Unie otevírá diskusi o sociální dimenzi EU

Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
sociální politika
@ Shutterstock

Sociální politika se znovu stává předmětem diskusí evropských politiků. Může za to mimo jiné nový dokument Evropské komise, který předestírá možnosti budoucího vývoje sociální Evropy. Komise dále představila Evropský pilíř sociálních práv, který má přispět ke zlepšení životních a pracovních podmínek Evropanů, a zajišťovat rovné příležitosti.

Pojem sociální politika zahrnuje celou řadu oblastí:

sociální politika

Evropská unie sice nemá v sociálních oblastech příliš mnoho pravomocí, může však členským státům pomoci při udávání směru jejich národních politik. Snaží se o to již od svých počátků, ačkoli Evropské společenství bylo nejprve ekonomickým projektem. Již zakládající smlouvy o Evropském hospodářské společenství však obsahují cíle v oblasti sociální politiky, která měla doprovázet ekonomický pokrok.

Vývoj sociální politiky EU

1957: založen Evropský sociální fond (ESF). Fond pomáhá lidem najít zaměstnání, podporuje pracovní místa a zajišťuje spravedlivější pracovní příležitosti pro všechny občany EU

1957: založen Hospodářský a sociální výbor, poradní orgán poskytující institucím EU nezávazná stanoviska k připravované legislativě. Zastupuje zájmy zaměstnavatelů, zaměstnanců a občanské společnosti

1958: vznik Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE (do roku 2007 Evropské sdružení průmyslových a zaměstnavatelských svazů UNICE), členem je i český Svaz průmyslu a dopravy

18. října 1961: podpis Evropské sociální charty v Turíně pod Radou Evropy, jejíž cílem je ochrana sociálních a hospodářských práv

1961: založeno Evropské centrum podniků veřejného sektoru CEEP, které pomáhá podnikům kontaktovat úředníky EU a informuje své členy o činnosti unijních institucí

1963: Komise poprvé navrhla harmonizaci sociálních práv v Evropském společenství – neúspěšně.

1973: založena Evropská odborová konfederace ETUC, která má chránit sociální, ekonomické a kulturní zájmy zaměstnanců, členem je také Českomoravská konfederace odborových svazů ČMKOS

1974-1976: vznik 1. Sociálního akčního programu s cílem zvýšit zaměstnanost, zlepšit životní a pracovní podmínky zaměstnanců

1975: vznik Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop se sídlem v Berlíně

1975/1976: vznik Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek Eurofound se sídlem v Londýně

7. – 8. dubna 1978: zasedání Evropské rady v Kodani, kde se poprvé řešily otázky zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem a nezaměstnaností mladých lidí

leden 1985: z podnětu předsedy Komise Jacquese Delorse zahájen tzv. proces z Val Duchesse (sociální dialog) – série zasedání a jednání Komise s ETUC a UNICE o otázkách zaměstnanosti

sociální politika

Jacques Delors

červen 1987: založen program Erasmus

červenec 1987: vstup v platnost Jednotného evropského aktu, jehož součástí je harmonizace podmínek upravující bezpečnost práce a ochranu zdraví pracujících

září 1988: pracovní dokument Komise „Sociální dimenze vnitřního trhu“, ve kterém je kladen důraz na interakci mezi sociální politikou a jednotným pracovním trhem

1988: Kongres evropské odborové federace, na kterém předseda tehdejší Komise Jacques Delors předkládá koncepci Evropského sociálního prostoru zahrnující přijetí Charty základních sociálních práv pracujících

12. prosince 1989: členské státy přijaly Chartu základních sociálních práv pracujících

1990: vzniklo Evropské ženské lobby, které zastřešuje řadu ženských asociací a organizací po celé EU

1992: přijata Strategie konvergence o stanovení minimálních standardů ke sbližování sociálních systémů členských států

