Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma Petra Zahradníka

Evropská rada, jejímž klíčovým bodem jednání bylo nalézání dohody s Tureckem v souvislosti s řešením migrační krize s důsledky na aktuální konstelaci perspektiv vztahů EU – Turecko, se též zabývala významnými ekonomickými tématy, která rezonovala i na dalších unijních fórech těchto dnů a týdnů.

Petr Zahradník
Petr Zahradník.

Předmětem jednání byly důležité body Evropského semestru, konkrétně pak priority nadcházející hospodářské politiky, shrnuté v Roční analýze růstu – téma obnovy investiční aktivity zůstává stále výsostně aktuální, byť hospodářská výkonnost není v současnosti v EU rozhodně špatná a míra nezaměstnanosti viditelně klesá. K dosažení kýženého efektu však bezprecedentně uvolněná měnová politika potřebuje mít v ostatních složkách hospodářské politiky spolehlivou oporu a vnímavého partnera. A tím jsou dobře cílené a odůvodněné, reformní strukturální politiky, k nimž bude přistupováno s odpovídající fiskální obezřetností a které povedou k dlouhodobé ekonomické akceleraci na bázi posílené konkurenceschopnosti.

Přestože konkrétní podoba těchto politik musí být přizpůsobena potřebám jednotlivých členských států, jejich společný jmenovatel může mimo jiné tvořit i přístup k energeticko-klimatickému tématu a k aktivizaci finančních zdrojů a jejich efektivní alokaci ve prospěch životaschopných projektů. Obě témata vykázala značně viditelnou i významnou stopu i s ohledem na Českou republiku.

První stopa byla zaznamenána v souvislosti s náplní Národního konventu o EU, který se zaměřil na vyhodnocení úsilí o vytvoření Energetické unie v EU přibližně rok poté, co byl její koncept vyhlášen. Národní konvent většinově konstatoval, že ono roční hodnocení se stále týká přípravných aktivit. Bylo zdůrazněno, že nástrojů k dosažení ambiciózních cílů Energetické unie bylo v mezičase spuštěno možná až příliš a nyní nastává čas pro jejich praktickou implementaci, aby za další rok bylo možné vůbec něco hodnotit. Shody bylo dosaženo i v otázce potřebnosti Energetické unie. V měnících se vnějších i vnitřních podmínkách energetického trhu, kdy národní monopolní výrobci a distributoři jsou již těžko zvratitelnou minulostí, zkrátka existují evropské energetické potřeby a priority, jejichž řešení na národní úrovni je neefektivní. K nim patří téma bezpečnosti dodávek, vzájemné síťové propojenosti, důraz na zdravou vyváženost mezi konkurenceschopností a ochranou klimatu s nástroji, které k tomuto chování motivují a potenciál v oblasti výzkumu a inovací, jehož naplnění může znamenat pro Evropu dlouhodobou konkurenční výhodu.

Co se týče druhého tématu, efektivní alokace finančních zdrojů na přínosné investice, to představuje v současnosti model, který má schopnost uplatnit tržní přístup i na projekty s širším, dlouhodobým veřejným zájmem – Investiční plán pro Evropu a jeho jednotlivé prvky, především pak Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Toto téma doznalo výrazného zaměření i na Českou republiku, když generalita Evropské investiční banky, hlavního subjektu, který třímá v rukou otěže EFSI, otevírala v Praze kancelář EIB, čímž dávala najevo, že právě Česká republika by měla být na tomto poli alternativních investic významným místem i aktérem.

Toto téma je velmi důležité i z toho pohledu, že velmi pravděpodobně předurčuje podobu využívání veřejných prostředků k podpoře podnikatelsky zaměřených projektů. Tento koncept jde velmi za rámec stávajícího dominantního principu dotačního financování. Usiluje o mobilizaci soukromých veřejných zdrojů pro strategické investice, kterým poskytuje respektovanou veřejnou garanci. Tím se zaměří na financování ekonomicky smysluplných a návratných projektů, které však přesahují rámec běžně pojímaného tržního rizika ze strany bank a finančních institucí a jejichž finanční návratnost je buď delší nebo jinak podmíněná. Tím se soustředí na jasně vymezený tržní segment, u něhož nedochází k "umělému" vytěsňování soukromého kapitálu z čistě tržně koncipovaných transakcí.

Obě témata, energetické i finanční, jsou vzájemně provázána a ve své stávající podobě stojí na samém startu. Je v zájmu EU i jejích členských států, aby jejich následný vývoj v duchu vymezených principů byl úspěšný.

Petr Zahradník je poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA