Analytik Hokovský: Dobrou startovní pozici v Evropském parlamentu musíme využít, ne ji „odsedět“

Mezi místopředsedy výborů Evropského parlamentu bude celkem sedm Čechů a do čela výboru pro právní záležitosti usedne český lidovecký europoslanec Pavel Svoboda. Jak tento „český“ úspěch hodnotí analytik Radko Hokovský z think-tanku Evropské hodnoty? A proč je získání postů ve výborech vlastně tak důležité?
Radko Hokovský
Radko Hokovský.

Proč jsou výbory v Evropském parlamentu důležité?
Často se setkávám s otázkou, co vlastně našich jednadvacet europoslanců v tom obrovském Evropském parlamentu zmůže. Odpovídám, že mnoho a především právě ve výborech. Připravuje se v nich totiž veškerá legislativa a dá se říct, že se Evropský parlament o jejich práci opírá. Zpravidla platí, že to, co projde výbory, je pak na plenárním zasedání schváleno. Plenárka, která jsou třeba viditelnější, tak představují pouze vyvrcholení celého procesu. 

Jak vlivné jsou pozice ve vedení výborů? Připomeňme, že z českých zástupců se do čela výboru pro právní záležitosti dostal lidovecký europoslanec Pavel Svoboda a Česká republika také zaznamenala úspěch v podobě několika místopředsedů.
Předsedové a místopředsedové výborů mají totiž možnost spolurozhodovat o práci svého výboru, a ovlivňuji tak i jeho směřování.

Rozhovor s europoslancem Pavlem Svobodou si můžete přečíst ZDE.

Jak hodnotíte zvolení lidovce Pavla Svobody do čela výboru pro právní záležitosti?
Výbor pro právní záležitosti, který příštích dva a půl roku povede europoslanec Svoboda, patří k těm méně významným výborům, ale i tak je to jednoznačný úspěch. Pan Svoboda původně usiloval o místo ve vedení ve výboru pro vnitřní trh, což je z hlediska obsahu legislativy jeden z nejdůležitějších výborů. To se však nakonec nepodařilo.

I tak jsem přesvědčen, že je pan Svoboda pro roli předsedy výboru pro právní záležitosti velmi dobře kvalifikovaný. Nezapomeňme, že je docentem evropského práva, a působil také jako předseda Legislativní rady vlády. Právní problematice tedy skvěle rozumí, což je v podstatě náplní jeho výboru. I to v jeho zvolení hrálo velkou roli. 

Českým europoslancům se podařilo získat celkem sedm místopředsednických postů. Pokud se podíváme na konkrétní výbory, v jejichž vedení budou Češi zasedat, je to z pohledu významnosti těchto výborů pořád úspěch?
Čeští europoslanci se budou podílet na vedení jak klíčových výborů, k nimž určitě patří výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) nebo pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), a stejně tak těch méně významných, jimiž neprojde tolik legislativy. V každém případě to lze hodnotit jako úspěch, a to zejména z toho pohledu, že europoslanci, kterým se podařilo probojovat se do čela i méně významných výborů, jsou z velké části z řad nováčků.

Dalším úspěchem je i to, že kromě Svobodných se všechny české politické strany dostaly do vedení výborů. 

České republice se sice podařilo zabodovat při rozdělování vedoucích postů ve výborech, na druhou stranu ale ve srovnání s předchozím obdobím nemá žádné místopředsedy Evropského parlamentu. Není to naopak neúspěch?
I přesto, že místopředseda Evropského parlamentu může být z protokolárního hlediska považován za významnější post než místopředseda výboru, tak se jedná o formální pozici, na níž se příliš nerozhoduje a jde převážně o organizační záležitosti. Myslím si proto, že je lepší, že místo toho máme šikovně rozmístěné místopředsedy výborů.

Nesmíme ale předbíhat. I když máme dobrou výchozí pozici, tak bude nesmírně záležet na tom, jak ji naši europoslanci využijí. Zda si to tam takříkajíc pouze odsedí, nebo budou aktivní. 

Autor: Lucie Bednárová.

REKLAMA
REKLAMA