Europoslanci chtějí přísné a systematické kontroly vnějších hranic, přijmou i směrnici o boji proti terorismu

Europoslanci budou ve čtvrtek hlasovat o nové směrnici, která kriminalizuje činnost spojenou s terorismem, a zavádí kontroly všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru, a to jak při vstupu, tak při výstupu.
boj s terorismem
@ Pixabay

Europoslanci budou ve čtvrtek hlasovat o zavedení povinnosti členských států stíhat činnosti spojené s terorismem, jako je výcvik teroristů, vycestování do zahraničí s cílem účastnit se teroristických operací a financování terorismu. Ve stejný den by měli přijmout rovněž nařízení ukládající členským státům povinnost provádět systematické kontroly všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru na základě databází ztracených a odcizených dokladů, a to jak při vstupu, tak při výstupu.

„Cílem těchto návrhů je zamezit opakování teroristických činů v Evropě, jejichž pachatelé se v řadě případů navracejí ze zahraničních oblastí ovládaných teroristickými organizacemi,“ uvádí člen Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Kriminalizována bude i příprava a online podpora teroristických útoků

Směrnice o boji proti terorismu vznikla v reakci na teroristické útoky v Paříži minulý rok v listopadu. Zejména se snaží reagovat na hrozby ze strany navracejících se „zahraničních bojovníků“ a „osamělých vlků“, tedy jednotlivců jednajících na vlastní pěst a bez zázemí určité skupiny. Směrnice obsahuje i opatření na prevenci radikalizace, jejího zastavení a také řeší podporu a asistenci obětem terorismu.

„Na výboru LIBE byla zpráva přijata výraznou většinou a podpořeny byly i body jako kriminalizace účasti na výcviku zahrnující samostudium. Na seznam teroristických činů byly přidány kyber- a CBRN útoky, což jsou chemické biologické, radiologické a nukleární útoky. Zapracovány byly i opatření proti financování terorismu,“ sděluje detaily Zdechovský.

Pro hlasování v plénu se neočekávají žádné kontroverze. Po přijetí směrnice budou mít členské státy 18 měsíců na to, aby zavedly tato opatření do svých vnitrostátních právních předpisů. Zpráva o posouzení přidané hodnoty této směrnice má být předložena Komisí 36 měsíců po skončení implementační lhůty.

Schengenský hraniční kodex: posílení kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází

Cílem směrnice je zavázat členské státy k zavedení systematických kontrol všech osob, které budou překračovat vnější hranice schengenského prostoru. Na základě příslušných relevantních databází se bude ověřovat, zda tito lidé nejsou hrozbou pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.

„Využívat se předně bude Schengenského informačního systému (SIS) dostupného v rámci celé EU a také databáze Interpolu, který eviduje ukradené či ztracené dokumenty,“ upřesňuje Zdechovský.

Závazek platí pro všechny vnější hranice, tedy i ty ve vzduchu, na moři a na pozemních hranicích. Nicméně pokud by systematické kontroly měly nepřiměřený dopad na plynulost dopravy na hranicích, mohou členské státy provádět pouze cílené kontroly. Očekává se, že text bude na plenárním zasedání široce podpořen všemi hlavními frakcemi.

REKLAMA
REKLAMA