Nezaměstnanost mladých v EU a České republice

Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je zásadní problém, který v současné době řeší téměř celá Evropa. S relativně nízkou mírou nezaměstnanosti mladých patří Česká republika v rámci EU k nejúspěšnějším státům. I přesto, že je míra nezaměstnanosti mladých lidí v Česku stále pod průměrem EU, výrazně převyšuje celkovou míru nezaměstnanosti v ČR.
typka s hipster brýlema hledá džob
zdroj: ShutterStock.

(Zveřejněno: 9.2.2015)

Absolventi a mladí lidé jsou jednou z rizikových skupin, které jsou na trhu práce nejvíce ohroženy. Nemají praxi a dostatek zkušeností, které by zaměstnavateli mohli nabídnout, a také jim chybí důležité kontakty. Z pohledu zaměstnavatele navíc znamenají nejistotu – z krátké profesní historie absolventa lze obtížněji posoudit, zda je pro dané místo vhodný a zda nebude mít chuť rychle práci změnit.

S ekonomickou krizí se situace mladých zájemců o práci zhoršila, avšak nedotkla se nás tak jako například zemí jižní Evropy či Francie.

ČR a Evropa

Podle údajů Evropské komise se v prosinci loňského roku v EU nacházelo více jak pět milionů mladých lidí bez zaměstnání (ve státech eurozóny to byly 3,2 miliony). Míra nezaměstnanosti tak v celé osmadvacítce dosáhla 21,4 %, v eurozóně 23 %. Znamená to, že každý pátý mladý člověk na trhu práce v EU není schopen najít zaměstnání.

Mezi jednotlivými členskými státy navíc existují v míře nezaměstnanosti mladých lidí propastné rozdíly. Nejnižší mírou se může chlubit Německo, v létě loňského roku dosáhla 7,8 %. Nejvíce nezaměstnaných mezi mladými naopak podle statistik Evropské komise hlásí Španělsko (53,8 % v červenci 2014), Řecko (53,1 % v květnu 2014) nebo třeba Chorvatsko (41,5 % v červnu 2014).

V Česku je míra nezaměstnanosti mladých v porovnání s ostatními státy EU podprůměrná, v létě 2014 dosáhla podle Evropské komise 16,9 %. Česká republika se v rámci zemí EU pohybuje těsně pod evropským průměrem dlouhodobě (EurActiv 7.8.2012).

Absolventi v ČR

Situace mladých ale ani tak není v České republice růžová. I přesto, že je míra nezaměstnanosti mladých lidí v Česku stále pod průměrem EU, výrazně převyšuje celkovou míru nezaměstnanosti v zemi. Opatřit si práci může být pro mladého absolventa nelehkým úkolem.

Jak informuje Český statistický úřad (ČSÚ), pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let v době 3-12 měsíců po ukončení studia se od roku 2008, kdy byla nejnižší (19,1 %), zvýšila. V roce 2010 se vyšplhala na 30,8 %.

Podle pracovníků ČSÚ mají nejmenší problémy vstoupit na trh práce vysokoškolští absolventi, pravděpodobnost nezaměstnanosti se u nich pohybuje kolem hranice 15 %. U osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem 30 % a u osob se základním vzděláním stoupá pravděpodobnost nezaměstnanosti až k hranici 80 %.

Národní ústav pro vzdělávání zdůrazňuje, že i při vysokých počtech vyučených nezaměstnaných absolventů je ze strany zástupců zaměstnavatelů trvale proklamován jejich nedostatek.

Jak uvádí Národní ústav pro vzdělávání, i v dobách hospodářského poklesu projevovali největší zájem o absolventy zaměstnavatelé z průmyslové sféry, celkem dobře se uplatňovali absolventi strojírenských a některých elektrotechnických oborů. Jedny z nejnižších hodnot míry nezaměstnanosti vykazovaly v roce 2014 i zdravotnické obory.

Jako spíše problematické je nutné hodnotit uplatnění absolventů oborů z oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu či podnikatelských oborů. Ke skupinám oborů, které dlouhodobě vykazují vyšší míru nezaměstnanosti absolventů, patří i zemědělství a lesnictví, a to jak na úrovni učebních, tak i maturitních oborů.

Rozdíly existují i mezi jednotlivými regiony. Vůbec nejhorší situace je podle ČSÚ v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde má problém s nalezením zaměstnání v průměru každý třetí absolvent. Naopak v hlavním městě Praha se jedná o každého dvacátého.

Nedostatek kvalitních absolventů

Rok 2014 přinesl české ekonomice mírné oživení a pokles nezaměstnanosti. Do Česka zamířilo mnoho zahraničních investorů, firmy otevíraly nové pobočky a nabízely nová pracovní místa. Podobný trend je očekáván i pro rok 2015.

Česká ekonomika je tradičně založená zejména na průmyslu a zahraničním obchodě. V příštích letech plánují investovat a rozšiřovat výrobu v ČR například jihokorejská gumárenská firma Nexen či Hyundai Mobis, výrobce světlometů pro společnost Hyundai. Rozšíření výroby plánuje také Škoda Auto se svým závodem v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou. Každý z těchto projektů přinese nabídku více než tisíce pracovních míst. V těchto oborech bude poptávka zejména po lidech s technickou kvalifikací, kterých je již dnes nedostatek.

Český průmysl dlouhodobě upozorňuje na to, že má problém s nalezením kvalifikovaného zaměstnance zejména v technických oborech. Zaměstnavatelé v Česku se tak dlouhodobě shodují na tom, že je potřeba oživovat české učňovství, podporovat technické obory a v neposlední řadě je adaptovat tak, aby lépe odpovídaly poptávce na trhu práce.

Podle podniků nejsou české školy dostatečně zaměřeny na praxi, protože odborná a praktická příprava žáků mnohde probíhá pouze ve školách a ne na pracovištích firem. Vybavení dílen a školicích středisek je často velmi zastaralé, studenti nemají možnost přijít do kontaktu s reálným výrobním provozem a seznámit se se sociálním prostředím v podnicích. Příliš malý důraz je kladen na kvalitní průpravu žáků v matematice, fyzice a přírodních vědách již od základní školy. Nedostatečné jsou rovněž komunikační dovednosti a jazyková vybavenost absolventů. Velkým problémem je i nevhodná struktura oborů, která neodpovídá potřebám pracovního trhu a požadavkům firem. Školy tak otvírají obory, po jejichž absolventech není na pracovním trhu poptávka.

Dalším důvodem nedostatku kvalifikovaných technických pracovníků v Česku je ten, že společenská prestiž technických oborů je u nás dlouhodobě poměrně nízká. Starší generace pracovníků stárne a nová se do technických oborů nehrne. Pokud dojde k výraznějšímu oživení ekonomiky, mohou řadě podniků hrozit existenční problémy (EurActiv 16.1.2015).

Změnit tento stav je jedním z hlavních cílů iniciativy ministerstva školství ve spolupráci s ministerstvem průmyslu, za tímto účelem byl rok 2015 vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Iniciativa se má postarat o zvýšení popularity technických oborů u mladých lidí a studentů, a to již na základních školách. Cílem by mělo být navrácení prestiže českému technickému učení a stanovení, jaké obory jsou nejvíce žádané na trhu práce. Ty by pak měl být státem více podporované.


Pomůže duální vzdělávání?

Jak lze docílit toho, aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly požadavkům trhu práce? Trendem posledních let je snaha o větší propojení středních vysokých škol s firmami – takzvané duální vzdělávání.  Podle průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání si téměř 80 % českých společností myslí, že by vysoké školy měly zapojit do výuky více odborníků z firem. „Absolventi by se více měli seznamovat s praxí a ne se učit zastaralé teorie,“ shodují se ve většině případů zaměstnavatelé.

Pilotní projekt tohoto systému spustilo ministerstvo školství spolu se svazy zaměstnavatelů v roce 2013. Projekt POSPOLU si klade za cíl úzké propojení teoretické výuky a praktické profesní přípravy v konkrétním firemním prostředí. Zahrnuje různé formy spolupráce konkrétních škol a firem a bude vyhodnocen letos v květnu.

V návaznosti na tento projekt byly v České republice schváleny také daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří poskytují studentům praxi, ale také pro školy, které si tak snadněji budou moci nakoupit technické vybavení (EurActiv 29.11.2013).

(Ne)ochota zaměstnávat absolventy

Ačkoli jen velmi malá část českých firem zaměstnávat absolventy vysloveně odmítá, velká většina z nich (cca 70 %) přiznává, že absolventy nijak neupřednostňují. Vyplývá to z publikace Národního ústavu pro vzdělávání z roku 2014. Důvodem jsou, kromě nedostatku zkušeností, také mnohdy nereálné představy absolventů o výši příjmu, pracovní době a pracovním zařazení.

