Rozpočet EU zaměřený na výsledky a výkonnost

„Za klíčovou událost těchto dnů si tentokrát dovolím označit diskusi o novém pojetí, vnímání a nakládání s Rozpočtem EU. Je to vnímání zatím příliš neakcentované, dle mého názoru však o to důležitější z pohledu dlouhodobé perspektivy a rychle uvědomované,“ říká na úvod svého komentáře poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.
Petr Zahradník
Petr Zahradník.

Příjmy a výdaje Rozpočtu EU a rámec Víceleté finanční perspektivy byly dosud dominantně nahlíženy především optikou souladu s formálními pravidly, přičemž se jaksi samozřejmě předpokládalo (a nijak dále neověřovalo), že tato pravidla jsou konstruována správně, a vůbec či jen velmi málo se hledělo na to, jaký účel je prostředky financován a jaké reálné výsledky přináší. To je stejné, jako bychom se na fotbalový zápas dívali a hodnotili jej podle toho, jak hráči dodržují pravidla hry, a ne podle počtu branek, které tito hráči vstřelí.

Začíná se pozvolna měnit přístup směrem ke sledování výsledků a dosažené výkonnosti. Na sklonku minulého týdne tento postoj naposledy deklarovala mimořádně zdařilá a silně obsazená konference o budoucnosti financí EU, které na bruselské půdě dominoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble a místopředsedkyně Evropské komise pro rozpočet Kristalina Georgieva.

Není od věci si připomenout body, které se na této konferenci zejména diskutovaly a jež budou jistojistě rezonovat i v nadcházejícím období:

  1. Rozpočet EU musí daleko silněji přispívat evropské přidané hodnotě (což nyní zdaleka není pravda a řada výdajů Rozpočtu EU stále ulpívá pod vlivem tradice a stereotypu v historické neměnnosti a sterilitě);
  2. Je žádoucí precizně definovat jasnou a zřetelnou evropskou přidanou hodnotu (založenou na nových stávajících a budoucích prioritách, a nikoliv na těch starých) a rovněž reflektovat principy subsidiarity v této souvislosti; sledovat kvalitu výdajů v přísných rozpočtových podmínkách; zlepšit monitorovací a auditní nástroje zaměřené na výsledky a dopady; klíčovým slovem na výdajové straně by mělo být: re-organizace, pro stranu příjmů je to: zjednodušení;
  3. Je nutné zesílit koherenci mezi Rozpočtem EU a ekonomickým vývojem a výkonností, například posílením vazeb vůči Specifickým doporučením (CSRs);
  4. Poté, co budou tyto podmínky naplněny – nikoliv dříve – umožnit jistou flexibilitu pro Víceletý finanční rámec;
  5. A vytvořit strategii posloupnosti zavedení těchto reforem, neboť v krátkém období by mohly působit navzájem protichůdně.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA