Napříč Evropou: Den holocaustu a hrdinství

Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
antisemitismus
@ Pixabay

Den holocaustu a hrdinství

Německo by se mělo více zajímat o dnešní antisemitismus. Joel Schalit z bruselské redakce EurActivu na to upozorňuje v souvislosti se zprávou expertní skupiny pro antisemitismus vydanou 24. dubna při příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (hebrejsky Jom ha-šoa).

Klíčovým zdrojem nenávisti je podle průzkumu stát Izrael, který jmenovalo až 40 % dotázaných lidí. Zpráva dále uvádí, že za loňský rok bylo evidováno až 644 zločinů spojených s xenofobií vůči židům.

Zdá se tedy, že současný antisemitismus vychází spíše z arabsko-izraelského konfliktu než z populismu či Hitlerova nacismu. O to překvapující je zjištění, že za většinou xenofobních zločinů stojí pravicově orientovaní lidé, a nikoli muslimové. Navíc se ukázalo, že Islám nemá vliv na to, jak Arabové a Turci žijící v Německu vnímají židovskou komunity. Mnohem více nenávisti vůči židům vykazují lidé pocházející z bývalého sovětského bloku.

Míra předsudků vůči židům je alarmující. Výzkum navíc naznačuje, že se překrývá s xenofobií vůči muslimům a uprchlíkům. Možná proto je diskuse o antisemitismu v Německu stále aktuální a možná proto v ní hraje tak významnou roli Izrael. Všechno je to o Blízkém východě a pocitu, že jen málo dělí muslimy od židů.

Co se dál dělo v EU

Sociální Evropa. Evropská komise představila svou vizi budoucí sociální Evropy. Problémy vidí zejména v nezaměstnanosti, v rozdílech platů a mezd a v pracovním právu.

Konečně se to povedlo. V polovině června se Evropané konečně dočkají očekávaného zrušení roamingových poplatků. V zahraničí tak budeme platit jak za volání, tak za sms a mobilní internet stejné částky jako doma.

Turecko má další problém. Rada Evropy hlasovala pro obnovení monitorování Turecka. Rozhodnutí znamená další ránu pro naděje Ankary na budoucí členství v EU. Konec monitorovacích procesů z roku 2004 byl totiž jednou z podmínek pro pokračování přístupových rozhovorů.

Pryč s Uberem. V Evropě vznikla nová evropská aliance taxikářů, která chce bojovat za zachování „klasického modelu taxislužeb“ v Evropě. Namířeno má především proti společnosti Uber.

Přichází vládní krize. Premiér Bohuslav Sobotka se rozhodl vyrazit do boje s Andrejem Babišem, kterého vyzval, aby důkladně vysvětlit své ekonomické aktivity z minulosti. Babiš následně opáčil, že už se připravuje na své odvolání.

Bitka v parlamentu. Do makedonského parlamentu vtrhli zastánci bývalého premiéra země. Při potyčce s policií a poslanci se zranila stovka lidí. Napětí v zemi nadále roste, a prezident proto svolal schůzku stranických lídrů.

Ženy vpřed. Na Summitu v Berlíně s názvem Women20 diskutovaly vysoce postavené političky z celého světa o tom, jak ekonomicky posílit postavení žen v rámci agendy skupiny G20, ve které stále dominují muži.

Orbán na koberečku. V Evropském parlamentu se někteří europoslanci ostře pustili do maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten je v poslední době kritizován zejména za přijetí zákona, který bude de facto znamenat uzavření Středoevropské univerzity v Budapešti.

Francouzská levice žije. Velký úspěch v prvním kole francouzských voleb zaznamenala zejména francouzská levice. Přibližně 58 % voličů se totiž přiklonilo ke středo-levicovému nebo levicovému proudu.

Extrémy jsou extrémy. Oba kandidáti na francouzského prezidenta budou v druhém kolem voleb potřebovat podporu extrémní levice. Kandidátka Národní fronty již začala zdůrazňovat, že mezi ní a levicovým kandidátem Jean-Lucem Mélenchonem jsou jisté podobnosti.

Konec Schengenu. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka urguje EU, aby prodloužila možnost hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru na neurčito. Ministr jako důvod uvedl, že „jednoduše potřebuje vědět, kdo do země přichází“.

Putin a jeho výdaje na obranu. Světové výdaje na zbraně a armádní vybavení rostou již druhým rokem v řadě. Vedle Rusů své výdaje na obranu zvyšují například Němci, přičemž opoziční politici volají po nové celonárodní debatě ohledně výdajů na zbrojení a obranné politice.

Možnost pro ruské pistolníky. Dva nejnovější americké bojové letouny přistály ve středu v Estonsku. Jedná se o gesto připomínající, že Washington bere svůj závazek vůči NATO ohledně ochrany hranic s Ruskem opravdu vážně.

Volání Damašku. Komunita Syřanů v Rumunsku se kvůli pokračující syrské válce dále rozrůstá. Sami Syřané uvádějí, že se jim v Rumunsku líbí, ve skutečnosti se však chtějí spíše vrátit domů, uvedli někteří z nich v rozhovoru s rumunskou redakcí EurActivu.

Populisté pryč. Odhaduje se, že ve švédském městě Malmö je celých 20 % občanů muslimského vyznání. Mohlo by se proto zdát, že jsou zde ideální podmínky pro úspěch nejrůznějších populistů. Skutečnost je však úplně jiná.

Někdo má EU stále rád. Bulhaři nemusí být vždy nejšťastnějším národem, avšak Bulharsko je demokratickou zemí, ve které jsou respektovány práva a svobody občanů. Stejně tak je pro Bulhary Evropská unie příkladem hodným následování, ukazuje se při oslavách 10. výročí vstupu do EU.

REKLAMA
REKLAMA