1993: vznikl Výbor pro sociální dialog, který asistuje Komisi při přípravě sociální agendy

listopad 1993: vstup Maastrichtské smlouvy v platnost. Obsahuje nové kapitoly o sociální politice a rozšiřuje činnost Společenství i do dalších oblastí, jako je vzdělávání a odborná příprava, kultura, zdravotnictví a ochrana spotřebitele. Evropský sociální fond získává více úkolu, například podporu rekvalifikace. Primární právo je protokolem rozšířeno o Chartu z roku 1989, kterou doplňuje Dohoda o sociální politice mezi členskými státy a Spojeným královstvím

prosinec 1993: přijata Bílá kniha „Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed do 21. století“, která řeší nezaměstnanost, slabou konkurenceschopnost a klade důraz na vzdělávání a odbornou přípravu mladých lidí

červenec 1994: přijata Bílá kniha „Evropská sociální politika – cesta vpřed pro Unii“. Její snahou je zapojit všechny občany do hospodářského rozvoje, zvýšit šanci na zisk placeného zaměstnání. Rozvíjí Evropskou službu zaměstnanosti (EURES), podporuje odborné přípravy a rekvalifikace a usiluje o rovné příležitosti mužů a žen.

1996: vznik Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci EU-OSHA

červen 1996: přijat plán Komise „Akce týkající se zaměstnanosti v Evropě: pakt důvěry“

14. prosince 1996: Evropská rada schválila tento plán Komise a přijala Dublinskou deklaraci o zaměstnanosti, která klade důraz na hospodářský růst a zaměstnanost, modernizaci trhů zboží a služeb a investice do lidských zdrojů

21. listopadu 1997: na mimořádném zasedání Evropské rady v Lucemburku přijata Evropská strategie zaměstnanosti, jejímž cílem je boj proti nezaměstnanosti, a to zejména u mladých a dlouhodobě nezaměstnaných. Dnes je součástí Strategie Evropa 2020 a provádí se v rámci evropského semestru.

květen 1999: vstup Amsterodamské smlouvy v platnost, začlenění Dohody o sociální politice do ustanovení Smlouvy, připojena sociální kapitola o zdraví a bezpečnosti v práci, rovnosti pohlaví v otázce platů a boji proti vyloučení z trhu práce.

24. března 2000: přijetí Lisabonské strategie s cílem vytvořit z Evropy nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě. Klade přitom důraz na zachování vysoké úrovně sociální ochrany a soudržnosti.

červen 2000: Komise navrhla Evropskou sociální agendu

7. prosince 2000: přijetí Charty základních práv EU, obsahuje občanská, politická, hospodářská a sociální práva a od přijetí Lisabonské smlouvy je právně závazná

únor 2003: vstup Niceské smlouvy v platnost, vznik Výboru pro sociální ochranu, tedy poradního orgánu Rady ministrů pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Jeho role byla v roce 2015 posílena s ohledem na vývoj evropského semestru

2005: přijato Sdělení Komise „Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie“. Cílem je vyšší a trvalý růst, a vytváření lepších pracovních míst. Členské státy mají podle sdělení každý rok předkládat Národní program pro růst a zaměstnanost

únor 2005: přijato Sdělení Komise o sociální agendě s heslem „Sociální Evropa ve světovém hospodářství: pracovní místa a příležitosti pro všechny“ (2005-2010)

březen 2005: Evropská rada přijala Evropský pakt mládeže – jeden z nástrojů k dosažení cílů Lisabonské strategie

prosinec 2006: zřízen Fond pro přizpůsobení se globalizaci (2007-2013) určený lidem, kteří přišli o práci

červenec 2008: Komise přijala Obnovenou sociální agendu s podtitulem „Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (2008-2010). Agenda obsahuje soubor iniciativ o sociální Evropě

prosinec 2009: vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Plná zaměstnanost a sociální pokrok se stávají obecným cílem Unie.

březen 2010: přijata nová Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování. Ustavuje iniciativy jako například Mládež v pohybu, Program pro nové dovednosti a pracovní místa či Evropskou platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

duben 2010: zřízen Evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování

2010: založen Evropský institut pro rovnost žen a mužů

duben 2011: revidována Evropská sít služeb zaměstnanosti EURES, která vyřizuje nabídky volných pracovních míst a žádosti o zaměstnání napříč členskými státy

únor 2012: Bílá kniha Komise „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“

sociální politika

Zaměstnanost a rovnost žen a mužů na trhu práce jsou prioritami EU již několik let. Zdroj: Pixabay

duben 2012: Komise vydala balíček týkající se zaměstnanosti, podpory vytváření pracovních míst a obnovy dynamiky trhů práce

prosinec 2013: vznik Programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace EaSI (2014-2020), který nahradil Evropský nástroj mikrofinancování Progress z roku 2010

2013: vznik tzv. Záruky pro mladé lidi, jejímž cílem je poskytnout kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské programy nebo stáže pro mladé lidi.

2013: přijata Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

2014: založena Evropská síť pro sociální politiku ESPN, která poskytuje Komisi nezávislé informace, analýzy a expertizy

březen 2014: zřízen Fond evropské pomoci nejchudším osobám FEAD (2014-2020)

červen 2015: Zpráva pěti předsedů „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“, klade důraz na vyšší růst, zaměstnanost, sociální spravedlnost a soudržnost

červenec 2015: podpis dohody o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), který je jádrem Investičního plánu pro Evropu. Fond podporuje projekty, které přispívají ke vzniku nových pracovních míst

září 2015: projev předsedy Komise Jean-Claude Junckera o stavu Unie, zmiňuje plán vytvořit Evropský pilíř sociálních práv, který by reagoval na měnící se evropskou společnost a trh práce a přispěl k obnově konvergence v rámci eurozóny

8. března 2016: Komise zahájila veřejnou konzultaci o Evropském pilíři sociálních práv

10. června 2016: přijata Nová agenda dovedností pro Evropu, jejíž cílem je zvýšit úroveň dovedností Evropanů a vyřešit nesoulad mezi poptávkou na trhu práce a nedostatečnými schopnostmi nezaměstnaných

7. prosince 2016: zahájena činnosti Evropského sboru solidarity

leden 2017: Evropský parlament přijal Usnesení o evropském pilíři sociálních práv s cílem zlepšit pracovní podmínky v 21. století, přizpůsobit legislativu současným trendům a podpořit základní sociální jistoty v oblasti bydlení, zaměstnání, zdraví i vzdělávání

1. března 2017: Komise předložila Bílou knihu o budoucnosti Evropy

26. dubna 2017: Komise přijala Evropský pilíř sociálních práv, tedy balíček návrhů na reformu sociální politiky. Komise dále vydala diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy

26. září 2017: V rámci Evropského pilíře sociálních práv Komise zahájila konzultaci se sociálními partnery o modernizaci pracovních smluv. Do konce roku má v plánu navrhnout revizi směrnice o pracovních smlouvách z roku 1991.

17. listopadu 2017: summit v Göteborgu zaměřený na evropské sociální otázky

V dokumentu Komise nastínila tři možnosti pro budoucí vývoj sociální politiky EU. První scénář ji omezuje pouze na volný pohyb. Unie by v tomto případě přestala podporovat výměnu informací mezi členskými státy ohledně osvědčených postupů ve vzdělávání či kultuře. Dále by pozastavila financování programů, které se sociální politikou EU souvisí.

Druhou variantou je spolupráce pouze těch států, které mají zájem. Na sociální politice by tak společně pracovaly například jen státy eurozóny.

Poslední možnost počítá se zapojením všech členských zemí. O sociální politice by i nadále rozhodovaly národní vlády a EU by je podporovala při sjednocování předpisů. Ideálním výsledkem by byla Unie, ve které mají všichni Evropané přístup ke stejným sociálním právům.

Stanoviska

Sociální politika a její posilování v rámci Evropské unie je jednou z priorit současné Komise. „Předložením Evropského pilíře sociálních práv spolu s prvním souborem iniciativ, které jej doprovázejí, plníme svůj slib a otevíráme zcela novou kapitolu,” prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová zdůraznila, že se jedná o začátek procesu vedoucího ke zlepšení politiky zaměstnanosti a že bude nejprve nutné vést diskuse se sociálními partnery, s Evropským parlamentem i se členskými státy.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky může Evropský pilíř sociálních práv pomoci skloubit různé vize členských států a vytvořit skutečnou sociální Evropu. Česká republika by v tomto případě potřebovala, aby se přiblížila platům a životním podmínkách ostatních států EU. „ Německé a rakouské mzdy jsou nám stále stejně vzdálené jako v době, kdy jsme do EU vstupovali,” prohlásil Sobotka. Základním principem sociální Evropy by tak měla být konvergence příjmů a životní úrovně mezi členskými státy EU.

Spolupráci v oblasti sociální politiky vítají také odbory. „ČMKOS považuje společnou sociální politiku na úrovni EU obecně za pozitivní faktor, neboť většinou je jejím cílem dosažení vyšších sociálních standardů, než jak jsou v současnosti nastaveny v našich podmínkách,” uvedla Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zaměstnavatelé však mohou na iniciativu Komise a dokument předkládající vize budoucí sociální politiky EU pohlížet opačně. „Reflexní dokument nepřináší žádnou přidanou hodnotu, vychází z omezeného pohledu Evropského pilíře sociálních práv a nesměruje ani k posílení růstu, ani tvorbě pracovních míst,” řekla Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy.

V souvislosti s diskusí o budoucnosti sociální politiky se objevují i názory, že její regulace na evropské úrovni nemusí být prospěšná ekonomice. Myslí si to europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE) z výboru pro zaměstnanost a sociální věci. „Souhlasím s tím, že je potřeba reagovat na změny, které se v posledních letech odehrály na evropském trhu práce, iniciativa Evropské komise ovšem zachází až příliš daleko.”

Použité zdroje

Síť EurActiv

http://euractiv.cz/factsheet/socialni-politika/nova-agenda-dovednosti-pro-evropu-factsheet/

http://euractiv.cz/clanky/budoucnost-eu/sef-komise-juncker-predstavil-pet-scenaru-budoucnosti-eu/

http://euractiv.cz/pr-sdeleni/socialni-politika/musime-posilit-socialni-prava-a-zlepsit-podminky-na-pracovnim-trhu/

http://euractiv.cz/clanky/ekonomika-a-euro/otazky-a-odpovedi-k-cemu-slouzi-investicni-plan-pro-evropu-a-fond-efsi-013166/

Jiné internetové zdroje

https://www.euroskop.cz/688/sekce/zamestnanost-a-socialni-veci/

Generální ředitelství Evropské komise pro Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=1

Rozsudky Evropského soudního dvora/Soudního dvora EU: http://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/cs/

Tisková zpráva Komise z 26. dubna 2017 o evropském pilíři sociálních práv: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1007_cs.htm

Tiskové zprávy (předsedy) Evropské rady: http://www.consilium.europa.eu/cs/european-council/president/news/

Sekundární literatura

Brdek, Miroslav, Hana Jírová, and Vojtěch Krebs. 2002. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI.

Fiala, Petr, and Markéta Pitrová. 2009. Evropská Unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Leibfried, Stephan. 2010. “Social Policy: Left to the Judges and the Markets?”. In Policy-Making in the European Union, edited by Helen S. Wallace, Mark A. Pollack and Alasdair R. Young. 6th ed., 253-281. New European Union Series. New York: Oxford University Press.

REKLAMA
REKLAMA