Aktuální dění v EU očima Petra Zahradníka

„S nástupem nového roku se dění v evropském integračním procesu rozjíždělo spíše pozvolna,“ píše na úvod svého komentáře poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.

Petr Zahradník
Petr Zahradník.

První den nového roku znamenal současně předání žezla předsednické země v Radě EU, které zůstává v teritoriu Beneluxu, když po Lucembursku se jej ujalo Nizozemsko, které oficiálně odstartovalo své předsednické aktivity sedmého ledna. Priority nizozemského předsednictví jsou založeny na respektování tří principů: Nizozemsko bude usilovat o EU, která se zaměřuje na podstatné aspekty a záležitosti (což lze číst i tak, že právě nizozemské předsednictví by mohlo být začátkem tolik žádoucí snahy o to, aby se jednotlivé instituce EU i EU jako celek nezabývaly malichernými zbytečnostmi a nadbytečnostmi, jak tomu bohužel poměrně často je, což velmi nahrává sílícím odstředivým projevům v řadě oblastí Unie); o EU, která vytváří a zajišťuje inovativní prostředí pro růst a pracovní místa; a současně o takovou Unii, která je propojena a umí komunikovat se společností.

Vlastní sada priorit je rozdělena do pěti okruhů:

·         pracovní příležitosti, růst a konkurenceschopnost;

·         Hospodářská a měnová unie (EMU), finanční služby, sociální záležitosti a regionální politika;

·         Energetická unie, klima, doprava;

·         EU jako silný globální hráč;

·         svoboda, spravedlnost, bezpečnost a boj s terorismem.

Lze se domnívat, že i při dané hladině obecnosti, která se promění v konkrétnější obsah praktickým řešením jednotlivých oblastí a úkolů v průběhu předsednictví, jsou nizozemské priority adekvátní a vyvážené. Reagují na nové podněty, které přinesla zvláště zvyšující se globální geopolitická rizika, současně nezapomíná na tvůrčí a aktivní naplňování vlastních domácích úkolů, které Unie má a které jí umožní posílit její pozici i identitu.

Začínají se pozvolna prakticky naplňovat představy o tom, že by měl být posílen význam kohezní politiky v regionech na vnějších hranicích EU, a to na obou jejích stranách. Na programy přeshraniční spolupráce v oblastech vnějších hranic EU je počítáno v rámci programovacího období 2014–2020 s částkou 1 mld. EUR a vedle tradičních kohezních témat (podpora malých a středních podniků, boj s chudobou, řešení klimatických změn, podpora vzdělávání, výzkumu, energetické projekty) je jejich zaměření orientováno též na efektivní správu vnějších hranic EU.

Významný prvek vytvářející se Bankovní unie Jednotný mechanismus pro restrukturalizaci bank (Single Resolution Mechanism; SRM) se stal první lednový den plně funkčním systémem k zajištění spolehlivě fungujícího finančního systému v EU, resp. eurozóně. SRM je reakcí na nedávný stav, kdy za četné kolapsy bank v řadě zemí EU v čase krize platili daňoví poplatníci prostřednictvím svých národních rozpočtů (až v řádu desítek procent jejich HDP). SRM, jež se týká zemí eurozóny, resp. nečlenů eurozóny, jež se shodnou na respektování pravidel Bankovní unie, předpokládá vytvoření fondu (Single Resolution Fund), jež by měl být pozvolna vytvářen po dobu osmi let z příspěvků bankovní industrie. O naplnění zbývající složky Bankovní unie – Jednotného systému pojištění vkladů, resp. o jeho brzké zavedení probíhá nyní oživená intenzivní diskuse.

Milovníci kultury či turistiky za kulturou zajisté ocení, že po loňských reprezentantech v podobě naší Plzně a belgického Monsu se Evropskými hlavními městy kultury pro rok 2016 staly Wroclaw a San Sebastian.

Další zdroje

REKLAMA
REKLAMA