Hamáček: Pokud chceme lidi přesvědčit, že EU má smysl, spolupráce v obraně se jen nabízí

Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Jan Hamáček ČSSD
© Archiv JH

Který z pětice scénářů budoucnosti EU zahrnutých v Bílé knize Jean-Clauda Junckera, byste si vybral? Nebo má ČSSD vlastní specifickou představu?
Pět scénářů z pera Evropské komise vnímám především jako výkop do diskuze o dalším směřování Evropské unie. Tu hlavní debatu si ale budou muset odpracovat členské státy. Nemyslím si, že bychom měli konkrétně říkat, který z těchto pěti scénářů bude ČR prosazovat. Ty scénáře jsou spíše důvodem k zamyšlení a upozornění na některé možné směry vývoje, které bychom měli mít na paměti.

Jakých priorit by se tedy měla EU držet?
Naprosto klíčový je podle mě důraz na obnovení důvěry občanu v evropskou integraci jako takovou. To by také mělo být jedním z pilířů české vyjednávací pozice. V současné době považuji za velké nebezpečí pro budoucnost evropské integrace právě klesající důvěru občanů v EU a její instituce. Unie je často vnímána jako něco těžko uchopitelného a vzdáleného. Brusel je pak pro mnohé místem, kde se rozhoduje o našich osudech bez nás. To je špatně.

Musíme především na národní úrovni vést mnohem intenzivnější diskusi s občany o smyslu a přínosech evropské integrace, ale také o tom, jakou budoucnost Unie chceme utvářet.

Co s tím může udělat Česko?
Nechci, aby to vyznělo jako prázdná fráze, ale my musíme především na národní úrovni vést mnohem intenzivnější diskusi s občany, jednak o smyslu a přínosech evropské integrace, ale také o tom, jakou budoucnost Unie chceme utvářet. Česká republika a její občané mohou získat daleko více, pokud budeme schopni být v centru evropského dění.

Jednou z otázek, která se v souvislosti s budoucností EU řeší, je vícerychlostní Evropa. Země střední Evropy proti něčemu takovému protestují, ale připouštějí myšlenku posílené spolupráce. Je to podle Vás průchodný konsenzus, který by byl výhodný i pro ČR?
Obecně zastávám názor, že myšlenka vícerychlostní Evropy je cesta špatným směrem a do budoucna má potenciál Evropu spíše rozdělovat. To je špatně, a jde to proti základnímu smyslu evropské spolupráce. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že v některých ohledech je vícerychlostní Evropa už de facto realitou, protože příklady zvýšené spolupráce mezi členskými státy či různé výjimky pro některé členské státy už najdeme. Asi nejzářnějším příkladem je eurozóna, tedy skupina členských států, které platí eurem. Nicméně si myslím, že je důležité držet tyto výjimky na nezbytném minimu právě proto, aby nedocházelo k vytváření různých alternativních center integrace, a v konečném důsledku rozklížení celého projektu evropské integrace.

Jak se k budoucnosti EU staví Visegrád? Komentář Víta Dostála >>>>

Dokážu si však představit jednu oblast, kde se koncept vícerychlostní Evropy přímo nabízí, a může být dokonce užitečný. Tím je bezpečnost a obrana. Mezi členskými státy existuje rozdílná ochota spolupracovat v oblasti obrany a bezpečnosti, ať už je to z důvodu různé úrovně vojenských schopností či politické ochoty, nebo neochoty v případě neutrálních států.

Spolupráce v obraně má smysl

Jaký model bude podle Vás pro tuto spolupráci nejlepší? A není čas, aby už Česko zvýšilo své výdaje na obranu a plnilo své závazky v rámci NATO?
Ten klíč je především ve zvyšování spolupráce mezi ozbrojenými silami jednotlivých členských států, čímž by se měly posilovat obranné schopnosti Evropy. Evropa nevydává na obranu zas tak málo. Protože se ale jedná o autonomní národní armády, tak často dochází k neefektivnímu využití prostředků. Třeba Spojené státy, které vydávají na obranu skoro třikrát více než Evropa, mají ve výzbroji pouze 27 hlavních zbraňových systémů. V arsenálu evropských armád jich najdeme 154. Tím chci říci, že větší spolupráce evropských států je nutností, abychom byly schopni lépe využít naše omezené zdroje a zároveň tak přispěli k efektivnímu zajištění bezpečnosti Evropy a jejich obyvatel.

Čtěte také: Do Prahy přijede Juncker. Tématem bude budoucnost společné obrany >>>>

Jaký význam bude mít posílená evropská spolupráce, když máme NATO?
Přestože hlavní zárukou bezpečnostní Evropy je NATO, do budoucna se musí Evropa více angažovat v zajištění stability a bezpečnosti ve svém nejbližším okolí. Tuto debatu vedeme už od válek na Balkáně v devadesátých letech, a ne s moc valným úspěchem. Dnes je téma bezpečnosti, ať už v souvislosti s migrační krizí či nestabilitou na Blízkém Východě, pro řadu Evropanů klíčové. Pokud chceme Evropany přesvědčit, že evropská spolupráce má smysl, více spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti se jen nabízí.

Když mluvíme o obranné spolupráci, nelze uvažovat o tom, že budeme v blízké budoucnosti stavět společné evropské tankové brigády.

