Plyn z břidlic: „Zázračná zbraň“ energetiky EU?

Odvětví těžby zemního plynu v USA prošlo v posledních letech „tichou revolucí“ způsobenou inovativními vrtnými technikami. Díky nim lze získat lepší přístup k nekonvenčním zásobám plynu, zejména k plynu z břidlic. Kvůli těmto novým zásobám šel americký trh s plynem prudce vzhůru. Břidlicový plyn nyní představuje zhruba 20 procent celkové produkce plynu v USA, zatímco v roce 2000 šlo o jednotky procent.

Dopad je již cítit i v zahraničí. Trhy s plynem jsou vzhůru nohama a je pro ně charakteristický značný převis nabídky, čemuž odpovídají nízké ceny, neboť převis nabídky v USA způsobil, že tankery se zkapalněným zemním plynem (LNG) nyní míří na evropské a asijské trhy, kde boří zavedené tržní struktury. Evropa by ráda využila potenciálu, který naznačuje úspěch těžby plynu z břidlic v USA a ráda by USA na této cestě následovala. Velké plynárenské společnosti se již derou o nejvýhodnější naleziště tohoto plynu v Evropě.

Zdálo by se, že břidlicový plyn bude v energetickém mixu EU hrát důležitou úlohu. Zemní plyn je ze všech fosilních paliv nejpřijatelnější pro životní prostředí a představoval by vhodnou kombinaci s agendou EU v oblasti obnovitelných energií, neboť flexibilita plynových elektráren je lépe schopna vyrovnat výkyvy v nabídce elektrické energie v důsledku výpadků dodávek z obnovitelných zdrojů. Ve světle dvou plynových krizí a zvyšující se citlivosti v oblasti energetické bezpečnosti mnoho lidí také považuje plyn z břidlic za účinnou zbraň proti Rusku, která by vyřešila problém energetické bezpečnosti EU.

Na první pohled se zdá, že Evropská unie je strukturálně dobře připravena na to, aby zopakovala americký úspěch, neboť disponuje integrovaným trhem se zavedenou infrastrukturou plynovodů, neustále stoupající poptávkou s atraktivními cenami. První odhady také naznačují existenci značných zásob, především v Polsku, které nabízí atraktivní fiskální podmínky k jejich rozvoji a které se nedávno spolu s Čínou připojilo k americké Iniciativě pro zdroje břidlicového plynu. To vše způsobuje na kontinentu kolem plynu z břidlic pěkný rozruch.

Zdá se však, že plyn z břidlic v EU pravděpodobně v brzké budoucnosti příliš do hry nezasáhne. V cestě k zopakování úspěchu z USA mu stojí několik překážek. Není to pouze skutečnost, že počet nalezišť břidlicového plynu v Evropě zůstává nejistý, ale zejména kvůli problémům „nad zemí“. V porovnání s USA se EU potýká s nedostatkem vybavení, vyššími náklady a s nedostatkem pracovníků se zkušenostmi s nekonvenčními zásobami. Evropa je také hustěji osídlená, což by mohlo vést k místním protestům proti vrtům. Dopad těžby plynu z břidlic na životní prostředí a zejména na vodu je totiž nadále sporný. V Evropě ani nebudeme svědky rychlého zbohatnutí, neboť v mnoha zemích EU vlastní práva na těžbu nerostných surovin stát a nikoliv místní občané, kteří mohou v USA vydělat prodejem svých práv působivé částky. Skutečnost, že evropský potenciál břidlicového plynu zkoumají velké energetické společnosti, které mají zdlouhavé rozhodovací procesy a všeobecně opatrný postoj vůči riziku, může rovněž způsobit pomalejší dynamiku než v USA, kde vývoj hnal kupředu předvoj důmyslných a dravých vrtných společností. Bylo by nutné překonat i další překážky, například zajištění dostatku vody, neboť vrty na plyn z břidlic jsou na vodu velmi náročné.

Proto i když bude mít plyn z břidlic vliv na evropský trh s plynem, a to v důsledku budoucích evropských snah o jeho využití a globálního vývoje nekonvenčních zásob, které dále zvýši likviditu na trhu s LNG, není pravděpodobné, že by v evropském energetickém prostředí způsobil takovou revoluci, jako v USA.


Roderick Kefferpütz je výzkumný pracovník – asistent na Centru pro evropské poltická studie.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA