Vít Dostál: O Jourové, o nás a co dál

Zklamání i škodolibost, které vyústily v přesvědčení, že Brusel má Česko za zlobivé puberťáky. Za trest nám nedali žádné silné hospodářské portfolio, ale něco bezvýznamného, co jsme nechtěli. Tak by se daly zhodnotit reakce politiků i komentátorů na přidělení portfolia Věře Jourové. Říkají ledasco i českému přístupu k EU.

Juncker & Jourová
Jean-Claude Juncker a Věra Jourová; zdroj: Evropská komise.

Těžko říct, co si všichni dnes plačící politici představovali pod ekonomickým resortem. Portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví přece ekonomické je. Ba v sobě skýtá ještě mnohem více.

Více než ekonomika

Podstatou spotřebitelské politiky jsou regulatorní opatření, která stojí podniky i zákazníky peníze. Pravda, regulace jsou údělem celé komise, tak proč je portfolio Jourové v této oblasti tak specifické? Vnitřní trh, kterým se v ČR tak rádi zaklínáme, totiž může fungovat, jen pokud jsou v jeho rámci sdílena pravidla. Bezpečnost produktů, uznávání smluv a ochrana osobních dat jsou témata, která ovlivňují strategie velkých podniků a investiční atraktivitu evropského trhu.

I rovnost pohlaví je ekonomickým portfoliem. Kdyby byly firmy proti, genderový mainstreaming se do evropského legislativního kánonu neprosadí.

To stejné platí pro oblast rovnosti pohlaví. Ač lze z českých reakcí nabýt dojmu, že Brusel okupují feministické fundamentalistky, Evropská komise hledí na genderovou vyváženost prizmatem ekonomické logiky, i když ne primárně v její neoliberální variantě. Zavádění kvót v managementu firem bylo v ČR bráno jako vrchol genderového inženýrství a argumenty o plýtvání potenciálem žen či odkazy na studie ukazující lepší ekonomické výsledky firem s rovnějším zastoupením obou pohlaví byly ignorovány. Stejně tak je ekonomickým tématem slaďování pracovního a rodinného života. Firmy žádají, aby se legislativa přizpůsobila rychlému návratu z rodičovského pobytu. Nebo si myslíte, že by se genderový mainstreaming do evropského legislativního kánonu prosadil, kdyby byly firmy proti? I rovnost pohlaví je ekonomickým portfoliem.

Problém je v uvažování politiků. V ekonomickém portfoliu vidí pouze oblasti, ve kterých se betonuje (doprava a evropské fondy). Jsou to ale skutečné problémy dnešního Česka? Nenapadlo nikoho usilovat o post komisaře pro vědu, výzkum a inovace, když právě financování vědy je oblastí, ve které se střední a východní Evropa špatně prosazují proti západoevropské konkurenci? Dostal ho Carlos Moedas z Portugalska. A všiml si někdo toho, že Jourová bude mít na starosti i evropskou koordinaci začleňování Romů? Opravdu se jedná o bezvýznamné portfolio pro Českou republiku?

Životopis se počítá

Co si budeme povídat, Jourové tato úloha úplně nesedla. Byla asi ideální kandidátkou pro portfolio regionální politiky, ale nic více. Paradoxně by se na tuto pozici nejvíce hodila Zuzana Roithová, která si prosazováním práv spotřebitelů za deset let působení v Evropském parlamentu vydobyla slušnou reputaci. Bohužel ji lidovci nepřesvědčili, aby o pozici komisařky usilovala.

