Evropa musí umět využít spolupráci s Japonskem

Evropská unie a Japonsko by letos mohly dokončit vzájemnou dohodu o volném obchodu. Proč by to bylo pro Evropu a Česko výhodné a co máme s Japonskem společného, píše europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).
EU Japonsko
© Unsplash / Redd Angelo

Evropské země a Japonsko od sebe dělí vzdálenost několika tisíc kilometrů. Pro některé bude znít takové tvrzení překvapivě, ale oba aktéři jsou si v mnoha ohledech velmi blízcí, a navíc se jedná o přirozené hospodářské a politické partnery. Proč? Přes obrovskou geografickou vzdálenost Evropy a Japonska, odlišnou kulturu a tradice nemůže být sporu o tom, že Japonsko součástí „širšího Západu“ zahrnujícího demokratické země s vyspělou tržní ekonomikou. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit během cesty delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Japonskem.

Jak země EU, tak Japonsko musí navíc řešit stejné nebo velmi podobné problémy, s nimiž se potýkají prakticky všechny vyspělé ekonomiky. Jednak je to velmi pomalý ekonomický růst, dále postupná změna hospodářské struktury spojená s postindustriální érou, a také nepříznivé věkové složení obyvatelstva. Jinými slovy, země na oba koncích eurasijského kontinentu ekonomicky stagnují a jejich populace stárnou. Společných rysů by se dalo najít více než dost, ať už pozitivních či negativních. Oba celky jsou si možná podobnější, než si myslíme.

Nelehké začátky

Přejděme ale k samotnému vývoji evropsko-japonských vztahů, které sahají až do doby, kdy byla poválečná evropská integrace ještě v plenkách. V roce 1959 byl akreditován první zástupce Japonska v rámci Evropských společenství. K formálnímu navázání styků ES se zemí vycházejícího slunce však došlo až v roce 1974, kdy byla v Tokiu zřízena evropská delegace.

Export do Japonska je významným zdrojem příjmů pro evropské výrobce motorových vozidel, strojů, léčiv, optických a medicínských nástrojů.

Na místě je zmínit, že spolupráce mezi evropskými zeměmi a Japonskem nebyla zdaleka vždy úplně bezproblémová. V 70. a 80. letech minulého století zuřila mezi EHS a Japonskem obchodní válka. Její příčinou byl obchodní deficit Evropy. Dávné obchodní konflikty už jsou ale nyní minulostí a trend se nyní obrátil ve prospěch zemí EU. Po pádu železné opony a dalším rozšiřování EU se otevřely další příležitosti k prohlubování spolupráce mezi oběma významnými světovými hráči.

Raketový vzestup v 90. letech

Opravdovým milníkem v evropsko-japonských vztazích se stalo v roce 1991 vydání společné haagské deklarace. Obě strany v ní vyjádřily společný respekt k demokracii a lidským právům a ochotu podporovat volný trh. A hlavně, byl zde jasně vytyčený cíl hledat další oblasti spolupráce. Od té doby se díky této deklaraci vždy jednou za rok konají setkání, jejichž cílem je vyhodnocení a prohloubení vzájemných vztahů. Na těchto evropsko-japonských summitech se pravidelně setkává tzv. trojka složená z předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a japonského premiéra. Vztahy tak dostaly další rozměr a posunuly se o další úroveň výše.

Pokračováním trendu započatého na začátku předminulé dekády se stalo vydání Akčního plánu pro spolupráci EU a Japonska v roce 2001. Tímto krokem získaly vzájemné vztahy podobu plnohodnotného partnerství, přičemž akční plán byl zaměřený zejména na následující čtyři oblasti:

  1. Podpora míru a bezpečnosti
  2. Upevňování ekonomického a obchodního partnerství
  3. Vyrovnání se s globálními a společenskými problémy
  4. Sbližování lidí a kultur

Prohlubování ekonomické spolupráce pokračuje i nadále. Nyní probíhající jednání o dohodě o volném obchodu a ekonomickém partnerství (FTA/EPA) a dohodě o strategickém partnerství (SPA) jen potvrzují nastolený trend a vzrůstající přínos vzájemných vztahů. O důležitosti evropsko-japonských vztahů svědčí i skutečnost, že Japonsko je nyní po Číně druhým nejdůležitějším obchodním partnerem EU v Asii a na sedmém místě celkově ze všech zemí světa. V loňském roce se jednalo o 3,3 % celkového objemu zahraničního obchodu EU. Export do Japonska je už nyní významným zdrojem příjmů pro evropské výrobce motorových vozidel, strojů, léčiv, optických a medicínských nástrojů. Prospěch z obchodu se zemí vycházejícího slunce je tedy opravdu nezanedbatelný.

Japonsko FTA

© Unsplash / Galen Crout

Vraťme se ale ke zmiňované dohodě o volném obchodu a ekonomickém partnerství (FTA/EPA) a dohodě o strategickém partnerství (SPA). Jednání o FTA/EPA byla zahájena v roce 2013 a dohoda by měla přinést užitek jak Japonsku, tak EU. Připravovaná dohoda podle odhadů z roku 2009 přinést zvýšení HDP pro EU o 0,8 % a pro Japonsko o 0,7 %. Navíc se předpokládá, že evropský export do Japonska může díky tomu vzrůst o více než 30 % a na druhé straně by mohl japonský vývoz do Evropy narůst o více než 20 % procent. Je tedy naprosto jasné, že z dohody by profitovaly obě strany.

