Tabáková směrnice EU: obrázky na krabičkách a zákaz ochucených cigaret

V českých obchodech se nově objevují varovné obrázky na krabičkách cigaret, které zavádí tabáková směrnice EU dojednaná v roce 2014. Náš factsheet z té doby přináší podrobný přehled o obsahu směrnice. Jde například také o zákaz ochucených cigaret.
tabáková směrnice
© Shutterstock / Mariusz Szczygiel

(Naposledy aktualizováno: 8. 3. 2014 v době finálního schvalování směrnice)

Stručný přehled informací o směrnici:

Evropský parlament a členské státy EU projednaly návrh na revizi směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků (tzv. tabáková směrnice). Evropská komise ji navrhla v prosinci 2012.

Nová legislativa nahradí dosavadní direktivu z roku 2001. Jejím cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, a tak stanoví technické požadavky pro tabákové výrobky uváděné na trh. Zároveň se ale zaměřuje na ochranu veřejného zdraví. Hlavní akcent kladla Evropská komise při její přípravě na snižování počtu kuřáků mezi dětmi a mladistvými.

S novou směrnicí se rozšiřuje rozsah regulovaných výrobků, byla přijata nová opatření pro obaly a označování, zaměřuje se také na složky tabákových výrobků. Další body se týkají sledovatelnosti a bezpečnosti nebo přeshraničního prodeje na dálku.

Mezi nejvýraznější body patří zákaz ochucených tabákových výrobků, který bude platit od roku 2016. Výjimka se vztahuje na vysoce oblíbenou mentolovou příchuť, která má zákaz až od roku 2020. Obaly tabákových výrobků ponesou od roku 2016 výraznější zdravotní varování, které bude doplněno i obrázky. Na krabičkách cigaret by mělo zabírat 65 % přední i zadní plochy. Nově platí také regulace pro elektronické cigarety. Ty by měly podléhat regulaci pro léčivé přípravky, pokud jsou jako pomůcky k léčbě prezentovány. Jinak se mohou členské státy rozhodnout, že je budou regulovat podle pravidel pro „normální“ tabákové výrobky. V takovém případě ale e-cigarety nesmí obsahovat více než 20 mg nikotinu na mililitr.

K návrhu směrnice se kriticky vyslovily některé členské státy, které patří k pěstitelům tabáku nebo producentům tabákových výrobků. Mezi ně patřila i Česká republika, kde je gestorem k této problematice ministerstvo zemědělství. K návrhu měla řadu kritických připomínek česká vláda, Senát i poslanecký výbor pro evropské záležitosti. Výbor pro zdravotnictví ve Sněmovně naopak návrh směrnice podpořil. Odpůrci návrhu argumentovali ekonomickými dopady regulace nebo tím, že opatřeními proti kouření by se měly primárně zabývat jednotlivé státy. Za návrh směrnice se naopak postavilo například Irsko, které v první polovině roku 2013 zastávalo funkci předsednické země v Radě EU.

Širokou debatu vzbudil návrh také v Evropském parlamentu, kde měl směrnici na starost výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zejména konzervativní strany protestovaly proti tomu, aby evropská legislativa zasahovala do této oblasti. Velká bitva se pod vlivem tabákové i farmaceutické lobby a zastánců elektronických cigaret strhla právě o e-cigarety. Pravidla pro jejich prodej se tak ve finální verzi směrnice poměrně výrazně liší od původního návrhu.

Dosavadní vývoj a očekávané kroky:

  • červen 2001: Evropská unie schválila směrnici o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (směrnice 2001/37/ES).
  • únor 2005: V platnost vešla Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) Světové zdravotnické organizace z května 2003. Ta je první veřejnou mezinárodní dohodou týkající se veřejného zdraví. Evropská unie patří mezi účastníky dohody.
  • 24. září 2010: Byla zahájena veřejná konzultace k možné revizi směrnice o tabákových výrobcích.
  • 17. prosince 2010: Ukončení veřejné konzultace, která byla díky velkému zájmu prodloužena oproti původnímu termínu.
  • 19. prosince 2012: Evropská komise zveřejnila návrh nové směrnice.
  • 21. ledna 2013: Vláda ČR schválila svou rámcovou pozici k návrhu směrnice.
  • 24. ledna 2013: Své usnesení ke směrnici schválil Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
  • 25. února 2013: Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) v Evropském parlamentu pořádal veřejné slyšení k návrhu směrnice.
  • 22. března 2013:  Své usnesení ke směrnici přijal Senát České republiky.
  • 10. dubna 2013: Zpravodajka ENVI Linda McAvanová (S&D) zveřejnila návrh zprávy k tabákové směrnici.
  • 6. června 2013: Evropská komise představila novou strategii, která má podpořit boj proti nelegálnímu obchodu s tabákovými výrobky.
  • 21. června 2013: Členské země přijaly tzv. obecný přístup k tabákové směrnici.
  • 31. června 2013: Konec irského předsednictví v Radě EU, začátek předsednictví Litvy. Tabáková směrnice sice nepatřila mezi hlavní priority litevského předsednictví, Vilnius dal ale najevo, že se zasadí o její projednání do konce roku 2013.
  • 10. července 2013: Výbor ENVI hlasoval o zprávě k revizi tabákové směrnice. Podpořil návrh Evropské komise.
  • 5. září 2013: Konference předsedů v Evropském parlamentu rozhodla o odložení plenárního hlasování o tabákové směrnici. Původně bylo naplánováno na 10. září, přesunulo se však na říjen.
  • 8. října 2013: Plenární zasedání Evropského parlamentu hlasovalo o tabákové směrnici. Podařilo se schválit takovou verzi, která slibovala rychlou dohodu se členskými státy.
  • 18. prosince 2013: Vyjednavači Parlamentu a Rady se shodli nad kompromisní dohodou, a směrnice tak byla neformálně schválena.
  • 26. února 2014: Plénum Parlamentu finálně schválilo tabákovou směrnici.
  • 14. března 2014: Finální posvěcení by měla dát směrnici i Rada EU.
  • 2016: Většina opatření má začít platit během dvou let od okamžiku, kdy směrnice vstoupí v platnost.

Podrobné informace:

Důvody pro revizi směrnice                                                                                  

K regulaci obchodu s tabákovými výrobky přistoupila EU na přelomu 80. a 90 let, kdy přijala sérii směrnic, které upravovaly obsah dehtu v tabákových výrobcích, užívání žvýkacího tabáku nebo značení cigaretových výrobků. Od roku 2001 začala platit směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Ta původní úpravu sjednotila a revidovala.

Od jejího přijetí došlo na trhu s tabákovými výrobky, ve vědecké oblasti i na mezinárodním poli k novému vývoji, na který bylo podle Evropské komise potřeba reagovat.  Návrhem na revizi také odpověděla na opakované výzvy Evropského parlamentu a Rady k vytvoření nové legislativy. Článek 11 dosavadní směrnice ostatně přezkum předpisů výslovně předpokládá.

Nová směrnice má přispět k plnění mezinárodních závazků, které vyplývají z Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Úmluva je pro Evropskou unii a všechny její členské státy závazná. Obsahuje mimo jiné doporučení, která by měla signatářským zemím pomoci v boji proti kouření. Ta jdou v některých případech dál, než navrhovaná evropská regulace. FCTC doporučuje třeba zákaz prodejních automatů na cigarety, zákaz vystavování tabákových výrobků v místě prodeje a také zavedení jednotného balení.

Návrh měla Komise předložit už na podzim 2012, proces se ale zpomalil kvůli korupčnímu skandálu tehdejšího komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johna Dalliho, který souvisel právě s návrhem směrnice. Legislativu tak Komise představila až v polovině prosince.  

Právní základ směrnice

Podle článku 168 Smlouvy o fungování EU (SFEU) má být při vymezování a provádění všech evropských politik a činností zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Na druhé straně se v něm činnost Unie pro snižování škodlivých účinků drog chápe jen jako doplňková k činnosti členských států. A tak mohou Evropský parlament a Rada v oblasti tabákových výrobků a alkoholu přijímat pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví. Harmonizace právních předpisů členských států se však vylučuje.

Komise ale směrnici předkládá podle článku 114 SFEU, který řeší fungování vnitřního trhu. Podle něj má exekutiva ve svých návrzích týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany.  Proto chtěla Komise zregulovat tabákové výrobky způsobem, který podle jejího přesvědčení zohlední jejich zvláštní charakteristiky a negativní důsledky jejich konzumace.

Podle kritiků ale některá ustanovení fungování vnitřního trhu nezlepšují. Jedná se třeba o zvětšování plochy zdravotních varování, které prý poškozuje vlastníky obchodních značek a kvalitu hospodářské soutěže. Připomínky mají také vůči zákazu některých výrobků, jako jsou například cigarety s příchutí.  „Diskriminace“ některých produktů podle nich narušuje podnikatelské prostředí a oslabuje ekonomický potenciál vnitřního trhu. Odpůrci směrnice také argumentují tím, že v této oblasti žádný společný trh ani volný pohyb zboží neexistuje. Vzhledem k daňové otázce je obchod s tabákovými výrobky v každé zemi uzavřen, svou roli prý hraje i to, že v každé zemi se cigarety a další výrobky prodávají s varovnými označeními v daném jazyce.

Komise namítá, že směrnice lepšímu fungování vnitřního trhu pomůže – odstraní prý totiž rozdíly způsobené různým vývojem regulace v jednotlivých zemích. V souladu s FCTC již totiž například některé členské státy začaly zavádět některá opatření k regulaci tabáku, zatímco jiné ne. Zabrání prý také obcházení pravidel jednotného trhu. Právně je prý směrnice v pořádku, i pokud jde o zákaz tabákových výrobků s charakteristickou příchutí a tenkých cigaret. Cílem tohoto zákazu je prý totiž eliminovat zavádějící prvky, které ovlivňují vzhled tabákových výrobků, a mohou tak mást spotřebitele.

Ochrana dětí a mladistvých

Podle údajů Evropské komise je tabák nejčastější příčinou smrti v EU, které se lze vyhnout. Každoročně tak prý zemře na následky kouření 1,5 milionů obyvatel EU a odhaduje se, že 25 % úmrtí na rakovinu a 15 % všech úmrtí souvisí s kouřením. Podle loňského zvláštního Eurobarometru přitom 70 % kuřáků začíná s kouřením ještě před 18. rokem života a 94 % lidí prý začíná kouřit před 25. rokem života. V České republice začalo s kouřením do 18 let věku asi 75 % kuřáků, zjistil Státní zdravotní ústav v Praze. Začátky kouření se prý v posledních letech posouvají do stále nižšího věku, ukazuje zpráva, na kterou se odvolává česká vláda.

Navržená směrnice se z těchto důvodu zaměřuje hlavně na taková opatření, která by měla podle Komise snížit atraktivitu kouření pro mladé lidi. Kromě toho by revize měla vytvořit takové podmínky, které umožní všem občanům EU informované rozhodnutí o tom, zda budou tabákové výrobky užívat nebo ne.

Ekonomické aspekty regulace

Podle dopadové studie Evropské komise by mělo dojít díky směrnici ke snížení spotřeby tabáku asi o 2 % v průběhu pěti let od vstupu nových pravidel v účinnost. To by se mělo promítnout i do hospodářství členských zemí. Přestože je otázka kouření zdravotnickým tématem, výroba a prodej tabákových výrobků má silnou vazbu na národní ekonomiky. Tabákový průmysl je v některých státech EU významným exportérem a daně z prodeje tabákových výrobků tvoří nezanedbatelnou část příjmu státních rozpočtů. Nová opatření by mohla vést ke ztrátě 175.000 pracovních míst a snížení daňových výnosů členských států až o 5 miliard eur, tvrdí studie konzultační společnosti Roland Berger zadaná společností Philip Morris International. Nelegální obchod, který nyní v EU představuje 11 % spotřeby cigaret, prý může vzrůst o 25 až 55 %. To by podle studie znamenalo zvýšení ročních tržeb z prodeje nelegálních cigaret z 68 miliard až na 106 miliard eur.

V České republice činil minulý rok výnos spotřebních daní z tabákových výrobků 47 mld. Kč. Při poklesu spotřeby o 2 % by se tak výnos z daní snížil o 0,94 miliard korun, odhaduje česká vláda ve své rámcové pozici. Podle studie společnosti Roland Berger by se jednalo dokonce o 1,25 miliardy korun. Pokud jde o ztrátu pracovních míst, analýza odhaduje, že by jich mohly zaniknout až dva tisíce. Do hry by prý však mohly vstoupit také další faktory. Unifikace trhu s cigaretami podle kritiků směrnice způsobí, že hospodářská soutěž v oblasti tabákových výrobků se přenese na pole cenové konkurence – levnější tabákové výrobky by pak prý mohly znamenat zvýšení počtu kuřáků. Je prý třeba také počítat s tím, že by mohlo docházet k většímu výskytu padělků, což by mělo následky jak pro výrobce, tak i pro zdraví spotřebitelů.

Na druhé straně lze ale očekávat pozitivní dopad na státní rozpočet, a to díky nižším sociálním a zdravotním nákladům, které s kouřením souvisí. Například podle studie provedené Centrem adiktologie 1. LF UK činily v roce 2007 celospolečenské užívání tabáku v ČR 33,1 mld. Kč. Zmíněná studie ukázala podobné výsledky jako práce provedené v jiných zemích – že celospolečenské náklady užívání tabáku jsou významně vyšší než náklady způsobené užíváním alkoholu a nelegálních drog. Podle některých odhadů zemře ročně v ČR v důsledku onemocnění spojených s užíváním tabákových výrobků asi 18 tisíc lidí. Pokud by došlo ke snížení spotřeby tabáku o 2 %, jednalo by se prý v rámci celé EU asi o 2,4 milióny kuřáků, což čistě statisticky znamená pro ČR redukci asi o 48.000 kuřáků. Snížení spotřeby tabákových výrobků by vedlo ke zlepšení zdraví populace a také ke zvýšení produktivity práce, píše se i ve stanovisku české vlády.

Zastánci regulace navíc poukazují na to, že peníze, které lidé neutratí za tabák a cigarety, mohou být investovány jinde. V zemích, kde se snížila prevalence kouření, se prý investuje především do služeb. Sektor služeb přitom zaměstnává velké množství lidí. Zastánci směrnice upozorňují, že tabákový průmysl naopak příliš velkým zaměstnavatelem není. V České republice zaměstnává největší tabáková firma Philip Morris přibližně 1.500 lidí.


Obrázky na krabičkách

Podle směrnice se mají zvětšit zdravotní varování na baleních tabákových výrobků. Komise navrhla, aby na krabičkách cigaret a obalech tabáku k ručnímu balení zabírala 75 % vnější plochy přední i zadní strany. Europoslanci ve výboru ENVI se postavili za návrh Komise, v ostatních výborech, které k návrhu předložily stanovisko, převládl názor, že by to mělo být 50 %. Členské státy pak podpořily návrh na 65 % plochy. Toto číslo se nakonec podařilo prosadit do finálního kompromisu.

Polovina plochy bočních stran krabiček by měla být určena pro další varování. Vedle textu mají varování obsahovat také odrazující obrázky.  

V současné době tvoří zdravotní varování 30 % přední strany a 40 % zadní strany krabiček cigaret. V případě jiných výrobků, jejichž nejlépe viditelný povrch přesahuje 75 cm2, musí varování pokrývat plochu nejméně 22,5 cm2 na každé straně. Povinná byla dosud pouze textová varování.

Komise se domnívá, že vzhled balení bude díky opatření „odrážet charakteristiky výrobku, který má negativní důsledky pro lidské zdraví, je návykový a není určen dětem a dospívajícím“. Podobně jako další body směrnice se i tento zaměřuje především na ochranu mladých. Proto se pravidla nemají vztahovat na výrobky, které jsou oblíbené spíše mezi staršími uživateli (např. doutníky nebo dýmkový tabák).

Podle kritiků se kvůli větším varováním zmenší plocha výrobku, která je k dispozici vlastníkům ochranné známky. Prý se tak sníží možnost odlišení od konkurentů a zmenší se prostor pro komunikaci se zákazníky. V důsledku opatření prý také bude usnadněno padělání tabákových výrobků, a kvůli tomu poroste nelegální obchod.

Odpůrci směrnice argumentovali také tím, že větší plocha varování nemusí automaticky znamenat větší odrazující dopad na kuřáky. Komise prý neuvedla přesvědčivé důkazy o tom, že právě 75 % plochy krabičky je ideální rozsah varování. Podle exekutivy však byla navržená velikost varování stanovena na základě pečlivé analýzy vědeckých poznatků a mezinárodních zkušeností (odvolává se na pravidla v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Uruguayi, na Mauriciu nebo v Mexiku) i na posouzení dopadu na hospodářské subjekty.

Debaty o tom, zda mají podobná opatření skutečný dopad na spotřebu tabáku zejména mezi mladými lidmi, ostatně dlouhodobě probíhají nejen v Evropské unii. Zastánci i odpůrci zvětšených zdravotních varování se přitom snaží podložit své argumenty vědeckými důkazy i příklady z praxe.

