Uprchlíci a migrace: Dojmy a pojmy

Za poslední dva roky se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ staly běžnou součástí našeho slovníku. Umíme je však správně rozlišovat? Zuzana Števulová v první části seriálu vysvětluje, kdo je migrant, kdo je uprchlík a v jakém kontextu bychom měli tyto pojmy používat.
migrace pojmy
© Shutterstock / Fishman64

Otevřeli jste první text ze série „Uprchlíci a migrace: dojmy a pojmy“, které pro vás na stránkách slovenského EurActivu bude do konce roku pravidelně připravovat ředitelka slovenské Ligy za lidská práva a odbornice na azylové právo Zuzana Števulová. Dnes jsou migrace a uprchlíci tématem politických kampaní i běžných rozhovorů, zdrojem obav a tématem neinformovaných mediálních výstupů. Smyslem této série je přiblížit čtenářům některé základní pojmy, definice a procesy. Postupně se dočtete, proč a za jakých okolností státy přijímají uprchlíky, co je smyslem mezinárodní ochrany a azylu, kdo je to uprchlík nebo jako pravidla se vztahují na různé skupiny. Jako celek poskytne série kvalitní vhled do tématu pro každého, kdo chce vědět víc. Pokud máte zájem o podobné informace podané jiným způsobem, podívejte se na stránky Ligy za lidská práva.

Migranti a migrace

Migraci můžeme definovat a analyzovat z různých úhlů pohledu. Migrace zatím nemá jednotnou právní definici zavedenou mezinárodní smlouvou, nejčastěji se však užívají definice, které používá Mezinárodní organizace pro migraci. To je organizace, která se zabývá migrací na globální úrovni a která se v roce 2016 stala součástí OSN.

„Migrant“ je velmi všeobecné slovo, které označuje kohokoliv, kdo opouští nebo opustil domov z různých důvodů – tento proces označujeme slovem „migrace“. Je to člověk, který se stěhuje za prací, za studiem, z rodinných nebo jiných důvodů. V případě, že se stěhuje v rámci země, můžeme o něm mluvit jako o vnitřním migrantovi. Pokud však jde o případ odchodu za hranice, můžeme ho označit za mezinárodního migranta.

Z hlediska trvání migrace můžeme mluvit o krátkodobé migraci, pokud jde o 3 až 12 měsíců. Pokud jde o období nad jeden rok, jedná se o dlouhodobou migraci. Migraci můžeme též rozlišovat na dobrovolnou a nedobrovolnou (nucenou) migraci. Dobrovolná migrace je migrace, pro kterou se člověk rozhodne dobrovolně bez toho, aby ho k tomu nutily nějaké okolnosti. Nedobrovolným migrantem je člověk, který musí migrovat z důvodu okolností, které ovlivňují jeho svobodnou volbu.

Legální migrace je proces, který nastává, pokud člověk dodrží pravidla, která konkrétní stát nastaví pro odchod, tranzit, příchod a usazení cizinců. Nelegální migrace je opakem tohoto procesu.

V této souvislosti rozlišujeme i tzv. „push“ a „pull“ faktory migrace. „Push“ faktory migrace jsou ty okolnosti, které člověka donutí migrovat. Může jít o přírodní katastrofu, válku, nebo špatné životní podmínky. „Pull“ faktory jsou okolnosti, které lákají k migraci, přestěhování se, dělají nějakou zemi atraktivní – například možnost zajímavé práce, kvalitní školy a lepší životní podmínky.

Často vidíme i rozlišení na legální a nelegální migraci. Jde o rozlišování založené na tom, zda se proces migrace děje z pohledu konkrétního státu zákonným způsobem, nebo ne. Legální migrace je tedy proces, který nastává, pokud člověk dodrží pravidla, která konkrétní stát nastaví pro odchod, tranzit, příchod a usazení cizinců. Nelegální migrace je opakem tohoto procesu.

„Nelegální migrant“ neexistuje

Je třeba si však dávat pozor na označování lidí za „nelegální migranty“, protože takové označení je nesprávné a nesmyslné. Přesto se s ním velmi často se setkáváme, protože nás k němu láká zjednodušení jazyka. Nesmyslnost takového označení vyplývá z toho, že člověk sám o sobě nemůže být z hlediska práva nelegální – takové může být jenom jeho jednání. Pokud nemůžeme mluvit o člověku jako o „nelegální lidské bytosti“, nemůžeme ho ani označit za nelegálního migranta. Musíme si spíše pomoci opisně.

Člověk sám o sobě nemůže být z hlediska práva nelegální – takové může být jenom jeho jednání. Pokud nemůžeme mluvit o člověku jako o „nelegální lidské bytosti“, nemůžeme ho ani označit za nelegálního migranta.

V kontextu pohybu přes hranice je tedy migrace tím nejvšeobecnějším slovem, které můžeme použít. Pokud chceme zdůraznit důvod nebo okolnosti migrace, můžeme k ní přidat přídavná jména jako například „ekonomický“ migrant nebo ještě užší označení – „pracovní“ migrant. Tak vlastně informujeme o tom, zda jde o člověka, který se stěhuje z ekonomických důvodů, například kvůli práci. V mnohých případech nebude jednoduché označit tento proces dvěma slovy, protože migrace je velmi komplexní záležitost, která může mít mnoho důvodů a příčin.

Uprchlíci

Správné rozlišení pojmů je velmi důležité u uprchlíků, protože označení „uprchlík“ není to samé, jako označení migrant. Označení pro uprchlíka je přesně definované v mezinárodním právu a pouze člověk, který splňuje tyto definice, může být za něj označen. Je to tím, že uprchlíkům mezinárodní právo zaručuje a poskytuje speciální ochranu, pokud jde o lidi, kteří z velmi vážných důvodů ztratili ochranu svojí země.

Označení pro uprchlíka je přesně definované v mezinárodním právu a pouze člověk, který splňuje tyto definice, může být za něj označen.

Mezinárodní definice uprchlíka se uvádí v Úmluvě OSN o právním postavení uprchlíků z r. 1951, kterou označujeme také jako „Ženevskou úmluvu“.

Podle Úmluvy je uprchlíkem každá osoba, která se nachází mimo svojí zemi a má oprávněné obavy před pronásledováním z rasových, náboženských a národnostní důvodů, z důvodů příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastává určitý politický názor a nemůže přijmout nebo v důsledku již zmíněných obav odmítá ochranu svého státu; nebo osoba bez státního občanství, která se nachází mimo stát svého předchozího pobytu v důsledku těchto událostí a která se tam vzhledem k uvedeným obavám nemůže nebo nechce vrátit.

Ženevská úmluva upravuje nejen to, kdo je uprchlíkem, ale také základní práva uprchlíků, které státy musí dodržovat. Těmi jsou (i) právo být uznán uprchlíkem, (ii) ochrana před potrestáním za neoprávněné překročení státních hranic a (iii) právo nebýt navrácený do země, kde by uprchlíkům mohlo hrozit pronásledování (tzv. princip non-refoulment). Tyto tři zásady jsou nejdůležitějšími ochrannými prvky, které pro uprchlíky zavedla Ženevská úmluva (budeme se jim dále věnovat v dalších částech tohoto seriálu).

Ženevská úmluva neupravuje, jakou formu pomoci mají země uprchlíkům poskytnout, upravuje však soubor základních práv, které tato ochrana musí obsahovat, jako je například právo na vydání speciálního cestovního pasu, právo studovat, právo na zaměstnání nebo podnikaní.

V souvislosti s uprchlíky se také střetáváme s pojmy jako „azyl“, „azylant“ nebo „žadatel o azyl“. Azyl je forma ochrany, která se většinou poskytuje uprchlíkům. Ženevská úmluva neupravuje, jakou formu pomoci mají země uprchlíkům poskytnout, upravuje však soubor základních práv, které tato ochrana musí obsahovat, jako je například právo na vydání speciálního cestovního pasu, právo studovat, právo na zaměstnání nebo podnikaní. Proto slovo azyl v Ženevské úmluvě nenajdete.

Forma ochrany, kterou v Evropské unii uprchlíkům poskytujeme, je právě azyl. Jednání, ve kterém se určí, zda je člověk uprchlíkem, se nazývá „azylové řízení“. Osoba, která žádá o azyl, se v právním jazyce nazývá „žadatelem o azyl“ a osoba, které byl azyl udělen, se nazývá „azylantem“.

Migrant, nebo uprchlík?

V médiích, mezi politiky a na různých jiných úrovních se vedou polemiky o tom, zda můžeme používat slovo migrant i pro uprchlíka. Z právního hlediska může být taková praxe sporná, protože zatímco „uprchlík“ je kategorie osob, které právo přiznává určité speciální zacházení, ve vztahu s „migrantem“ to tak není. Stírání hranic mezi migranty a uprchlíky by tak mohlo způsobit, že se ztratí význam ochrany, na kterou mají uprchlíci právo. Absence této ochrany přitom může vést až ke ztrátě lidského života. Úřad Vysokého Komisaře OSN pro uprchlíky proto doporučuje, abychom v situaci, kde potřebujeme označit pohyb lidí, kteří mají různé důvody pro migraci (tzv. „mixed migration“) používali obě označení, tedy „migranti a uprchlíci“.

Stírání hranic mezi migranty a uprchlíky by mohlo způsobit, že se ztratí význam ochrany, na kterou mají uprchlíci právo. Absence této ochrany přitom může vést až ke ztrátě lidského života.

Původní text vyšel na stránkách EurActiv.sk. Ze slovenského originálu přeložil Matěj Voda.

Zdroje

International Organization for Migration, Key Migration Terms:
http://www.iom.int/key-migration-terms#refugee

United Nations High Commissioner for Refugees, „Refugees“ and „Migrants“ – Frequently Asked Questions:
http://www.unhcr.org/afr/news/latest/2016/3/56e95c676/refugees-migrants-frequently-asked-questions-faqs.html

  • Ladislav Strnad

    Uprchlíci jsou to venku, před našimi hranicemi mimo území vlastního státu. Na našem území to už jsou připrchlíci.

REKLAMA
REKLAMA