Komentář k dění v EU: Ve jménu daní, eura a dodržování automobilových standardů

„Dominantním ekonomickým tématem právě uplynulého týdne v dění EU se bezpochyby staly daně, a to především zásluhou návrhu opatření Evropské komise, zaměřeného na nástroje k postupu proti vyhýbání se daňovým povinnostem,“ říká na úvod poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.

Petr Zahradník
Petr Zahradník.

Tato iniciativa navazuje například na několik měsíců fungující zvláštní výbor Evropského parlamentu, případně na globální standardy zpracované na úrovni OECD. Je dobré zdůraznit, že středobodem opatření jsou společnosti, které vykazují své aktivity v několika státech a své aktivity se snaží zužitkovat i ve prospěch své daňové povinnosti, případně přistupují k praktikám tzv. daňové optimalizace, při níž usilují o zneužití daňových pravidel v jiných zemích, jež jsou pro ně výhodnější než v zemi domovské.

Nejedná se zde tedy v této souvislosti o živnostníky a malé firmy, pro které je trh povětšinou ohraničen územím jedné země.

Předložený balíček návrhů má tři pilíře.

§  Základem prvního z nich, nazvaného Zajištění účinného zdanění v EU, je respektování principu, že společnosti by měly korporátní daň platit tam, kde vytvářejí svůj zisk. Nástrojem k uplatnění tohoto principu by měla být směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

§  Druhý pilíř spočívá ve zvýšení daňové transparentnosti. Vychází z předpokladu, že soutěž v daňové oblasti má být spravedlivá a některé způsoby daňového plánování považuje za agresivní. Dává zodpovědným orgánům v členských státech možnosti výměny daňových informací o činnosti nadnárodních společností.

§  Třetí pilíř vykazuje zásadní přesah do globálního ekonomického systému, když se pokouší o osvojení standardů daňové transparentnosti i ve vztahu k mezinárodním partnerům EU.

Za významnou reakci na nastalou realitu lze považovat návrh opatření Evropské komise, která se dotknou výroby automobilů, zejména s ohledem na potřebu dodržování kritérií bezpečnosti, ekologičnosti a výrobních postupů. Lze se domnívat, že úspěšnost těchto opatření bude záviset především na zvolených konkrétních hodnotách parametrů, které umožní identifikovat nežádoucím způsobem jednající výrobce (což by bylo pozitivní a žádoucí) a současně nebudou znamenat plošné zhoršení výrobních podmínek pro každého výrobce (což by určitě žádoucí nebylo). Smyslem opatření je zavedení evropského schvalovacího rámce, který doplní nynější výhradní pravomoci a zodpovědnosti vnitrostátních orgánů za prohlášení, že dané vozidlo splňuje všechny požadavky pro své uvedení na trh.

Na základě tohoto prohlášení se nyní může pohybovat na celém teritoriu EU. Dosavadní systém je založen na principu důvěry (která v nedávných měsících utrpěla); nový postup má za cíl posílení nezávislosti a kvality zkoušek, na jejichž základě lze vozidlo uvést na trh, zavedení účinného systému dozoru nad trhem, kde se budou kontrolovat vozidla již uvedená do provozu, a posílení systému schvalování prostřednictvím evropského dohledu (s možností omezení činnosti zkušebny, která provádí svoji činnost nedostatečně a nedůvěryhodně).

Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis již v průběhu týdne ve svém vystoupení na EHSV v rámci diskuse o završení a dokončení Hospodářské a měnové unie (EMU) prohlásil, že z aktuální množiny členských států stojících mimo euro-zónu existuje určitá úroveň komunikace a dialogu vlastně pouze s Českou republikou, kterou označil za zemi, která by se směrem k euro-zóně měla ve svých hospodářsko-politických úvahách vydat.

Totéž, s důrazem na osobní přesvědčení, že Česká republika je na vstup do eurozóny připravena, zmínil i na páteční konferenci v Praze. Toto prohlášení bývalého lotyšského premiéra a ministra financí, zastávajícího nyní klíčovou pozici pro toto téma v Evropské komisi a současně majícího osvojen pohled „země našeho typu, která to dokázala“, lze minimálně považovat za autoritativní výzvu k obnovení této diskuse v České republice, která ve druhé polovině minulé dekády nabyla již velmi kompetentní úrovně, ale v posledních nejméně šesti letech se zcela vytratila.

Již s ohledem na to, že charakter euro-zóny se „konstrukčně“ od té doby opravdu zásadně změnil, je tato diskuse u nás více než potřebná.

Další zdroje

REKLAMA

REKLAMA