S dopadem zdravotních varování souvisí i otázka tzv. jednotného balení, které neobsahuje žádná loga, barvy ani grafiky. Taková balení by měla nést pouze název značky, který by byl pro všechny výrobce na trhu uveden jednotným písmem. Krabičky by měly jednoduchou barvu a jediným výrazným prvkem by byla právě zdravotní varování.  Jednotné balení prozatím zavedla pouze Austrálie. Ve směrnici se s jednotným balením nepočítá, jednotlivé členské státy EU by pouze měly mít volnost v jeho zavedení. Parlamentní zpravodajka Linda McAvanová v návrhu své zprávy ke směrnici povinné zavedení jednotného balení požadovala, výbor pro veřejné zdraví však tento bod nepodpořil.

Vedle novinek týkajících se zdravotních varování by dále balení tabákových výrobků neměla podle návrhu směrnice zahrnovat žádné prvky, které by tabákový výrobek propagovaly zavádějícími nebo klamnými prostředky. Obalem by tabákové výrobky neměly připomínat potraviny a nesměly by odkazovat na příchuť, aroma nebo jiné přísady.  Směrnice má také zavést jednotný tvar balení cigaret i tabáku pro ruční výrobu cigaret. Minimální počet cigaret v krabičce má být stanoven na 20 ks, balení tabáku pro ruční výrobu cigaret by musela obsahovat alespoň 40 g.

Zákaz ochucených cigaret

Od roku 2016 by se v EU neměly prodávat výrobky s charakteristickými příchutěmi, jako jsou čokoláda, vanilka nebo různé ovocné příchutě. Pro mentolovou příchuť platí výjimka až do roku 2020. Ta byla dlouho spornou otázkou. Podle kritiků návrhu by se jí zákaz neměl týkat, pokud jde Komisi hlavně o snížení počtu mladých kuřáků – mentol je prý totiž oblíben mezi staršími lidmi. Navíc prý jde o tradiční příchuť, kterou nezakazuje ani přísná tabáková regulace v Austrálii. Například česká vláda upozornila na to, že obliba mentolových cigaret je v České republice tak velká, že by zákaz mohl vést k nárůstu nelegálního obchodu.

Podle přesvědčení Komise by neměly cigarety a další výrobky „chutnat jinak než po tabáku“. Zakázány by měly být také přísady, které jsou spojovány s energií a vitalitou (např. kofein nebo taurin) nebo které vytvářejí dojem, že výrobky mají příznivé účinky na zdraví (např. vitamíny). Neměla by se používat ani aromata ve filtrech, papírcích nebo krabičkách. 

Tento zákaz se nemá vztahovat na přísady, které jsou zásadní pro výrobu tabákových výrobků – pokud tyto přísady nedají vzniknout právě výrobku s charakteristickou příchutí. Pravidla se také nevztahují na dýmkový tabák, doutníky a doutníčky, pokud nedojde k výrazné změně v konzumních zvyklostech. Jak již bylo několikrát zmíněno, Komise se totiž zaměřuje hlavně na ochranu mladých lidí a příchutě podle jejího názoru zvyšují atraktivitu kouření právě pro tuto cílovou skupinu. Vyjmenované výrobky však podle dostupných dat konzumují spíše starší spotřebitelé.

Zdravotníci upozorňují na rizika, která ochucené cigarety přinášejí. Mentolová příchuť podle nich přispívá k příjemnějšímu pocitu během kouření, protože dráždí chladové receptory v krku. Zastánci směrnice jsou přesvědčeni, že tento faktor pomáhá překonat nepříjemný pocit v začátcích kouření.  Kouř z mentolových cigaret navíc podle odborníků kuřák vdechuje mnohem intenzivněji. Čokoládové nebo jiné sladké příchutě pak prý kromě údajné atraktivity pro mladistvé přispívají vzhledem ke svým chemickým vlastnostem k větší návykovosti cigaret.

Pokud jde o průběh vyjednávání, výbor pro veřejné zdraví v červenci 2013 návrh na zákaz cigaret s charakteristickou příchutí podpořil. Ostatní výbory, které ke směrnici dodaly stanovisko, byly vůči tomuto bodu návrhu skeptičtější. Členské země pak požadovaly tříleté přechodné období pro výrobky, které na celoevropském trhu představují ve své kategorii více než 3 % celkových prodejů.

Slim cigarety nekončí

Podle návrhu směrnice se měly cigarety o průměru menším než 7,5 mm považovat za „zavádějící“. Přestože bylo vyjádření poměrně nejasné, obecně se předpokládalo, že by mohlo znamenat zákaz prodeje všech cigaret, jejichž průměr je menší než uvedených 7,5 mm.   

Příznivci návrhu to vítali zejména proto, že podle nich slouží slim cigarety zejména k upoutání pozornosti mladých žen. Pojí se prý totiž s pozitivní představou štíhlosti a zdraví. Ve spotřebitelích prý navíc mohou vyvolávat pocit, že jsou méně škodlivé než klasické cigarety. Odpůrci kontrovali argumentem, že tento předpoklad není vědecky prokázán. Komise se na druhé straně v dopadové zprávě odvolávala na studie, které takové působení slim cigaret dokazují.

Z technického hlediska podle kritiků návrhu nebylo vhodné stanovovat nejmenší průměr cigarety. Odvolávaly se přitom na směrnici o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (2011/64/EU), v níž jsou cigarety posuzovány podle své délky, a ne podle průměru.

Europoslanecký výbor pro veřejné zdraví v červenci návrh na zákaz slim cigaret podpořil, na rozdíl od ostatních výborů, které k návrhu dodávaly svá stanoviska. Členské státy se pro zákaz „slimek“ nevyslovily. Do finální verze směrnice se nakonec zákaz neprosadil. Tenké cigarety by se však nadále neměly prodávat v barevných krabičkách, které svými rozměry připomínají například obal rtěnky. 

