Lepší nakládání s odpady a dalšími zdroji je byznysová příležitost, které se ČR musí chopit, zaznělo na debatě v Plzni

Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o nákladech a možnostech, které přináší takzvané oběhové hospodářství. Do budoucna musí mít Česko jasný plán, jak zacházet s odpady a efektivně využívat veškeré zdroje, které má k dispozici.
zdroj: Shutterstock

Při těžbě surovin, produkci výrobků, jejich využívání i následné likvidaci lze při využití inovací a nových technologií ušetřit značné množství zdrojů, na kterých je Evropa závislá. Na přechod k takzvanému oběhovému hospodářství tlačí aktuálně projednávaný legislativní balíček, který před rokem navrhla Evropská komise.

Do roku 2030 by měly podle Komise evropské země posílit recyklaci (65 % komunálního odpadu), omezit skládkování (maximálně 10 % veškerého odpadu), snížit plýtvání potravinami, lépe využívat vodu nebo podporovat opětovné využívání výrobků.

„Evropskou legislativu bychom neměli vnímat jako zbytečné příkazy přicházející z Bruselu, ale jako příležitost pro české podniky. Efektivnější využívání zdrojů je celoevropský trend a měli bychom usilovat o to, abychom se v této oblasti dostali na špičku. K tomu je potřeba hledat nové byznys modely, které sice v některých případech vyžadují vyšší počáteční náklady, ale dlouhodobě ekonomice prospívají,“ zdůraznil nově zvolený místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE) během debatního setkání Oběhové hospodářství: Výzvy pro Plzeňský kraj“, které proběhlo 30. ledna 2017 v Plzni.

Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz. Série je součástí projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Vedle europoslance Teličky se setkání zúčastnila členka Rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Radka Trylčová (ODS), předseda představenstva Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela, ředitel společnosti Rumpold-R Rokycany Pavel Černý a odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Ke kulatému stolu s nimi zasedli zástupci ministerstva životního prostředí, kraje i obcí, představitelé soukromých firem a nevládních organizací i další odborníci.

Skládky svou historickou úlohu splnily. Pokud s tím budeme počítat, můžeme se začít připravovat na další vývoj – ať už to bude energetické využití odpadu, které představuje určitý mezikrok, nebo další možnosti, které oběhové hospodářství nabízí. Potřebujeme ovšem, aby byla legislativa hotová včas, byla přehledná a předvídatelná,“ uvedl Pavel Černý.

Příliš mnoho spaloven?

Důležitou součástí oběhového hospodářství je nakládání s odpady. Během diskuze tak přišla řeč i na Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje pro období 2016–2026.

Do roku 2020 bychom měli zvýšit recyklaci plastů, kovu, skla a papíru z domácností nejméně na 50 % hmotnosti. Komunální odpad bychom měli po vytřídění využitelných složek, nebezpečných látek a biologicky rozložitelných odpadů zejména energeticky využívat. Je také potřeba snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který míří na skládky. V roce 2020 by měl podíl této složky činit maximálně 35 % hmotnosti z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných v roce 1995,“ přiblížila cíle plánu Radka Trylčová.

Diskutující se věnovali také otázce spalování odpadů. „V současné době spalujeme odpad za velmi nízké ceny. Není potřeba se obávat výstavby nových spaloven v České republice, protože ani za podmínek, které se připravují v nejoptimističtějším scénáři návrhu českého zákona o odpadech, nebudou spalovny pro soukromé investory lákavé. Ani obce a kraje – ať už s využitím dotací, nebo bez nich – nebudou schopny takové projekty realizovat,“ tvrdí Tomáš Drápela z Plzeňské teplárenské, která provozuje nedávno spuštěné zařízení pro energetické využití odpadu v Chotíkově.

Minulý týden zveřejnila své stanovisko ke spalovnám Evropská komise. Nabádá členské země, aby byly obezřetné a nevytvářely zbytečné nadkapacity ve spalovnách, jako se to stalo v Rakousku nebo Německu. Členské státy by neměly spalovny podporovat, ale naopak například na spalování směsného komunálního odpadu uvalit daň,“ zdůraznil Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

 
Výstupem z debatního setkání, jehož partnery byly Eurocentrum Plzeň a Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.

REKLAMA
REKLAMA