Napříč Evropou: Když má každý svou bábovičku, nerozbíjí ty cizí

Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
dění v EU
© Pixabay

Když má každý svou bábovičku, nerozbíjí ty cizí

Evropa se ocitla v prapodivné válce, píše v dnešním komentáři Joel Schalit z bruselského EurActivu. Na východě se mrazivá ruka Kremlu sápe po Ukrajině, Gruzii a dalších zemích. V EU se proti sobě staví Sever a Jih, Východ a Západ, populisté a zastánci uprchlíků, neoliberálové a „levičáci“. A do toho občas někdo zaútočí na nic netušící civilisty. Podobně jako naposledy v Londýně to často bývají lidé narození v unijních zemích, kteří ale zároveň pocházejí z etnických menšin.

Nejjednodušší by bylo si říct, že je to jen vedlejší produkt nekonečného soptění násilí na Blízkém východě. Jenže není. V naší Evropě se zvětšují rozdíly mezi těmi kdo „mají“ a „nemají“. Ať už jde o státy, etnické a sociální skupiny nebo jednotlivce. Stačí se podívat na rozdíly mezi Řeckem a Lucemburskem. Oba státy jsou přitom součástí jedné Unie.

Přes všechny rozdíly je tu stále řada států, skupin a lidí, kteří chtějí zůstat součástí této Unie. A to je speciálně důležité ve chvíli, kdy se rozhoduje o dalším směřování evropské integrace. Ať už bude mít EU jakkoliv špatné vedení, její důraz na nadnárodní spolupráci slibuje, že to bude vždycky lepší než konflikty, které Evropa zažila v minulosti. Je ovšem nanejvýš důležité, aby v rámci Unie panovala solidarita a aby všichni její členové byli skutečně rovnoprávní. Jestli se bude v EU žít všem dobře, terorismus nebude pro nikoho alternativa. Při podpisu Římské deklarace by na to o víkendu měli evropští politici myslet, uzavírá Joel svůj komentář, jehož plnou verzi najdete pod tímto odkazem.

Co se tento týden dělo v Evropě

Počkejte, jak bude AfD šílet. Kabinet kancléřky Angely Merkelové schválil opatření, které očistí trestní rejstříky homosexuálních mužů odsouzených v době nacistické Třetí říše. Návrh zákona počítá také s kompenzací pro tyto jedince, a to ve výši 3 tisíce eur. Stát jim má následně každoročně vyplácet rentu ve výši 1,5 tisíc eur.

Zelení a začouzení. Podle předběžných údajů v Německu meziročně stouply emise CO2. Nepříliš dobré vysvědčení pro zemi, která je symbolem zelené revoluce. A to když navíc Němci zatím na rozdíl od Česka neplní svůj cíl pro obnovitelné zdroje. Než se ale sousedům začneme smát, měli bychom si uvědomit, že projekt Energiewende je ve světě nevídaný a každý začátek je těžký – a že konečný německý úspěch nebo neúspěch výrazně ovlivní ekonomiku celé EU.

Evropa vs. Evropa. Němečtí sociální demokraté oficiálně potvrdili, že do podzimního boje o post kancléře vyšlou bývalého předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze. Jisté tedy je, že hlavním tématem dvou hlavních favoritů nebude Evropská unie. Jak Schulz, tak Angela Merkelová jsou totiž silně proevropští.

Británie zůstane celá. Jsou tomu dva roky, co se Skotové v referendu rozhodli setrvat ve Spojeném království. Bude tomu však rok od souhlasu britských občanů s brexitem, proti němuž brojili nejvíce právě Skotové. Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky (ANO, ALDE) je však rozpad Británie málo pravděpodobný.

Jen řekni „Orbán“. Stovky migrantů denně překročí hranice Srbska. Většina z nich doufá, že se dostanou i dále na západ. Syřané, Iráčané a Afghánci však přicházejí jen proto, aby byli zastaveni před maďarskou hranicí.

