jde o směrnici o vysílání pracovníků, Komise sice nenavrhuje její revizi, ale legislativní akt pro upřesnění jejího výkladu. Pokud by to však tento výklad vedl  k omezování konkurence tím, že dodavatel by musel svým zaměstnancům platit stejnou mzdu jakou mají vyjednanou zaměstnanci v místě, nemůžeme s tím souhlasit.

Obdobně jsme proti snahám, aby se z dobrovolných aktivit v rámci společenské odpovědnosti podniků stala povinnost regulovaná legislativními předpisy.

Jsme pro transparentní a otevřená výběrová řízení a proto máme obavy z návrhu na vytvoření sociální klauzule, která může omezit jejich otevřenost dodatečnými sociálními podmínkami, které nemají s obsahem poptávaného zboží nebo služby žádnou souvislost.

Systém kolektivních žalob v sobě rovněž skrývá nebezpečí zneužití k neoprávněnému vymáhání horentních částek jak to vidíme v USA, a proto bychom upřednostnili zachování stávajících možností uplatnění oprávněných nároků spotřebitelů.

  • Harmonizaci daňového základu, jejímž smyslem je podle Evropské komise usnadnit firmám působícím na více národních trzích EU výpočet daní a tím snížit jejich náklady, označuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) za problematickou. Co si o návrhu myslíte Vy? Může být takové opatření pro podniky prospěšné?

Návrh k vytvoření společného základu pro zdanění příjmu firem působících ve více členských státech se zdá být v zásadě rozumným krokem, který by takovým podnikům mohl ulehčit život. Zdůrazňujeme přitom, že by se neměl stát nástrojem k harmonizaci daňových sazeb. Ty by podle nás měly zůstat nadále v kompetenci jednotlivých členských států jako jeden z mála zbývajících nástrojů na podporu podnikání a vyrovnávání rozdílů v hospodářském vývoji států.

Návrh předložený Komisí musíme ale pečlivě zvážit ze všech ohledů, než k němu zaujmeme definitivní stanovisko.

  • Součástí Aktu pro jednotný trh je také návrh na zavedení celoevropského systému, který by umožňoval řešit mezinárodní spotřebitelské spory mimosoudní cestou (ADR). Podporovala by Hospodářská komora vytvoření takového systému (a případné zapojení Rozhodčího soudu do něj)?

Alternativní neboli mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je forma, kterou naše Komora již delší dobu podporuje a prosazuje. Nejen to, komory se zapojily do pilotního projektu na vytvoření systému ADR u nás a dosažené výsledky ukázaly, že se na komory spotřebitelé obraceli více než na jiná střediska, která tyto služby poskytovala též.

Výhodou našeho zapojení do tohoto systému byla zkušenost z oblasti podnikání, dovedli jsme rozlišit, kdy šlo skutečně o zavinění způsobené podnikatelem a kdy o neoprávněný požadavek spotřebitele. Také podnikatelé byli mnohem ochotnější se se spotřebiteli dohodnout, když věděli, že tuto dohodu zprostředkovává organizace jako je Hospodářská komora. Navíc jsme mohli nabídnout i služby Rozhodčího soudu při HK a Agrární komoře ČR, který má obrovské zkušenosti z mediace a mimosoudního řešení sporů.

Proto očekáváme návrh Komise na zavedení evropského rámce ADR, který by měl být předložen k veřejné konzultaci v dohledné době. Zatím nám není jasné, v čem by byl přínos evropské legislativy pro lepší fungování systému. V každém případě by měla být volba mimosoudního řešení založena na dobrovolném principu. Jsme připraveni doporučit využití Rozhodčího soudu při HK a AK jako kvalifikovaného a spolehlivého nástroje pro mimosoudní řešení sporů. Navíc má tento soud již zkušenosti z řešení sporů ohledně internetových domén s příponou „eu“.


Ivan Voleš bude v pátek 8. dubna 2011 jedním z řečníků v diskusi „Jak nejlépe posílit fungování jednotného trhu?“, kterou ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR pořádá Česká podnikatelská reprezentace při EU CEBRE. EurActiv.cz je mediálním partnerem akce.

REKLAMA
REKLAMA