Výbušné elektronické cigarety

Asi nejvýbušnějším bodem směrnice se paradoxně stala regulace elektronických cigaret. Podle svých zastánců i některých zdravotníků sice mohou pomoci přestat s kouřením, podle jiných názorů ale také mohou prohloubit závislost a budit dojem, že kouření je opět normální i v místech, kde jsou klasické cigarety zakázány. Zatím navíc neexistují jasné studie, které by mapovaly jejich dopady na lidské zdraví.

Prozatím v EU neexistovala pro elektronické cigarety jednotná regulace, v některých zemích navíc v podstatě neexistuje v podstatě žádná regulace pro e-cigarety. To se Evropská komise rozhodla změnit. To přivítala řada zdravotníků i někteří výrobci a prodejci e-cigaret, kteří upozorňovali na nebezpečnost některých nekvalitních výrobků, které mohou lidskému zdraví škodit.

V původním návrhu směrnice se počítalo s tím, že by se na e-cigarety vztahovala stejná, a tedy přísná, pravidla jako na léčivé přípravky. Za takové přípravky měly být považovány výrobky s obsahem nikotinu vyšším než 2 mg nebo koncentrací nikotinu vyšší než 4 mg/ml. To v červenci schválil i parlamentní výbor pro veřejné zdraví. Členské státy pak dokonce navrhly tato čísla snížit na polovinu.

Bylo to ale nepřijatelné pro Evropský parlament jako celek. Plénum navrhlo pružnější opatření, tak aby e-cigarety podléhaly jasným pravidlům, ale byly zároveň co nejvíce dostupné. Prodávat by se tak mohly všechny e-cigarety obsahující méně než 30 mg nikotinu na mililitr. Jako léčivé přípravky by byly posuzovány pouze ty výrobky, které by tak byly i propagovány. Mělo by být jasné, že jde o výrobky určené pro stávající kuřáky, shodli se europoslanci. Důležité podle nich bylo, aby se e-cigarety mohly prodávat i mimo lékárny.

Bojovalo se také o vyměnitelné náplně e-cigaret. Řada členských zemí je chtěla zakázat. Obávaly se totiž, že by se tak ke kuřákům mohly dostávat příliš vysoké dávky nikotinu. A také že je možné vyměnitelné náplně využívat ke kouření tvrdších drog.

Jednání bylo provázeno širokou kampaní zastánců elektronických cigaret, tzv. vaperů, a regulace e-cigaret nakonec hrozila zablokovat celou tabákovou směrnici. Nakonec se ale podařilo vyjednat poměrně velkorysý kompromis. Původním záměrem směrnice sice bylo, aby ve všech zemích EU platila stejná pravidla. Nakonec by si ale jednotlivé země mohly vybrat.

E-cigarety tak sice mají podléhat regulaci pro léčivé přípravky, pokud jsou jako pomůcky k léčbě prezentovány. Jinak se mohou členské státy rozhodnout, že je budou regulovat podle pravidel pro „normální“ tabákové výrobky. V takovém případě ale e-cigarety nesmí obsahovat více než 20 mg nikotinu na mililitr.

Náplně zakázány nebyly. Pokud je ale kvůli bezpečnosti zakážou více než tři členské země, Evropská komise bude moci uvalit celoevropský zákaz. Parlament ani státy by to už nemusely potvrzovat. Náplně by navíc měly obsahovat maximálně 2 ml tekutiny, a tedy 40 mg nikotinu. To se rovná přibližně dvěma krabičkám klasických cigaret.

Tabákové výrobky budoucnosti

Potenciálně méně škodlivé alternativy kouření se skloňují také v souvislosti s dalším bodem směrnice. Tím jsou pravidla pro nové kategorie tabákových výrobků, tedy takové produkty, které nespadají do žádné z dosud stanovených kategorií a které budou na trh uvedeny poté, co směrnice vstoupí v platnost. Pravidla vyplývající z nové regulace se mají vztahovat i na tyto výrobky. Pokud budou chtít výrobci uvést na trh novou kategorii tabákových produktů, musí to navíc půl roku předem oznámit orgánům příslušného členského státu. Zároveň by měli poskytnout vědecké studie ke složkám a emisím výrobku i jeho dopadu na spotřebitele a trh.

Tabákové firmy si stěžovaly, že takový systém znesnadňuje novým výrobkům cestu na trh. Rozvoj těchto produktů je prý přitom žádoucí, protože některé z nich by mohly představovat právě méně škodlivou alternativu k tradičním tabákovým výrobkům. Pokud by se na ně měly vztahovat všechny předpisy směrnice, výrobci by se například na obalech nesměli na sníženou škodlivost vůbec odkazovat. Podle jiných názorů je to ale v pořádku. Na všechny tabákové výrobky by se prý mělo pohlížet stejně, protože tabák je návyková droga, jejíž užívání škodí zdraví. Méně škodlivé alternativy klasických výrobků navíc mohou v některých případech přivádět ke kouření nové lidi. Mezi zdravotníky jde prý každopádně o kontroverzní téma.

Ráj pro pašeráky – nebo ne?

Jak už bylo zmíněno, v reakci na některé navrhované body se ozvaly obavy z nárůstu nelegálního obchodu s tabákovými výrobky. Evropská komise chce tyto obavy řešit některými opatřeními v oblasti sledovatelnosti a bezpečnostních prvků. Uznává totiž, že padělání a pašování cigaret i jiných produktů představuje v současné době významný problém, i když odmítá, že by se v budoucnu podobné případy mohly objevovat častěji kvůli přijetí nové regulace.

