Věra Jourová: V Komisi mi jdou nejlépe ženy

Jak se sžila se svým portfoliem, které zastává v Evropské komisi Jean-Claude Junckera? S jakými iniciativami letos přijde a jak se těší na spolupráci s bývalou slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou, která jí nabídla své zkušenosti? V exkluzívním rozhovoru pro EurActiv na to odpovídá eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost žen a mužů Věra Jourová.

Věra Jourová
Komisařka Věra Jourová; zdroj: Evropská komise.

Portfolio pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost žen a mužů, které zastáváte v Junckerově Komisi, je neobyčejně široké a zahrnuje celou škálu oblastí. Jak jste se s ním sžila?
Pokud vyjdu ze svého subjektivního pocitu, tak nejlépe mi jdou kupodivu ženy a lidská práva. Cítím, že tu mohu něco udělat a někam to posunout. Oblast justice je také velmi zajímává a je tu spoustu rozdělané práce. Počítám sice s tím, že občas narazím na odpor, protože plánuji některé změny, ale jsem na to připravená. U ochrany spotřebitelů chápu, že je nutné držet vysoké standardy, a stejně tak u ochrany dat.

„Počítám s tím, že občas narazím na odpor, ale jsem na to připravená.“

Od minulého týdne s Vámi spolupracuje bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová. V čem Vám bude radit?
Iveta bude působit jako externí poradkyně. Její bohaté zkušenosti se budou hodit v celé řadě témat. Na prvním setkání jsme vedly dlouhou debatu o imigraci, jejích kořenech a sociologických aspektech a také o tom, jak se s tímto tématem vyrovnat. Příště budeme řešit mateřskou dovolenou a sladěni rodinného a pracovního života. Na spolupráci se velmi těším.

Na co se budete v letošním roce nejvíce soustředit?
Mezi priority pro letošní rok jednoznačně patří Úřad evropského veřejného žalobce a ochrana osobních dat. Musíme se posunout i ve směrnici O rovném zacházení a také ve směrnici Ženy v dozorčích radách.

Na podzim mě čeká setkání se zástupci členských států a klíčových neziskových organizací v oblasti lidských práv. Společně budeme hovořit nejen o toleranci a nediskriminaci, ale i o antisemitismu a protimuslimských náladách v EU. Musím se soustředit i na celou plejádu záležitostí, které se týkají vnitřní bezpečnosti. V dubnu budeme schvalovat bezpečnostní strategii EU, do níž budou moje zmíněné aktivity silně vstupovat.

Evropského prokurátora potřebujeme

Za velkou prioritu pro tento rok jste označila Úřad evropského veřejného žalobce, tedy instituci, od níž si Evropská komise slibuje pomoc v boji proti finančním podvodům. Předseda Komise Jean-Claude Juncker Vám uložil, abyste návrh dotáhla ke zdárnému konci tak, aby evropský prokurátor mohl být zřízen k roku 2016. Stále ale narážíte na určitý odpor některých členských států. Jak jste na tom s jejich přesvědčováním?
Z jednání Rady EU jsem získala dojem, že všichni máme jasno v tom, že tuto instituci potřebujeme. Oporu cítím i z Evropského parlamentu. I přesto, že některé státy stále mají na věc jiný pohled, mohu prohlásit, že postupujeme malými, ale jistými krůčky. Mým cílem je, aby Rada schválila finální text do prosince letošního roku.

O čem se v současnosti vedou hlavní jednání a kde nechcete ustoupit?
Řešíme především strukturu evropského veřejného žalobce, vazbu na národního delegovaného prokurátora, proces výběru a také rozdělení kompetencí. Budu trvat na tom, aby evropský prokurátor měl rozhodovací pravomoc ohledně toho, jak se dál naloží s případem, tedy zda se předá k příslušenému národnímu soudu, nebo se trestní stíhání zastaví atd.

Z mého pohledu je ovšem nejdůležitější, aby návrh zůstal v takové podobě, aby vůbec mělo cenu evropského žalobce zřizovat. Nesmíme dopustit, abychom návrh neustálým přijímáním kompromisů rozmělnili, a z celého modelu se tak stala prázdná schránka. Na paměti musíme neustále mít i to, že se bude jednat o proceduru, která bude zacházet s lidmi. Obviněný má svá práva, mj. na rychlý a spravedlivý proces. Je třeba udělat vše pro to, aby se to ještě více neprodloužilo a nezkomplikovalo.

Na USA budeme přísní

Dalším Vaším úkolem je prosadit reformu ochrany osobních údajů v EU. Balíček reformních opatření Komise na ochranu osobních údajů vloni na jaře podpořil Evropský parlament a nyní se čeká, jak se s tím vypořádají členské státy. V jaké fázi se jednání nacházejí a na jaké největší překážky narážíte?
Reforma ochrany osobních údajů je velmi důležitá pro důvěru spotřebitelů v jednotný digitální trh. Původně byl vývoj ochrany osobních údajů velmi pomalý, teď se nám skýtá velká příležitost k dokončení reformy do konce roku 2015. Největším tématem je momentálně tzv. one-stop-shop, o kterém nyní jednáme. Snažili jsme se, abychom našli takový model, který by byl funkční a rychlý. Jde o to, že když někdo zneužije Vaše data nebo s nimi naloží v rozporu s tím, k čemu jste dala souhlas, máte možnost si stěžovat u instituce na ochranu osobních dat ve své zemi a nemusíte například do Španělska, abyste mohla žalovat španělský Google.