Podle publikace zaměstnavatelé upřednostňují absolventy, kteří již získali během studia pracovní zkušenosti, ideálně v jejich firmě, či alespoň ve stejném oboru. Jakákoliv pracovní zkušenost během studia je však důležitá. Nedostatek předchozí praxe však může absolvent vykompenzovat prokazatelným zájmem o svůj obor, chutí pracovat a dále se v oboru vzdělávat. Důležité je také, aby na pohovoru prokázal měkké dovednosti, jako je komunikace, flexibilita či schopnost týmové práce. V humanitních, ale i technických oborech stoupá důležitost jazykové vybavenosti.

Firmy absolventa často přijmou v případě, kdy se na ně sám obrátí se zájmem o pracovní pozici.  Pomáhají také osobní kontakty či doporučení stávajícího zaměstnance. Z toho vyplývá, že vlastní aktivita při hledání práce a budování kontaktní sítě jsou faktory, které mohou mladým lidem k nalezení zaměstnání výrazně napomoci.

Jak bojovat s nezaměstnaností mladých?

Nezaměstnanost mladých je v EU v posledních letech již natolik alarmující, že si členské státy a instituce EU uvědomily, že je nutné se do řešení problému plně zapojit. Rozhodly se proto posílit prostředky v Evropském sociálním fondu (ESF) a dalších programech a podpořit jimi zaměstnanost mladých osob.

V roce 2011 Evropská komise přijala Iniciativu „Příležitosti pro mladé“, která vyzvala k posílení partnerství mezi Komisí a vládami členských států, zejména v zemích, které trápí extrémně vysoká míra nezaměstnanost mladých. Tyto země měly k dispozici dodatečných 10 miliard eur, aby pokryly náklady na dotování pracovních míst, poskytování odborného vzdělávání a prevenci předčasného ukončení školní docházky. O rok později dala Rada EU většině členských zemí konkrétní doporučení, jak nezaměstnanost mezi mladými lidmi snížit. V rámci tzv. „Evropského semestru“ (roční cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik) chce také Evropská komise hodnotit národní programy reforem zemí EU v roce 2012.

Ve stejném roce přijala Evropská komise další balíček opatření proti nezaměstnanosti mladých lidí, v jehož rámci mu být uvolněno více než 80 miliard eur z ESF.

Jeden ze dvou hlavních programů tohoto balíčku je systém Záruk pro mladé. Ten má zajistit, aby všichni lidé do 25 let mohli získat během čtyř měsíců od chvíle, kdy ukončili studium, či přišli o práci, konkrétní nabídku uplatnění.  Mělo by se jednat buď o nabídku pracovního místa, odborné praxe či stáže, nebo možnost dalšího vzdělávání. Inspiraci k této iniciativě představovalo zejména Finsko, kde tento systém po spuštění úspěšně využilo cca 80 % uchazečů o práci. Iniciativa spočívá v dílčích projektech, které si sestavují členské státy na míru. Ty jsou financovány z ESF a příspěvků každého členského státu.

V České republice byl tento program spuštěn na začátku roku 2014 a kromě evropských peněz (v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) je financován i ze státního rozpočtu. Po schválení OP Zaměstnanost 2014-2020 Evropskou komisí budou opatření financována z tohoto operačního programu, resp. z OP Výzkum, věda a vzdělávání.

Dalším významným programem je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Initiative), která je cílena zejména na mladé lidi bez zaměstnání, studia či rekvalifikačního programu (tzv. NEETs), a to v nejhůře postižených regionech s nezaměstnaností nad 25 %. Pro ČR byla vyčleněna alokace ve výši cca 13,6 milionu eur, tj. 0,45 % z celkové sumy tři miliardy eur. Evropská komise se rozhodla na začátku února navýšit předběžné financování tohoto programu o 1 miliardu eur oproti původnímu plánu, protože věří, že tím podpoří až 650 tisíc mladých bez práce. Urychlené provedení záruk pro mladé lidi představuje také jednu z klíčových priorit Evropské komise Jean-Claudea Junckera (EurActiv 5.2.2015).

Česká republika může prostředky použít pouze v Ústeckém a Karlovarském kraji (region NUTS II Severozápad). V těchto regionech byla posílena aktivita poboček Úřadu práce a v současné době zde běží více jak 25 projektů určených pro mladé lidi do 30 let. Jedním z nich je například podpora přeshraničních zaměstnání v nedalekém Německu.

