Premiér: Eurozóna je dnes stabilnější, než jsme si před třemi lety dovedli představit

„Práce na zlepšení institucí eurozóny pokračuje a my se jí chceme aktivně účastnit,“ říká v rozhovoru premiér Bohuslav Sobotka. Vedle jiných příprav na budoucí přijetí eura chce prý vláda také vyvracet mýty, které o společné měně panují mezi lidmi.

Sobotka
zdroj: Tiskové centrum Rady EU/Evropské rady

Vláda rozhodla, že nebude určovat datum vstupu Česka do eurozóny, ale bude pracovat na takovém hospodářském stavu země, který by příští vládě rozhodnutí umožnil. Zároveň by mělo být na vstup do eurozóny všechno připraveno i z legislativního hlediska. Jaké kroky už v tom vláda za dva roky své existence podnikla?
Česká republika dnes plní většinu kritérií pro vstup do eurozóny, přičemž činnost vlády v tomto ohledu přispívá zejména ke zvyšování rezervy tohoto plnění. Vláda k tomu přispívá zejména svou rozpočtovou politikou, snižuje schodek veřejných financí a vytyčila strategii, jak dosáhnout schodku ve výši 1 % HDP do roku 2018. Silné rozpočty jsou podstatné i proto, že Česká republika ztratí přístupem k Evropské měnové unii možnost reagovat na hospodářské výkyvy monetární politikou. Zůstane jí pouze politika fiskální, a je tak třeba zajistit, že rozpočet České republiky bude mít dostatečné kapacity na to, aby tuto roli zvládl. Některá další kritéria, jako je například kritérium inflace, vláda však může ovlivnit jen velmi těžko.  

„Kdybychom brali vážně některé skeptické hlasy, eurozóna by se za posledních pět let rozpadala každý měsíc.“

Vláda může naopak významně přispět ke sladění české ekonomiky s hospodářstvím zbytku měnové unie, což činí svou silně proinvestiční politikou, odbouráváním překážek pro investice, silným dialogem s našimi evropskými partnery a vzájemnou koordinací hospodářských politik.

Zároveň je třeba mít na paměti, že Česká republika nemůže vstoupit do eurozóny okamžitě poté, co se k tomu vláda rozhodne. Prvním krokem je zafixování kurzu koruny vůči euru a vstup do takzvaného mechanismu směnných kurzů, ve kterém musí koruna „na zkoušku“ setrvat alespoň dva roky. Až poté může být přistoupeno k přijetí eura. To dává příštím vládám prostor dalších dvou let k hlubšímu slaďování.

Součástí příprav na případné rozhodnutí o přijetí eura by měla být podle některých názorů i komunikační kampaň, která by téma nastolila do veřejné agendy. Zítra se v Praze koná mezinárodní konference zaměřená na přínosy a rizika přijetí společné měny. To je začátek takové kampaně?Je třeba, aby o tomto zásadním kroku vláda vedla se společností dialog. I proto si ve své komunikační strategii vytyčila euro jako jednu z priorit v rámci evropské agendy. První akcí je zmíněná konference za účasti místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, který má v Komisi na starosti mimo jiné právě agendu eura. Na akci vystoupí i hosté ze Slovenska, které už má s přijetím i používáním společné měny své zkušenosti.

Co se chystáte dělat dál?
Vláda chce své aktivity dále rozvíjet formou menších, ale o to četnějších akcí. Téma představíme v jednotlivých krajích, chystáme přednášky a debaty prostřednictvím naší regionální sítě Eurocenter.

Jak se ukázalo, mezi lidmi panuje mnoho mýtů a polopravd o euru, jeho přínosech a rizicích, které mají za následek obecně spíše negativní postoj k celé myšlence. Právě zapojení občanů napříč republikou považujeme za velmi podstatné pro to, aby se nám tyto mýty dařilo rozptylovat.

Vnímání eura výrazně ovlivnila krize eurozóny a dlouhá vyjednávání o řeckém dluhu. Ukázaly události několika posledních let, že je eurozóna dostatečně stabilním uskupením schopným řešit své problémy, takže pokud by Česká republika chtěla společnou měnu přijmout, nemusela by se obávat dalších krizí?
Kdybychom brali vážně některé skeptické hlasy, eurozóna by se za posledních pět let rozpadala zhruba každý měsíc. Samotný fakt, že se tomu tak nestalo ani v těch politicky a hospodářsky nejtěžších chvílích, je podle mě známkou síly společné evropské měny. Díky bankovní unii a Evropskému stabilizačnímu mechanismu se nákaza nešířila do ostatních států ani během vyjednávání o řeckém dluhu. A to přesto, že situace byla v mnohém vyhrocená.

Takovou stabilitu jsme si ještě před třemi lety nedokázali vůbec představit a ona je nyní skutečností. Eurozóna má dnes stálý záchranný fond trojnásobně větší, než je český HDP. Během rekordně krátké doby se zavedl světově unikátní systém dozoru nad bankovním sektorem a pravidla jeho ozdravení v podobě bankovní unie. EU také přijala nová pravidla hospodářské a fiskální koordinace včetně Fiskálního paktu. Práce na zlepšení institucí eurozóny přitom pokračuje a my se jí chceme aktivně účastnit.