Náš muž v Bělehradě. Kandidáti na srbského prezidenta kritizují Evropskou unii. Ba co víc, obviňují ji z tolerování autoritativního způsobu vládnutí současného předsedy vlády a zároveň vládního kandidáta na post prezidenta, Aleksandra Vučiće. A to vše výměnou za ústupky v otázce Kosova.

Získej stopu. Makedonie stále neumí přijít na způsob, jak se stát součástí EU a NATO. Ať už je to konfliktem se sousedním Řeckem, který se točí kolem jedné z provincií taktéž nazvané Makedonie, či neochotou přiznat tamní albánské menšině plné volební právo, tato bývalá jugoslávská republika stojí stále pouze přede dveřmi.

Říše zasáhla. Dva hlavní kandidáti nadcházejících parlamentních voleb v Bulharsku nezávisle na sobě prohlásili, že Turecko zasahuje do tamního volebního procesu. Bulhaři si svůj nový parlament zvolí již 26. března.

Rakousko pro Rakušany. Rakouský parlament je připraven rozhodnout o tom, zdali zakáže zahraničním politikům vést politickou kampaň na území Rakouska. Pokud nová legislativa projde, turecká vládní strana AKP nebude moci v této alpské republice politicky agitovat.

Trump prohlásil, abychom utráceli více na obranu. Rumunský krajský ministr pro rozvoj řekl rumunským starostům, že peníze určené ke spolufinancování evropských projektů došly. Země se dlouhodobě snaží udržet rozpočtový deficit pod hranicí 3 % HDP.

To musí být komouš. Český think tank Evropské hodnoty obvinil Federicu Mogheriniovou, že po uplynulé dva roky nebrala ruskou dezinformační kampaň vůbec vážně. Otevřený dopis s tímto apelem podepsaly vysoce postavené osobnosti jako Garry Kasparov či bývalý prezident Estonska.

Cíl neznámý. Lídři Evropské unie se sejdou v Římě, aby diskutovali budoucnost evropské integrace. Česká republika si však stále není jistá, jak postupovat.

Je třeba pomoci. Americké ozbrojené jednotky v počtu více než 1 100 vojáků budou od počátku dubna rozmístěny v Polsku. Během uplynulého týdne to prohlásil jeden z amerických velitelů. Tento krok je součástí snah NATO posílit vojenskou přítomnost ve střední a východní Evropě v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Polské trucování. Polská vláda hrozí, že v případě nevyslyšení požadavků Varšavy ohledně podoby Římské deklarace bude nucena závěry římského summitu nepodpořit. Stěžejní je pro naše severní sousedy jednota EU a posílení role národních parlamentů.

Neztratit víru. Šéf evropské agentury pro základní lidská práva, Michael O’Flaherty, trvá na tom, aby Evropská unie nezavírala oči nad politickou situací v Polsku. Brusel je podle něj schopen se s tímto problém vypořádat.

Přestaňte destabilizovat Blízký východ. Od bruselských teroristických útoků uběhl první rok. Podle Alexandera Ritzmanna a Andrea Frontiniho je nyní ten správný okamžik ujasnit si, jakým výzvám nyní kvůli islamistickým radikálům čelíme.

Zabíjel Brit. Pachatelem teroristického útoku v Londýně byl dvaapadesátiletý britský občan Khalid Masood. Ten sice měl bohatý trestní rejstřík, nicméně podezření z teroristického útoku údajně nevzbuzoval.

Je čas stát se veganem. Evropská unie trvá na tom, aby se Brazílie zúčastnila setkání, které je naplánováno na příští pondělí. Brazilská vláda na něm má vysvětlit skandál týkající se shnilého masa, které ze země měli vyvážet dva tamní největší exportéři. Výrobci masa údajně podplatili brazilské kontrolory, aby získali potřebnou certifikaci, která potvrzuje nezávadnost potravin.

REKLAMA
REKLAMA