Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
sociální politika EU
@ Shutterstock

Sociální politika zahrnuje široké spektrum témat, která doprovází každodenní život lidí, od vzdělání přes zajištění rodiny a pracovní právo až po důchodový systém. Evropská unie nyní stojí před otázkou, zda a v jaké míře se má podílet na tvorbě sociálních standardů v členských zemích.

Diskusi o sociální dimenzi EU otevřela Evropská komise v souvislosti s Bílou knihou o budoucnosti EU a při této příležitosti představila Evropský pilíř sociálních práv, který má sloužit státům jako vodítko ke sbližování pracovních a životních podmínek jejich občanů. Nová práva v něm obsažená jsou směřována zejména státům eurozóny, mohou být však uplatňovaná i v ostatních zemí Unie včetně České republiky. Sociální politika EU však není žádný nový pojem, má kořeny již v samotných zakládajících smlouvách.

Sociální dimenzi EU pociťují studenti i pracující

Do sociálního rozměru Unie lze zařadit následující témata, kterým se Komise hodlá věnovat i v rámci zmíněného pilíře sociálních práv.

Vzdělávání

Evropská unie dlouhodobě podporuje přeshraniční spolupráci škol, univerzit a zaměstnavatelů. Jedná se například o program Erasmus+ či projekty zaměřené na celoživotní vzdělávání. Evropané si své zkušenosti a dovednosti mohou zapisovat do takzvaného Europassu, který slouží jako mezinárodní životopis.

Kromě konkrétních projektů vydala Unie členským státům řadu doporučení, jakým směrem by se měl vyvíjet systém vzdělávání. Apelovala zejména na zajištění nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu či stáže do čtyř měsíců od ukončení školy. Dále se Unie angažuje v podpoře odborného vzdělání.

Evropská komise chce jít v této oblasti ještě dál. Navrhla proto Novou agendu dovedností pro Evropu, ve které se snaží vypořádat s nedostatečnými dovednostmi Evropanů a mezerami mezi absolventy a poptávkou na trhu práce. V rámci Evropského pilíře sociálních práv se Komise zaměřuje zejména na inkluzivní vzdělání, aby osoby se speciálními potřebami měly stejné příležitosti jako ostatní.

sociální politika EU

Rovnost příležitostí

Zákaz diskriminace patří mezi základní kameny mezinárodního práva, EU ho proto zapracovala i do své legislativy. Důraz na rovné příležitosti umocňuje prostřednictvím směrnic. Členské země jsou tak zavázány k tomu, aby zajistily občanům odpovídající podmínky bez ohledu na pohlaví, náboženství, zdravotní postižení, sexuální orientaci, věk či etnickou příslušnost.

V budoucnu se chce Brusel zabývat zejména skloubením pracovního a rodinného života. K již navrženým opatřením patří zavedení otcovské dovolené a dovolené pro osoby pečující o své blízké. Další návrhy mají zabránit diskriminaci při poskytování sociálních dávek, bydlení či vzdělávání.

Pomoc nezaměstnaným

Lidé, kteří jsou více než 18 měsíců bez práce, by podle unijních doporučení měli mít nárok na odbornou pomoc při hledání nového zaměstnání. Unie se také snaží podpořit podnikatelského ducha a vytvořit nové pracovní příležitosti, například skrze Evropský sbor solidarity či různé dotační programy.

V budoucnu hodlá rozvíjet také poskytování sociální ochrany lidem, kteří si hledají zaměstnaní nebo přechází do jiného pracovního poměru.

Pracovní podmínky a prostředí

sociální politika EU

Bezpečnost především. Zdroj: Pixabay

Unie garantuje, že pracovníci mají nárok minimálně na 20 dní neplaceného volna v roce. Dále vydala opatření, která mají chránit pracovníky s částečným úvazkem či smlouvou na dobu určitou před méně příznivým zacházením ve srovnání s pracovníky na plný úvazek či se smlouvou na dobu neurčitou. Apeluje také na to, aby byla dodržována práva osob, které zaměstnávají pracovní agentury.

Pracovní smlouvy by měly být podle Komise v co nejbližší době modernizovány. Dnes totiž EU vychází ze směrnice o pracovních smlouvách z roku 1991, která opomíjí například pracovníky digitálních platforem. V září 2017 proto Komise zahájila jednání s odborovými organizacemi a také s organizacemi zaměstnavatelů na evropské úrovni. Cílem této iniciativy je zavedení pracovních smluv, které budou spravedlivější a lépe předvídatelné.

Komise zatím navrhuje změnu ve třech oblastech. Nejprve by se měla směrnice z roku 1991 rozšířit na všechny pracovníky, včetně ty z krátkodobým úvazkem či netypickými druhy smluv. Zaměstnanci by dále měli mít povinnost písemně informovat zaměstnance o pracovním harmonogramu, podmínkách zkušební doby,  přesčasů atp. V neposlední řadě by se nová úprava měla týkat flexibilních pracovních úvazků, které by měly být v budoucnu pro zaměstnance více předvídatelné. Konkrétní legislativní návrh chce Komise předložit do konce roku 2017.

EU také stanovila členským  zemím minimální požadavky na bezpečnost a zdraví pracovníků. Obecně se zabývá i odpovědností zaměstnavatele a povinnostmi pracovníků. I v této oblasti chce Komise ještě zapracovat. Týká se to například práce s nebezpečnými chemickými látkami. Dále chce prozkoumat nová rizika, která hrozí zaměstnancům v souvislosti s pokročilejšími technologiemi, a to například v sektoru zemědělství či rybářství.

Mzdy a minimální příjem

Pravomoci Unie jsou v otázce výše platů velmi omezené. EU však situaci v členských zemích monitoruje a poskytuje jim doporučení s cílem zajištění dostatečné životní úrovně pracujících lidí.

Podobně chce EU jednat také s lidmi, kteří práci nemají. Členské země by je měly podle Komise ochránit před chudobou skrze poskytnutí minimálního příjmu, zároveň je ale nesmí podporovat v nečinnosti.

Minimální příjem by měly země zajistit také důchodcům či znevýhodněným lidem.

Sociální dialog

Sociální politika Unie se má odvíjet od diskuse se sociálními partnery, tedy se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, jako jsou konfederace a asociace podnikatelů či odborové svazy. EU se věnuje zejména sdílení informací při hromadném propouštění zaměstnanců nebo přípravě na restrukturalizace.

Komise chce sociální partnery přímo zapojit do vytváření legislativy a zlepšit výměnu informací mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to nejen v případě hromadného propouštění, jako tomu bylo doposud.

Přístup k základní péči

Platná unijní legislativa uznává nárok na základní sociální zabezpečení.  Konkrétní poskytování péče však zajišťují členské státy samy.

V zájmu EU je snižování chudoby, v budoucnu chce proto více prosazovat opatření, která povedou k zajištění zdravotní péče, vody, hygienického zařízení, energie a bydlení pro všechny osoby, které pobývají v EU.

Kdyby EU ztratila svou sociální dimenzi, …

… nemohla by se podílet na zajišťování důstojné životní úrovně Evropanů.

… vlády členským zemí by si svou sociální politiku určovaly samy. O sociálních záležitostech by tak rozhodoval orgán, který je občanům bližší.

… ubylo by unijních předpisů, tedy i pověstné byrokratické zátěže z Bruselu.

… znamenalo by to sedmadvacet souborů právních předpisů a zároveň fungující jednotný trh s volným pohybem pracovníků. Na každého pracovníka by tak v každé zemi čekala jiná pravidla.

… rozdíly v sociálních standardech mezi jednotlivými zeměmi by bránily využívání výhod volného pohybu napříč Unií.

… země by mezi s sebou nesdílely informace o mzdách, pracovní době či době odpočinku.

… zrušila by se evropská legislativa zajištující podmínky zdraví a bezpečnosti na pracovišti.

… evropské fondy podporující vyšší životní podmínky Evropanů by byly zastaveny.

… zaměstnanci na společném trhu by se nemohli spolehnout na přístup k informacím o svých právech na pracovišti, a to jak při nástupu do nového zaměstnání, tak při případném propouštění.

… občané z jednoho členského státu by se ucházeli o zaměstnání v jiném členském státě za odlišných a často složitějších postupů a kritérií.

… ohroženy by byly i úspěšné programy jako například Erasmus+. Vzdělávání je součást sociální dimenze a bez ní by mohly miliony studentů ztratit možnost stáže či studia v zahraničí.

… sociální systémy členských států by neměly nárok na evropskou finanční podporu určenou na snižování míry nezaměstnanosti mladých či dlouhodobě nezaměstnaných.

sociální politika EU

… členské země by si mohly vzájemně konkurovat snižováním svých standardů.

… hospodářsky slabší členské státy by se potýkaly s  rostoucí mírou chudoby.

… menší země by mohly využívat nižších sociálních standardů a levné práce, aby se jejich firmy staly v Evropě konkurenceschopnější.

… kvalifikovaná pracovní síla by mohla kvůli nedostatečným standardům emigrovat za prací do vyspělých a konkurenceschopných ekonomik, jako je USA, či rozvíjejících se asijských zemí.

