Luděk Niedermayer: Politická debata o vstupu do eurozóny vázne

Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
přijetí eura
© archiv Luďka Niedermayera

Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) je český europoslanec a ekonom. Před zahájením své politické kariéry byl viceguvernérem České národní banky a pracoval také jako ředitel v Deloitte ČR. 

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, Česko nepřijme euro dříve než za 5 až 10 let. Jaký je Váš odhad?

Vstup do eurozóny trvá asi tři roky. Účast v mechanismu směnných kurzů ERM II musí být minimálně 2 roky a přibližně rok zabere vyhodnocení splnění kritérií a logistická příprava. Takže, i kdybychom chtěli a začali, je to běh na delší trať.

Český premiér Bohuslav Sobotka trvá na tom, že je nejprve nutné zlepšit stav veřejných financí a zvýšit životní úroveň Čechů. Nepřispěl by naopak samotný vstup do eurozóny ke konvergenci ČR a západní Evropy?

Především si myslím, že přijetí eura by pomohlo značný ekonomický rozdíl proti západním zemím rychleji stírat. Tudíž není důvod, proč to neudělat dříve. Není ale pravda, že potřebujeme “více sladění” s eurozónou.

Ovšem obecně platí, že zvýšení životní úrovně lidí závisí na kvalitě vládnutí a na kondici ekonomiky jako celku, takže úmyslně píši, že přijetí eura by pomohlo, ale hlavní úkol je na nás samotných.

Je tedy Česká republika připravena na přijetí eura?

V posledních letech došlo k dalšímu zvýšení korelace ekonomické aktivity ČR a eurozóny.

Stav veřejných financí u nás mne netěší. Zdánlivě dobrý stav je způsoben růstem ekonomiky, který prohospodařujeme. Zatímco v letech 2010 – 2013 došlo ke snížení strukturálních vládních deficitů, od roku 2014, kdy odpovědnost převzala vláda vedená premiérem Sobotkou, se tento vývoj otočil a deficit veřejných financí naopak roste.

Je to nebezpečné a musíme co nejrychleji dosáhnout obratu. Nicméně, je to reálné a fiskální situace dnes není překážkou toho, abychom se o přijetí eura ucházeli.

Niedermayer: Deficit veřejných financí mne netěší. Fiskální situace ale není překážkou toho, abychom se o přijetí eura ucházeli.

V čem podle Vás tkví hlavní překážka vstupu do eurozóny, když ekonomicky jsme na tento krok připraveni?

Je pravda, že z ekonomického hlediska jsme na euro opravdu mimořádně dobře připravení. A z eura by naše ekonomika měla podle mne nemalý prospěch.

Ale ekonomické argumenty bohužel vyklidily pole těm politickým. Zaznívá názor, že členství v eurozóně je pro nás nebezpečné, protože se po nás bude chtít, abychom pomáhali třeba Řekům.

Politické argumenty staví na populismu, a to ještě nacionálně zabarveném, zatímco věcná diskuse se u nás moc nekoná. Navíc se zdá více než dříve, že členství v eurozóně by bylo výhodné i politicky.

Niedermayer: Zdá se více než dříve, že členství v eurozóně by bylo výhodné i politicky.

Lepší pravidla pro fungující eurozónu

Přispělo by podle Vás prohloubení eurozóny ke stabilitě ekonomického celku a obraně proti případné další ekonomické krizi?

Stabilita eurozóny, která je druhou největší ekonomikou na světě, je důležitá nejen pro naše občany, ale i pro celý svět. Proto potřebujeme dobrá pravidla a jejich dodržování.

Pravidla se po krizi zlepšila, ale opět se možná blížíme do situace, kdy jejich dodržování nebude samozřejmostí. Alespoň řada politiků v tom smyslu mluví nebo koná. A to není dobře.

Můžeme tedy očekávat dokončení Hospodářské a měnové unie (HMU)?

Zlepšování stavu, které by bylo dobré, a které možná spadá pod termín dokončení HMU, nemusí znamenat revoluci a může se odehrávat krok za krokem.

Třeba dokončením trhu, které vázne v oblasti služeb. Dále dokončením bankovní unie spolu se zavedením Evropského systému pojištění vkladů. Anebo dalšími malými kroky včetně závazku zemí více respektovat unijní doporučení v rámci evropského semestru.

Jiří Rusnok: Členské země se na reformě eurozóny neshodnou. Více ˃˃˃˃

Pokud jednou dojde k poklesu ekonomiky, bylo by také dobře, kdyby reakce zemí nezohledňovala jen pohled domácí politiky, ale zájem celé Unie. Vydělali bychom na tom nakonec všichni.

Osobně bych ale nevítal rozdělení Unie na eurozónu a ostatní. A leccos by bylo dobré zlepšit na úrovni Unie – hovořím o důrazu na hlavní agendy, posílení zdrojů, silnější společné působení ve světě, obranu a podobně.

Niedermayer: Zlepšování stavu HMU nemusí znamenat revoluci a může se odehrávat krok za krokem. Například dokončením trhu v oblasti služeb nebo dokončením bankovní unie.

Rozhodnutí o rozpočtu eurozóny bude trvat

Jak reálný je podle Vás návrh Evropské komise na vytvoření rozpočtu eurozóny?

V současné době je hlavním nositelem myšlenky vytvoření rozpočtu eurozóny kromě Evropské komise zejména francouzský prezident Macron a bude záležet na tom, jak se k ní postaví ostatní členské státy. Jasný postoj Německa lze očekávat po tamních podzimních volbách.

Jaké dopady by mělo vytvoření autonomního rozpočtu eurozóny na rozpočet EU jako celek?

Zatím se diskuse o vytvoření rozpočtu eurozóny odehrává v rovině politického symbolu, kde není jasné, zda jde o opravdový rozpočet, kterým budou ročně investovány peníze, nebo třeba o vznik proticyklického fondu, který by byl použit jen v případě ekonomického poklesu. Nebo zda má jít o jistou federalizaci části dluhového financování zemí.

Hodně z těchto nápadů by dávalo strategicky i ekonomicky smysl, ale prvotní se dnes zdá rozhodnutí politické. A asi to bude běh na delší trať.

Rozhovor vznik jako součástí článku o rizicích dvourychlostní integrace v eurozóně.

REKLAMA
REKLAMA