K přijetí technických opatření, která se týkají sledovatelnosti a identifikace, zmocňuje Komisi už směrnice z roku 2001. Tato pravomoc však dosud nebyla využita. Vzhledem k tomu, že koncept sledovatelnosti se v průběhu posledních let vyvinul, je podle exekutivy nutné, aby se právní předpisy doplnily. Směrnice proto stanoví systém EU pro sledování a dohledávání tabákových výrobků na úrovni balení v celém dodavatelském řetězci.

Všechny tabákové výrobky na evropském trhu by tak měly být v budoucnu označeny jedinečným identifikátorem. Ten by měl obsahovat informace o datu výroby, údaje o výrobním závodě, výrobní směně a podobně. Kromě toho by měly mít obaly také viditelné bezpečnostní prvky, které usnadní identifikaci pravosti výrobků. Kritici upozorňují na to, že posílení systému sledovatelnosti v rámci EU příliš nepomůže proti přísunu nelegálních cigaret ze zemí mimo Unii – padělatelé se totiž do systému přirozeně registrovat nebudou. K účinnému boji proti padělání a pašování by tak prý pomohla jedině globální spolupráce.

V červnu Komise představila speciální balíček opatření, který by měl Evropě v boji s nelegálním obchodováním pomoci. Unie také požaduje, aby se k obchodním dohodám, které by zajistily lepší kontrolu výroby tabáku, zapojilo například také Rusko. V současné době je nejvýznamnější globální iniciativou v boji proti ilegálnímu obchodu Protokol o nezákonném obchodování s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě FCTC.

„Příliš mnoho přenesených pravomocí“

Nejen jednotlivá opatření směrnice, ale také některé technické a právní aspekty regulace se staly předmětem živé debaty. Některým členským státům se například nelíbilo, že Komise si v návrhu legislativy přivlastňuje velký počet prováděcích pravomocí.

Podle evropských pravidel má Komise právo přijímat v některých případech opatření, která umožní realizaci právního předpisu. Tyto změny však nesmí měnit jádro vlastní legislativy schválené Evropským parlamentem a členskými státy. Podle některých zemí není zřejmé, zda navrhované přenesení pravomocí v případě tabákové směrnice tento požadavek splňuje – některé prováděcí akty by prý mohly podstatu nové legislativy měnit. Rozsah pravomocí se jim také zdá příliš rozsáhlý.

Podle návrhu by měla mít Komise prováděcí pravomoci například v úpravě maximálního obsahu škodlivin, vytváření seznamu povolených a zakázaných látek v tabákových výrobcích, úpravě znění a podoby zdravotního varování na krabičkách nebo požadavků na tvar balení.

Subsidiarita na pořadu dne

Skloňovat se v souvislosti s návrhem směrnice začala také subsidiarita – tedy princip, podle kterého se má rozhodování o veřejných záležitostech odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který má nejblíže k občanům. Aby bylo toto pravidlo dodržováno, mohou parlamenty jednotlivých členských zemí zaslat evropským institucím tzv. odůvodněné stanovisko, pokud se domnívají, že nějaký evropský legislativní návrh princip subsidiarity porušuje. Mají na to vždy osm týdnů od zveřejnění návrhu. Zákonodárný sbor každé země disponuje dvěma hlasy. Pokud legislativní návrh obdrží více než třetinu z celkového počtu možných „negativních hlasů“, je mu udělena tzv. žlutá karta. Instituce, která návrh podala, pak musí text projednávané legislativy znovu přehodnotit.

V případě tabákové směrnice k udělení žluté karty nedošlo. V určeném termínu však odůvodněné stanovisko zaslal poměrně vysoký počet národních parlamentů. Ozvaly se zákonodárné sbory Bulharska, Dánska, Itálie, Portugalska, Rumunska, Řecka a Švédska a s nimi také český sněmovní výbor pro evropské záležitosti. Celkem bylo odůvodněných stanovisek v určeném termínu zasláno čtrnáct, k udělení „žluté karty“ tedy chyběly čtyři.

Stanoviska:

„Čísla hovoří sama za sebe: tabák zabíjí polovinu svých konzumentů a je vysoce návykový. Protože 70 % kuřáků začíná kouřit před dosažením 18 let, cílem dnešního návrhu je snížit atraktivnost tabákových výrobků a konzumace tabáku, a tak odradit mladé lidi od toho, aby začali kouřit. Spotřebitelé nesmí být klamáni: tabákové výrobky by měly vypadat a chutnat jako tabákové výrobky a tímto návrhem se zabezpečí, že se atraktivní balení a aromata nebudou používat jako marketingová strategie,“ prohlásil při představení návrhu na revizi tabákové směrnice evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg.

„Opatření je třeba přijímat na úrovni EU především proto, aby se všichni občané EU mohli spolehnout na to, že na úrovni EU platí stejné zdravotní a bezpečnostní normy a pravidla,“ vysvětluje Zuzana Pavlíčková z tiskového oddělení Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Ani nejzarytější kuřáci jistě nechtějí, aby začínalo kouřit více mladých lidí. Z průzkumů vyplývá, že kuřáci nechtějí, aby jejich děti začínaly kouřit,“ uvedla zpravodajka Evropského parlamentu k tabákové směrnici Linda McAvanová (S&D) na veřejném slyšení, které v únoru 2013 pořádal její parlamentní výbor, tedy výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

„Je to přece otázka priorit a svědomí. Buď je pro nás důležité zdraví a snížení počtu mrtvých nebo zisky legálního drogového průmyslu,“ řekl EurActivu český zástupce ve výboru ENVI Pavel Poc (S&D).  „Někdo se mně ptal, co řeknu 1.500 lidem, až je propustí Philip Morris v Kutné Hoře. Tak jsem se ho na oplátku zeptal, co řekne rodinám obětí kouření. Na následky kouření zemře v Česku 50 lidí denně, takže cigarety tu fabriku vyhubí během jediného měsíce,“ dodal europoslanec, který návrh Komise podporuje.

Kriticky se k němu naopak staví další český europoslanec v ENVI Milan Cabrnoch (ECR). „Myslím si, že by směrnice měla být zamítnuta, protože v této oblasti není zásadní důvod, aby byla regulována z Bruselu, jakkoliv je celá řada důvodů, aby regulována byla. Rád bych také podotknul, že bychom měli k této regulaci přistupovat opatrně kvůli možným negativním dopadům. Je tady například nebezpečí nárůstu černého trhu. Jestliže navrženými opatřeními zkomplikujeme legální výrobu a prodej cigaret v EU, hrozí, že na trhu budou tyto výrobky vytlačovány cigaretami nelegálně dováženými nebo nelegálně vyráběnými,“ sdělil EurActivu v rozhovoru.

„Nemám nic proti zdravotním tvrzením, ale zákaz určitých produktů pod vlajkou ochrany zdraví považuji za hloupost,“ říká k tématu jeho stranický kolega Miroslav Ouzký, který také zasedá v ENVI.

„Kuřáci podle mého názoru kouřit nepřestanou a směrnice bude mít jediný efekt – bude se prodávat více zboží vyráběného načerno, které nebude procházet přísnými hygienickými a dalšími kontrolami,“ uvedl pro EurActiv také eurospolanec Jan Březina (EPP), který zasedá ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

S návrhem směrnice nesouhlasí ani další člen ITRE Evžen Tošenovský (ECR), podle jehož názoru je osvěta, veřejná informovanost a zodpovědnost každého jednotlivce důležitější než regulace. „Nebo budeme postupně regulovat alkohol, tučná jídla v restauracích a mnoho dalších věcí jen kvůli tomu, aby lidé měli pocit, že nenesou žádnou zodpovědnost za svůj život?“ říká europoslanec.

„Je věcí názoru, jestli se tím zakládá nějaký precedens, a já názor nikomu neberu,“ reagovala europoslankyně Zuzana Roithová (EPP) na obavy některých podniků, že nová regulace v oblasti tabáku se může stát precedentem pro další výrobky, jako je například alkohol nebo nezdravé potraviny. Členka výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) připomněla, že k revizi dosavadní směrnice z roku 2001 Komisi vyzvala Evropská rada, která reprezentuje členské země. „Nefunguje tu žádný diktát, Evropská komise je zkrátka povinna pracovat a členské státy měly dát případně už dávno najevo, že s kouřením nechtějí bojovat,“ řekla redakci.

„I když je ochrana zdraví velmi důležitá, je na členských státech, a nikoli na Evropské unii, aby přijaly v tomto ohledu příslušná opatření. Článek 168 odstavec 5 SFEU výslovně vylučuje jakoukoli harmonizaci právních předpisů členských států v souvislosti s opatřeními, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví, pokud jde o tabák,“ uvedl český europoslanec Jiří Maštálka (GUE/NGL), který je stínovým zpravodajem ke směrnici ve výboru pro právní záležitosti (JURI).

„Kouření je nejčastější zdravotní riziko v Evropě, kterému se lze vyhnout. Způsobuje více problémů než alkohol, užívání narkotik a obezita. Jde o záchranu životů, o ochranu našich občanů, jde o ochranu dětí,“ řekl během únorového veřejného slyšení ve výboru ENVI irský ministr zdravotnictví James Reilly, jehož země v první polovině roku 2013 předsedala Radě EU. Ministr se osobně zavázal k boji proti kouření a prohlásil, že Unie se má podle něj zaměřit nejen na regulaci tabákových výrobků, ale také na pomoc kuřákům při odvykání a na informační kampaně.

„Předsednictví je přesvědčeno, že členské země budou schopné revizi tabákové směrnice přijmout, pokud se podaří dosáhnout kompromisu, který bude každou z nich respektovat. Věříme, že se toho podaří dosáhnout do konce roku a jsme také připraveni úzce spolupracovat s nadcházejícím řeckým předsednictvím, abychom zajistili, že se Unie vyvíjí jednomyslně,“ řekl redakci mluvčí litevského ministerstva zdravotnictví Julius Naščenkovas. Litva předsedá Radě EU ve druhé polovině roku 2013.

V České republice je návrh tabákové směrnice v gesci ministerstva zemědělství. „Oba považujeme za to nejdůležitější v životě člověka zdraví. Máme ale trochu obavu, že evropská směrnice spíše vyžene tabákový průmysl z Evropy a na léčení zdraví se toho příliš nezmění,“ shrnul v květnu 2013 na tiskové konferenci tehdejší český ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) postoj, na kterém se shodl během jednání se svým polským protějškem Stanisławem Kalembou.

„Navržená regulace může paradoxně vést ke ztrátě významného počtu pracovních míst v řadě členských států. Jsme přesvědčeni, že princip nadměrné regulace či dokonce zákaz uvádění některých tabákových výrobků na trh EU nesměřuje ani ke zlepšení fungování vnitřního trhu, ani k naplnění cílů probíhající reformy Společné zemědělské politiky,“ řekla při setkání evropských ministrů zemědělství  náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková.

„Myslím, že tabáková lobby je poměrně silná,“ řekl v březnu  bývalý český ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09).  „Ze strany Velké Británie či Irska zaznívá ostře protikuřácký hlas. Ze strany jiných zemí jsou rozpaky a určitá opatrnost, aby se najednou nezhroutila ekonomika, která se kolem toho točí. Kromě České republiky mělo výhrady Maďarsko, kde je kuřáctví značně rozšířené. Polsko, pokud vím, je velkým producentem cigaret. Bulharsko produkuje tabák. To jsou všechno země, jež se tomu budou evidentně bránit,“ řekl v rozhovoru pro server iDNES.cz.