Iniciativa pro mladé zahrnuje rekvalifikační programy, daňové úlevy pro firmy zaměstnávající mladé a také kariérní poradenství na školách ve spolupráci s informačními středisky Úřadu práce. Ten by měl studenty a mladé absolventy informovat o všech nabízených programech a projektech v konkrétních regionech a lokalitách, stejně jako i o evropských iniciativách, jako jsou programy EURES, Erasmus+, Sokrates či dobrovolnictví. V ČR jsou realizací těchto programů pověřeny ministerstvo práce a ministerstvo školství, které by se měly navzájem doplňovat. Oba rezorty budou koordinovat své akce s dalšími aktéry, jako jsou krajské orgány, školy, vzdělávací zařízení, neziskové organizace.

Významnou součástí Iniciativy pro mladé je také program Stáže pro mladé (18-25) a Stáže ve firmách pro lidi do 30 let. Zde si mohou žáci, studenti a absolventi najít stáž dle svého oboru na několik měsíců. Nabídka stáží je však omezená zejména v žádaných oborech, jako je právo, státní správa, umění či vzdělávání.

Nezaměstnanost mladých se stala tématem rovněž pro soukromé společnosti, které své podnikání rozšiřují o rozměr sociální odpovědnosti. Řada podnikatelů si totiž uvědomuje, že vysoká nezaměstnanost mladých představuje i nevyužitý potenciál pro rozvoj samotných firem. Soukromé společnosti proto iniciovaly několik projektů, které mají mladé lidi „aktivizovat“.

Příkladem může být celoevropská Aliance pro mladé (Alliance for Youth) společnosti Nestlé, která v celé Evropě spojila 200 firem. Stáže nabízí i v České republice a na Slovensku. Mezi programy, který reagoval na vysokou nezaměstnanost mladých lidí a pomáhal rozvíjet jejich dovednosti, patřil i již ukončený program Think Big Nadace Telefónica.

Se záměrem přimět mladé lidi k tomu, aby uchopili svůj život do vlastních rukou, přichází i projekt, za kterým stojí bývalá předsedkyně Krajské hospodářské komory Zlínského kraje, dnes europoslankyně, Martina Dlabajová (ANO/ALDE). Iniciativa s názvem PročByNe? (Propojení českého byznysu proti nezaměstnanosti), nabízí mladým lidem do 25 let krátkodobé praxe v podnicích z nejrůznějších oborů. Studující, pracující i nezaměstnaní tak mohou získat pracovní zkušenost v prestižních firmách technických i jiných oborů.

Stanoviska:

„Nezaměstnanost mladých zůstává i nadále významnou prioritou naší politiky,“ uvedl na začátku února místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.

„Mladí lidé v Evropě potřebují zaměstnání a potřebují je hned. Nemůžeme akceptovat skutečnost, že v současné době více než každý pátý mladý člověk nemůže nalézt uplatnění na trhu práce,“ řekla komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová.

„Musíme začít ne u učňovského školství, ale už u předškolního vzdělávání. Vybízím tedy podniky. Podpořme projekty ve školách na základě stavebnic typu Merkur, pojďme vybavit dílny. Připravme děti na to, že odborné vzdělávání je oblast, která je může bavit, a která může slušně živit je i jejich rodiny,“ myslí si český ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

„Mým záměrem je napomáhat propojování úspěšných firem s mladými lidmi, kteří mají zájem o vzdělání a aktivně se starají o svou budoucí kariéru. Nebudu podporovat pasivní systémy podpory a plošné vyplácení sociálních dávek bez motivace. Nejen že neřeší problém nezaměstnanosti, ale jednotlivcům ani společnosti nezajistí perspektivu kvalitního a plného života,” uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE).

„Pokud nechceme, aby nám před očima vyrostla ztracená a frustrovaná generace, je naší povinností mladým lidem pomoci. Evropa nemůže pouze přihlížet sociálním dopadům, které má nezaměstnanost mladých na celou společnost,“ řekla další česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD/S&D).

„Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou jejich největší obětí,“ uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

„Školy nejsou schopné vychovávat dostatek kvalitních pracovníků v technických oborech. Stát jen velmi málo podporuje technické a strojní obory. Firmy mají nedostatek středoškolských a vysokoškolských absolventů, kteří by mohli rozšířit po krátkém zapracování stávající týmy, přestože poptávka po nich ve výrobě roste. Obáváme se, že situace se bude ještě několik let zhoršovat,“ upozorňuje výkonný ředitel personální a poradenské společnosti HILL David Petrů.

„Častokrát se stane, že člověk vystuduje učiliště se specializací, která je na trhu velmi žádaná, ale pokud je ve špatném regionu, tak má smůlu. Musí potom uvažovat o stěhování za prací. Celkově je však ochota stěhovat se za prací je v České republice obecně velmi nízká,“ uvedl analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

REKLAMA
REKLAMA