„Evropský prokurátor je instituce, která bude zacházet s lidmi. Na to nesmíme při tvorbě pravidel zapomínat.“

Zároveň neustále zpřesňujeme podmínky pro kontroly ochrany dat v jednotlivých institucích a firmách. Bavíme se o tom, koho se to bude týkat. Je tu velké množství firem, které s daty nepracují, a nedává proto smysl, aby měly povinnost kontrolovat zacházení s daty. Na druhé straně takové firmy, jejichž podnikání je na zacházení s osobními údaji závislé, musí ochranu dat garantovat. Je to zásadní podmínka pro zajištění důvěry spotřebitelů.

Kdy myslíte, že dosáhnete finálního kompromisu?
Snažíme se, abychom to mohli předložit Radě ke schválení nejpozději v červnu. Poté nás čekají trialogy s Evropským parlamentem. Věřím, že se nám to ve spolupráci s lotyšským předsednictvím podaří.

Na jaře Vás čeká cesta do USA, kde budete mj. jednat o dalším osudu smlouvy o přenosu osobních dat (Safe Harbor). Evropská komise chce smlouvu upravit již od roku 2013, když vyšlo najevo, že americké tajné služby shromažďují obrovské množství dat, která z velké části získávaly od technologických firem. Na nové podmínky by USA měly přistoupit do května. Jak to vypadá? Posunuli jste se někam?
Americké ministerstvo obchodu, které na Safe Harbor dohlíží, je velmi vstřícné. Získali jsme garanci, že Američané budou systém častěji kontrolovat. Nyní řešíme například to, kdo ponese zodpovědnost za data, která společnosti v Safe Harbor předávají svým subdodavatelům nebo obchodním partnerům. Podle nás by zodpovědné měly být právě firmy v Safe Harbor. 

Předmětem jednání mezi EU a USA jsou i situace, za kterých by americké tajné služby měly přístup k datům. Jak se to vyvíjí?
Tady je to mnohem složitější. Americká strana nás ujistila, že interní pravidla tajných služeb dostatečně zaručují bezpečnost těchto dat. My to nyní analyzujeme a ptáme se, co to přesně znamená. Musíme si být interpretací pravidel a jejich využíváním v praxi dostatečně jisti. Dala jsem všem zúčastněným jasně najevo, že v tomto budeme velmi přísní.

Je stále ve hře možnost, že by byla smlouva vypovězena?
Ano, je. Je to však plán B. Já pořád věřím, že se nám podaří systém „vyfutrovat“. Jasno chci mít do května.

Nejde jen o ženy

V poslední době se v EU hodně diskutuje směrnice, která má zajistit rovnocenné zastoupení žen v dozorčích radách velkých společností obchodovaných na burze, v angličtině její název zní Women on Boards. Některé státy však s návrhem nesouhlasí. Daří se je přesvědčovat?
Nejdříve bych chtěla říct, že název směrnice Women on Boards může být zavádějící, protože legislativa nemá ambici pomáhat pouze ženám, ale obecně méně zastoupenému pohlaví, což se v některých případech může týkat i mužů.

Máte pravdu, že tu jsou státy, které s návrhem nesouhlasí. Snažím se s nimi jednat. Mám za sebou cestu do Rakouska, kde se mi pro směrnici podařilo získat podporu. Nyní se chystám se do Německa, Nizozemska a také do České republiky. Pořád mi ale schází jedna velká a dvě malé země.

V Radě EU již několik let spí návrh směrnice o mateřské dovolené. Pokusíte se jej nějak oživit?
Evropská komise nic neblokuje. Další vývoj závisí na Radě a Evropském parlamentu. Spolu se zástupci Evropského parlamentu a lotyšským předsednictvím zjišťujeme, jaká je situace a zda má smysl se o jednání pokoušet. Pokud nedosáhneme nějakého významného posunu do poloviny letošního roku, návrh směrnice stáhneme. Podle posledních informací Evropský parlament směrnici podporuje, což může znamenat její „probuzení“ a inovování.

Kdo je zahraniční bojovník?

Evropská komise v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky ve Francii či Belgii začala připravovat novou bezpečnostní strategii, která by měla být hotová v dubnu. Vy se na ní také podílíte. Čím chcete přispět?
Mám na starosti záležitosti týkající se trestního práva. Chystám se předložit návrh na rozšíření Evropského informačního systému rejstříků trestů ECRIS (European Criminal Records Information System) na osoby, které nepocházejí z EU.

Ráda bych také ještě letos uvolnila nějaké prostředky na speciální školení osob, které pracují s podezřelými. Kromě prokurátorů a soudců se to týká i vězeňské a probační služby. Chceme tak zabránit šíření radikalismu, ke kterému dochází zejména ve věznicích. Státy, které se s terorismem setkaly, například Velká Británie a Francie, nabídly své zkušenosti a přislíbily možnost studijních cest do svých zařízení.

„USA jsem dala najevo, že budeme při vyjednávání o ochraně dat přísní.“

V oblasti legislativy budu navrhovat, aby členské státy přijaly společnou definici terorismu a tzv. zahraničních bojovníků. Řada států nepovažuje za trestný čin, když někdo plánuje cestu do ciziny, aby se tu nechal naverbovat do služeb cizí mocnosti. Zároveň je potřeba posílit spolupráci Eurojustu a Europolu a rozšířit Eurojust do mimoevropských zemí, například do Turecka.

V neposlední řadě musíme úspěšně dotáhnout směrnici proti praní špinavých peněz, která má přispět k tomu, že budou včas odhaleny podezřelé transakce. S tím souvisí i návrh na řešení konfiskace majetku, což je zcela nová inciativa. Nyní zjišťujeme, jak daleko vůbec můžeme jít, a také to, zda je vůbec správné zabavovat majetek někoho, kdo je sice podezřelý, ale ještě nebyl obviněn.

Autor: Lucie Bednárová

REKLAMA

REKLAMA