„Pokud na trhu nebudou slabší, tzv. zavádějící, parfémované a podobné cigarety, pak začínající kuřáci sáhnou po tom, co bude – tedy po těch ‚nezdravých‘. Změní se tedy struktura nabízených cigaret, ale kouřit se bude určitě dál. Takže nejdříve je potřeba začít osvětou, ne tvrdou regulací. Protože zakázané ovoce nejvíce chutná,“ domnívá se senátní zpravodaj k problematice Antonín Maštalíř (ČSSD), který je členem výboru pro záležitosti EU.

Také předseda výboru, senátor Miroslav Krejča (bezp.) redakci sdělil: „Unie by se měla především soustředit na osvětu a nastavení pravidel, jak přistupovat ke kouření a kuřákům všude tam, kde se tváříme, že vytváříme jednotný trh – například v dopravě, ve službách a podobně.“

„Směrnice je jistě pouze jedním z nástrojů a má spíše deklaratorní efekt. Strategie kontroly tabákových výrobků a boje s kouřením má řadu opatření od omezení reklamy přes daňová opatření, pomoc kuřákům v odvykání až po trvalou osvětu, zejména v mladé generaci. Je běžně známa z řady vyspělých zemí, Česká republika je v tomto zcela na chvostu,“ řekl k tomu senátor ČSSD Jan Žaloudík, který zasedá ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

„Argumentace, že tabákové výrobky představují příjem státního rozpočtu a podobně, to je populismus a nic jiného. Je prokázáno, že kouření a zdravotní následky jsou pro stát větší zátěží,“ dodal předseda výboru, senátor Miloš Janeček (ČSSD).

„Jestliže se zmenší prostor pro ochranné známky na krabičkách, je pro nelegální výrobce jednodušší takovéto ‚no name‘ krabičky vyrobit. Část ochranných prvků je zapracována přímo do grafiky, další ochranné prvky jsou zjistitelné až po rozbalení krabiček. Ale i takovéto krabičky budou muset být označeny tabákovou nálepkou, lidově řečeno kolkem. Ta by měla být i pro kupujícího prvotní informací o legálnosti,“ uvedl k problematice nelegálního obchodu s tabákovými výrobky tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel ČR Jiří Barták.

„Návrh směrnice by mohl znamenat výrazné zvýšení administrativní zátěže pro výrobce tabákových výrobků a zvětšená zdravotní varování představují přímé porušení závazků v oblasti práv duševního vlastnictví na mezinárodní i evropské úrovni, stejně tak i vůči legislativám národních států,“ uvedla obavy Hospodářské komory ČR její tisková mluvčí Lenka Vodná.

„Zajímavé je, že Evropská komise coby cíl nové regulace deklaruje harmonizaci předpisů týkajících se výroby a prodeje tabáku v zemích EU. Na druhou stranu ale umožňuje členským státům zavádět odlišná opatření, než sama navrhuje. V tom přístupu vidím značnou nedůslednost. De facto tak Komise sama připouští, že nejúčinnější regulace je přijímána na úrovni členských států, což vede k oprávněným pochybám o reálném efektu celoevropské regulace tabáku,“ sdělila v květnu redakci tehdejší ředitelka marketingu a komunikace Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, která již v současné době působí jako tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

„Obáváme se nepromyšlené regulace trhu a možnosti rozšíření na další komodity. Návrh tabákové směrnice označuje tabákové výrobky za komoditu, která není ‚běžnou‘, kvůli škodlivým účinkům tabáku. Při takovém ‚definování‘ spotřebního zboží by bylo možné do skupiny ‚ne-běžných‘ zařadit i celou škálu dalších komodit, jako například alkoholické nápoje, potraviny s vyšším obsahem tuku či cukru apod. Návrh vytváří precedens, z něhož se může odvíjet další budoucí regulace výroby, propagace a prodeje s dopady na potravinářský průmysl,“ uvedl obavy Svazu obchodu a cestovního ruchu jeho prezident Zdeněk Juračka.

„Není myslím nutné, abych stále opakovala, že tabákové výrobky nejsou normální produkty. Kdybychom chtěli v současné době uvést na český nebo evropský trh jiný podobně nebezpečný výrobek, který zabíjí polovinu svých konzumentů, nikdo by to nedovolil. Kdyby existoval sýr, po jehož pravidelné konzumaci byste umřela o čtrnáct let dřív, taky by ho nikdo nemohl prodávat,“ řekla EurActivu v nedávném rozhovoru Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.

„Kouření se již dlouho považuje za škodlivé v jakémkoliv množství, zatímco u potravin či nápojů tomu tak není. Žádný výzkum nepotvrzuje, že by např. tuk nebo alkohol byly škodlivé v jakémkoliv množství. Naopak – všeobecně se uznává, že určité množství tuku je pro správnou výživu nezbytné a pomalu se prosazuje i názor, že menší množství alkoholu je rovněž pro zdraví důležité. Z tohoto důvodu jediná regulace, která by se dala u potravin a nápojů odůvodnit, je regulace předepisující údaje na obalech o složení dané potraviny, která má lidem usnadnit volbu potravin tak, aby nevědomky nekonzumovali více určitých látek, než chtějí. Tyto regulace jsou však již zavedeny,“ řekl k podobným obavám Pavel Bratinka, spolumajitel lobbistické společnosti Euroffice Praha – Brusel, která se evropskou politikou dlouhodobě zabývá.

„Varování, která jsou tam dnes, jsou jasná a zřejmá. Jako spotřebitelé jsme buď všichni svéprávní anebo nejsme svéprávní. Musíme za své osudy do určité míry rozhodovat sami. To je naše krédo, které promítáme do tohoto případu,“ vysvětlil postoj k návrhu na zvětšení zdravotních varování předseda představenstva Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.

REKLAMA
REKLAMA