Ambiciózní cíl EU: Pětina rozpočtu má jít na řešení klimatických změn

reforma EU ETS
© Pixabay

Změna klimatu je jednou z nejpalčivějších otázek dnešní doby, protože její dopady pocítí několik příštích generací. Evropská unie se jako jeden ze světových lídrů v řešení environmentální problematiky rozhodla stanovit jasné politické závazky a hodlá využít 20 % svého rozpočtu za období 2014 až 2020, tedy každé páté euro, na opatření v oblasti klimatu, jež by přispěly ke zmírnění klimatických změn a dopadů. Jde o závazek, kterým se EU zavázala přispět k Pařížské úmluvě. K naplnění tohoto cíle nebyl vybudován nový finanční instrument, ale mají se na něm podílet již existující politické oblasti. Zatím však není jisté, zda se cíle podaří dosáhnout.

„Stanovený 20% závazek je skutečně velmi ambiciózní a vyžaduje konkrétní strategii, měřitelné cíle a akční plány, které by definovaly roli jednotlivých politických oblastí,“ upozornil během jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je zpravodajem k tomuto tématu.

„Z auditu Evropského účetního dvora vidíme, že za účelem splnění tohoto cíle bylo dosaženo pokroku, ale existuje reálné riziko, že nedojde k jeho naplnění,“ varuje Zdechovský. Problém vidí především ve dvou věcech.

Zaprvé chybí jasný plán, jak chce EU zapojit jednotlivé rozpočtové oblasti, a není zpracováno vyhodnocení dopadů a efektu (tzv. impact assessment) potvrzující, do jaké míry k tomu mohou tyto oblasti přispět. „Implementace tohoto cíle vedla k mnohem lépe soustředěné aktivitě v rámci některých oblastí, jako je například evropský regionální rozvoj či kohezní fond. Bohužel, velkým zklamáním jsou oblasti s vysokým potenciálem jako zemědělství, rozvoj venkova, rybářství, evropský sociální fond nebo Horizont 2020, kde k žádnému zásadnímu posunu nedošlo. Na vině je Komise, ale také samotné členské státy,“ vysvětluje Zdechovský.

Zadruhé je cíl ohrožen také nevhodným užíváním koeficientů, jež měří dopad evropských výdajů v oblasti klimatu, což přirozeně zvyšuje riziko celkového nadhodnocení těchto výdajů.

„Komise v některých oblastech kalkuluje 100% dopad určité aktivity na klimatické změny, ačkoliv Účetní dvůr upozorňuje, že tomu tak častokrát není. Kalkulace toho, jaká část evropského rozpočtu vlastně na boj s klimatickými změnami přispívá, je tak značně zkreslená. V tomto ohledu si myslím, že by Komise měla vzít v potaz doporučení Evropského účetního dvora a Parlamentu na užívání tzv. principu konzervativnosti, tzn. raději počítat s nižším dopadem a vyvarovat se tak možného nadhodnocování a zároveň by také měla připravit strategický plán pro jednotlivé oblasti rozpočtu,“ říká Zdechovský, který velmi postrádá i detailní analýzu možného negativního dopadu, které mají či mohou mít programy financované z evropského rozpočtu.

Zdechovský dále vyjádřil lítost nad tím, že z dat poskytovaných Evropskou komisí není možné vyhodnotit, jaký reálný dopad mají opatření financovaná z EU na boj s klimatickými změnami. „Bez těchto informací postrádáme představu o tom, jakým způsobem se EU podílí na boji se změnami klimatu, potažmo jak se podílí na jejich vytváření. To samozřejmě podlamuje přidanou hodnotu vytyčeného 20% cíle.“

K naplnění cíle bude nutná spolupráce agentur EU

Výbor CONT bude po Komisi požadovat vypracování dlouhodobé strategie, která půjde za finanční rámec 2020, a která jasně definuje, jak a čím se přispěje ke snížení klimatických změn. „Chceme vidět větší zapojení politických oblastí, jako je zemědělství a rybářství, které samy o sobě mají poměrně dosti negativní vliv na klimatické změny. Dále určitě chceme větší spolupráci Komise s evropskými agenturami, jako je Evropský institut inovací a technologie,“ vyjmenovává Zdechovský, který ve výboru také zastává funkci vicekoordinátora strany EPP.

„Všechny jednotlivé programy musí být udržitelné, nesmí se překrývat a musí mít skutečnou přidanou hodnotu, tedy žádné účelové vytvoření jen za účelem naplnění toho 20% cíle,“ shrnuje europoslanec.

REKLAMA
REKLAMA