Grexit na druhou, veselí vlekaři a dobré nápady v Bruselu

Na slovo Brusel je leckterý Čech alergický. Ale pořád se tam něco děje… Nabízíme měsíční sklizeň toho, co se v Bruselu urodilo. Za měsíc leden.

Lyžování
zdroj: Shutterstock; autor: Min Chiu

Text připravila redakce EurActiv.cz pro server HlídacíPes.org.

Co se ve Varšavě zaselo, to v Bruselu rychle vyrostlo a Komise poprvé v historii EU spustila vůči členské zemi proceduru, jejímž cílem je zjistit, jestli nedochází k porušování zásad právního státu.

Těžko říct, kde zavládla větší hysterie. Jestli na straně Komise, která politikaření kolem ústavního soudu a médií po vyhraných volbách považuje za nevídaný jev – nebo polské vlády, která na přelomu roku přilévala olej do ohně, když například komisaři Oettingerovi mile připomněla, že on jako Němec nemá do polských záležitostí co mluvit. Anebo na straně Evropského parlamentu, jehož předseda si myslí, že v Polsku probíhá státní převrat.

Do toho přichází Europol se zprávou, že hrozba terorismu v Evropě je nejvyšší za posledních deset let. Už padá hysterie i na vás? Snad vám pomůže alespoň to, že s informací Europol vystoupil u příležitosti otevření nového unijního protiteroristického centra.

Pro lepší náladu ještě jedna dobrá zpráva: europoslanci schválili nová pravidla pro výrobce a provozovatele lanovek a vleků, která mají zajistit vyšší bezpečnost. Zařízení, která jsou už v provozu, se ale nové standardy prakticky nedotknou, a tak nemají vlekaři další starost navíc.

Ukažme si prstem

Jinak je to v Unii i v novém roce samá starost. Novináři sotva stihli na klávesnicích vyměnit promačkané klávesy G-R-E-X-I-T, a už se mluví o vyloučení Řecka z Schengenu. Nebo spíše vytlačení – díky dlouhodobějšímu zavedení kontrol na vnitřních hranicích by se mělo podařit izolovat migrační příliv právě na území Řecka.

Tam má teoreticky fungovat systém, který umožní dál do EU dostávat jen ty lidi, kteří mají právo na udělení azylu. Jenže prakticky to moc nefunguje. Evropa se zlobí na Řecko a Řecko se zlobí na Evropu. Po sedmi letech krize je ostatně div, že celá Helénská republika ještě sama někam neodmigrovala.

Aspoň nejsme jako Dánové, říkají někteří řečtí politici. Nový dánský zákon má totiž umožnit odebírat žadatelům o azyl cennosti a peníze v hodnotě nad 10 tisíc dánských korun (to je asi 36 tisíc korun českých).

Někomu to smysl dává, zajímavé ovšem bude, jak bude dánská policie rozlišovat věci, které mají pro azylanty citový význam. Ty si totiž mohou ponechat. A tak ve vzduchu potenciálně cítíme situace, kde bude hysterie opravdu namístě.

Čuch na podvody

Jen o něco málo lepší je cítit ve vzduchu výfuky aut, kvůli kterým spousta lidí migruje do hor (aspoň vlekařům není smutno) a ve kterých se společně dusí poctiví obránci evropských hodnot i přicházející migranti. Přes všechny ostatní starosti se v EU nezapomnělo ani na aféru Dieselgate. Parlament tak třeba kvůli měření emisí z aut vytvořil speciální vyšetřovací komisi.

A Komise vymyslela balíček opatření, díky kterým by měl fungovat například přísnější dohled nad zkušebnami nových typů aut. V budoucnu by se kupříkladu měly zpřetrhat finanční vazby mezi těmito zkušebnami a automobilkami. I v Bruselu mívají dobré nápady.

Ty nejlepší ovšem mívá náš ministr financí. Ten v Bruselu úspěšně zasel semínko, kterému se říká „reverse charge“ a jestli vyroste, přenese se daňová povinnost u DPH z prodejce na odběratele. Myšlenku podpořila desítka dalších zemí a Komise, která v lednu mimochodem představila balíček pro boj s daňovými úniky, o ní prý také zapřemýšlí.

Reverse charge má pomoci skoncovat s daňovými kolotoči. Třeba pak ubude soukromých lanovek a vleků.

A pak že Česko nemá pozitivní evropskou politiku.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA