Tomáš Prouza: K ekonomickým migrantům budeme muset být daleko tvrdší

Balkánský koridor, kterým proudila masa běženců do Evropy, je uzavřený, na spadnutí je dohoda s Tureckem, která by měla učinit přítrž nelegální migraci. O podmínkách, které unii diktují Turci, budou lídři EU opět jednat tento čtvrtek a pátek v Bruselu. „Dohodu s Tureckem potřebujeme, průtahy si nemůžeme dovolit,“ říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Tomáš Prouza
státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza; zdroj: Úřad vlády ČR.

Ministři vnitra EU minulý týden opět debatovali o možnosti zřídit společnou pobřežní a hraniční stráž. Bude ještě potřeba, když je na spadnutí dohoda s Tureckem o vracení migrantů?
Určitě bude potřeba. Momentálně jsou největší problémy v Řecku, ale velmi rychle se může otevřít cesta přes Středozemní moře do Itálie. Dnes je zavřena cesta do Španělska, ale ani tam rizika úplně nezmizela. Existuje riziko pozemní turecko–řecké cesty nebo toho, že pašeráci otestují trasu přes Rusko a Ukrajinu.

Chystaná dohoda s Tureckem sice může výrazně omezit momentální proud běženců, ale neuzavře všechny další možnosti. Zkušenosti z posledních dvou let ukazují, že ochrana hranic musí být celoevropská. Potřebujeme evropskou pohraniční stráž s jasně danými pravomocemi.

Právě pravomoci, přesně řečeno možnost, že by stráž zasahovala na území jakéhokoli státu i bez jeho souhlasu, jsou ale kamenem úrazu celého jednání. Česku by takové opatření nevadilo?
Není to věc, na kterou se kývá jednoduše. Reálně jsou ale na stole dvě varianty. Tou první je, že pokud nějaká země ani nechce krizovou situaci zvládat, velmi rychle tam i proti její vůli přijdou evropští pohraničníci. Druhá varianta – taková země bude muset velmi rychle vypadnout ze Schengenu. Je to pojistka po zkušenostech s Řeckem. To nechtělo pomáhat ani Frontexu, ani nereagovalo na nabídky bilaterální pomoci.

Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie uzavřely hranice, aniž by byla smlouva s Tureckem dojednána. Nekomplikuje to celou situaci?
Balkánskou trasu zavřelo v podstatě jako první Rakousko. Je pohodlnější říkat, že to udělali Slovinci nebo Makedonci či Srbové. To je součást strategie západních zemí.

Byla to přece hromadná reakce na mimořádný summit EU – Turecko a prohlášení předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Ano. Ale Rakousko už před tímto jednáním omezilo počet běženců, které je ochotno přijmout. Země, o kterých mluvíme, si prostě nemohou dovolit vzít na své území padesát až dvě stě tisíc lidí, kteří nemohou jít dál. Bylo to logické domino.

Jenže je to opatření, které posiluje postavení Ankary. Nezhoršila se tak vyjednávací pozice Bruselu?
Turci vědí, že jsou v tak silné pozici, v jaké za posledních padesát let nebyli, a umějí to dobře využívat. Pokud ale chceme zastavit příliv nelegálních běženců do Evropy, jsou jediní, kdo to může udělat. Že se uzavřela balkánská cesta, je v pořádku. Je to především signál pro pašeráky, potřebujeme rozbít jejich byznys.

Dnešní migrace, to nejsou jedinci, kteří utíkají na vlastní pěst. Je to brutálně výdělečný byznys. Kdyby se s uzavřením této cesty čekalo, tak jediné, co by pašeráci udělali, by bylo snížení cen. A do Evropy by přepravili každého, koho by našli.

Jistě už stejně hledají náhradní trasy. Nebude to s prominutím prašť jako uhoď?
Všechny ostatní cesty jsou výrazně nebezpečnější než ta balkánská. Nejjednodušší trasa je uzavřená, a co je nejdůležitější, dohoda s Tureckem by měla zabezpečit běžencům legální cestu do Evropy. Jasně řekne – pokud utíkáte před občanskou válkou v Sýrii, dostanete se do Evropy legálně.

Pašeráci tak nejspíš dál budou cílit na Maročany, Pákistánce… Ti ale nemají nárok na azyl, přicházejí jako ekonomičtí migranti. Bude potřeba je zachytit a vrátit a budeme muset být daleko tvrdší než dosud.

Legální cesta je docela ošidná věc. Když pomineme všechno ostatní, bude to zdlouhavá procedura. Skutečně přestanou běženci vyhledávat nelegální možnosti?
Pak to bude o efektivní kontrole na hranicích. I Syřan, který má nárok na azyl a přijede z Turecka do Řecka pašeráckou lodí, bude vrácen zpět. Bude-li takové opatření fungovat, tak si lidé raději počkají na vyřízení své azylové záležitosti v Turecku, než aby riskovali, že budou vráceni. A poté čekali třeba tři roky, protože se ocitnou na konci fronty.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu E15.cz.

REKLAMA

REKLAMA