Vladimír Bärtl: Česko je v debatě o budoucnosti EU aktivní i bez eura

Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Bärtl_2
© EU Council Newsroom 2015

Vladimír Bärtl je náměstkem ministra průmyslu a obchodu, na ministerstvu řídí sekci EU a zahraničního obchodu.

Znamená hlubší integrace eurozóny konec EU, jak ji známe?
Prohlubování hospodářské a měnové unie
(HMU) není ničím jiným než logickým pokračováním evropské integrace a naplňováním jejích cílů z přelomu 80. a 90. let 20. století, které byly výsledkem debat vedoucích k založení Evropské unie, jak ji známe dnes.

Žádný historický proces není lineární. Hlubší integrace eurozóny, stejně jako vnitřního trhu, jsou zákonitě dlouhodobými procesy bez jasně stanového cílového data, které procházejí cykly vyšší či menší dynamiky jejich dokončování. V EU bychom se měli umět pragmaticky přizpůsobovat novým okolnostem a mít při tom vždy na mysli prospěch EU jako celku.

O případných dopadech současné fáze prohlubování HMU na budoucnost EU bych mohl pouze spekulovat, protože tento proces je teprve na začátku.

Bärtl: Prohlubování HMU je logickým pokračováním evropské integrace a naplňováním jejích cílů z přelomu 80. a 90. let.

Přispěla by federalizace eurozóny ke stabilitě ekonomického celku a obraně proti případné další ekonomické krizi?
Takzvaná krize eurozóny v minulých letech odhalila některé strukturální nedostatky měnové unie, které přiměly EU uvažovat o nových modelech užší spolupráce. Nabízí se přitom několik alternativních scénářů, které umožňují různou míru harmonizace.

Logikou za prohlubováním HMU jsou bezesporu snahy vytvořit transparentnější, a tedy soudržnější a předvídatelnější model vzájemné koordinace jednotlivých ekonomik v eurozóně. Ten by mimo jiné zvýšil její kapacitu předcházet nenadálým ekonomickým výkyvům.

Můžeme podle Vás očekávat dokončení hospodářské a měnové unie?
Dokončování HMU je dlouhodobý proces, jenž se teprve bude materializovat v rámci složitých debat mezi členskými státy i na úrovni unijních institucí. Lze obecně očekávat, že tento proces povede k celkově vyšší harmonizaci, neboť právě její nedostatek zapříčinil krizi eurozóny. Nechtěl bych ale předjímat její budoucí formu.

I bez eura se můžeme bavit

Bude se Česká republika účastnit reformních procesů eurozóny i bez eura?
Mohu všechny ujistit, že se Česká republika aktivně pohybuje v centru diskuse o budoucnosti Evropské unie, a to včetně prohlubování HMU. Rovněž intenzivně spolupracuje společně s dalšími státy na tom, aby její výsledek zohledňoval zájmy všech členských států.

Vstup do eurozóny má svůj ekonomický i politický rozměr – na základě kterého by se měla ČR primárně rozhodovat? Jsou v rozporu, nebo spolu souzní?
Otázkou není zda, ale kdy do eurozóny vstoupit, a oba rozměry od sebe nelze ani úplně oddělit. Pokud nedojde k zásadní změně pravidel, rozhodnutí o vstupu České republiky do eurozóny učiní vláda, potažmo Parlament. Věřím, že přijetí eura bude výsledkem široké celospolečenské debaty, ve které budou reflektovány jak ekonomické, tak politické aspekty tohoto zásadního a historického kroku.

Pevně věřím, že hlavním rozměrem uvedené debaty bude právě věcnost a odpovědná diskuze. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s dalšími odpovědnými resorty může k věcnosti této debaty přispět tak, že například poskytne svůj expertní pohled a odborná data, z nichž bude možné vyvodit výhody a nevýhody vstupu České republiky do eurozóny.

Bärtl: Eurozóna není jediným průsečíkem evropské spolupráce a ČR může prozatím zůstat v centru rozhodování o budoucnosti EU i bez eura.

Díky tomu pak bude moci Česká republika odpovědně uvažovat o této otázce nejen s ohledem na celospolečenské preference, ale také s ohledem na své hospodářské zájmy i na své členství v Evropské unii. Rád bych nicméně upozornil, že eurozóna není jediným průsečíkem evropské spolupráce a Česká republika může prozatím zůstat v centru rozhodování o budoucnosti EU i bez eura.

Růst ekonomiky nezávisí na euru

Mohlo by podle Vás dlouhodobější setrvání mimo eurozónu způsobit případné oslabení hospodářského růstu v ČR a omezení konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu?
Eurozóna sice představuje velmi důležitou, nicméně ne jedinou vrstvu ekonomické integrace v Evropě. Dalším z pilířů je například vnitřní trh. Česká republika se dokázala s ekonomikami eurozóny velmi dobře vzájemně integrovat především díky snaze našich firem maximálně využít příležitosti, které nabízí vnitřní trh EU.

Mimo eurozónu již dlouhodobě setrváváme společně s dalšími malými a otevřenými ekonomikami jako Dánsko či Švédsko. Nelze proto říci, že by hospodářský růst a konkurenceschopnost našich firem právě kvůli nečlenství v eurozóně obecně trpěly. Případné dopady se ale budou lišit sektor od sektoru naší ekonomiky.

Bärtl: Česko se dokázalo s ekonomikami eurozóny velmi dobře vzájemně integrovat především díky snaze našich firem maximálně využít příležitosti vnitřního trhu EU.

Jak by naopak společná měna pomohla ekonomice ČR?
Pokud jde o členství v eurozóně, porovnáme-li zkušenosti Slovenska a Slovinska, tedy ekonomik strukturálně srovnatelných s naším ekonomickým modelem, vychází ambivalentně. Jedna země očividně prožívá hospodářský růst, zatímco druhá si prošla několikaletými ekonomickými problémy.

Od vstupu do EU v roce 2004 se náš hrubý domácí produkt na obyvatele zvýšil z původních 78 % průměru EU na dnešních 88 %. V tuto chvíli se proto ukazuje, že o našem hospodářském růstu a úspěchu našich firem zatím rozhodují především vnitřní faktory naší konkurenceschopnosti a akceschopnost na vnitřním trhu, nikoli jen samotné členství v eurozóně.

Rozhovor vznikl jako součást článku o rizicích dvourychlostní integrace v rámci eurozóny.

REKLAMA
REKLAMA