Uspořádání vztahů mezi členy eurozóny a zeměmi mimo ni je součástí návrhů britského premiéra Davida Camerona na reformu EU. Zájmy zemí, které euro nepoužívají, by podle něj měly být lépe chráněny. Česká republika v tom britského premiéra podporuje. Existuje ale konkrétní představa, jaký mechanismus by mohl tyto vztahy upravovat?
Pro Českou republiku jako zemi, která se připravuje na vstup do eurozóny, je rovný přístup velice důležitý. Podporujeme záruky, které mají předejít diskriminaci nečlenů eurozóny. Nechceme, aby s námi bylo zacházeno jinak jen proto, že naší měnou zatím není euro.

Stejný názor jako Velká Británie máme i na princip dobrovolnosti účastnit se nových institucí vytvořených v rámci eurozóny. To je předpoklad, který sdílíme, a nemyslím si, že bude těžké jej vyjednat. Na druhou stranu těžko si představit například změnu způsobu hlasování kvalifikovanou většinou, což by vyžadovalo revizi smluv.

Je to v podstatě o hledání formálnější záruky, která by měla vytyčit prostor vzájemného respektu. Za předpokladu, že to nezkomplikuje dobrovolný vstup některých členských států včetně České republiky do eurozóny, jsme podobnému procesu samozřejmě nakloněni.

Česká republika naopak nepodporuje Cameronův návrh týkající se omezení výhod britského pracovního trhu pro občany ostatních unijních zemí. Předložilo už Spojené království kompromisní návrh, který by tuto situaci vyřešil? 

„Potřebujeme, aby se lidé přestali bát mít děti z důvodů nedostatku péče nebo obav ze ztráty kariéry.“

Vyjednávání o celé reformní agendě Spojeného království nadále pokračuje. Oblast reformy týkající se omezení výhod britského pracovního trhu pro občany ostatních unijních zemí byla od počátku – a i nadále je – pro Českou republiku zcela zásadní. Nemůžeme přistoupit k řešení, které by ve svém důsledku vedlo k diskriminaci či omezení svobodného pohybu. Nejsme zdaleka jediný členský stát, který zastává tuto pozici. Zcela jistě bude tato oblast předmětem dalšího vyjednávání.

Alternativním řešením, o kterém jsem minulý týden jednal s britským ministerským předsedou Cameronem, je mechanismus takzvané záchranné brzdy, který by v případě vzniku nezvladatelné situace umožnil pozastavit příspěvky sociální pomoci pro občany ostatních unijních zemí. Další možností je, že by došlo ke změně definice „pracovníka“ v kontextu práva EU. V tuto chvíli se však jedná o pouhé teoretické úvahy. Konkrétní návrhy by měly být předloženy začátkem února.

Místopředseda Komise Dombrovskis, který bude hostem konference, zodpovídá v EU také za sociální dialog a pracuje na doporučeních pro členské země v rámci Evropského semestru. V minulých letech Česku Komise opakovaně doporučovala zlepšit postavení žen s dětmi na trhu práce. Jaké kroky vláda provedla, aby taková změna k lepšímu nastala, a kdy můžeme očekávat výsledky?
Tuto oblast jsme si vzali opravdu k srdci a Evropská komise to začíná oceňovat. Podařilo se nám ve velkém rozběhnout dětské skupiny, na jejichž činnost jsme vyhlásili první výzvu ve výši jedné miliardy korun z celkové alokace osmi miliard. Dětské skupiny jsou flexibilní a dostupnou formou přinejmenším do doby, než se nám podaří vybudovat dostatečnou kapacitu mateřských škol. I v této oblasti postupujeme. Novelizace školského zákona zaručí rodičům čtyřletých a postupně i tříletých dětí místo v mateřské školce. Snažíme se také zohlednit slaďování pro rodiče těch nejmenších. Od ledna jsme nastartovali pilotní projekt takzvaných mikrojeslí, které by měly poskytnout flexibilní a dostupnou péči pro děti od šesti měsíců do čtyř let. To jsou obrovské pozitivní změny, které rodiče s dětmi pocítí prakticky okamžitě. A podobná rozhodnutí činíme systémově. Zasedá odborná komise pro rodinnou politiku, která navrhuje a diskutuje konkrétní opatření takovým způsobem, aby navazovala na systém dávek, daňový systém, podporu rodin s dětmi a slaďování rodinného a pracovního života včetně postavení žen na trhu práce.

Měli bychom si jako společnost uvědomit, že je to obrovská šance nejenom pro ženy a rodiny s dětmi, ale i pro českou ekonomiku. V neposlední řadě je to i obrovské plus pro budoucnost naší země z demografického hlediska a z hlediska udržitelnosti našeho důchodového systému. Potřebujeme, aby se lidé přestali bát mít děti z důvodů nedostatku péče nebo obav ze ztráty kariéry.

Adéla Denková 

REKLAMA
REKLAMA