Třebaže tvrdím, že Jourová získala slušný post, není to portfolio, o které ČR usilovala. (Nebo je a nikdo nám to neřekl?) Byl právě životopis Jourové tak slabý? Juncker ukázal, že si cení politické zkušenosti. Bývalí premiéři se stali místopředsedy. Elżbieta Bieńkowská, která zastávala pozici ministryně zodpovědné za evropské fondy necelých sedm let, nikoli necelý rok, získala ekonomické superportfolio. Bude mít pod sebou generální ředitelství pro podnikání a průmysl a vnitřní trh a služby. Ovšem v Česku se bývalí premiéři posílají do Bruselu spíše proto, aby doma nepřekáželi, a ministři buď o evropské záležitosti nejeví zájem, nebo se v tzv. klíčových resortech (jako je doprava a evropské fondy!) často střídají.

Čeho si všímat

Více než nad tím, jak jsme něco nezvládli nebo jak nám bylo ublíženo, bychom se měli zamyslet nad podobou celé Evropské komise. Juncker zavedl několik vpravdě revolučních změn, které mohou ovlivnit kvalitu našeho členství.

Předně posílil roli místopředsedů, kteří nově povedou projektové týmy složené z několika komisařů. Tzv. klastrování  má zamezit nadměrné produkci legislativy, avšak nemá žádnou oporu v primárním právu. Budou tedy obyčejní komisaři své místopředsedy poslouchat? Šest ze sedmi místopředsedů navíc pochází ze zemí platících eurem a je otázkou, zda si i komise nezačne osvojovat dvojrychlostní model EU. Stabilita eurozóny je pro Junckera klíčovým tématem.

Zadruhé zde máme prvního kandidáta na ugrilování v Evropském parlamentu. Je jím Tibor Navracsics, doposud ministr zahraničních věcí, dříve ministr spravedlnosti a jeden z inženýrů přestavby maďarského ústavního systému. Do jeho portfolia spadá i evropské občanství. Vzhledem k nedávným represím vůči občanské společnosti v Maďarsku bude jistě čelit salvě nepříjemných dotazů.

Ačkoli se to vzhledem k portfoliu německého kandidáta Oettingera nezdá, Angela Merkelová se z nové komise raduje.

Zatřetí je znovu poražena Francie. Pierre Moscovisici sice získal ekonomické portfolio, avšak jako „obyčejný“ komisař je podřízen Finovi Katainenovi a Lotyši Dombrovskisovi, kteří mají o řízení eurozóny diametrálně odlišné představy. Ačkoli se to vzhledem k portfoliu německého kandidáta Oettingera nezdá (dostal digitální ekonomiku a společnost), Angela Merkelová se z nové komise raduje. Správu hospodářské a měnové unie budou mít na starosti jí blízcí komisaři.

Další úkoly pro ČR

Jmenováním komisařů však úkoly pro ČR nekončí. Na řadu přichází grilování v Evropském parlamentu a komisaři si budou doplňovat své kabinety. Europoslanci by se měli zamyslet nad otázkami, které by Česko mohly zajímat. Grilování totiž není primárně přezkušováním ze znalostí, ale představováním vlastního programu.

Česká diplomacie by se měla snažit získat posty v kabinetech ostatních komisařů. Pokud byla českou prioritou regionální politika, neslušelo by Danielu Braunovi místo v kabinetu Coriny Cretu? Z ministerstva pro místní rozvoj se přesouvá do Bruselu se svojí ministryní a platí za jednoho z největších expertů na evropské fondy v ČR. Bylo-li naším cílem portfolio dopravy a vesmíru, tak již jistě máme vhodného kandidáta do kabinetu Slováka Maroše Šefčoviče. S ním bychom se snad mohli domluvit. Pokud je součástí nových rozvah v Černínském paláci snaha o bližší spolupráci s Rakouskem, hned máme první velké téma: expertů na evropské sousedství či rozšiřování máme v české diplomacii dost a jeden by se do kabinetu komisaře Hahna jistě vešel.

Ačkoli je Komise z principu nestranná, komisaři i jejich kabinety působí jako důležitý neformální komunikační kanál vůči svým členským státům. O kvalitnější spojení s Bruselem bychom nyní měli usilovat.

Původní komentář vyšel na blogu Asociace pro mezinárodní otázky pod tímto odkazem.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA