Řecko schválilo další reformy – Je krize v eurozóně vyřešena?

Problematika migrace a terorismu zcela zastínila ještě před půl rokem ostře sledovanou krizi v Řecku. Připomeňme si, jak více než pět let dlouhá řecká krize probíhala. A je eurozóna z problémů venku? Nad tím se v komentáři zamýšlí ředitel Institutu evropské integrace z NEWTON College Jiří Malý.

Řecko a eurozóna (vlajky)
zdroj: Shutterstock.com

Dne 15. prosince 2015 schválil řecký parlament další reformy, kterými mezinárodní věřitelé podmínili vyplacení další tranše z již třetího záchranného programu pro Řecko. Tato věta dnes zní jako klišé.

Avšak když koncem roku 2009 Řecko přiznalo, že jeho rozpočtové deficity v roce 2009 i v následujících letech budou několikanásobně překračovat povolený limit 3 % HDP, asi málokdo si tehdy představoval, že tento problém se bude řešit ještě o šest let později. Řecké doznání totiž nakonec vyústilo v dluhovou krizi nejen v Řecku, ale i v dalších zemích eurozóny. Podařilo se ji však po šesti letech vyřešit?

Když v květnu 2010 eurozóna a Mezinárodní měnový fond přijaly první balík finanční pomoci pro Řecko, argumentovalo se tím, že je nutné odvrátit bankrot Řecka, aby se zabránilo nákaze dalších ekonomicky slabších zemí eurozóny dluhovou krizí. Skutečný vývoj se však ubíral jinou cestou.

Dluhová krize propukla na podzim 2010 v Irsku, v roce 2011 v Portugalsku a v roce 2013 na Kypru. Španělsko pak bylo od roku 2012 zasaženo bankovní krizí. I tyto čtyři země musely přijmout mezinárodní finanční pomoc. Navíc nedocházelo ke stabilizaci ekonomické situace Řecka, naopak řecký veřejný dluh nadále rychle narůstal, zejména kvůli dlouhodobému a hlubokému poklesu řeckého reálného HDP a razantnímu nárůstu řecké míry nezaměstnanosti v důsledku zavádění úsporných rozpočtových opatření.

Proto byl v únoru 2012 spuštěn další záchranný program pro Řecko – byla odepsána část řeckého vládního dluhu v držení soukromých investorů a byl přijat druhý balík mezinárodní finanční pomoci pro Řecko. Ani to však nakonec nestačilo k vyřešení řeckých ekonomických problémů. Že bude Řecko potřebovat třetí balík finanční pomoci, prohlásil již 20. srpna 2013 německý ministr financí Wolfgang Schäuble. A o dva roky později se to stalo skutečností. Eurozóna schválila třetí balík finanční pomoci pro Řecko v srpnu 2015.

Irsko, Španělsko a Portugalsko již čerpání finanční pomoci ukončily, Řecko a Kypr v čerpání finanční pomoci pokračují. Celková výše finanční pomoci pro těchto pět států eurozóny dosáhla 498 mld. eur, z toho pro Řecko 302 mld. eur. A jaké je veřejné zadlužení této pětice zemí eurozóny dnes? V roce 2015 měly všechny tyto země vyšší veřejný dluh než v době, kdy v nich dluhová krize vypukla a kdy začala být realizována protikrizová opatření. Veřejný dluh Irska se zpětinásobil z předkrizové úrovně 24 % HDP na 120 % HDP v roce 2013, avšak od roku 2014 významně klesá. Podle prognózy Evropské komise by se měl irský veřejný dluh v roce 2015 snížit na necelých 100 % HDP, což je ale stále čtyřnásobek předkrizové úrovně. V Portugalsku a na Kypru se nárůst veřejného dluhu zastavil, avšak nedochází k významnému snižování veřejného dluhu jako v Irsku. Veřejný dluh v Portugalsku (128 % HDP v roce 2015) a na Kypru (107 % HDP v roce 2015) tak zůstává zhruba dvojnásobný v porovnání s předkrizovou úrovní.

V Řecku a ve Španělsku se veřejný dluh navzdory realizovaným protikrizovým opatřením stále zvyšuje. Řecký veřejný dluh se z předkrizové úrovně 103 % HDP zvýšil na 179 % HDP v roce 2014 a podle prognózy Evropské komise by měl v roce 2015 dále vzrůst na 195 % HDP, což je nejvyšší úroveň ze všech zemí eurozóny. Veřejný dluh Španělska se v porovnání s předkrizovou úrovní zvýšil téměř trojnásobně na 101 % HDP v roce 2015.

Nejhorší fázi dluhové krize v eurozóně z let 2010-2012 se sice podařilo přijetím řady protikrizových opatření překonat, avšak události z období 2013-2015 ukazují, že dluhová krize v eurozóně stále doutná a její symptomy občas vyplavou na povrch.

Přijímaná opatření totiž pouze tlumí projevy krize v eurozóně, avšak neřeší její skutečné příčiny. Proto se projevy stále vracejí. Navíc během šesti let realizace protikrizových opatření se veřejné dluhy pěti zemí eurozóny postižených dluhovou krizí výrazně zvýšily a zatím ve většině případů nezačaly významně klesat. Proto nelze považovat dluhovou krizi v eurozóně za vyřešenou.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA