Místopředsedkyně Hospodářské komory: Problém Evropy je vzdělávání

680 zástupců evropských firem ve čtvrtek zasedlo v bruselském sídle Evropského parlamentu místo europoslanců. Hlasovalo se o tom, jak by mělo vypadat další směřování Evropské unie v podnikatelských otázkách. Hlavní problémy vidí firmy v nedostatku technicky vzdělaných absolventů. Českou delegaci vedla místopředsedkyně Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Irena Bartoňová Pálková, Hospodářská komora
Irena Bartoňová Pálková. Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Jaké byly priority české delegace?
Šlo nám hlavně o setkání s nově zvolenými českými europoslanci, potkali jsme se například s paní Dlabajovou, Zdechovským, poslankyní Šojdrovou. Probírali jsme konkrétní otázky v rámci vzdělanosti, exportu, financí a energetiky.

Diskutovali jsme o tom, jakým směrem se bude ubírat technické vzdělávání. To není problém jen náš, ale celé Evropy. Naše firmy velmi trápí, že nemáme dostatek technicky kvalifikovaných lidí, kteří by uměli, co od nich zaměstnavatel opravdu potřebuje.

Ze středních i vysokých škol vycházejí absolventi, kteří nemají kompetence, jež může zaměstnavatel okamžitě využít. Naopak do nich musí investovat, aby je to naučil. U nás se bohužel po roce 1989 dal velký důraz na všeobecnou vzdělanost. Nikdo nepřemýšlel o tom, že technická vzdělanost je také potřebná a přináší přidanou hodnotu průmyslu.

Jak se ale může vzdělávání ovlivnit na evropské úrovni, když v něm nadnárodní instituce nemají moc pravomocí?
Chtěli bychom, aby to Evropská unie podpořila vypisováním opravdu účelných sociálních fondů, snažíme se komunikovat s našimi poslanci ve výborech Evropského parlamentu. Ty finanční prostředky by měly podporovat vzdělávání mladých lidí ve firmách.  

Měli bychom se zaměřovat hlavně na získávání opravdu účelných schopností, ne například na počítačové dovednosti. To už dnes není takový problém jako to, že nemáme dostatek technicky vzdělaných lidí.

V ČR se to pak budeme snažit pohlídat. Může totiž vzniknout zajímavý projekt, ale u nás se zbrzdí zbytečně vysokými administrativními nároky. Pro malé a střední podniky je to obtížné.

Abychom si udělali lepší představu, jde o nedostatek lidí z odborných učilišť, nebo například z IT sektoru?
Chybí nám absolventi z odborných učilišť, třeba strojaři, inženýři, ale i dělníci v továrnách. Dnes je to již spojené i s tím IT, protože když vyrábíte součástku, tak už to neděláte tak jako před třiceti lety, ale soustružení probíhá podle počítačového programu na strojích, které se elektronicky seřizují. Zdroj: Hospodářská komora ČR

Firmy se TTIP bojí

Zastavme se u Evropského parlamentu podniků a u jeho jednání. Co jste považovala za jeho nejdůležitější nebo nejzajímavější bod?
O ústředním bodu se příliš hovořit nedá, protože jsme se věnovali čtyřem tématům, internacionalizace, tedy zjednodušeně řečeno umožnění volného pohybu na vnitřním trhu a působení trhu, dále finance (zmíněná směrnice o pozdních platbách a možnost toho, zda si malé a střední firmy dosáhnou na úvěry od bank), vzdělávání a energetice. Jedno z hlasování se týkalo například toho, jak se dosud podařilo implementovat směrnici o pozdních platbách do národních legislativ a zda účastníci zasedání s touto mírou implementace souhlasí. Z 680 účastníků se přes 500 vyslovilo pro to, že implementace není dostatečná a že je to problém.

Jak probíhá jednání v takto širokém plénu, na kterém se sejde velké množství zástupců se širokými rozdílnými zájmy?
Je to velmi zajímavé, protože zasedáte v parlamentních lavicích a ke každému tématu se vám dostane všeobecného shrnutí aktuálního vývoje od komisaře nebo ředitele příslušeného generálního ředitelství. Předtím, než se přistoupí k hlasování, probíhá diskuse mezi účastníky.

Probíhala tam také debata o dohodě o volném obchodu se Spojenými státy (TTIP)?
Ano, mluvili jsme o této dohodě, probíhala tam i diskuze, účastníci ale vesměs moc nevyjádřili naději, že by v tom viděli rozvoj v rámci jejich podnikání. Spíše padaly otázky, jestli bychom v obchodu neměli více komunikovat se zeměmi třetího světa.

Takže na TTIP mezi evropskými firmami nepanuje optimistický názor?
Ne, spíš se dohody bojí.

Nebylo to na programu, ale probíraly se i hospodářské sankce vůči Rusku?
Probírali jsme je mezi sebou, většina účastníků se shodla na tom, že sankcemi se nic nevyřeší, že ohrozily postavení firem na trhu a v žádném případě nepomohly k vyřešení daného konfliktu. Speciálně i pro ČR to znamená, že se musí velmi intenzivně pracovat na hledání nových trhů, které ale nebudou hned, zatímco sankce se slibují okamžitě. Z pohledu podnikatele to nebyl nejšťastnější rok.

Výměna informací

Jaký má pro vás Evropský parlament podniků význam?
Zdroj: Hospodářská komora ČRProbíhala tam velká výměna informací mezi státy. Zjistili jsme, že nás trápí do velké míry podobné problémy, i když má každý stát trochu jinou základnu. Doufáme, že na naše hlasování bude brán zřetel v rámci práce Evropské unie.

Domluvili jsme se se Stálým zastoupením ČR na tom, že budeme častěji pořádat mise do Bruselu, abychom získali partnery jak na evropské bázi, tak na úrovni belgických firem.

V jaké oblasti by vás rozšíření kontaktů v rámci EU zajímalo nejvíce?
Po roce 1990 jsme opustili východní trhy a hodně jsme se zaměřili na Západ. Teď jsme v rámci Visegrádské čtyřky začali spolupracovat úžeji, výměnou informací a různými dalšími kanály. Větší spolupráce je v tomto směru určitě plánovaná, abychom mohli být partnery silnějších zemí jako je Německo, Rakousko nebo Francie, které mají přece jenom v Unii větší hlas.

Autor: Jan Pavec

REKLAMA
REKLAMA