Když mluvíme o obranné spolupráci, rozhodně nelze uvažovat o tom, že budeme v blízké budoucnosti stavět společné evropské tankové brigády, ale spíše je nutné se zaměřit na menší projekty jako například organizování společných výcvikových a stabilizačních misí. Dobrým příkladem je třeba nedávno odsouhlasený vznik společného velení pro koordinaci výcvikových misí EU. Tedy misí pod patronací EU, které působí například v Africe. Zaměřují se tam na výcvik místních ozbrojených sil, které pak zajišťují bezpečnost ve vlastní zemi a posilují stabilitu v regionu. To samozřejmě v konečném důsledku pomáhá eliminovat případné hrozby pro bezpečnost EU.

V4 EU

© Kancelář polské ministerské předsedkyně

ČR je členem Visegrádské skupiny, která je nyní v EU negativně vnímána kvůli uprchlické krizi. Neměli jsme od začátku debaty o migraci volit spíše kompromisnější tón a snažit se o nalezení celoevropského konsenzu?
Ano, V4 si od některých našich partnerů vysloužila za svoje postoje k migrační krizi kritiku. Ale je důležité si připomenout, že postoje zemí Visegrádu, které byly původně kritizovány, jsou nyní v Bruselu akceptovány jako poměrně realistické vidění uprchlické krize.

Jak se V4 staví k migraci: přečtěte si náš visegrádský přehled >>>>

Myslím si, že je velkou zásluhou českého předsednictví ve V4, které skončilo v polovině loňského roku, že se podařilo přesvědčit naše partnery v EU o našem pohledu na uprchlickou krizi. Velmi oceňuji přístup premiéra Sobotky, který zvolil sice méně konfrontační, ale o to důraznější taktiku k prezentování postojů V4 v Bruselu. Výsledkem pak bylo ono sblížení postojů, ale hlavně i akceptování některých stanovisek V4. Mám na mysli například argument, že můžeme úspěšně vyřešit uprchlickou krizi, jen pokud se budeme věnovat příčinám v zemích, odkud k nám uprchlíci přicházejí. Dlouhodobě jsme také říkali, že je třeba se soustředit na pomoc balkánským zemím, přes které vedl hlavní migrační proud.

Jak se prosadit v EU

Myslíte si, že se evropská témata stanou i tématem pro předvolební kampaně v ČR?
Obecně platí, že zahraniční politika a evropská problematika se ve volební kampani těší jen okrajové pozornosti. A to neplatí jen u nás. Je to samozřejmě škoda, neboť dění v Evropě, respektive v Evropské unii, je pro nás zásadní. Ovlivňuje naše každodenní životy, ale i rozhoduje o tom, v jakém bezpečnostním a ekonomickém prostředí se bude naše země v příštích deseti či dvaceti letech nacházet. Být u toho a být schopen věci ovlivňovat je velmi důležité. Hledat spojence a prosazovat naše zájmy nejde jen z pohodlí domácí politiky. Nelze jen neustále kritizovat, ale zároveň nenabízet řešení.

Jaké zásadní body týkající se evropské politiky byste rád viděl ve volebním programu ČSSD?
Je moc dobře, že se zejména díky ČSSD a premiérovi Sobotkovi podařilo Českou republiku po období dobrovolné izolace za předchozích pravicových vlád vrátit zpátky do centra dění. To je třeba v kampani zdůrazňovat a nenechat jen průchod laciné kritice. Vždy mě v této souvislosti pobaví, když Andrej Babiš neustále kritizuje Evropskou unii. Nezapomene ale přitom také dodat, že je v Bruselu vše schopen zařídit. Nakonec se ale ukáže, že byl například jen na každém druhém zasedání ministrů financí v Bruselu.

Rozhovor s Andrejem Babišem o EU a NATO čtěte zde >>>>

Přístup ČSSD je v tomto jiný a využíváme například hojně i naše dlouhodobě budované stranické kontakty na jiné evropské sociálně demokratické strany. To nám zlepšuje vyjednávací pozici na vládní úrovni. Pokud bychom se důležitých jednání neúčastnili, nemůžeme věci ovlivňovat. Já bych byl moc rád, kdybychom se v nadcházející volební kampani více soustředili především na to, jak chceme lépe využívat našeho členství EU pro prosazování český zájmů.

Byl bych rád, kdybychom se v nadcházející volební kampani více soustředili především na to, jak chceme lépe využívat našeho členství EU pro prosazování český zájmů.

V jakém časovém horizontu by podle Vás ČR mohla přijmout euro? Pokud bude ČSSD v příští vládě, bude o to usilovat?
Jsme ekonomikou, která je otevřená a tedy závislá na zahraničním obchodu se zeměmi EU. Je proto logické, že bychom euro měli přijmout. Lepší podmínky pro český export přinesou mimo jiné více pracovních míst a lepší platové podmínky pro zaměstnance. Celý proces ale musíme dobře nastavit, abychom zabránili rizikům možných negativních dopadů. Je tedy spíše otázkou, kdy to bude. Myslím si, že příští vláda by měla zahájit přípravu na přijetí eura. Má to i politický kontext – pokud chceme být součásti silného jádra EU, bez účasti v eurozóně si o tom můžeme akorát nechat zdát.

REKLAMA
REKLAMA