Obchodní dohoda mezi Japonskem a Evropskou unií byla jedním z hlavních témat návštěvy delegace EP pro vztahy s Japonskem. Mohl jsem se přesvědčit o tom, že Japonci o uzavření této dohody velmi stojí a ani na straně EU již nevidíme žádné překážky, které by ji mohly ohrozit, nicméně nebyl zatím stanoven konkrétní termín. Je ale potěšitelné, že obě strany se shodly na potřebnosti urychlení probíhajících jednání.

EU se společně s Japonskem podílí na poválečné rekonstrukci a stabilizaci na západním Balkáně, Afghánistánu a Iráku.

Spolupráce však zdaleka nemá jen ekonomický rozměr, ale týká se i mnoha dalších oblastí. Jednou z nich je řešení konfliktů a obnova válkou zničených zemí. EU se společně s Japonskem podílí na poválečné rekonstrukci a stabilizaci na západním Balkáně, Afghánistánu a Iráku. Společně se oba aktéři angažují i v místech konfliktů, jako je Adenský záliv, Mali, Niger, Demokratická republika Kongo a Jižní Súdán.

Vyhlídky do budoucna

Nemůže být žádný spor o tom, že za poslední čtvrtstoletí se ve sbližování EU s Japonskem ušel velký kus cesty.  Vzájemné vztahy však stále mohou narážet na celou řadu úskalí. V souvislosti s aktuálním děním samozřejmě nelze nezmínit brexit, který vrhá špatný stín na ekonomiku EU a potažmo celou EU. Britský odchod silně poškozuje důvěru světa v EU a negativní dopady tak může mít i na vztahy s Japonskem. Japonci si přejí další posílení obchodních vztahů. K tomu je ale naprosto nezbytné zachování celistvé a stabilní Evropské unie.

Otázkou je také budoucí vytyčení priorit EU v zahraniční a bezpečnostní politice. Vzhledem k současným migračním problémům reálně hrozí, že se pozornost Evropy primárně zaměří na oblast Středomoří, a to na úkor dalších strategických oblastí, včetně východní Asie. Sám jsem se přesvědčil o tom, že Japonsko má zájem spolupracovat s EU. Migrační krize nicméně představuje obrovské ohrožení pro evropskou stabilitu. Nemůžeme se proto divit, že se Japonsko na dosud ne úplně zažehnanou migrační krizi dívá s velkými obavami. Zvláště za situace, kdy po USA a Číně je EU jako celek pro dálněvýchodní císařství třetím největším obchodním partnerem.

Japonsko je země s vysokou kupní silou obyvatelstva a mohlo by být ideální příležitostí i pro český export. Díky chmelu a strojírenství tam máme výborné jméno.

Z potíží ale rozhodně není možné vinit pouze Evropskou unii. Problémy existují i na japonské straně. Japonsko má zcela pochopitelné obavy z politického i ekonomického růstu Číny, což může mít za následek, že se země vycházejícího slunce soustředí především na vyvažování čínského vlivu pomocí spolupráce s dalšími východoasijskými zeměmi. A to samozřejmě na úkor spolupráce s Evropou. S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že nutnost vyvážit moc „čínského draka“ je pro Japonsko totéž, co je pro Evropu potřeba vyřešení migrační krize.

Zmíněné problémy nemění nic na tom, že existují příležitosti k tomu, jak partnerství ještě více posílit. Vzrůstající zaměření směrem k Asii a Pacifiku je ostatně obsažená i ve strategii „Trade for All“ z roku 2015, přičemž dohody FTA/EPA mají představovat nejdůležitější úspěch této strategie.

V připravované dohodě o bezcelním obchodu vidím obrovskou příležitost, protože pomůže evropským firmám snadněji proniknout na rychle se rozvíjející japonský trh. Japonsko je země s vysokou kupní silou obyvatelstva a mohlo by být ideální příležitostí i pro český export. Díky chmelu a strojírenství tam máme výborné jméno. Záleží jen na nás, zda toho využijeme. Japonsko je zkrátka země, na kterou by Evropa neměla zapomínat.

obchod Japonsko

© Unsplash / Lin Mei

Příležitost i pro Česko

Na závěr bych proto rád dodal, že na obrovské možnosti, které nabízí spolupráce se zemí vycházejícího slunce, by nemělo zapomínat ani Česko, které je součástí EU. U nás neustále mluvíme o potřebnosti investic z Číny. Jako bychom úplně zapomněli na jednoho z našich největších a dlouhodobě nejstabilnějších partnerů, kterým není nikdo jiný než demokratické a po všech stránkách neuvěřitelně rozvinuté Japonsko.

Jsem rád, že během mise Evropského parlamentu zazněla jednoznačná shoda na zvyšování japonských investic v Česku, a to např. v oblasti IT technologií nebo automobilového průmyslu. Celkový rozsah investic se pohybuje řádově v miliardách korun a tisících nových pracovních míst. Příležitostí, které nabízí spolupráce s Japonskem, je opravdu více než dost a byla by obrovská škoda, kdyby jich Česko nevyužilo!

REKLAMA
REKLAMA