… ztratila by podpůrné pravomoci v oblasti kultury, tedy ochrany kulturního dědictví a propagace kulturní rozmanitosti, které do jisté míry mohou budovat důvěru občanů k EU.

… nebyla by zajištěna výměna zkušeností, osvědčených postupů a praxí v oblastech, jako je sociální pomoc, vzdělávání, zdravotnictví, kultura a sport.

… členské státy by se tak rozešly v řadě oblastí, což by mohlo vést i k rozvolnění samotného společného trhu.

… Unie by oslabila svou pozici na globální úrovni.

… řešení celosvětových výzev, jako je stárnutí populace, růst mezinárodní migrace či vlivy technologického pokroku a digitalizace, by bylo na jednotlivých členských státech.

… členské státy by nerušeně volily vlastní přístupy k řešení problémů, které trápí jejich specifické skupiny obyvatelstva.

Má sociální dimenze EU smysl?

Pro šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera je sociální Evropa prioritou. „Od začátku svého mandátu dávám jasně najevo, že chci, aby Evropa byla více sociální.“ Juncker dále upozornil, že diskuse o budoucí sociální politice EU vyvrcholí listopadovou konferencí ve Švédsku. „Využijeme faktu, že se věci daly do pohybu, a sociální priority vyzdvihneme tam, kam patří: na čelní místo evropské agendy,“ uvedl předseda Komise.

Podobně se na to dívá například švédský premiér Stefan Löfven. „Sociální Evropa, v níž platí rovné pracovní podmínky, kde jsou fungující pracovní trhy a kde se vede intenzívní sociální dialog, by pro nás všechny měla být prioritou. Věřím, že na sociálním summitu v listopadu se tomuto cíli opět o kus přiblížíme.“

Myšlence sociálního rozměru EU se nebrání ani český premiér Bohuslav Sobotka. „Sociální systémy se uvnitř Unie zásadně liší. Výzvy a rizika, kterým čelíme, jsou však podobné. Proto musíme vést diskuzi a hledat řešení na evropské úrovni.“

Trebesius: Přídávné sociální požadavky mohou být riskantní.

Sociální politiky zemí se liší například ve velikosti příjmů pro určení minimální dávky, způsobu financování nebo roli odborů ve vztahu ke státu. Podle německé europoslankyně Ulrike Trebesiusové (ECR) „mohou být za současných ekonomických podmínek, které v Evropě panují, přídavné sociální požadavky riskantní.“ Zranitelné budou v tomto smyslu zejména nové a východoevropské země, které si náklady spojené s novými opatřeními nebudou moci dovolit.

Komise se sociální Evropě zatím přiblížila vydáním Evropského pilíře sociálních práv. Společně s ním zveřejnila i legislativní návrhy, které mají harmonizovat sociální politiku zemí včetně zavedení norem pro pracovní smlouvy.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová v souvislosti s návrhy na úpravu pracovních smluv uvedla: Pracovníci mají právo být při nástupu do zaměstnání písemně informováni o svých právech a povinnostech. Avšak miliony Evropanů pracují na základě atypických smluv a neví, jaká jsou jejich práva.” Místopředseda Komise zodpovědný za sociální dialog Valdis Dombrovskis k tomu dodal, že jasná pravidla mohou v konečném důsledku chránit i podniky. „Komise si je vědoma toho, že je třeba nalézt rovnováhu mezi nezbytnou ochranou pracovníků a zajištěním dostatečného manévrovacího prostoru pro podniky, aby mohly vytvářet pracovní místa a inovace na trhu práce,” vysvětlil.

V souvislosti s Evropským pilířem sociálních práv má Česká republika prioritní zájem v tom, aby byly pracovní vztahy flexibilní a v souladu s rodinným životem. Vláda ČR dále klade důraz na srovnání rozdílů mezi odměnami pro ženy a muže či snižování chudoby. Evropský pilíř sociálních práv je podle ní smysluplný, pokud bude snižovat sociální a ekonomické nerovnosti napříč společenskými skupinami a napříč Evropou.

Jourová: Nový návrh Komise přinese větší flexibilitu a lepší ochranu matkám.

Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, v této souvislosti podotkla, že sociální pilíř přinese právě zlepšení podmínek pro pracující rodiče. „Náš nový návrh poskytne větší flexibilitu a lepší ochranu matkám, otcům a pečovatelům bez ohledu na to, zda si budou chtít vzít volno na péči o děti, využít flexibilní pracovní podmínky nebo se vrátit do práce.“

Podle zástupců podnikatelské sféry je však Evropský pilíř sociálních práv nastaven směrem k harmonizaci a posilování sociální politiky bez ohledu na to, jaký bude mít dopad na ekonomiku. „Lidé chtějí především práci a prosperitu, ne nějakou špatnou legislativu podkopávající tvorbu pracovních míst,“ komentovala pilíř prezidentka asociace BusinessEurope Emma Marcegagliaová. Dodala, že Komise paradoxně narušuje sociální dialog a chce po státech činy, které jsou v rozporu s jejími doporučeními. „Stejná Komise, která požaduje od členských států udržitelnost veřejných financí, nyní navrhuje dodatečné sociální výdaje, které nebudou moci financovat.“

Dlabajová: Iniciativa Komise v souvislosti s pilířem sociálních práv zachází až příliš daleko.

Vytvoření sociálního pilíře doprovázela veřejná konzultace, do které se může zapojit široká evropská veřejnost. „Z celkového počtu asi 16 500 bylo však téměř 15 tisíc příspěvků od evropských odborových organizací. To se bohužel velmi odráží také na výsledku, který více než k sociální Evropě směřuje k Evropě socialistické,“ vysvětlila europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

Dlabajová souhlasí s tím, že jistý zásah ze strany Unie je nutný. Svědčí o tom i její aktivní zapojení do projednávání Nové agendy dovedností pro Evropu, která cílí na kvalitnější vzdělání v EU. Iniciativa v souvislosti s pilířem sociálních práv ovšem podle ní zachází až příliš daleko.

Při prezentaci Evropského pilíře sociálních práv navrhla Komise také tři scénáře budoucího vývoje sociální politiky EU. Zatímco první počítá s jejím omezením, druhý nabízí možnost spolupráce pouze státům, které o to mají zájem. „První dva navrhované scénáře mají vyděsit evropské občany ze ztráty jejich životních standardů a práv, členské státy pak ze ztráty finančních prostředků z fondů EU a nečlenské státy eurozóny navíc z jejich odsunutí na druhou kolej a odtržení od jádra,“ upozornila Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy. Tato hrozba má prý všechny přivést ke scénáři třetímu, který odpovídá evropskému pilíři sociálních práv a harmonizaci standardů.

Ministři práce a sociálních věcí EU se Evropským pilířem sociálních práv zabývali koncem října roku 2017 a jednohlasně k němu vyjádřili souhlas. Komise jejich rozhodnut vítala s nadšením.

„Toto zasedání Rady je významným milníkem pro sociální Evropu. Jednomyslná podpora, které se evropský pilíř sociálních práv těší, ukazuje odhodlání všech členských států usilovat o lepší pracovní a životní podmínky v celé Unii,” uvedla eurokomisařka Thyssenová. Harmonizace standardů tak získala zelenou.

Sirovátka: Minimální sociální standardy jsou pro funkčnost jednotného trhu nezbytné.

„Harmonizace není nová myšlenka,“ vysvětlil redakci EurActivu profesor Masarykovy univerzity Tomáš Sirovátka. O minimálních sociálních standardech hovořila i Úmluva mezinárodní organizace práce z roku 1952. Bez nich by se mohl stát jednotný trh nefunkční. Pokročilá harmonizace je však zejména politickým rozhodnutím.

Odborník na sociální politiku z Univerzity Karlovy, Petr Vojtíšek, dodal, že sociální politika Unie musí respektovat historické, socioekonomické a politické kořeny jednotlivých států. „Role EU je spíše v definování vizí a mantinelů, nikoli způsobu realizace.“

Použité zdroje

Síť EurActiv

http://euractiv.cz/factsheet/socialni-politika/unie-otevira-diskusi-o-socialni-dimenzi-eu/

http://euractiv.cz/factsheet/socialni-politika/nova-agenda-dovednosti-pro-evropu-factsheet/

http://euractiv.cz/clanky/socialni-politika/socialni-evropa-muze-obnovit-duveru-lidi-v-brusel/

Instituce EU

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1006_cs.htm

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1007_cs.htm

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-114_cs.htm

https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs

https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-social-dimension-europe_cs.pdf

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52017SC0201

Ostatní

http://www.spcr.cz/aktivity/evropske-a-mezinarodni-vztahy/eu-infoservis/evropska-komise/10815-komise-zverejnila-evropsky-pilir-socialnich-prav

https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/projev-predsedy-vlady-na-tema-_dulezitost-socialni-soudrznosti-pro-uspech-evropskeho-projektu_-134168/

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/ceska-a-slovenska-tripartita-se-sesla-na-druhem-spolecnem-jednani–tematy-byly-vysilani-pracovniku-i-zkusenosti-se-socialnim-dialogem-154836/

http://ecrgroup.eu/trebesius-member-states-must-take-responsibility-for-their-own-social-policies-not-the-eu/

REKLAMA
REKLAMA